Motivování zaměstnanců je jednou ze stěžejních věcí, kterou by se každý zaměstnavatel měl zaobírat. Nespokojený a nemotivovaný zaměstnanec nebude vykonávat svou práci dlouhodobě poctivě a s plným nasazením. Zaměstnance nestačí jen motivovat k dobrým výkonům a připravit jim příjemné pracovní prostředí.
Forma benefitů může být různá. Jedním z velmi oblíbených, ale ne častých benefitů, je příspěvek zaměstnavatele na dovolenou. My se v následujícím textu zaměříme na jeden konkrétní benefit, který si ne každý zaměstnavatel může vzít na svá bedra z důvodu finanční náročnosti, ale pro zaměstnance je velmi přínosný a zajímavý. Jedná se o příspěvek na dovolenou, a to do výše až 20.000 Kč ročně, což je výhodné pro obě strany.
Pojďme se podívat, jaké má zaměstnavatel možnosti v oblasti účtování. Příspěvek na dovolenou a účtování? Jsou zde dvě možnosti.
Konsolidační balíček byl 22. listopadu 2023 podepsán prezidentem ČR, a tedy je již jisté, že bude od 1. ledna 2024 platit. Mnoho zaměstnavatelů využívá různé zaměstnanecké benefity nejen aby zatraktivnili nabídky pracovních pozic, ale jednoduše také proto, že v některých případech se může jednat o výhodnou daňovou optimalizaci.
Zákoník práce 2019 a čerpání dovolené | Orange Academy
Podmínky pro poskytnutí příspěvku na dovolenou
Zákon o daních příjmů (zákon č. 586/1992 Sb., dále jen „ZDP“) ovšem buď taxativně vyjmenovává benefity daňově uznatelné, ať u zaměstnavatele, nebo u zaměstnance, anebo dává i relativní volnost zakotvit do vnitropodnikových předpisů (např.
Příspěvek na dovolenou můžete poskytnout nejen zaměstnancům pracujícím na základě pracovní smlouvy, ale i pracovníkům, kteří u vás pracují na základě některé z dohod konaných mimo pracovní poměr, jelikož ty jsou z pohledu zdaňování posuzovány jako zaměstnanecký poměr. (VPP) či dohodu o pracovní činnosti (DPČ). Příspěvek na rekreaci může získat také pracovník na dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti. Může jej získat také pracovník na částečný pracovní úvazek a může jej získat i jednatel firmy a jeho zaměstnaná rodina. Maximální výše je 20 000 Kč, minimální výše stanovena není. i několika menšími částkami na různé pobyty během roku.
Příspěvek může platit na zaměstnance i jeho rodinné příslušníky. Jako plnění zaměstnavatele zaměstnanci se posuzuje i plnění poskytnuté pro rodinné příslušníky zaměstnance. Podle znění pokynu GFŘ D-22 k § 6 odst. 9 písm. d) ZDP může plnění pro rodinné příslušníky zaměstnance pro daňové účely založit zaměstnavatel nejen na principu příbuzenského vztahu nebo na manželském svazku, ale i např. na faktickém soužití, neposkytuje-li zaměstnavatel plnění pro rodinné příslušníky zaměstnance podle zvláštního právního předpisu (např.
Příspěvek může zaměstnavatel poskytnout jen vybraným zaměstnancům, nemusí paušálně všem, ovšem musí zachovat zásadu rovného zacházení se zaměstnanci dle zákoníku práce. Proto musí mít stanovena určitá pravidla (např. ve formě vnitropodnikové směrnice), na jejichž základě bude určovat kdo, kolik a jaký příspěvek dostane. Doporučuji ve vnitropodnikových směrnicích stanovit přesná pravidla pro udělování příspěvku. Stanovte kteří zaměstnanci mají na výplatu nárok a kteří nemají. Pokud si příspěvek na rekreaci uplatí např. pouze jednatel firmy bez dalšího upřesnění ve směrnicích, mohl by být nařčen z nerovnoměrného zacházení se zaměstnanci podle zákoníku práce - a to přeci nechceme. Stačí ve směrnicích stanovit, že je příspěvek poskytován jen např.
Zaměstnavatel určí, kteří zaměstnanci mohou benefit čerpat a v jaké výši. Firma si může stanovit různé příspěvky pro různé případy nebo různé skupiny zaměstnanců. Doporučuji systém výplaty příspěvků upravit ve směrnici firmy. Například tak, že management firmy má nárok na maximální příspěvek, THP pracovníci na poloviční příspěvek (deset tisíc korun) a dělníci například na částku ve výši 2.000 Kč.
