Krásná místa na pěší výlety můžeme najít i v našem hlavním městě. Prokopské údolí v Praze má několik svých „nej“ a rozhodně je víc než jeden důvod tuto přírodní lokalitu na území hlavního města navštívit.
Úvod do krásy Prokopského údolí
Ahoj, tady Jan Novák! Dneska vás vezmu na výlet do jednoho z nejkrásnějších koutů Prahy - do Prokopského údolí. Jestli hledáte místo, kde si odpočinete od městského shonu a přitom nemusíte jet daleko za Prahu, tak jste na správné adrese. Prokopské údolí je doslova ráj na zemi, schovaný jen kousek od centra hlavního města. Je to místo, kde se snoubí divoká příroda s geologickými zajímavostmi a historickými památkami. A věřte mi, tohle údolí má co nabídnout každému - ať už jste nadšený turista, geology, milovník přírody nebo jen hledáte klidné místo na piknik s rodinou.
Když jsem poprvé vstoupil do Prokopského údolí, byl jsem v šoku. Nemohl jsem uvěřit, že jsem stále v Praze. Všude kolem mě se tyčily vápencové skály, zurčely potůčky a vzduch voněl čerstvě posečenou trávou. Byl to jako vstup do jiného světa. A přesně tenhle pocit bych vám chtěl zprostředkovat. Tak pojďte, vydejme se společně na cestu do tohoto kouzelného údolí!
Historie a geologie Prokopského údolí
Prokopské údolí není jen tak ledajaké místo. Jeho historie sahá miliony let do minulosti a je doslova vytesaná do skal kolem nás. Už v pravěku tady žili lidé, o čemž svědčí nálezy z jeskyně Svatý Prokop. A víte, že právě tady se našly kosti prehistorických zvířat? Jen si to představte - tam, kde se dnes procházíte, se kdysi proháněli mamuti a srstnatí nosorožci!
Ale to nejzajímavější na Prokopském údolí je jeho geologie. Celé údolí je vlastně obrovská učebnice geologie pod širým nebem. Vápencové skály, které vidíte kolem sebe, jsou pozůstatkem prehistorického moře, které tady bylo před 420 miliony let. Když se procházíte údolím, můžete na vlastní oči vidět různé vrstvy hornin, které se zde za tu dobu nashromáždily. Je to fascinující cesta časem!
A co teprve lomy! Ty jsou kapitolou samy pro sebe. Nejvýznamnější je určitě Prokopský lom, kde se těžil vápenec už od středověku. Dnes je to přírodní památka a domov mnoha vzácných rostlin a živočichů. Když se tam projdete, připadáte si jako v jiném světě. Stěny lomu se tyčí do výšky a vy si připadáte jako mravenec v obrovském přírodním amfiteátru.
Flóra a fauna Prokopského údolí
Jestli milujete přírodu, v Prokopském údolí si přijdete na své. Tohle místo je hotový ráj pro botaniky i zoology. Díky unikátnímu mikroklimatu a vápencovému podloží tady najdete rostliny a živočichy, které byste jinde v Praze těžko hledali.
Začněme rostlinami. V údolí roste přes 500 druhů cévnatých rostlin! To je neuvěřitelné číslo na to, že jsme stále v Praze. Můžete tady vidět vzácné orchideje, jako je vstavač nachový nebo okrotice bílá. Na jaře údolí hýří barvami - louky jsou posety koniklecem lučním, kousky skal zdobí tařice skalní a ve stínu stromů najdete i vzácnou měsíčnici vytrvalou.
A co teprve zvířata! Prokopské údolí je domovem mnoha druhů ptáků, plazů i savců. Když budete mít štěstí, můžete zahlédnout ještěrku zelenou, která se vyhřívá na skalách, nebo uslyšíte zpěv slavíka obecného. V tůních a potocích žijí mloci skvrnití a čolci obecní. A víte, že tady žije i výr velký? Je to největší evropská sova a právě tady má jedno ze svých pražských hnízdišť.
Ale pozor, při objevování této přírodní krásy buďte ohleduplní. Mnoho zdejších rostlin a živočichů je chráněných, tak se držte na vyznačených stezkách a nic netrhejte ani nesbírejte. Příroda vám za to poděkuje tím nejkrásnějším způsobem - zůstane zachovaná pro další generace.
