Nárok na dovolenou podle zákoníku práce v České republice

Každý zaměstnanec si může během roku vybrat dovolenou. Dovolená je základním pracovním právem zaměstnance a její čerpání se řídí zákoníkem práce.

V článku zjistíte, kdy mu na ni vzniká nárok, kdy může zaměstnavatel dovolenou zamítnout nebo přikázat a jak je to s dovolenou ve zkušební době.

Základní nárok na dovolenou

Český zákoník práce říká, že zaměstnavatel je povinen poskytnout svému zaměstnanci čtyři týdny placené dovolené za jeden kalendářní rok. Základní výměra dovolené činí nejméně 4 týdny v kalendářním roce. Většina zaměstnavatelů ovšem v současnosti poskytuje dovolenou v délce pět týdnů (či více), státní zaměstnanci a další vybrané skupiny to mají zaručené přímo zákoníkem práce.

Na dovolenou vzniká při splnění podmínek dle zákoníku práce nárok každému zaměstnanci, včetně zaměstnanců pracujících na základě dohody o pracovní činnosti a dohody o provedení práce. Od roku 2024 mají na dovolenou nárok také pracovníci na DPP a DPČ. Dohodáři mají na placené volno nárok, pokud splní 2 podmínky: pracovní poměr trval alespoň 4 týdny a zároveň v daném kalendářním roce odpracují minimálně 80 hodin.

Dovolená náleží zaměstnancům, kteří byli v pracovním poměru alespoň rok a odpracovali si v daném roce 52 týdnů. Pokud zaměstnanec nastoupil do zaměstnání až během roku, má nárok jen na poměrnou část dovolené. V opačném případě se bude jednat o poměrnou dovolenou.

Příklad: Zaměstnanec pracoval na plný úvazek od 1. ledna do 30. dubna a odpracoval tak 17 týdnů. Nárok na dovolenou se poměrově krátí také při zkráceném úvazku nebo když se délka úvazku změní během roku.

Zaměstnavatel může přidat dovolenou navíc jako benefit - a v praxi se to často využívá. V rámci balíčku benefitů vám firma může poskytnout i další volné dny, například v podobě věrnostního volna, zdravotního volna, narozeninového volna - možností je mnoho. Ve všech těchto případech se jedná o nadstandardní placené volno, jehož podmínky čerpání stanoví společnost v kolektivní smlouvě nebo vnitřním předpisem.

Na dovolenou navíc, tzv. dodatkovou dovolenou, mají nárok zaměstnanci pracující v obtížných podmínkách, například horníci, nebo zaměstnanci záchranné služby. pracovníci pracující pod zemí (např.

Zákon o vysokých školách upravuje i nárok na tzv. vědeckou dovolenou. Obvykle se jí takto v praxi říká, zákon ji však přesně nazývá tvůrčím volnem. Akademickému pracovníku vysoké školy se na jeho žádost poskytne tvůrčí volno v délce šesti měsíců jedenkrát za sedm let, nebrání-li tomu závažné okolnosti týkající se plnění vzdělávacích úkolů vysoké školy.

Výpočet a čerpání dovolené

Nárok na dovolenou se dle zákoníku práce odvíjí od počtu odpracovaných celých násobků týdenní pracovní doby zaměstnance v příslušném kalendářním roce a jeho výměry dovolené. Odpracuje-li zaměstnanec v kalendářním roce 52 celých násobků své týdenní pracovní doby, vznikne mu právo na plnou výměru dovolené za kalendářní rok.

Délka dovolené se pak počítá stejně jako u poměrná část dovolené. Povinné 4 týdny dovolené při standardní osmihodinové pracovní době se přepočtou na 160 hodin. Zaměstnanci pracující na plný úvazek tak mají nárok na minimálně 160 hodin dovolené za kalendářní rok. Pokud čerpáte týden dovolené, odečte se vám při plném úvazku 5 x 8 hodin, tedy 40 hodin dovolené.

Od roku 2021 se dovolená účetně nepočítá na dny, ale na hodiny. Změny z roku 2021 ovlivnily hlavně zaměstnance ve směnném provozu, pro které nebyl přepočet na dny spravedlivý. Například, pokud zaměstnanec pracuje na plný úvazek a má sjednáno 5 týdnů dovolené ročně (tj.

(roční nárok na dovolenou v hodinách / 12) × počet měsíců, které za rok odpracujete = nárok na dovolenou v daném rocePokud změníte zaměstnání v červnu a dle smlouvy máte nárok na 5 týdnů dovolené ročně (200 hodin), náleží vám 1/12 nároku pro každý měsíc. Stejná pravidla platí pro krácení dovolené při výpovědi.

