S blížícím se létem se pro zaměstnance i zaměstnavatele stává aktuální otázka čerpání dovolené. Důležité je znát svá práva a povinnosti, aby vše proběhlo v souladu se zákonem.
Základní Práva a Povinnosti
Zaměstnanci se často mylně domnívají, že postačí datum čerpání dovolené zaměstnavateli oznámit. Je ale třeba si uvědomit, že dovolenou nařizuje zaměstnavatel a je jeho povinností učinit tak, aby zaměstnanec dovolenou, na kterou mu v daném roce vznikl nárok, také v daném roce vyčerpal. Při zvažování dovolené musí brát pak v potaz nejenom provozní důvody, ale i oprávněné zájmy zaměstnance.
Důležitou podmínkou, kterou si mnozí zaměstnavatelé neuvědomují je, že musí nařídit dovolenou alespoň 14 dnů předem, nedohodnou-li se se zaměstnancem jinak. Nelze tedy jednostranně zaměstnanci (např. z provozních důvodů) bez jeho souhlasu oznámit, že pozítří je mu nařízena dovolená, resp. Zaměstnavatel by pak měl čerpání dovolené nařizovat tak, aby jednou činila dovolená alespoň 2 týdny v kuse.
Od 01.01.2021 je v zákoníku práce též možnost část nevyčerpané dovolené převést do dalšího roku. To ale pouze za podmínky, že o to požádá zaměstnanec a že tak dojde k převedení pouze té části dovolené, která přesahuje 4 týdny.
Délka Dovolené a Nárok
Pokud jste zakotvili v klasickém pracovněprávním poměru, máte zaručenou dovolenou nejméně ve výši čtyř týdnů za rok. Většina zaměstnavatelů ovšem v současnosti poskytuje dovolenou v délce pět týdnů (či více), státní zaměstnanci a další vybrané skupiny to mají zaručené přímo zákoníkem práce.
Na dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, tedy dohodu o provedení práce a dohodu o pracovní činnosti se zákonná úprava nově od roku 2023 vztahuje také. Podmínky jsou přitom stejné jako u zaměstnání na hlavní pracovní poměr. Pro vznik nároku je tedy nutné, aby zaměstnanec odpracoval minimálně čtyřnásobek své týdenní pracovní doby, která u dohod představuje 20 hodin týdně. Druhou podmínkou je pak to, že dohoda musí trvat minimálně 4 týdny.
Dovolená náleží zaměstnancům, kteří byli v pracovním poměru alespoň rok a odpracovali si v daném roce 52 týdnů. V opačném případě se bude jednat o poměrnou dovolenou. Zaměstnanci pracující na plný úvazek tak mají nárok na minimálně 160 hodin dovolené za kalendářní rok. Pokud čerpáte týden dovolené, odečte se vám při plném úvazku 5 x 8 hodin, tedy 40 hodin dovolené.
Na dovolenou navíc, tzv. dodatkovou dovolenou, mají nárok zaměstnanci pracující v obtížných podmínkách, například horníci, nebo zaměstnanci záchranné služby.
Dříve se při dlouhodobých omluvených překážkách v práci na straně zaměstnance krátila délka dovolené. Pokud jste tedy na rodičovské dovolené nebo neschopence celý rok, tak vám žádný nárok na dovolenou nevzniká.
Specifické Případy Čerpání Dovolené
V praxi samozřejmě zpravidla nedochází k tomu, že by k vám přišel zaměstnavatel a řekl vám, ať odjedete na dovolenou od 1. do 14. srpna. Naopak zaměstnanci přicházejí s návrhy termínů podle svých představ. Jediný případ, kdy není potřeba souhlas zaměstnavatele pro čerpání dovolené, je čerpání dovolené bezprostředně po mateřské dovolené.