Turistické trasy a zajímavá místa v Prokopském údolí
Teď, když už víme, jak úžasné je Prokopské údolí z hlediska přírody a historie, pojďme se podívat, jak si ho nejlépe užít. Údolí je protkáno sítí turistických tras, takže si každý může vybrat podle své kondice a zájmů.
Začněme tou nejznámější trasou - naučnou stezkou Prokopské údolí. Ta vás provede těmi nejzajímavějšími místy údolí. Začíná u stanice metra Jinonice a končí v Řeporyjích. Je dlouhá asi 7 kilometrů a zabere vám zhruba 3 hodiny. Po cestě minete 14 informačních tabulí, které vám prozradí spoustu zajímavostí o místní přírodě a historii. Určitě se zastavte u Prokopského lomu - ten pohled vám vyrazí dech!
Pokud máte rádi výhledy, určitě si vyšlápněte na Albrechtův vrch. Je to nejvyšší bod v okolí a výhled odtud stojí za to. Uvidíte celé údolí jako na dlani a za jasného dne dohlédnete až na Pražský hrad.
Další zajímavé místo je Hlubočepský viadukt. Tenhle monumentální železniční most je technická památka a skvělé místo na focení. Když pod ním projdete, připadáte si jako v jiném světě.
A nezapomeňte na jeskyni Svatý Prokop! Podle legendy tady žil svatý Prokop a vyhnal odtud všechny ďábly. Dnes je jeskyně bohužel nepřístupná, ale i tak stojí za to se k ní vydat a představit si, jak tady asi svatý Prokop žil.
Pro milovníky historie doporučuju zastavit se u Butovického hradiště. Je to pozůstatek slovanského hradiště z 9.-10. století. I když toho z něj moc nezbylo, je to zajímavé místo s krásným výhledem do okolí.
Přemýšlíte, kam v Praze za přírodou? Nebaví vás procházky podél silnic v zástavbě domů? Tak právě pro vás je jako stvořená procházka úchvatným údolím Dalejského potoka v Prokopském údolí. Místo, které protíná naučná stezka, patří mezi vyhledávané lokality díky přírodním úkazům a zajímavostem. Kromě jezírek, lomů, a skalních výběžků, nabízí údolí útočiště k odpočinku a relaxaci. K dětským hrám zde vybízejí nejrůznější atrakce - pískoviště, skluzavky, prolézačky. Nemusíte se tak obávat, že by se děti během procházky nudily. Na trase, vinoucí se kolem klikatícího se Dalejského potoka, je celkem šestnáct zastávek. Na každé z nich pozorný návštěvník údolí může spatřit informační tabuli, která zvídavé turisty informuje o přírodních zajímavostech, které se k danému místu váží. Záleží na vás, zda se rozhodnete vyrazit z Řeporyjí směrem do Hlubočep, či opačně. Naši procházku započneme na Řeporyjském náměstí. Informační tabule vám prozradí základní informace o naučné stezce. Dále se dozvíte o zdejším kostele svatého Petra a Pavla a o přilehlém cisterciáckém klášteru s labyrintem chodeb. A můžete vyrazit dál. Na druhé straně silnice vyrazíme směrem ke kostelu, odkud nás ulička mezi domy přivede ke druhé zastávce - Řeporyje u potoka. Této zastávce by měli věnovat pozornost především ti, které zajímá vznik názvu Řeporyje - vězte, že s řepou to nic společného nemá. Zjistíte zajímavé skutečnosti o těžbě kamene v Dalejském údolí a vydáte se k další zastávce s názvem Pod Placatou skálou. Ta je zaměřena na geologii a také na zkameněliny, které byly na území Dalejského údolí nalezeny. S archeologickým výzkumem, těžbou kamene a vápence nás seznámí několik dalších informační tabulí naučné stezky. Příjemným místem k odpočinku nejen pro děti, ale i pro dospělé, je okolí bývalého Klukovického koupaliště. V místním skalním amfiteátru je na travnatém paloučku rozeseto několik laviček, které po cestě přímo vybízejí k odpočinku. Nejvíce však tento záchytný bod naší výpravy potěší děti, na které zde čeká opravdu široký výběr nejrůznějších atrakcí. Po cestičce, lemující zurčící potok, dojdeme kolem dalších odpočívadel a dětských prolézaček až k další významné zastávce - Pod kostelíkem. Pokud budete vaše pohledy směřovat vzhůru, budete moci spatřit velký kříž, tyčící se ze skály.