Po dobu čerpání dovolené náleží zaměstnanci náhrada mzdy nebo platu, a to ve výši průměrného výdělku. Po dobu dovolené zaměstnanec nedostává běžnou mzdu, ale náleží mu náhrada mzdy za dovolenou.

Veškerá dovolená, na kterou vznikne nárok za daný kalendářní rok, by měla být rozvržena a v ideálním případě do konce roku vyčerpána.

Tabulka: Přepočet dovolené na hodiny

Délka dovolené	Hodiny při plném úvazku (8 hodin denně)
4 týdny	160 hodin
5 týdny	200 hodin

Určení čerpání dovolené

Dobu čerpání dovolené určuje dle zákoníku práce primárně zaměstnavatel, při rozdělování čerpání dovolené má však povinnost přihlížet vedle provozních důvodů též k oprávněným zájmům zaměstnance. Čerpání dovolené obvykle funguje tak, že si zaměstnanec naplánuje dovolenou a požádá o ni zaměstnavatele - nejpozději 14 dnů předem. Zákon neuvádí, do kdy by měl zaměstnavatel dovolenou schválit.

Neurčí-li zaměstnavatel čerpání „staré“ dovolené do 30. 6. v dohodě s odborovou organizací a se souhlasem rady zaměstnanců hromadné lze určit čerpání dovolené (§ 220 zákoníku práce), tzv. celozávodní dovolenou, jen jestliže je to nezbytné z provozních důvodů (například plánovaná odstávka a čištění strojů). Hromadné čerpání dovolené nesmí činit více než 2 týdny a u uměleckých souborů 4 týdny v kalendářním roce.

Zaměstnavatel nemusí dovolenou automaticky schválit, může ji i zamítnout - ale jen z vážných provozních důvodů. Současně však má zaměstnavatel povinnost přihlížet k oprávněným zájmům zaměstnance.

Podle zákoníku práce má dokonce zaměstnavatel právo zaměstnance z dovolené i odvolat nebo ji úplně zrušit - opět pouze z naléhavých provozních důvodů, které by bez osobní přítomnosti zaměstnance na pracovišti jinak nevyřešil. V takovém případě podle zákoníku práce platí, že zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci náklady, které mu bez jeho zavinění vznikly. Zaměstnavatel může kdykoliv dovolenou přerušit či ukončit a povolat zaměstnance zpět do práce s tím, že pak ale zaplatí například dopravu zpět domů, storno poplatky v hotelu či zálohy uhrazené cestovní kanceláři.

Zaměstnavatel také může určit čerpání dovolené, tedy dovolenou zaměstnanci přikázat. Oznámit mu to však musí písemně alespoň 14 dní předem. Určenou dobu čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen písemně oznámit zaměstnanci alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodne se zaměstnancem na kratší době.

Poskytuje-li se zaměstnanci dovolená v několika částech, musí alespoň jedna část činit nejméně 2 týdny vcelku, pokud se zaměstnanec se zaměstnavatelem nedohodne jinak. Dovolená má být zaměstnanci určena a zaměstnancem vyčerpána v kalendářním roce, za který náleží. Není-li to možné pro naléhavé provozní důvody na straně zaměstnavatele nebo pro překážky v práci na straně zaměstnance (např.

Obecně platí, že dovolená má výt vyčerpána v roce, ve kterém zaměstnanci právo na dovolenou vzniklo. Dovolenou lze však na základě žádosti zaměstnance a souhlasu zaměstnavatele převést do dalšího kalendářního roku a v tomto roce je potřebné tuto starou dovolenou i vyčerpat.

Není-li to možné pro naléhavé provozní důvody na straně zaměstnavatele nebo pro překážky v práci na straně zaměstnance, celá nevyčerpaná část se automaticky převede do dalšího kalendářního roku. Zaměstnavatel je ale zodpovědný za to, aby zaměstnanec vyčerpal veškerou dovolenou, která mu v daném kalendářním roce přísluší.

Zaměstnavatel může zaměstnanci určit čerpání dovolené, i když zaměstnanec dosud nesplnil podmínky pro vznik práva na dovolenou, jestliže lze předpokládat, že zaměstnanec tuto podmínku splní do konce kalendářního roku, popřípadě do skončení pracovního poměru (je-li pracovní poměr sjednán na kratší dobu). Pokud tuto podmínku zaměstnanec nesplní, je povinen zaměstnavateli vrátit odpovídající část vyplacené náhrady mzdy nebo platu za dovolenou. Zaměstnavatel je za tímto účelem oprávněn provést tzv. zákonnou srážku ze mzdy (platu) zaměstnance podle § 147 odst. 1 písm.