Specifickým případem je čerpání dovolené ve zkušební době. Zkušební doba primárně slouží ke vzájemnému poznávání se mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem a není tedy příliš obvyklé, že by zaměstnanec čerpal dovolenou v průběhu prvních 3 měsíců v nové práci. Pokud nastoupíte na zaměstnavatele s požadavkem dovolené čerpané hned druhý měsíc zkušební doby, zaměstnavatel vám nejspíš nevyhoví. Zejména proto, že na ně ještě patrně ani nebudete mít nárok. Na druhou stranu zákoník práce takto čerpat dovolenou nijak neomezuje a nestanoví jiná pravidla, než jaká platí mimo zkušební dobu. Záleží tedy pouze na zaměstnavateli, jestli vám umožní čerpat dovolenou už ve zkušební době či nikoliv. Pokud skutečně přicházíte k novému zaměstnavateli v letních měsících, snažte se užít si dovolenou ještě v měsících předchozích.
Zaměstnavatel může kdykoliv dovolenou přerušit či ukončit a povolat zaměstnance zpět do práce s tím, že pak ale zaplatí například dopravu zpět domů, storno poplatky v hotelu či zálohy uhrazené cestovní kanceláři. V takovém případě podle zákoníku práce platí, že zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci náklady, které mu bez jeho zavinění vznikly.
Nástup na dovolenou určuje vždy zaměstnavatel, ač je povinen zohlednit oprávněné zájmy zaměstnance. Žádost o dovolenou tedy schválit nemusí. Jednou z výjimek podle zákoníku práce je dovolená za předchozí kalendářní rok, na kterou zaměstnavatel neurčil nástup nejpozději do 30. června následujícího kalendářního roku.
Průměrný Hodinový Výdělek a Dovolená
Dovolená je totiž ze zákona placená, ale čerpání dovolené není placeno stejným způsobem jako klasický odpracovaný den. Pro výpočet se používá tzv. průměrný hodinový výdělek, který se zjednodušeně řečeno počítá z výdělků a odpracovaných hodin z předchozího kalendářního čtvrtletí. Zaměstnanec, který tak měl například v předchozím čtvrtletí vyplacen větší bonus, bude mít i dovolenou zaplacenou lépe než odpracovaný den.
Průměrný hodinový výdělek však může s celkovou mzdou zamávat i opačným směrem. Pokud byla zaměstnanci navýšena základní mzda během aktuálního čtvrtletí, průměrný výdělek bude nižší, protože se počítá z předchozího čtvrtletí, kdy byla vyplácena mzda nižší.
Pravděpodobně „nejschovanější“ snížení mzdy z důvodu čerpání dovolené nastane v měsících, které mají nejnižší počet pracovních dní. V takovém případě je základní mzda dělena menším číslem, takže odpracovaný den má relativně větší hodnotu než v měsících s větším počtem pracovních dní. Čerpání dovolené v měsících s nižším počtem pracovních dní se tak dá označit za „finančně nevýhodné“.
Statistiky a Trendy
Požadavky na vyváženost mezi osobním a pracovním životem nabírají na intenzitě a zaměstnanci touží po delším volnu. Firmy napříč Českem se jim snaží vyhovět - pět týdnů dovolené se na českém pracovním trhu stává standardem.
Podle dostupných statistik si zhruba 35 procent zaměstnanců v Česku svou dovolenou během roku nevybere celou. Nejčastěji kvůli vysokému pracovnímu vytížení, personálnímu podstavu nebo provozním omezením. Nejvíce dovolené mají zaměstnanci v Jihomoravském kraji, Moravskoslezském kraji, Praze a Plzeňském kraji, nejméně pak na Karlovarsku. Ukazuje to analýza portálu Platy.cz.
Z průzkumu vyplývá, že je v Česku zmíněný benefit poskytován nejčastěji v segmentu pojišťovnictví (50,9 %). Vedou stravenky, které dostává téměř polovina zaměstnanců. Shodně 37 % zaměstnavatelů umožňuje práci z domova a na pracovišti nabízí nápoje zdarma.
Určení Doby Čerpání Dovolené
Podle zákoníku práce má zaměstnavatel povinnost určit čerpání dovolené do konce roku, v němž na ni vzniklo právo. Při splnění zákonem stanovených podmínek však může dojít k převodu do následujícího kalendářního roku. K tomuto převodu by mohlo dojít jen z naléhavých provozních důvodů nebo překážek v práci, pro které nebylo možné čerpání dovolené určit.
