První vesmírný turista: Historie a současnost vesmírné turistiky

Myšlenka cestování do vesmíru, kdysi výsada astronautů a kosmonautů, se stala realitou i pro platící civilisty. Vesmírná turistika, označovaná také jako kosmická turistika, definuje lety do vesmíru, jejichž účastníci si cestu hradí ze soukromých prostředků, bez podpory státní organizace.

Dennis Tito ve vesmíru na palubě Sojuzu TMA-32

Dennis Tito: Průkopník vesmírné turistiky

Dnes si svět připomíná okamžik, kdy se 28. dubna 2001 americký milionář Dennis Tito vydal na palubě ruské kosmické lodi Sojuz jako první „vesmírný turista“ do kosmu. Na svůj výlet se vydal 28. dubna 2001 na palubě ruské kosmické lodi Sojuz. Tito se k letu připravoval osm měsíců.

Šedesátiletý Dennis Tito snil o letu čtyři desetiletí, od doby, co vystudoval na univerzitě letecké inženýrství. Pět let také pracoval v laboratoři amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Když v roce 1972 založil investiční firmu Wilshire Associates, podařilo se mu vydělat velké jmění. Díky němu si mohl zaplatit svůj sen, protože za pobyt na Mezinárodní kosmické stanici (ISS) zaplatil dvacet milionů dolarů.

Do vesmíru se vydal 28. dubna 2001 s Talgatem Musabajevem a Jurijem Baturinem jako člen 1. návštěvní expedice na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). Trojice startovala v lodi Sojuz TM-32, vracela se v Sojuzu TM-31. Na oběžné dráze strávil celkem 7 dní, 22 hodin a 4 minuty, přitom 128krát obletěl Zemi. Za cestu do vesmíru zaplatil 20 milionů dolarů (380 000 000 Kč) a nikdy vydaných peněz nelitoval. Vystudoval astronautiku a letectví (bakalář, 1962) a strojírenství ( Engineering Science, magistr 1964).

Během výcviku se musel připravit fyzicky a zároveň se musel naučit základy ovládaní vesmírné lodi Sojuz pro případ, že by došlo k problémům během letu. Ale přesto měl při vzletu problémy, a ve vesmíru, ve stavu beztíže, se při přechodu do stanice příliš silně odrazil a rozbil si hlavu o příklop průlezu. Zdravotní pomoc mu poskytl druhý kosmonaut Talgat Musabajev.

Další vesmírní turisté

Postupně se v jeho stopách vydalo dalších pět mužů a jedna žena. Pohled na Zemi z kosmu si zatím mohlo včetně Tita vychutnat sedm turistů, z nichž Američan Charles Simonyi dokonce dvakrát. Primát vesmírné turistky patří Američance íránského původu Anousheh Ansariové. Posledním návštěvníkem byl v roce 2009 Kanaďan a „vesmírný klaun“ Guy Laliberté, zakladatel Cirque du Soleil.

Jeden z nich, Charles Simonyi, si cestu zaplatil dokonce dvakrát - v letech 2007 a 2009. S rostoucím zájmem se však zvyšovala i cena: Zatím poslední kosmický turista Guy Laliberté si musel v roce 2009 připravit 40 milionů dolarů. Britská zpěvačka Sarah Brightmanová měla dát za let v lodi Sojuz v roce 2015 celkem 53 milionů dolarů, ale nakonec z projektu vycouvala.

Lety všech movitých zájemců zprostředkovala americká společnost Space Adventures společně s ruským Roskosmosem, který k jejich dopravě na oběžnou dráhu poskytl rakety Sojuz.

Současnost a budoucnost vesmírné turistiky

Na počátku nového tisíciletí se tak začala rozvíjet vesmírná turistika, avšak jako projekt čistě individuální. O tom, že má ale budoucnost, svědčí záměry vědců i řady podnikatelů například na velkolepé hotely na oběžné dráze.

Pro úplnost dodáváme, že případným startům dalších turistů dnes brání nedostatek dopravní kapacity: Po ukončení provozu raketoplánů jsou lodě Sojuz plně vytíženy dopravou posádek na Mezinárodní vesmírnou stanici a žádná volná místa na prodej nezbývají.

Ambiciózní plány s podnikáním ve vesmíru má firma Virgin Galactic. Britský miliardář Richard Branson vidí ve vesmírné turistice velký potenciál. Na podzim její kosmická loď SpaceShipTwo již absolvovala první samostatný klouzavý let, přičemž další úspěšné testy by měly vést k prvním letům turistů. Ti budou vynášeni pouze na suborbitální lety, při nichž zažijí pár minut stav beztíže. Letenky Branson nabízí za „lidových“ 200 000 dolarů (3,5 milionu korun), zatím si je koupilo kolem 400 zájemců.

Pokud byste se však spokojili s „odlehčenou“ verzí kosmické turistiky v podobě suborbitálních letů - tedy jen balistických skoků nad stokilometrovou hranici, kdy se do beztíže dostanete na tři až čtyři minuty -, pak vás možná zaujme záměr soukromé společnosti Virgin Galactic, která slibuje zmíněné mise realizovat za cenu 250 tisíc dolarů.

Dopravu astronautů by mohl zajišťovat i americký Boeing, který uzavřel se společností Bigelow Aerospace smlouvu v hodnotě 18 milionů dolarů na předběžný vývoj a testy modulu pro sedm pasažérů.

NASA byla k tomuto konceptu skeptická a neumožňovala ochotným movitým cestovatelům podniknout takovou dovolenou. To se týkalo rovněž i pobytu na ISS, kde byli v americké části stanice, oficiálně z bezpečnostních důvodů, vesmírní turisté omezeni.

Avšak v červnu 2019 NASA oznámila, že počínaje rokem 2020 má organizace za cíl umožnit soukromým astronautům vstup na Mezinárodní vesmírnou stanici s využitím kosmické lodi SpaceX Crew Dragon a kosmické lodi Boeing Starliner pro soukromé astronauty, za cenu odhadem 50 milionů amerických dolarů. V září 2021 se vydali první čtyři turisté do vesmíru soukromou společností SpaceX s raketami Falcon 9 a kosmickou lodí Crew Dragon Elona Muska.

Přehled vesmírných turistů

Následující tabulka shrnuje přehled vesmírných turistů, kteří se v letech 2001-2009 vydali do vesmíru:

Pořadí	Jméno	Věk	Národnost	Rok	Délka pobytu	Cena
1.	Dennis Tito	60	USA	2001	9 dní	20 mil. USD
2.	Mark Shuttleworth	28	JAR	2002	11 dní	20 mil. USD
3.	Gregory Olsen	59	USA	2005	11 dní	20 mil. USD
4.	Anousheh Ansariová	40	USA/Írán	2006	12 dní	20 mil. USD
5.	Charles Simonyi	58	USA/Maď.	2007, 2009	15 dní (2007), 14 dní (2009)	25 mil. USD (2007), 35 mil. USD (2009)
6.	Richard Garriott	47	USA/Brit.	2008	12 dní	35 mil. USD
7.	Guy Laliberté	50	Kanada	2009	12 dní	35 mil. USD

Druhy vesmírné turistiky (infografika)

Vesmír jako dovolenková destinace je tedy spíše hudbou budoucnosti. Velkým snem Elona Muska je udělat z těchto výletů zážitek v podobě komerčních letů kolem Měsíce.