Jakmile si vše prohlédnete, můžete pokračovat po klikaté cestičce, lemované stromy, až na menší křižovatku. Po pravé straně uvidíte velký tovární komín. Vydáte-li se však cestičkou vlevo, přijdete k opravdu jedinečnému úkazu - k prokopskému jezírku.
Prokopské údolí je unikátní přírodní rezervací a je dlouhé asi 4 km a asi nejznámější je tu tzv. Prokopské jezírko, které je nejen krásné, ale je především proslavené filmem Pelíšky a vyprávění tehdejšího příslušníka bezpečnosti o tom, že: „Rozkaz zněl jasně. Nesmí projet za žádnou cenu“. Jezírko je vskutku parádní a po nedávné revitalizaci i čisté, ale jako důvod na výlet s dětmi by to asi jen tak nestačilo. Naštěstí Prokopák toho skrývá mnohem více a my se sem s dětmi vydáváme opakovaně.
K nejhezčím místům Prokopského údolí patří skalní jezírko s průzračnou hladinou. Je 106 metrů dlouhé, 26 metrů široké a přibližně 10 metrů hluboké. Vzniklo zcela nenadále - při odstřelu skály, kdy z útrob země vytryskl silný proud podzemní vody a počal se rozlévat po dně lomu. Zajímavé je, že se nepodařilo najít žádný odtok ani přítok do jezírka - voda se tedy do něj dostává pouze průsakem podzemních vod.
Přijde vám z fotek povědomé? Není se čemu divit - právě na tomto místě se natáčela slavná scéna z filmu Pelíšky zvaná „muž s koženou brašnou“.
Jakmile jste se dostatečně pokochali překrásným pohledem na průzračnou hladinu jezírka, přijde k cíli naší procházky. Pojmenování tomuto místu dali geologové, kteří místa výzkumu nazývali podle charakteristických zkamenělin. Mušlovka je vápencový lom, který už je více než 70 let opuštěný. V lomu se těžily svrchní polohy kopaninského souvrství. Ty byly tvořené biodetritickými vápenci, ze kterých se posléze pálilo vápno. Po ukončení těžby bylo dno lomu zavezeno odpadem z lomů na druhé straně Dalejského údolí. Lom byl významný i z hlediska geologického. To proto, že se dno lomu sestávalo z mnoha zkamenělin. Největší význam pro poznání geologie a paleontologie zdejší oblasti mělo celoživotní dílo francouzského inženýra Joachima Barranda, který se věnoval sbírání a vědeckému zkoumání prvohorních zkamenělin v okolí Prahy. Ve svém díle popsal přes 3600 nových druhů vyhynulých živočichů.
Pokud se důkladně zahledíte na stěnu Černého lomu, budete moci spatřit ojedinělý úkaz.
Jak známo, patřil Červený lom mezi oblíbená místa spisovatele Jaroslava Foglara, autora Rychlých šípů. Víte, že v Prokopském údolí vykročil na svou celoživotní skautskou stezku Jestřáb -legendární spisovatel Jaroslav Foglar? Připomíná to pamětní deska, která je jednou z mnoha zajímavostí, které objevíte cestou.
V období devonu se zde rozprostíralo mělké korálové moře. Z původních sedmi mlýnů, které stávaly kolem Dalejského potoka, můžete dnes spatřit pouze tři. Jedním z nich je právě Trunečkův mlýn, jehož zbytky budete moci spatřit na naší procházkové trase. Rodina Trunečkova vlastnila mlýn počátku 19. století až do konce 2. světové války. Velké přestavby se stavbě dostalo v letech 1910-1911, kdy byl přestavěn na válcový, a staré vodní kolo nahradila Francisova vodní turbína. V letech 1937-38 byl mlýn znovu upraven - poháněn byl plynovým spalovacím motorem, který byl v roce 1946 nahrazen elektrickým. V roce 1951 byl mlýn uzavřen a následně je začalo využívat JZD ke šrotování a skladování obilí. Žádné další rekonstrukce se však nedočkal, a tak začal chátrat.
