Doba dovolených se přiblížila a každý zaměstnanec si může během roku vybrat dovolenou. Ale nejste si jisti, jak je to s čerpáním dovolené a od kdy na ni máte vlastně nárok? V článku zjistíte, kdy mu na ni vzniká nárok, kdy může zaměstnavatel dovolenou zamítnout nebo přikázat a jak je to s dovolenou ve zkušební době.
Typy Dovolené
Na začátek je důležité poznamenat, že rozlišujeme několik typů dovolené. Nejčastěji se setkáte s tou za kalendářní rok, popřípadě s její poměrnou částí v případě kratšího působení u zaměstnavatele.
Dovolená za Kalendářní Rok
Každý zaměstnanec, který měl u stejného zaměstnavatele celý rok pracovní poměr a odpracoval 52 týdnů, má podle zákoníku práce nárok na nejméně 4 týdny dovolené ročně (tj. Pokud zaměstnanec nastoupil do zaměstnání až během roku, má nárok jen na poměrnou část dovolené. Zaměstnavatel může přidat dovolenou navíc jako benefit - a v praxi se to často využívá.
Příklad: Zaměstnanec pracoval na plný úvazek od 1. ledna do 30. dubna a odpracoval tak 17 týdnů.
Prodloužení Dovolené
V poslední době, kdy se zaměstnavatelé předhánějí v benefitech, na které se snaží nalákat nové zaměstnance, je také populární pátý týden dovolené navíc. Je totiž možné se se zaměstnavatelem domluvit na jakémkoliv prodloužení dovolené, a to i jen v případě některých zaměstnanců. Pokud delší dovolená platí jen u některých pozic, musí mít i své opodstatnění a nepřipadá v úvahu prodloužení pouze někomu ze zaměstnanců, kteří všichni odvádí stejnou práci.
Dovolená pro Dohodáře
Novelizace přinesla i dovolenou pro zaměstnance pracující na dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti. Od roku 2024 mají na dovolenou nárok také pracovníci na DPP a DPČ. Dohodáři mají na placené volno nárok, pokud splní 2 podmínky: pracovní poměr trval alespoň 4 týdny a zároveň v daném kalendářním roce odpracují minimálně 80 hodin. Délka dovolené se pak počítá stejně jako u poměrná část dovolené.
Výpočet Dovolené
Od roku 2021 se dovolená počítá podle skutečně odpracovaných hodin: celková roční výměra (např. 160 h při čtyřech týdnech) se dělí 52 a za každý odpracovaný týden vzniká nárok 1/52 této výměry, přičemž nárok lze čerpat hned, jakmile se přepočtem nasbírá odpovídající počet hodin. Od roku 2021 se dovolená účetně nepočítá na dny, ale na hodiny. Povinné 4 týdny dovolené při standardní osmihodinové pracovní době se přepočtou na 160 hodin.
Změny z roku 2021 ovlivnily hlavně zaměstnance ve směnném provozu, pro které nebyl přepočet na dny spravedlivý. Například, pokud zaměstnanec pracuje na plný úvazek a má sjednáno 5 týdnů dovolené ročně (tj.
Pojďme se podívat, jak by to třeba bylo s výpočtem dovolené při sjednané kratší pracovní době. Zaměstnanec, který za týden odpracuje 30 hodin, má u zaměstnavatele sjednaných 5 týdnů dovolené. Za kalendářní rok si odpracoval 52 týdnů, tedy 1 585 hodin.
Příklad: Zaměstnanec na plný úvazek, kterému náleží 5 týdnů dovolené (200 h ročně), odpracoval čtyři týdny.
Pokud zatím nesplňujete podmínku 52 týdnů, dovolená se poskytuje poměrně podle skutečně odpracovaných hodin. Zaměstnanec může dovolenou čerpat hned, jakmile mu podle odpracovaných hodin vznikne odpovídající nárok; zákon již nestanoví minimální dobu zaměstnání (např. tři měsíce).
Při nástupu do nového zaměstnání tedy zákoník práce umožňuje vybrat část dovolené už během zkušební doby (která se o počet vyčerpaných dní na dovolené následně prodlužuje). (roční nárok na dovolenou v hodinách / 12) × počet měsíců, které za rok odpracujete = nárok na dovolenou v daném rocePokud změníte zaměstnání v červnu a dle smlouvy máte nárok na 5 týdnů dovolené ročně (200 hodin), náleží vám 1/12 nároku pro každý měsíc.