Nutnou podmínkou je příspěvek nepeněžní, který firma zařídí tak, že si nechá rekreaci vyfakturovat přímo od cestovní kanceláře nebo nakoupí poukázky přímo od vybrané cestovky či specializované firmy. Podmínkou stanovenou zákonem je, že příspěvek na dovolenou bude poskytnutý formou nepeněžního plnění. Co to znamená ? To znamená, že zaměstnanec nemůže obdržet částku v penězích, ale zaměstnavatel uhradí např. zakoupený zájezd přímo cestovní kanceláři (dle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP). Můžete si například nakoupit poukázky cestovní kanceláře a tyto zaměstnancům předat.
Další možností je využít nezdaněné peněžní prostředky zaměstnavatele. Zaměstnavatel může například nakoupit poukázky u cestovní kanceláře, proplatit fakturu přímo cestovní kanceláři (většina cestovních kanceláří má s tímto benefitem zkušenosti a nemají problém finální fakturu rozdělit na dvě). Doklad k proplacení předáte zaměstnavateli. prodejce pobytů nikoli na účet zaměstnance. Existují také dárkové poukazy různých společností (podobně jako stravenky). benefity od firem Pluxee (Flexi pass, Holiday pass a další), Benefity, Benefity Plus, Edenred či Gallery Beta (UP - například Unišek). Tato forma je však méně zajímavá, protože firmy vyžadují za tisk poukázek poplatky, které tuto variantu znevýhodňují. Není problém.
Doporučuji mít fakturu od CK na částku ve výši 20.000 Kč jako příspěvek zaměstnavatele a zbývající částku si může uhradit zaměstnanec sám ze svých peněz přímo v cestovce. Druhou možností je fakturace celé částky od cestovní kanceláře s tím, že zaměstnanec firmě proplatí rozdíl mezi celkovou hodnotou dovolené a částkou příspěvku firmy na jeho rekreaci. Není problém.
Je nutno upozornit zaměstnance a taky kontrolovat dodržování toho, aby zaměstnanci nestornovali pobyt se záměrem získat hotové peníze a ty utratit třeba za novou televizi. V takovém případě by se jednalo o peněžní plnění a úřady by mohly požadovat odvody sociálního, zdravotního pojištění a daně ze závislé činnosti a to jak z části zaměstnance tak zaměstnavatele. Zaměstnavatel by tak mohl být velmi nemile překvapený.
Daňové aspekty příspěvku na dovolenou
Od daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti jsou osvobozena nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci nebo jeho rodinnému příslušníkovi z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, ve formě použití zdravotnických, vzdělávacích nebo rekreačních zařízení.
Příspěvek na dovolenou do částky 20 000 Kč je pro zaměstnavatele nedaňový výdaj, podle § 6 odst. 9 písm. Jedná se o výhodnou optimalizační složku mzdy v průběhu celého roku. Jediné omezení se u tohoto bonusu týká právě zmíněné horní hranice 20.000 Kč ročně na jednoho zaměstnance. Pokud byste se rozhodli, že zaměstnanci přidáte 20 000 Kč k jeho mzdě jako odměnu, zaměstnanec po zaplacení daní a odvodů obdrží částku o přibližně třetinu nižší a vaše celkové náklady výrazně částku 20 000 Kč přesáhnou.
Pokud např. V případě, kdy zaměstnavatel uhradí za zaměstnance např. zájezd u cestovní kanceláře ve větší částce, než je stanovený limit 20.000 Kč, může být celá transakce posouzena dvojím způsobem. U zaměstnavatele půjde do výše 20.000 Kč o nedaňový výdaj, ale částka přesahující 20.000 Kč bude u něho daňovým výdajem. U zaměstnavatele půjde v plné výši o daňový výdaj. Druhou možností je, že zaměstnavatel přispěje částkou vyšší, například 30 000 Kč. Výše zmíněných 20 000 Kč se stále chová jako benefit, jak na straně zaměstnance, tak na straně zaměstnavatele. 10 000 Kč, které jsou nad tímto stanoveným limitem, bude podléhat dani z příjmu i odvodům na zdravotní a sociální pojištění na straně zaměstnance a současně budou i daňovým nákladem pro zaměstnavatele.
Zaměstnanec odvádí ze superhrubé mzdy 40 až 50 procent. Výhodou příspěvku je, že na straně zaměstnance je osvobozen od daně z příjmů a od sociálního a zdravotního pojištění. Na straně zaměstnavatele se sice jedná o nedaňový náklad, ale i tak je zdanění celkově výhodnější než vyplacená peněžní odměna.