Zákoník práce dále upravuje doby, na něž zaměstnavatel čerpání dovolené určit nesmí (§ 217 odst. 4 zákoníku práce). Opačným směrem naopak míří pravidlo v § 217 odst. 5 zákoníku práce, podle nějž zaměstnavatel musí vyhovět žádosti zaměstnankyně, která požádá zaměstnavatele o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení mateřské dovolené, a žádosti zaměstnance tak, aby dovolená navazovala bezprostředně na skončení otcovské nebo rodičovské dovolené do doby, po kterou je žena oprávněna čerpat mateřskou dovolenou.

Čerpání dovolené po částech a v kratších úsecích

Pokud zaměstnanec v příslušném kalendářním roce odpracuje pro téhož zaměstnavatele nepřetržitě 4 týdny v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby nebo kratší týdenní pracovní doby připadající na toto období, přísluší mu poměrná část dovolené. Za nepřetržité trvání pracovního poměru se považuje i skončení dosavadního a bezprostředně navazující vznik nového pracovního poměru zaměstnance k témuž zaměstnavateli.

Jak již bylo uvedeno, dle ustanovení § 217 odst. 1 zákoníku práce by měla být dovolená vyčerpána zpravidla v celku. Což je v praxi málo pravděpodobné a téměř nereálné. Většinou je čerpána po částech. Přitom alespoň jedna část by měla činit 2 týdny v celku. Lze se ale dohodnout na kratší době čerpání dovolené. Toto pravidlo chrání především zaměstnance. Dává jim možnost čerpat dovolenou v alespoň dvoutýdenních úsecích.

Připadá v úvahu varianta, kdy dovolená bude čerpána 2 týdny v celku a zbylá část v kratších časových úsecích, tj. týdnech, směnách, hodinách. Samozřejmě se mohou zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodnout na kratší době čerpání dovolené. Nebude tedy dodrženo pravidlo dvou týdnů.

Podle nové koncepce řádné dovolené platné od 1. ledna 2021 se právo na dovolenou vyjadřuje jako určitý počet hodin a dovolená je rovněž čerpána v hodinách. Zkrátka při čerpání dovolené v kratších časových úsecích (tj.

Dokonce je možné se souhlasem zaměstnance výjimečně určit čerpání dovolené v rozsahu kratším, než činí délka směny. Minimálně se ale musí jednat o její polovinu (nejde-li o zbývající část dovolené např. při skončení pracovního poměru nebo koncem kalendářního roku), která je kratší než polovina směny. A to dle § 218 odst. 6 zákoníku práce. Souhlas zaměstnance - písemný souhlas zaměstnance zákon přímo nevyžaduje, ale rozhodně je vhodné si tento souhlas písemnou formou opatřit.

Čerpání v kratších úsecích je výjimečné - jde o ojedinělé čerpání po dohodě se zaměstnancem nebo na jeho žádost. Rozhodně nelze zaměstnance k tomuto nutit a ani mu v opakovaném čerpání v krátkých úsecích vyhovět. Právě určení minimální délky čerpané dovolené přineslo některým zaměstnavatelům potíže s ohledem na rozdílnou délku směn. U směny trvající 8 hodin činí polovina 4 hodiny. Avšak jsou tu i směny kratší, kdy polovina nevychází v celých hodinách. Například v délce 7,75 hodin.

Samozřejmě nic nebrání zaměstnavateli, aby byla dovolená čerpána i ve zlomcích hodin. To ale může být problematické s ohledem na mzdový či docházkový systém. Nemusí umět s těmito časovými jednotkami pracovat. Zákon však kalkuluje s pojmem minimálně v délce poloviny směny. Nemusí se jednat o její přesnou polovinu.

Pro účely dovolené dále platí, že čerpání dovolené může zaměstnavatel zaměstnanci s jeho souhlasem výjimečně určit v rozsahu kratším, než činí délka směny, nejméně však v délce její jedné poloviny, nejde-li o zbývající část nevyčerpané dovolené, která je kratší než polovina směny (§ 218 odst.

