Péče o naše nejbližší je činnost nepochybně velmi důležitá a potřebná. Lidé si mohou klást otázku, jaký dopad budou mít ta životní období, kdy místo práce pečovali či pečují o děti, rodiče nebo jiné handicapované rodinné příslušníky, na jejich budoucí důchod. V jakých případech a za jakých podmínek se doba péče pro nárok na důchod a jeho výši započítá? Vysvětluje Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ).
Všem nám je jasné, že se do důchodu počítají roky strávené prací. Jak je to ale v případě, že jste část svých produktivní let strávili na rodičovské, dlouhodobě marodili nebo studovali vysokou školu? Započítávají se vám i tyto roky do důchodu?
Nárok na starobní důchod vzniká při splnění dvou základních podmínek: dosažení důchodového věku a získání minimální doby důchodového pojištění.
Druhou podmínkou, kterou se budeme zaobírat podrobně je splnění minimální doby důchodového pojištění. Jedná se o zákonem stanovenou délku účasti na důchodovém pojištění, kterou musí pojištěnec získat, aby měl nárok na starobní důchod. Tato doba zahrnuje období, během nichž pojištěnec odváděl pojistné na důchodové pojištění (tzv. příspěvková doba), a také tzv. náhradní doby pojištění.
Do minimální doby platby důchodového pojištění neboli lidově odpracovaných let do důchodu se počítají, jak příspěvková doba, kterou jste strávili v práci, tak i tzv. Příspěvková doba zahrnuje období, během kterých jste odváděli pojistné na důchodové pojištění, nebo za vás bylo pojistné odváděno jinou osobou (například zaměstnavatelem).
Náhradní doba zahrnuje období, během kterých jste neodváděli pojistné, ale přesto se vám tato doba započítává do potřebné délky důchodového pojištění. Tu získáte v zákonem stanovených situacích a za předpokladu, že jste splnili minimálně rok příspěvkové doby pojištění (i přerušovaně).
Okolo příspěvkových a náhradních dob a o tom, co se tedy do toho důchodu počítá a co ne, se rojí spousty otázek.
Důležité: Zákon o důchodovém pojištění hovoří o péči o dítě do 4 let věku (§ 5 odst. 2 písm. c) zákona č. 155/1995 Sb.) - není tedy vůbec důležité, jak dlouho byla vyplácena peněžitá pomoc v mateřství (mateřská) nebo rodičovský příspěvek (rodičovská; rodičák).
Konkrétně se plně započítává doba péče o dítě do věku 4 let, a to bez ohledu na to zda jste muž či žena, pobíráte rodičovský příspěvek nebo jste v evidenci na pracovním úřadu.
Mateřská i rodičovská se do důchodu započítávají plně.
Je důležité si neplést péči o dítě a výchovu dítěte. Výchova dítěte se sleduje od narození do zletilosti a ovlivňuje snížení důchodového věku žen. Péče o dítě se hodnotí jako náhradní doba pojištění, tj.
Péče o děti
Doba péče o dítě, po kterou člověk pečuje osobně o dítě ve věku do čtyř let, je z pohledu zákona o důchodovém pojištění náhradní dobou pojištění. Pro starobní (ale i invalidní či pozůstalostní) důchod se započítává v plném rozsahu, tzn. obdobně, jako by šlo o odpracovanou dobu, přestože během ní nebylo placeno pojistné na důchodové pojištění.
Dobu péče o dítě lze započítat nejen ženám, ale i mužům. Platí však, že tutéž dobu péče nelze započítat současně více osobám. V případech, kdy o dítě pečovalo více osob najednou, započte se doba péče té osobě, která pečovala v největším rozsahu.
Dobu péče o více dětí ve věku do 4 let (např. o dvojčata či trojčata) lze započítat pouze jednou. Pokud se např. 4 děti narodily vždy s odstupem kratším čtyř let a žena s nimi byla celkem 15 let doma, započítá se jí pro důchod doba péče od narození prvního dítěte do čtyř let věku toho nejmladšího.
Doba péče o dítě do 4 let se prokazuje až při podávání žádosti o důchod, a to rodným listem dítěte (či jiným dokladem prokazujícím vztah k dítěti) a čestným prohlášením o době a rozsahu péče. Pro toto prohlášení existuje speciální tiskopis, který žadatel o důchod obdrží na okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ).