Až do šedesátých let minulého století se v údolí, lemovaném vápencovými skalami, rozprostíralo Klukovické koupaliště. Abychom vám připodobnili, jak asi vypadalo, můžeme jej přirovnat ke známému koupališti z Vančurova Rozmarného léta. Oblast bývalého koupaliště je vyhledávanou zastávkou na trase. Jedním z důvodů jsou atrakce pro děti, jako jsou skluzavky, pískoviště, houpačky a prolézačky. Rodiče mohou při odpočinku na lavičkách obdivovat místní ,,amfiteátr“. Ten je tvořen vápencovými skalními stěnami, ve kterých odehrávají své koncerty sluneční paprsky.
Kříž na skále nad Dalejským potokem připomíná místo, kde kdysi stával barokní kostelík svatého Prokopa. Kostelík, vybudovaný v letech 1711 - 1712, shlížel ze skály na celé údolí. Jednolodní barokní stavba měla i věžičku, ze které se pravidelně ozýval zvuk ze dvou zvonů. Dominantou interiéru byl překrásně zdobený hlavní oltář, osazený kopií zázračného obrazu sv. Prokopa. Zániku stavby přispěla nejen těžba v prokopských lomech, ale i Druhá světové války. Němci v blízkosti kostela vybudovali podzemní kryt. Ten po válce převzala naše armáda, která jej využívá dodnes. V šedesátých letech byl kostel svatého Prokopa zničen. Na zaniklý kostel dnes upomíná kříž, umístěný na jedné ze skal. Kříž byl na toto místo instalován při příležitosti 950. výročí úmrtí sv. Prokopa.
Opravdu příjemným místem k odpočinku je Prokopské jezírko. Jezírko naleznete uprostřed vytěženého vápencového lomu. Na břehu jezírka je rozmístěno několik laviček, ze kterých můžete ve stínu stromů pozorovat plující kachny a labutě. U jezírka je umístěna další z informačních tabulí naučné stezky. Díky ní se dozvíte, ve kterém roce probíhala v lomu těžba vápence a k čemu se vytěžený kámen využíval.
Prokopské údolí je přemostěno železniční tratí, která je označována Pražský semmering. Nad údolím se tak klene několik železničních viaduktů této náročné trati, přesahující převýšení 150 metrů. Viadukty jsou jedinečnou technickou mostní památkou, kterou nemůžete přehlédnout. Váš obdiv je oprávněný. Osmi kilometrový úsek, označovaný Pražský semmering byl vystavěn v letech 18868 - 1872 jako součást železniční trati, která spojovala Smíchovské nádraží a Hostivice. Trať vybudovala společnost Buštěhradská dráha. Od července 1872 po semmeringu začaly projíždět vlaky s uhlím a dřevem. Od září dráha sloužila i k přepravě cestujících. Název Pražský semmering byl odvozen od rakouské trati, která prochází horským sedlem Semmering. Trasa spojuje Dolní Rakousko a Štýrsko. Pokud vás láká prohlídka celé trasy semmeringu, neměli byste si nechat ujít vyhlídkovou jízdu Českých drah. Kromě elejského údolí budete moci z okýnka motoráčku pozorovat jednotlivé zastávky a krásy krajiny, kterou bude lokálka projíždět.
Na unavené výletníky čekají altány a lavičky, děti se mohou vyřádit na hřištích.
Praktické informace pro návštěvníky
Tak, a teď k těm praktickým věcem. Jak se do Prokopského údolí vlastně dostanete? Nejjednodušší je to metrem. Vystupte na stanici Jinonice (linka B) a odtud se dejte po žluté turistické značce. Za chvilku budete v údolí. Pokud jedete autem, můžete zaparkovat na parkovišti u stanice metra Nové Butovice nebo v Hlubočepích.
Prokopské údolí je dobře dostupné dopravou MHD, pokud ji využijete tak vystupte tramvají ve stanici Poliklinika Barrandov, autobusem pak můžete také vystoupit na stejnojmenné zastávce, nebo až na zastávce Klukovice.