Krácení dovolené

Dovolenou může zaměstnavatel krátit v případě neomluvené absence zaměstnance v práci. Krátit dovolenou lze o počet neomluveně zameškaných hodin. Neomluvená zameškání kratších částí jednotlivých směn lze sčítat. I při krácení dovolené však musí být zaměstnanci, jehož pracovní poměr k témuž zaměstnavateli trval po celý kalendářní rok, poskytnuta dovolená alespoň v délce 2 týdnů.

Dříve se při dlouhodobých omluvených překážkách v práci na straně zaměstnance krátila délka dovolené. Kdy se tedy krátí dovolená? Pokud jste tedy na rodičovské dovolené nebo neschopence celý rok, tak vám žádný nárok na dovolenou nevzniká.

Specifické situace

Specifickým případem je čerpání dovolené ve zkušební době. Pokud nastupujete k novému zaměstnavateli 1. Zkušební doba primárně slouží ke vzájemnému poznávání se mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem a není tedy příliš obvyklé, že by zaměstnanec čerpal dovolenou v průběhu prvních 3 měsíců v nové práci. Pokud nastoupíte na zaměstnavatele s požadavkem dovolené čerpané hned druhý měsíc zkušební doby, zaměstnavatel vám nejspíš nevyhoví.

Při nástupu do nového zaměstnání tedy zákoník práce umožňuje vybrat část dovolené už během zkušební doby (která se o počet vyčerpaných dní na dovolené následně prodlužuje).

Na druhou stranu zákoník práce takto čerpat dovolenou nijak neomezuje a nestanoví jiná pravidla, než jaká platí mimo zkušební dobu. Záleží tedy pouze na zaměstnavateli, jestli vám umožní čerpat dovolenou už ve zkušební době či nikoliv. Pokud skutečně přicházíte k novému zaměstnavateli v letních měsících, snažte se užít si dovolenou ještě v měsících předchozích.

Pokud nastoupíte na zaměstnavatele s požadavkem dovolené čerpané hned druhý měsíc zkušební doby, zaměstnavatel vám nejspíš nevyhoví. Zejména proto, že na ně ještě patrně ani nebudete mít nárok.

Stejně tak se může stát, že zaměstnavateli by z provozních důvodů vyhovovalo zaměstnanci určit čerpání dovolené v rozsahu kratší než jedna směna.

Náhrady a pracovní volno v souvislosti s dovolenou

Pokud máte naplánovanou návštěvu lékařského zařízení ve městě, kde pracujete a bydlíte a nemůžete zařízení navštívit mimo pracovní dobu, zaměstnavatel vám návštěvu lékaře proplatí. Pokud však máte domluvenou návštěvu specialisty mimo město, kde bydlíte, může vám zaměstnavatel proplatit i celý den - opět však platí, že byste si měli vybírat nemocnici či ordinaci co nejblíže vašemu bydlišti.

Pokud pravidelně darujete krev, máte také nárok na placené volno, i zde však platí, že byste u lékaře měli strávit jen nezbytně dlouhou dobu. U darování krve se počítá i s dobou na zotavení.

Pracovní volno vám bude poskytnuto také k doprovodu rodinného příslušníka (manžel/ky, druha/žky, dítěte, rodiče vašeho či manžela/ky, prarodiče vašeho či manžela/ky) do zdravotnického zařízení na nezbytně nutnou dobu (nejvýše 1 den), byl-li doprovod nezbytný a návštěvu zařízení nebylo možné provést mimo pracovní dobu.

V případě, že je nutné odvézt svou manželku či partnerku do porodnice, náleží vám placené volno - počítá se jen však na čas nezbytně nutný na převoz do porodnice.

Pokud plánujete v nejbližší době svatbu, není nutné si vybírat dovolenou - od zaměstnavatele máte nárok až na dva dny volna, z čehož jeden den vám zaměstnavatel proplatí a na druhý den si můžete vzít neplacené volno. Pokud tedy máte svatbu například v pátek, můžete si vzít volno na přípravy i ve čtvrtek. Nemusíte se tedy stresovat tím, že budete den před svým velkým dnem muset pracovat a budete se moci plně věnovat přípravám. Nárok na placený den volna mají i rodiče snoubenců.

V případě úmrtí člena nejužší rodiny (manžel/ka, druh/žka, dítě), máte vždy nárok na 2 dny placeného volna a jeden den volna k účasti na pohřbu těchto nejbližších. Pokud však zařizujete pohřeb těchto osob, máte nárok na 1 další den placeného volna, je ovšem třeba doložit potvrzení od příslušných institucí, že jste pohřeb zařizovali.