Stejná pravidla platí pro krácení dovolené při výpovědi. Pokud v práci během roku končíte, nárok na dovolenou se poměrově krátí podle toho, kolik dnů budete mít odpracováno. Nárok na dovolenou se poměrově krátí také při zkráceném úvazku nebo když se délka úvazku změní během roku.
Podle poslední novely má zaměstnankyně nárok nastoupit na řádnou dovolenou hned po mateřské dovolené. Smyslem úpravy je, aby se volno nekrátilo kvůli následné rodičovské péči a aby si žena mohla plynuleji naplánovat návrat do práce. Stejnou ochranu zákon poskytuje i mužům, kteří pečují o dítě.
Převod a Čerpání Dovolené
Může se stát, že si zaměstnanec nestihne dovolenou během roku vybrat, například kvůli naléhavým provozním důvodům na straně zaměstnavatele. Důvodem nevyčerpané dovolené mohou být i překážky v práci, jako je dlouhodobá nemoc nebo rodičovská dovolená. Zaměstnanec se nemusí bát, že by mu dovolená propadla - celá nevyčerpaná část se automaticky převede do dalšího kalendářního roku. Zaměstnavatel je ale zodpovědný za to, aby zaměstnanec vyčerpal veškerou dovolenou, která mu v daném kalendářním roce přísluší.
Často diskutovanou otázkou je převod nevyčerpané dovolené do dalšího roku. Zákoník práce povoluje takový převod pouze ve třech situacích. Zaprvé, když o to písemně požádáte sami - a to jen s tím, co přesahuje zákonnou minimální výměru čtyř týdnů. Zadruhé, pokud má zaměstnavatel naléhavé provozní důvody (jde o situace, kdy by vaší nepřítomností vznikla firmě značná majetková újma). Zatřetí, když po většinu roku čelíte celodenní překážce v práci, jako je dlouhodobá nemoc či mateřská dovolená.
O termínu čerpání rozhoduje zaměstnavatel (musí jej oznámit alespoň 14 dní předem), avšak zaměstnanec má právo na dva týdny volna v celku. Nevyčerpanou dovolenou lze převést do dalšího roku jen ve třech případech (na žádost nad rámec 4 týdnů, z vážných provozních důvodů zaměstnavatele či kvůli dlouhodobé překážce v práci). Pokud ji zaměstnavatel neurčí do 30. 6., může si dobu čerpání stanovit sám zaměstnanec.
Ten dovolenou musí určit minimálně 14 dní dopředu. V praxi se nicméně většinou termín dovolené určuje po vzájemné dohodě či na základě nějakého interního systému. Od 1. srpna 2024 už zaměstnavatel nemusí sestavovat písemný „rozvrh dovolených“, tedy tabulku, v níž bývalo pro celý rok předem rozepsáno, kdy který zaměstnanec čerpá volno. Šlo o ryze administrativní povinnost, která nechránila ani zaměstnance, ani firmu - její zrušení proto uvítaly obě strany.
Zaměstnavatel může určit svým podřízeným dovolenou přímo sám, nebo vyčká na jejich požadavky. Podle Hůrky by měl přihlížet i k osobním poměrům zaměstnance, třeba pokud má nezletilé děti a potřebuje mít volno o letních prázdninách. „Na druhou stranu, pokud jsem plavčík venkovního koupaliště, tak nemohu čekat, že dovolenou o letních prázdninách dostanu,“ poznamenává pedagog.
Zákoník práce garantuje zaměstnancům aspoň dva týdny v kuse. „Takže na dva týdny má zaměstnanec právo. Pokud se domluví se zaměstnavatelem jinak nebo třeba žádá o kratší úseky, tak ani ty dva týdny nemusí být vcelku,“ konstatuje profesor.Většina tuzemských firem dnes zpravidla poskytuje pět týdnů volna ročně. Pokud by chtěl zaměstnanec například na měsíc pryč, může si požádat o celou délku dovolené najednou.