V situaci, kdy se matka či otec rozhodne zůstat s dítětem doma déle než do 4 let věku, lze doporučit, aby rodič zvážil možnost přihlásit se k dobrovolnému důchodovému pojištění. Tím si zajistí, že i delší doba péče bude v budoucnu započítána do doby potřebné pro důchod.
Př. 1: Dítě se narodilo 12. 5. 1983. Péče o dítě se bude hodnotit od 12. 5. 1983 do 11. 5.
Př. 2: Dítě se narodilo 10. 8. 2001. Matka měla vyplácen rodičovský příspěvek do tří let dítěte, poté zůstala do pěti let dítěte doma. I přesto, že byl rodičovský příspěvek vyplácen pouze do tří let dítěte, bude se ji hodnotit doba od 10. 8. 2001 do 9. 8.
V případě souběhu péčí o více dětí se doba hodnotí pouze jednou, tzn. pokud bylo v jednom období pečováno např.
Př. 3: První dítě se narodilo 1. 1. 1985, druhé 1. 7. 1987. V období od 1. 7. 1987 do 31. 12. 1988 sice žena pečovala o dvě děti ve věku do čtyř let, ale tato doba může být hodnocena pouze jednou, tj. jako 1,5 roku náhradní doby pojištění, nikoliv 3 roky. V tomto případě by žena byla nepřetržitě pojištěná od 1. 1. 1985 do 30. 6.
Péče o dítě do čtyř let věku před 1. 7.
Žena péči o dítě do čtyř let věku vykonávanou před 1. 7.
Péči muže o dítě do 31. 12. 1995 není možné hodnotit. Před 1. 1. 1996 je možné hodnotit péči o dítě pouze u žen.
V období od 1. 1. 1996 do 30. 6. 2007 je možné hodnotit i péči muže, ale podmínkou bylo, aby muž do dvou let od skončení péče (nejdéle do 30. 6.
Péče o dítě do čtyř let věku po 30. 6.
Péče o dítě do čtyř let věku, která skončila po 30. 6. 2007 (tj. u dětí narozených nejdříve 2. 7. 2003) se péče o dítě do čtyř let věku žen i mužů prokazuje totožně a to doložením rodného listu dítěte a čestným prohlášením přiloženým k žádosti o důchod.
V závislosti na okolnostech může být dále třeba pro prokázání doby péče o dítě předložit např.
Doba péče o dítě může být v jednom časovém úseku hodnocena pouze jedné osobě. Např. matka dítěte může pečovat první dva roky věku a další dva roky může pečovat otec, ale není možné, aby byla péče o dítě za stejně období zhodnocena dvěma lidem.
Pokud péče o dítě do čtyř let věku zasahuje do rozhodného období, tj. do doby, z níž se při výpočtu důchodu hodnotí výdělky, jde o tzv. vyloučenou dobu.
Jako náhradní doba pojištění péče o dítě do 4 let věku hodnotí plně, tj. § 5 odst. 2 písm. c) zákona č. § 85 odst. 3 zákona č. § 85 odst. 4 zákona č.
S termíny „vyloučená doba pojištění“ a „náhradní doba pojištění“ se setkáme v souvislosti s výpočtem důchodu.
V současné době platí, že pro nárok na důchod musíte dosáhnout důchodového věku a zároveň získat minimálně 35 let důchodového pojištění (případně 30 let bez započítání náhradních dob).
Náhradní doba důchodového pojištění je zákonem specifikované období, během kterého nedochází k platbě pojistného, ale přesto se tato doba počítá jako odpracovaná a zohlední se i při výpočtu nároku na státní důchod.
Náhradní doba pojištění se počítá do odpracovaných let pro nárok na důchod. Při výpočtu osobního vyměřovacího základu se ale nezohledňuje výdělek z této doby, tato doba se vyloučí (viz. vyloučená doba).
Žadatel o důchod pečoval o osobu blízko po dobu 2 let. Pro nárok na důchod se tato doba považuje za náhradní dobu pojištění a započítají se celé 2 roky. Pro výpočet důchodu je pak tato doba péče tzv.