Ukážeme si, kolik peněz můžete ročně ušetřit a jak takový příspěvek získat. Předpokládám, že chcete své zaměstnance více motivovat a že jim chcete vyplatit vyšší odměnu než doposud. Taky je nutné mít na tyto odměny peníze. Moje náklady budou až 27.000 Kč. V případě ziskové firmy budou náklady 21.870 Kč. Zaměstnanec obdrží jen 14.875 Kč. Zaplatím příspěvek ve výši 20.000 Kč (pozoruj rozdíl). Zaměstnanec získá 20.000 Kč (pozoruj rozdíl). V případě příspěvku na dovolenou získá zaměstnanec o 5.125 Kč více a firma ušetří 1.870 - 7.000 Kč v závislosti na tom, zda je zisková či nikoliv. Úspora na jednom zaměstnanci je tak minimálně 6.995 Kč ! Máte třeba 10 zaměstnanců ?
Chceme-li motivovat své zaměstnance, nemusí to být vždy jen mzda. Velmi vhodné řešení je poskytovat zaměstnancům příspěvek na dovolenou, který může činit maximálně 20000 Kč ročně na jednoho zaměstnance, včetně dohod konaných mimo pracovní poměr. Zaměstnavatel takto může ročně přispět na rekreaci pracovníka a jeho rodiny až do výše 20 000 Kč. Zaměstnavatel může každý rok přispět na rekreaci pracovníka a jeho rodiny až do výše 20 000 Kč.
Příspěvek může být dokonce vyplacen i již propuštěnému zaměstnanci. Allq, s.r.o.
Zaměstnavatel není povinen určit zaměstnancům dovolenou pouze ve dvou případech. Zaprvé když ve firmě nastane složitá provozní situace a zaměstnance čeká mnoho práce, na kterou v omezeném počtu nestačí. Zadruhé v případě, že se vyskytnou překážky v práci na straně zaměstnance. Jednou z povinností zaměstnavatele určenou zákoníkem práce je dobu čerpání dovolené určit podle písemného rozvrhu čerpání dovolené vydaného s předchozím souhlasem odborové organizace a rady zaměstnanců tak, aby dovolená mohla být vyčerpána zpravidla vcelku a do konce kalendářního roku, ve kterém právo na dovolenou vzniklo, pokud v tomto zákoně není dále stanoveno jinak. Vše o dovolené, jak se nově počítá nárok na dovolenou, kdy ji zaměstnanec může čerpat, a mnohem více se dozvíte v článku Velký přehled o dovolené - nárok, výpočet.
Letní měsíce jsou obdobím pohody, ale většina z nás musí pracovat i v létě. Zaměstnavatelé však často nabízí různé sezónní benefity, které mají zaměstnance motivovat k lepším nebo aspoň nějakým pracovním výkonům. Mezi oblíbené bonusy patří příspěvky na dovolenou, tábory pro děti, stravenky nebo společenské akce pořádané zaměstnavatelem. Zdanění benefitů vychází především ze zákona o daních z příjmů a předpisů týkajících se sociálního a zdravotního pojištění.
„Jednou z nejčastějších forem letních benefitů jsou nepeněžní příspěvky na dovolenou, které mají standartně podobu cafeterie. Přitom se může jednat o příspěvky jak pro zaměstnance nebo pro rodinného příslušníka zaměstnance. Příkladem může být úhrada letního táboru pro dítě zaměstnance. Tyto příspěvky jsou u zaměstnance osvobozeny do souhrnného limitu poloviny průměrné mzdy za zdaňovací období. Dalším benefitem mohou být pracovní výjezdy mající podobu teambuildingů. Účast zaměstnance na teambuildingu není předmětem zdanění u zaměstnance, pokud je hlavním účelem výjezdu výkon činností související s pracovní náplní. Novým benefitem pro zaměstnance, který je osvobozen, je také účast zaměstnance nebo jeho rodinného příslušníka na společenské akci, včetně té s kulturním nebo sportovním prvkem, pořádané zaměstnavatelem pro omezený okruh účastníků. Stravenky a stravenkový paušál, souhrnně označované jako příspěvek na stravování, jsou už běžným benefitem, který má oblibu nejen během léta. V roce 2025 je možné osvobodit příspěvek na stravování až do výše 123,90 Kč za směnu, což odpovídá 55 % hodnoty příspěvku.
„Výhodou je, že zaměstnavatelé si mohou tento náklad odečíst jako daňově uznatelný, přičemž pro zaměstnance zůstává příjmem, který je osvobozený nejen od daně, ale i odvodů. HR a mzdoví specialisté často využívají moderní systémy, které umožňují automatickou kontrolu výše poskytovaných benefitů i jejich daňového nastavení. Zaměstnanci by měli mít přehled o tom, jaké benefity zaměstnavatel nabízí, na jaké mají nárok, v jaké hodnotě je čerpají a na koho se v případě nesrovnalostí obracet.