Do Prokopského údolí se lze dostat také vlakem, což je určitě nejhezčí výletní možnost dopravy, a tak vám tuto variantu velmi doporučujeme. Prokopské údolí lze projet i vlakem. Pokud si vyberete trasu Holyně - Hlubočepy, což je obec, která je na pomyslném konci Prokopského údolí, pak vás čeká necelých 5 km, které jsou ale celé z mírného kopečka a jde o opravdu nádherný výlet skrz celé údolí.
Cestou máte Červený lom a v jeho blízkosti tzv. Bojiště s plastikami sochaře Kurta Gebauera, které dětem slouží jako přírodní hřiště plné obřích kamenů (bojovníků), po kterých se dá krásně lézt. Tato trasa je malinko kratší než z Holyně, ale její výhoda spočívá v tom, že ji lze celou absolvovat s kočárkem, děti na kolech, odrážedlech či na koloběžkách.
Protože je skrz údolí, podél Dalejského potoka, značená naučná stezka a cyklostezka, je dobrý nápad vzít dětem odrážedla, kola či koloběžky.
Pokud vystoupíte z tramvaje na zastávce Poliklinika Barrandov, vydáte se dále po směru jízdy tramvaje a na křižovatce zahnete jen dolů z kopce, a to už máte Prokopské údolí celé před sebou. Pokračujete do Klukovic, kolem Pivovaru Prokopák, který velmi doporučujeme navštívit, protože tu nejen skvěle vaří, ale jsou tu také kozičky a děti se tu lehce zabaví.
Co se týče občerstvení, v samotném údolí toho moc nenajdete. Je to přece jen chráněná přírodní oblast. Ale nebojte, hlady neumřete! Na okraji údolí, v Hlubočepích, najdete několik příjemných hospůdek. Osobně můžu doporučit restauraci U Nádraží - mají tam výborné pivo a skvělou domácí kuchyni. A jestli si chcete udělat piknik přímo v údolí, vezměte si jídlo s sebou. Jen prosím, všechny odpadky si odneste zpátky domů.
A co takhle nějaké vybavení? No, nic extra nepotřebujete. Pohodlné boty na chození, láhev s vodou a něco k jídlu úplně stačí. Pokud plánujete delší výlet, vezměte si s sebou pláštěnku - počasí se může rychle změnit. A fotoaparát rozhodně nezapomeňte doma - ty výhledy budete chtít zvěčnit!
Ještě bych rád zmínil, že Prokopské údolí je součástí přírodního parku Prokopské a Dalejské údolí. To znamená, že je tady zakázáno rozdělávat oheň, stanovat nebo jezdit na kole mimo vyznačené cesty. Respektujte prosím tato pravidla - jde o ochranu této krásné přírody pro nás všechny.
Tipy na nejlepší zážitky v Prokopském údolí
Teď, když už víte všechno potřebné, pojďme si říct, jak si výlet do Prokopského údolí užít naplno. Tady je pár mých osobních tipů, které vám zaručeně zpříjemní den:
- Ranní ptáče dál doskáče: Vydejte se do údolí brzy ráno. Nejen že se vyhnete davům, ale zažijete údolí, jak se probouzí. Ranní mlha se vznáší nad loukami, ptáci zpívají a celé údolí má takovou zvláštní, magickou atmosféru.
- Piknik s výhledem: Vezměte si s sebou deku a něco dobrého k jídlu. Na vrcholu Albrechtova vrchu si pak udělejte piknik s nádherným výhledem na celé údolí. Lepší místo na oběd jen tak nenajdete!
- Fotografická výprava: Jestli rádi fotíte, Prokopské údolí je hotový ráj. Zkuste přijít těsně před západem slunce - to zlaté světlo dělá s krajinou divy. Hlubočepský viadukt v podvečerním světle je obzvlášť fotogenický.
- Geologická expedice: Vezměte s sebou děti a udělejte si malou geologickou výpravu. V lomech můžete hledat zkameněliny (ale nezapomeňte, že je zakázané je odnášet) a učit se o různých typech hornin. Je to skvělý způsob, jak dětem přiblížit geologii.