Co je náhradní doba pojištění?Náhradní doba důchodového pojištění je zákonem specifikované období, během kterého nedochází k platbě pojistného, ale přesto se tato doba počítá jako odpracovaná a zohlední se i při výpočtu nároku na státní důchod.
Jaká částka se mi bude počítat?
Péče o osoby závislé na pomoci druhé osoby
Péče o osoby, které jsou pro svůj nepříznivý zdravotní stav závislé na pomoci druhé osoby, je také náhradní dobou pojištění a započítává se pro důchod. Musí se však jednat o dobu osobní péče o osobu mladší 10 let závislou na pomoci druhé osoby v I. stupni závislosti (lehká závislost) a o dobu osobní péče o osobu jakéhokoliv věku, která je závislá na pomoci druhé osoby ve II., III. nebo IV. stupni závislosti (středně těžká, těžká a úplná závislost).
Osoba poskytující péči a osoba uznaná v příslušném stupni závislosti spolu musí žít v domácnosti - tato podmínka není vyžadována u péče o osoby blízké a od 1. 9. 2018 též u asistenta sociální péče podle § 83 odst. 1 zákona č. 108/2006 Sb.
V období před 1. 1. 2007 se za náhradní dobu pojištění považuje péče o osobu v různém stupni bezmocnosti nebo o dítě dlouhodobě těžce zdravotně postižené vyžadující mimořádnou péči.
Doba takové péče se pro účely nároku na důchod hodnotí plně, tedy obdobně jako např. doba zaměstnání (to znamená, že se nijak nekrátí − např. pokud doba péče trvala 5 roků, započítá se pro důchod celých 5 roků).
Pro výpočet důchodu je pak doba péče tzv. dobou vyloučenou, což znamená, že při stanovení výše důchodu se počet dnů vyloučených dob odečítá od celkového počtu dnů, na který se rozpočítává průměr výdělků. To má pozitivní význam v tom, že při výpočtu příjem dosažený před tímto obdobím a po něm nebude kvůli období bez výdělků tzv. „rozmělněn“.
Pro případy, kdy doba péče o osobu závislou trvala aspoň 15 let, stanoví zákon o důchodovém pojištění navíc specifický způsob výpočtu. Dojde ke dvojímu výpočtu procentní výměry důchodu, a to tak, že doba péče se bude považovat buď za dobu vyloučenou, nebo za dobu pojištění s příjmy odpovídajícími částkám vyplaceného příspěvku na péči. Platí zásada, že pečující osobě bude přiznána výše důchodu, která je pro ni výhodnější.
Aby bylo možné uvedenou dobu péče o závislou osobu započítat do důchodu, je třeba ji prokázat rozhodnutím OSSZ, které při důchodovém řízení slouží jako doklad o tom, jak dlouho a v jakém rozsahu péče trvala. Požádat o vydání tohoto rozhodnutí lze kdykoliv po skončení péče (podmínka, že návrh musí být podán nejpozději do dvou let po skončení péče, od února 2018 již neplatí). Pokud pečující osoba vykonává péči i v době, kdy podává žádost o důchod, požádá současně i o vydání rozhodnutí o době péče.
Pokud se na péči o osobu závislou podílelo více osob, započte se tato péče jako náhradní doba pojištění jen té osobě, která pečovala v největším rozsahu.
K žádosti o vydání tohoto rozhodnutí předkládá pečující osoba kromě dokladů totožnosti zejména potvrzení krajské pobočky Úřadu práce o vzniku stupně závislosti a o době poskytování příspěvku na péči o závislou osobu a také popis průběhu vykonávané péče.
Vztah k osobě, o kterou je nebo bylo pečováno, se prokazuje např. rodnými nebo oddacími listy, z nichž vyplývá vzájemná příbuznost. V případech, kdy se nejedná o blízkou osobu, je třeba prokázat společnou domácnost s opečovávanou osobou čestným prohlášením. Pokud osoba, o níž bylo pečováno, zemřela, předkládá se úmrtní list.