Povinnost vypracovávat písemné plány dovolených již byla v zákoníku práce zrušena, zaměstnavatelé u nich však mohou setrvat, pokud uznají za vhodné z důvodu organizace práce u zaměstnavatele.
Došlo-li k převodu dovolené z předchozího kalendářního roku a zaměstnavatel neurčil nástup na dovolenou do 30. června následujícího roku, po tomto datu vzniká zaměstnanci právo, aby si termín dovolené určil také sám. „Zaměstnavatel pak nesmí zvolený termín změnit,“ vysvětluje Eduarda Hekšová, ředitelka spotřebitelské organizace dTest.
Pokud jde o dovolenou z předchozího roku, po 30. červnu následujícího roku má tedy právo dny dovolené určit jak zaměstnavatel, tak zaměstnanec. K samotnému čerpání dovolené může dojít i později, hraniční termín totiž platí pouze pro rozhodnutí zaměstnavatele o určení data čerpání.
Zákoník práce zná ještě jeden případ, kdy musí zaměstnavatel vyhovět žádosti zaměstnance o čerpání dovolené. Požádá-li zaměstnankyně o poskytnutí dovolené bezprostředně po mateřské, resp. zaměstnanec po skončení otcovské nebo rodičovské, tedy té části rodičovské, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou, musí zaměstnavatel této žádosti vyhovět.
Oznámení Doby Čerpání Dovolené Zaměstnancem
Podle zákoníku práce je pro případ, že si zaměstnanec určuje dovolenou sám, povinen oznámit toto písemně zaměstnavateli alespoň 14 dnů předem, pokud se spolu nedohodnou na jiné době oznámení.
Nejvyšší soud ČR k tomu připomněl, že oznámení o dovolené může zaměstnanec učinit nejdříve 1. července a dovolenou tak může čerpat nejdříve od 15. července. „Určení čerpání dovolené zaměstnancem (oznámení o jejím čerpání) je právním jednáním. Dodržení doby oznámení zaměstnance o čerpání dovolené zaměstnavateli je hmotněprávní podmínkou tohoto právního jednání, jejímž účelem je poskytnout zaměstnavateli dostatečný časový prostor k tomu, aby zajistil provoz své činnosti dotčený nepřítomností zaměstnance, který oznámil, že bude čerpat dovolenou,“ vysvětluje Nejvyšší soud ČR v rozsudku sp.zn. 21 Cdo 1209/2024 ze dne 6. listopadu 2024.
Nedodržení lhůty 14 dnů k oznámení o určení nástupu na dovolenou tak podle Nejvyššího soudu způsobí neplatnost oznámení. V daném případě se proto skutečně jednalo o neomluvenou absenci a zaměstnavatel byl oprávněn rozvázat se zaměstnancem pracovní poměr okamžitým zrušením z důvodu porušení pracovních povinností zvlášť hrubým způsobem.
Shrnutí: Dovolená je základním pracovním právem zaměstnance a její čerpání se řídí zákoníkem práce. Standardně činí nejméně čtyři týdny ročně, u některých profesí i více. Nárok vzniká podle odpracované doby a platí i pro dohody mimo pracovní poměr, pokud jsou splněny zákonné podmínky. Zaměstnavatel určuje termín čerpání, ale měl by zohlednit přání zaměstnance. Dovolená se počítá v hodinách podle úvazku a může být krácena při dlouhodobé nepřítomnosti, přičemž se do výkonu práce započítávají i některé překážky.
Tabulka: Přehled Důležitých Informací o Dovolené
| Právo/Povinnost | Popis |
|---|---|
| Minimální délka dovolené | 4 týdny ročně (u některých profesí více) |
| Určení čerpání | Zaměstnavatel, s ohledem na zájmy zaměstnance |
| Oznámení o čerpání | Zaměstnanec minimálně 14 dní předem (pokud určuje sám) |
| Proplácení | Průměrný hodinový výdělek z předchozího čtvrtletí |
| Převod do dalšího roku | Možný, pokud přesahuje 4 týdny a na žádost zaměstnance |
Zanechat komentář