Každý zaměstnanec má během roku nárok na dovolenou. V tomto článku se dozvíte, kdy vzniká nárok na dovolenou, za jakých podmínek může zaměstnavatel dovolenou zamítnout nebo přikázat, a jak je to s dovolenou ve zkušební době. Dovolená je důležitým institutem pracovního práva, který zaměstnancům umožňuje lépe balancovat pracovní dobu a volný čas.
Základní nárok na dovolenou
Podle zákoníku práce má každý zaměstnanec, který měl u stejného zaměstnavatele celý rok pracovní poměr a odpracoval 52 týdnů, nárok na nejméně 4 týdny dovolené ročně. Zaměstnavatel může přidat dovolenou navíc jako benefit - a v praxi se to často využívá. Část zaměstnanců má však ze zákona nárok na pětitýdenní dovolenou. Například ti, kteří pracují pro stát nebo územní samosprávný celek, příspěvkovou organizaci nebo školskou právnickou osobu.
Poměrná část dovolené
Pokud zaměstnanec nastoupil do zaměstnání až během roku, má nárok jen na poměrnou část dovolené. Příklad: Zaměstnanec pracoval na plný úvazek od 1. ledna do 30. dubna a odpracoval tak 17 týdnů.
Dovolená a DPP/DPČ
Od roku 2024 mají na dovolenou nárok také pracovníci na DPP a DPČ. Dohodáři mají na placené volno nárok, pokud splní 2 podmínky: pracovní poměr trval alespoň 4 týdny a zároveň v daném kalendářním roce odpracují minimálně 80 hodin. Délka dovolené se pak počítá stejně jako u poměrná část dovolené.
Výpočet dovolené
Od roku 2021 se dovolená účetně nepočítá na dny, ale na hodiny. Povinné 4 týdny dovolené při standardní osmihodinové pracovní době se přepočtou na 160 hodin. Změny z roku 2021 ovlivnily hlavně zaměstnance ve směnném provozu, pro které nebyl přepočet na dny spravedlivý. Například, pokud zaměstnanec pracuje na plný úvazek a má sjednáno 5 týdnů dovolené ročně.
Při nástupu do nového zaměstnání tedy zákoník práce umožňuje vybrat část dovolené už během zkušební doby (která se o počet vyčerpaných dní na dovolené následně prodlužuje). Stejná pravidla platí pro krácení dovolené při výpovědi. Pokud v práci během roku končíte, nárok na dovolenou se poměrově krátí podle toho, kolik dnů budete mít odpracováno.
- (roční nárok na dovolenou v hodinách / 12) × počet měsíců, které za rok odpracujete = nárok na dovolenou v daném roce
Pokud změníte zaměstnání v červnu a dle smlouvy máte nárok na 5 týdnů dovolené ročně (200 hodin), náleží vám 1/12 nároku pro každý měsíc. Nárok na dovolenou se poměrově krátí také při zkráceném úvazku nebo když se délka úvazku změní během roku.
Čerpání dovolené
Čerpání dovolené obvykle funguje tak, že si zaměstnanec naplánuje dovolenou a požádá o ni zaměstnavatele - nejpozději 14 dnů předem. Zákon neuvádí, do kdy by měl zaměstnavatel dovolenou schválit. Zaměstnavatel nemusí dovolenou automaticky schválit, může ji i zamítnout - ale jen z vážných provozních důvodů. Současně však má zaměstnavatel povinnost přihlížet k oprávněným zájmům zaměstnance.
Podle zákoníku práce má dokonce zaměstnavatel právo zaměstnance z dovolené i odvolat nebo ji úplně zrušit - opět pouze z naléhavých provozních důvodů, které by bez osobní přítomnosti zaměstnance na pracovišti jinak nevyřešil. Zaměstnavatel také může určit čerpání dovolené, tedy dovolenou zaměstnanci přikázat. Oznámit mu to však musí písemně alespoň 14 dní předem.
Nemoc během dovolené
Když zaměstnanec během dovolené onemocní, může ji přerušit a nechat si od doktora vystavit neschopenku. Pracovní úraz nebo nemoc z povolání se pro účel dovolené počítá jako odpracovaná doba bez omezení. Stejně tak i mateřská dovolená. Nastávající maminky dovolenou běžně čerpají ještě před nástupem na mateřskou.
Nevyčerpaná dovolená
Může se stát, že si zaměstnanec nestihne dovolenou během roku vybrat, například kvůli naléhavým provozním důvodům na straně zaměstnavatele. Důvodem nevyčerpané dovolené mohou být i překážky v práci, jako je dlouhodobá nemoc nebo rodičovská dovolená. Zaměstnanec se nemusí bát, že by mu dovolená propadla - celá nevyčerpaná část se automaticky převede do dalšího kalendářního roku.
Zaměstnavatel je ale zodpovědný za to, aby zaměstnanec vyčerpal veškerou dovolenou, která mu v daném kalendářním roce přísluší.
Náhrada mzdy za dovolenou
Po dobu dovolené zaměstnanec nedostává běžnou mzdu, ale náleží mu náhrada mzdy za dovolenou.
Snahy o prodloužení dovolené
Rozšíření základní dovolené na pět týdnů plošně, tedy i v soukromém sektoru, v poslední době rozvířilo veřejnou debatu a postavilo proti sobě část zákonodárců a podnikatelský sektor. MPSV však také připomnělo, že nejsou zpracované dopady na zaměstnavatele, kteří poskytují jen čtyři týdny dovolené, a také v problematice delší dovolené podle něj stojí proti sobě s rozporným stanoviskem zaměstnanci a zaměstnavatelé. Přitom 76, 6 % zaměstnavatelů, u kterých je sjednaná kolektivní smlouva, podle dat za loňský rok pátý týden dovolené už nyní má.
Podle ministerstva je to za poslední dva roky 42,2% nárůst a trend je tudíž podle něj jasný - ve prospěch delší placené dovolené. Odborníci jsou zajedno, že odpočatý zaměstnanec je méně náchylný k úrazům, dodává se ještě ve zprávě, kterou k návrhu MPSV zveřejnilo.
Zanechat komentář