Tabulka: Počet vydaných rozhodnutí o době péče o osobu závislou v období let 2012-2018
| Rok | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 | 2017 | 2018 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet | 5 070 | 5 508 | 5 487 | 6 392 | 6 226 | 6 444 | 6 028 |
Ošetřování dětí či dospělých osob. Při něm náleží ošetřovné nebo dlouhodobé ošetřovné
Doba, po kterou se lidem vyplácí ošetřovné nebo dlouhodobé ošetřovné (obě dávky z titulu nemocenského pojištění), je dobou důchodového pojištění, tedy je pro důchod automaticky započítána. Současně je pro výpočet důchodu tzv. vyloučenou dobou, což znamená, že nemá negativní dopad na stanovení tzv. vyměřovacího základu, tedy částky, z níž je vypočítáván budoucí důchod.
Jednoduše vysvětleno: Tyto doby, v nichž člověk neměl výdělek, se nezahrnou do období, za které se rozpočítává úhrn příjmů, a proto nesníží (takzvaně nerozmělní) průměr výdělků pro výpočet důchodu.
Zaměstnavatel vykazuje zaměstnanci tato období do evidenčního listu důchodového pojištění, eviduje je také příslušná OSSZ, která dávky při ošetřování vyplácí. Žadatel o důchod tedy nemusí tuto skutečnost prokazovat, ČSSZ je má k dispozici a při výpočtu důchodu je automaticky zohlední.
Další náhradní doby pojištění
- Studium:
- Studium do konce roku 1995 - do 18 let se započítává plně a po 18.
- Studium od roku 1996 do konce roku 2009 - do 18 let se nezapočítává vůbec a po 18.
- Evidence na úřadu práce: Doba, po kterou je osoba vedena v evidenci úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání a pobírá podporu v nezaměstnanosti, podporu při rekvalifikaci nebo odstupné, odbytné, odchodné. Tato doba se počítá plně. Z 80 % se pak započítává doba, po kterou je osoba vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání, ale podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci jí nenáleží.
- Pobírání invalidního důchodu: Doba, kdy osoba pobírala invalidní důchod pro invaliditu III. stupně.
Důchodové pojištění je za vás odváděno v případě, že jste přihlášení na úřadu práce. Pojištění je za vás odváděno také v případě, že podporu nepobíráte, ale krátí se na 80 %. Pokud jste však v době nezaměstnanosti nebyli evidování na úřadu práce, do důchodu se vám tato doba počítat nebude.
Pokud jste na nemocenské (v dočasné pracovní neschopnosti) započítává se vám tato doba v plné výši. Trochu jinak to funguje pokud jste na nemocenské po ukončení vaší výdělečné činnosti. Konkrétně sem spadají situace, kdy jste byli nemocní a lékař uznal, vaši dočasnou pracovní neschopnost. Dále případy, kdy vám byla nařízena karanténa a nebo jste pobírali některou z dalších dávek nemocenského pojištění (např.
Práce na dohodu se do důchodu počítá pouze v případě, že jste dosáhli určitého výdělku, ze které jste odvedli důchodové pojištění.
Stát jako plátce pojistného v souvislosti s péčí o dítě. Stát je plátcem pojistného mimo jiné:
- za příjemce rodičovského příspěvku,
- ženy na mateřské dovolené,
- osoby na rodičovské dovolené (čerpají-li rodičovskou dovolenou oba rodiče, je stát plátcem pojistného za oba rodiče),
- osoby pobírající peněžitou pomoc v mateřství,
- osoby celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo o nejméně dvě děti do 15 let věku (viz dále).
Osoby osobně celodenně řádně pečující o dítě
Jestliže rodič osobně celodenně pečuje o dítě, tj. jedná se zejména o situaci, kdy čerpá neplacené pracovní volno po skončení rodičovské dovolené a po skončení rodičovského příspěvku, je za něj stát plátcem pojistného na zdravotní pojištění. Důvodem je péče o dítě. Za takové osoby se považuje vždy pouze jedna osoba, buď otec, nebo matka dítěte (nebo osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů).
Rodič ovšem musí zároveň splnit tyto podmínky:
- Celodenně, osobně a řádně pečovat alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo o nejméně dvě děti do 15 let věku. Tato podmínka není splněna především v případě, kdy je dítě umístěno v zařízení s týdenním či celoročním pobytem.
- Dítě nenavštěvuje předškolní zařízení déle než čtyři hodiny denně, a pokud jde o dítě plnící povinnou školní docházku, nepřesahuje doba ve škole dobu návštěvy školy, tedy dobu vyučování (dítě nechodí do družiny).