Zaměstnavatel také může určit čerpání dovolené, tedy dovolenou zaměstnanci přikázat. Oznámit mu to však musí písemně alespoň 14 dní předem.
Práva a Povinnosti
Smyslem dovolené je nechat zaměstnance odpočinout a nabrat síly. Pravidla jsou tedy nastavena tak, aby k čerpání dovolené skutečně došlo. Jediná možná situace, kdy je výměna dovolené za peníze možná, je v případě ukončení pracovního poměru.
Dovolená může být krácena jen za neomluvenou absenci (max. o zmeškané hodiny) s tím, že vždy musí zůstat minimálně 2 týdny. Pokud zaměstnanec z určitých důvodů do práce nechodí a zamešká tak směny, zaměstnavatel mu může dovolenou krátit. Vedle toho může zaměstnavatel krátit dovolenou za neomluvenou absenci. Za neomluveně zameškanou směnu může zaměstnavatel dovolenou krátit pouze o počet skutečně zameškaných hodin; neomluvené zameškané kratší části směn se sčítají.
Byl-li zaměstnanec po nastoupení dovolené uznán práce neschopným pro nemoc nebo úraz, přerušuje se mu dovolená. Když zaměstnanec během dovolené onemocní, může ji přerušit a nechat si od doktora vystavit neschopenku. Pracovní úraz nebo nemoc z povolání se pro účel dovolené počítá jako odpracovaná doba bez omezení. Stejně tak i mateřská dovolená. Nastávající maminky dovolenou běžně čerpají ještě před nástupem na mateřskou.
Zaměstnavatel nemusí dovolenou automaticky schválit, může ji i zamítnout - ale jen z vážných provozních důvodů. Současně však má zaměstnavatel povinnost přihlížet k oprávněným zájmům zaměstnance. Podle zákoníku práce má dokonce zaměstnavatel právo zaměstnance z dovolené i odvolat nebo ji úplně zrušit - opět pouze z naléhavých provozních důvodů, které by bez osobní přítomnosti zaměstnance na pracovišti jinak nevyřešil.
Zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci náklady, které mu bez jeho zavinění vznikly. Nestačí uhradit jen samotný zájezd; zákoník práce přiznává nárok i na proplacení storno poplatků hotelu, nevyužitého pojištění nebo doplatku za rychlejší návrat domů, pokud musíte dovolenou předčasně ukončit. Doporučuji proto uschovat veškeré účtenky - od letenek až po doklad o zaplaceném parkovišti.
V praxi se tyto nároky často vyřeší dohodou, ale když zaměstnavatel odmítne, můžete se domáhat náhrady škody soudní cestou; u menších částek bývá vhodné nejprve zaslat předžalobní výzvu, která zaměstnavatele mnohdy motivuje k mimosoudnímu vyrovnání.
Celozávodní Dovolená
Zajímavým institutem zůstává takzvaná celozávodní dovolená, tedy hromadné uzavření provozu. Zákon dovoluje maximálně dva týdny v kuse, u uměleckých souborů čtyři. Zaměstnavatel ji může vyhlásit jen se souhlasem odborové organizace a s ohledem na životní potřeby pracovníků; pokud už máte koupený zájezd na jiný termín, firma musí hledat řešení (například vás ponechat v práci).
Náhrada Mzdy
Po dobu dovolené zaměstnanec nedostává běžnou mzdu, ale náleží mu náhrada mzdy za dovolenou. Náhrada mzdy za dovolenou se počítá z průměrného výdělku předchozího čtvrtletí. V případě čerpání volna nezůstane zaměstnanec podle Hůrky poškozen, naopak díky lepšímu průměru z minulého čtvrtletí může být náhrada mzdy o něco vyšší, než kdyby zaměstnanec pracoval. „Což je trochu zvláštnost českého pracovního práva,“ podotkl pedagog.
Tabulka: Klíčové Informace o Dovolené
| Parametr | Hodnota |
|---|---|
| Základní výměra dovolené | 4 týdny |
| Dovolená pro zaměstnance ve státní správě | 5 týdnů |
| Dovolená pro pedagogické pracovníky | 8 týdnů |
| Minimální délka nepřetržitého čerpání | 2 týdny |
| Maximální délka celozávodní dovolené | 2 týdny (4 týdny u uměleckých souborů) |
Zanechat komentář