Za předpokladu, že je zaměstnanci bezplatně umožněno využití firemního vozidla jak pro služební, tak soukromé účely, je zaměstnavatel povinen zaměstnanci tento benefit zahrnout do jeho příjmů, tedy z výše vstupní ceny vozidla srazit daň a pojistné. Zákon doposud stanovoval hodnotu 0,5 % vstupní ceny pro nízkoemisní vozidla a 1 % pro ostatní vozidla. Od roku 2024 se doplňuje hodnota 0,25 % pro bezemisní vozidla. Nově budou nízkoemisní a bezemisní vozidla v zákoně přesně definována.
U stravenek a stravenkového paušálu dojde ke sjednocení daňových režimů. Pro všechny příspěvky na stravování bude platit osvobození na straně zaměstnance do výše 70 % horního limitu stravného pro pracovní cestu v rozmezí 5-12 hodin, tedy tak jak bylo doposud aplikováno u stravenkového paušálu. Překročení limitu představuje nepeněžní příjem na straně zaměstnance, který bude podléhat zdanění a také odvodům na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění. U zaměstnavatele se v každém případě bude jednat o daňově uznatelný náklad.
| Položka | Varianta 1: Vyplacení mzdy | Varianta 2: Příspěvek na dovolenou |
|---|---|---|
| Celkové náklady firmy | 27.000 Kč (21.870 Kč u ziskové firmy) | 20.000 Kč |
| Čistá mzda zaměstnance | 14.875 Kč | 20.000 Kč |
| Závěr | Zaměstnanec získá o 5.125 Kč více a firma ušetří 1.870 - 7.000 Kč v závislosti na tom, zda je zisková či nikoliv. Úspora na jednom zaměstnanci je tak minimálně 6.995 Kč! | |
Nově je stanoven celkový limit pro osvobození u zaměstnance ve výši poloviny průměrné mzdy za daný rok. Pro rok 2024 bude limit činit 21 983 Kč. Pokud tedy zaměstnavatel v roce 2024 poskytne zaměstnanci příspěvek na dovolenou 25 000 Kč a také lístky do divadla ve výši 2 000 Kč, příjem zaměstnance, který bude podléhat zdanění a odvodům na sociální a zdravotní pojištění bude činit 5 017 Kč. Pro zaměstnavatele budou osvobozené benefity daňově neuznatelné, naopak nadlimitními náklady si může ponížit základ daně. U příkladu uvedeného výše bude u zaměstnavatele nedaňovým nákladem částka 21 983 Kč, částka 5 017 Kč pak bude daňově uznatelná.
Dochází ke zrušení osvobození darů v nepeněžní podobě do 2 000 Kč ročně poskytované za podmínek vyhlášky o fondu kulturních a sociálních potřeb, (například nepeněžní dary v případě pracovních či životních výročí). Pokud tedy zaměstnavatel zaměstnanci k jeho životnímu jubileu 50 let předá kytici v hodnotě 1 500 Kč, bude tato částka představovat zdanitelný příjem zaměstnance, který podléhá také odvodům na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění. Příjem z účasti zaměstnance nebo jeho rodinného příslušníka na akci pořádané zaměstnavatelem bude za určitých podmínek na straně zaměstnance osvobozen od zdanění. Takovými akcemi zaměstnavatele může být třeba konání vánočního večírku, oslavy výročí firmy, dětské dny apod. Je však důležité, aby akce v tomto případě naplňovala podmínky „neveřejnosti“, tj. s účastí zaměstnanců a jejich blízkých, dále má být naplněna podmínka „přiměřenosti“, čímž běžně není třeba uspořádání večírku v exotické oblasti, a také se má jednat o akce „příležitostné“, kam zcela jistě nespadají každotýdenní akce.
Dochází ke snížení hranice pro uplatnění progresivní sazby daně (23 %) z 48násobku na 36násobek průměrné mzdy. U bezúplatných příjmů (dary peněžní či nepeněžní) se částka pro osvobození zvyšuje z 15 000 Kč na 50 000 Kč.
Sleva za umístění dítěte, tzv. Do konce roku 2023 bylo umožněno uzavírání dohod o provedení práce (DPP) do 10 000 Kč měsíčně u jednotlivého zaměstnavatele, z čehož neplynula povinnost odvodů pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění, ačkoli bylo uzavřeno u různých zaměstnavatelů DPP několik. Od roku 2024 se mění podmínky odvodů pojistného a vznikají limity navázané na průměrnou měsíční mzdu. O tom, jaké procento limitu zavazuje k odvodům pojistného, rozhoduje to, zda je DPP uzavřena za daný měsíc pouze u jednoho zaměstnavatele nebo jich je více. Jedna DPP u jednoho zaměstnavatele stanovuje limit 25 % průměrné mzdy (10 500 Kč pro rok 2024).
Zanechat komentář