- Pozorování ptáků: Jestli jste milovníci ptactva, vezměte si s sebou dalekohled. Brzy ráno nebo pozdě odpoledne máte největší šanci zahlédnout nějaké zajímavé druhy. A co takhle uspořádat soutěž, kdo první zahlédne výra velkého?
- Cyklovýlet: Pokud rádi jezdíte na kole, můžete projet celé údolí po cyklostezce. Jen nezapomeňte, že v některých částech údolí je cyklistika omezena, tak respektujte značení.
- Noční výprava: A pro ty nejodvážnější - co takhle noční výprava? Samozřejmě jen po vyznačených cestách a s dobrou čelovkou. Ale věřte mi, Prokopské údolí v noci je úplně jiný zážitek. Možná uslyšíte houkání výra nebo zahlédnete netopýry.
Procházku Prokopským údolím lze pojmout i od jednoho hřiště k druhému (třetímu, čtvrtému) a tak sotva malinko ujdete už je tu další. Od Slunečných lázní jdete pořád po asfaltce podél potoka a v jednom místě podcházíte další vlakový viadukt, za ním zbystřete, protože na skále, kde se nachází nahoře kříž se dá dole vejít do jeskyně, která je takovým dlouhým tunelem, který vyústí u dalšího hřiště.
Od hřiště u jeskyně je to jen malý kousek dalšímu hřišti, kterému místní říkají hřiště u zvířátek, nebo také u koziček. Je tu ohrada, kterou obývají jak kozy, tak ovečky a každý se tu rád zastaví. Je tu i pozůstatek dětského hřiště, ale už na něm hlodá zub času, a tak nepatří k nejpěknějším, ale děti si tu i tak zase chvilku mohou pohrát. Pokud jdete pěšky, pak za tímto hřištěm vydejte cestičkou mezi skály (vlevo od stavení číslo popisné 2), která vás dovede k Prokopskému jezírku opravdu moc hezkou stezkou.
Od Prokopského jezírka je to už jen kousek do obce Hlubočepy, kde vás čeká poslední dětské hřiště a také občerstvení u Prokopa. Tady lze nejen v klidu vydechnout, ale chcete-li si výlet ještě o pár desítek metrů natáhnout tak nedaleko odsud je unikátní Skalničková zahrada Hlubočepy, která se posledního hřiště nachází jen pár desítek metrů do kopce, ale stojí to za tu krátkou námahu. K vidění tu je přes 2 000 unikátních skalniček a dřevin. Veřejnosti je zahrada přístupná dva dny v týdnu, v sobotu a v neděli mezi 9. a 18. hodinou. Od 1. listopadu do 31. března bývá zahrada uzavřená. Otevírací dobu je nutno předem ověřit, ale vstupné je zdarma.
Prokopské údolí a bývalé Sluneční lázně - prima místo na cachtání i piknikové místo. Název Sluneční lázně je dnes malinko nadnesený, ale lázně tu skutečně kdysi stávaly. Více si o nich můžete přečíst na panelu naučné stezky, kde je i fotografie, jak to v době lázní vypadalo. Ať už jste zvolili trasu z Holyně, nebo z Klukovic, pak právě tady se obě cesty potkávají. Zde strávíte pravděpodobně nejvíce času, protože je tu i skvělý přístup do Dalejského potoka a nejlépe se tu pouštějí lodičky, a i hřiště je zde největší a je to právě to místo, kde si lze opéci buřta, takže máte-li ho s sebou, tak právě tady je to správné (a legální) místo na opékání.
Jeskyně Prokopského údolí - zážitek nejen pro děti.
Na okraji Prahy se v Přírodní rezervaci Prokopské údolí můžete vydat na procházku krásnou přírodou i historií. V centrální části údolí leží kaňon vzniklý erozemi, který místy dosahuje hloubky až 70 m. Naučná trasa začínající v městské části Praha-Butovice vás provede kolem strmých vápencových skal, opuštěných lomů a ukáže vám i jeskyně, které až do svého odhalení způsobeného vrty, ukrývaly pozůstatky prehistorických zvířat i lidí.
Užitečné odkazy
Zajímají vás další výlety s dětmi? Inspirujte se na našich stránkách Rodinné výlety v sekci Kam na výlet s dětmi.
Zanechat komentář