- Nemá příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti. Za zaměstnání se v tomto případě nepovažuje práce na DPP s odměnou v měsíci nepřesahující 11.499 Kč či práce na DPČ s odměnou v měsíci nižší než 4.500 Kč.
Rodič musí výše uvedené skutečnosti oznámit zdravotní pojišťovně a podepsat čestné prohlášení, že splňuje všechny požadované podmínky. Po skončení rodičovského příspěvku zdravotní pojišťovna požaduje i předložení rozhodnutí o odnětí rodičovského příspěvku. Stejnou oznamovací povinnost má i zaměstnavatel, pokud pracovní poměr trvá (tj. u neplaceného volna u dítěte staršího tří let).
Jestliže rodič čerpá rodičovskou dovolenou nebo rodičovský příspěvek, pak stát platí pojistné na zdravotní pojištění z těchto důvodů.
Souběh zaměstnání a péče o dítěV případech, kdy osoby, za které je plátcem pojistného na zdravotní pojištění stát (s výjimkou osob osobně celodenně a řádně pečujících o dítě), mají příjmy ze zaměstnání, jsou plátci pojistného stát i tyto osoby.
V případě výkonu práce v pracovním poměru, na dohodu o pracovní činnosti (s měsíční odměnou alespoň 11.500 Kč) se odvádí pojistné na zdravotní pojištění. Zaměstnanec je povinen odvádět měsíční pojistné na zdravotní pojištění alespoň z minimálního vyměřovacího základu.
Povinnost odvést pojistné alespoň v minimální výši však nemají osoby, za které je plátcem pojistného na zdravotní pojištění stát, jedná se např.:
- o osoby na mateřské i rodičovské dovolené,
- o osoby, které mají nárok na peněžitou pomoc v mateřství či rodičovský příspěvek,
- o osoby pečující o dítě, které splňují výše uvedené podmínky.
Podrobnější informace o zápočtu dob péče a konzultace v konkrétní situaci poskytnou odborníci na OSSZ.
Kdykoliv můžete zdarma nahlédnout do přehledu dob pojištění on-line na ePortálu ČSSZ, pokud máte datovou schránku. Také se do ePortálu můžete přihlásit např. přes eObčanku nebo bankovní identitu.
Jednou za kalendářní rok můžete ČSSZ zdarma požádat o informativní osobní list důchodového pojištění.
Některé doby nemusíte prokazovat, jelikož je ČSSZ eviduje sama (např.
Některé doby ČSSZ musíte prokázat sami nejpozději při podání žádosti o důchod.
Vysvětlení pojmů:
- Náhradní doba pojištění - náhradní doba pojištění je životní období, v němž člověk sice neodvání pojistné na důchodové pojištění, ale přesto se mu započítává pro důchod. Podmínkou pro započtení náhradní doby pojištění je, aby byla získána na území ČR a že pojištěnec v průběhu života získal aspoň jeden rok pojištění.
- Vyloučená doba - vyloučenými dobami jsou doby, po které trvala tzv. sociální událost bez výdělku, např. právě doba péče o dítě do čtyř let věku, doba péče o závislou osobu, dále také doba dočasné pracovní neschopnosti a pobírání dávek nemocenského pojištění, doba pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně. Význam vyloučených dob spočívá v tom, že při stanovení výše důchodu se počet dnů vyloučených dob odečítá od celkového počtu dnů, na který se rozpočítává průměr výdělků. Tím se docílí toho, že při výpočtu příjem dosažený před tímto obdobím a po něm, nebude takzvaně rozmělňován. Vyloučené doby tedy mají na výši důchodu pozitivní dopad.
- Osoba blízká - blízkou osobou je v zásadě rodinný příslušník. Zákon o důchodovém pojištění vymezuje, že jde o manžela nebo manželku, příbuzného v řadě přímé, dítě vlastní, osvojené nebo dítě převzaté do trvalé péče nahrazující péči rodičů, dále o sourozence, zetě, snachu nebo manžela rodiče, a to kteréhokoli z manželů.
- Domácnost - domácnost tvoří fyzické osoby, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby.
Zanechat komentář