Po období urputné práce přijde dříve či později čas na vybírání dovolených. Ne každý zaměstnanec má ale jasno v tom, na kolik dní dovolené má nárok a na základě jaké rovnice se k finálnímu číslu dostane. Různí lidé ve firmě totiž mohou dojít k jiným výsledkům. Jak si dovolenou vypočítat správně? Od roku 2021 se navíc dovolená reálně nepočítá na dny, což celý výpočet dovolené ještě zamotává. Jak se v tom všem vyznat?
Základní principy dovolené
Čtyři týdny v roce - to je výměra dovolené, kterou lidem garantuje zákoník práce. Řada zaměstnavatelů pak dává pracovníkům jako benefit pátý týden dovolené, který mají k dispozici i zaměstnanci státní správy. A pedagogičtí a akademičtí pracovníci vysokých škol si mohou užít hned osm týdnů dovolené. Ovšem minimální nárok jsou 4 týdny dovolené za rok. Mnoho zaměstnavatelů ale nabízí zaměstnancům jako benefit 5, 6 a nebo více týdnů dovolené. Pedagogičtí zaměstnanci mají nárok na dovolenou dokonce v délce 8 týdnů.
Dále je k výpočtu třeba vědět úvazek, na který pracujete a pokud jste nastoupili v průběhu roku, tak počet týdnů, které v tom daném roce odpracujete. Zaměstnavatel může přidat dovolenou navíc jako benefit - a v praxi se to často využívá. pracovníci pracující pod zemí (např. Ovšem to všechno platí jen v případě, že člověk odpracoval ve firmě celý rok.
„Pokud je zaměstnanec například déle na nemocenské, rodičovské dovolené a podobně, nárok na dovolenou může být zkrácen, pokud překážky trvají více než 100 pracovních dnů,“ upozornila personalistka Lucie Halušková. Řada lidí pak řeší, jak si volné dny vypočítat, když začali v nové firmě pracovat teprve v průběhu roku.
Dovolená se počítá na hodiny
Čtyři roky stará novela zákona změnila hlavní měrnou jednotku dovolené - už to nejsou dny, ale hodiny. Pro většinu zaměstnanců, kteří pracují tradičních osm hodin denně, pět dní v týdnu se ale prakticky nic nezměnilo. Pokud lidem z pracovní smlouvy vyplývá nárok na čtyři týdny dovolené, reálně jde o 160 hodin (8 hodin v práci x 20). Pokud mají zaměstnanci pět týdnů dovolené, mají nárok na 200 hodin volna (8 hodin v práci x 25).
Výpočet se ale zkomplikuje ve chvíli, kdy člověk nepracoval v jedné firmě celý rok. Pokud zaměstnanec pracuje na pozici teprve několik měsíců nebo dokonce týdnů, musí si dovolenou počítat podstatně úzkostlivěji. I na tyto případy pracovní právo samozřejmě pamatuje.
„Zaměstnanci, kterému nevzniklo právo na dovolenou za kalendářní rok, avšak za nepřetržitého trvání pracovního poměru k témuž zaměstnavateli konal u něho v příslušném kalendářním roce práci alespoň po dobu 4 týdnů v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby nebo kratší týdenní pracovní doby připadající na toto období, přísluší poměrná část dovolené,“ uvádí zákoník práce.
Překlad: Na první pohled zní taková definice nároku na dovolenou dost složitě, pojďme si ji proto přeložit. Základní informací je, že člověk musí na dané pozici pracovat alespoň čtyři týdny, aby měl nárok vůbec na nějakou dovolenou. Jak se posléze dovolená vypočítává, uvádí další část zákoníku práce. „Poměrná část dovolené činí za každou odpracovanou stanovenou týdenní pracovní dobu nebo kratší týdenní pracovní dobu v příslušném kalendářním roce jednu dvaapadesátinu stanovené týdenní pracovní doby nebo kratší týdenní pracovní doby vynásobenou výměrou dovolené, na kterou má zaměstnanec v příslušném kalendářním roce právo,“ dodává.
Překlad: I tento návod zní poměrně náročně. Pojďme si proto ukázat, jak se dovolená vypočítává v praxi. „Zaměstnanci stále často zaměňují hodiny a dny, což může vést k nesprávnému výpočtu,“ varuje Halušková.
A. Jsem v práci čtyři týdny
Pokud člověk před časem měnil zaměstnání, ale už je v nové práci alespoň čtyři týdny - čili odpracoval minimálně 160 hodin - může si gratulovat. Vznikl mu totiž nárok na dovolenou, která se vypočítá následovně:
Vezme se nejprve číslo, které vyjadřuje standardní výměru dovolené za celý kalendářní rok, a to v hodinách. Řekněme, že půjde o minimální čtyři týdny, tedy 160 hodin. Toto číslo se následně vydělí 52. A posléze vynásobí počtem týdnů, které už člověk odpracoval. V našem případě čtyřmi.
Finální rovnice tedy vypadá takto: 160/52 x 4 = 12,307 hodin
Což v praxi znamená den a půl. Zatím nic moc.
B. Jsem v práci půl roku
Jestli zaměstnanec na jednom místě vydržel už šest měsíců (vezmeme modelových 24 týdnů), jeho vyhlídky na dovolenou už jsou mnohem lepší. V tomto případě budeme pro změnu počítat s tím, že mu pracovní smlouva za normálních okolností dává právo hned na pět týdnů dovolené (200 hodin).
Rovnice bude ve druhém případě taková: 200/52 x 24 = 92,307 hodin
To už je hezkých 11 dní, na dovolenou u moře ideální.
C. Mám poloviční úvazek
U půlúvazkářů nepřekvapí, že se bude dovolená dělit dvěma. Standardní minimální porce volna je na full time 160 hodin, na poloviční úvazek 80 hodin, což musíme zohlednit v naší rovnici. Tentokrát budeme počítat s tím, že student slouží firmě na půl úvazku zhruba třičtvrtě roku (asi 39 týdnů).
Rovnice bude v takovém případě vypadat takto: 80/52 x 39 = 60 hodin
To dělá sedm a půl dne. Pro učení na státnice tak akorát.
„Abyste měli klid, dokumentujte si průběžně svůj výpočet. Uchovejte si záznamy o výpočtu dovolené pro případné budoucí kontroly. V případě nejasností se samozřejmě obraťte na svého personalistu. Mnoho firem a on-line nástrojů nabízí kalkulačky, které vám s výpočtem pomohou,“ radí Halušková.
Pokud si člověk v daném roce nechce vybrat vypočítané hodiny volna, na které má právo, může si některé z nich (většinou jde v přepočtu maximálně o pět pracovních dní) převést do dalšího roku. Převod dovolené by ale neměl být standardní praxí, podle zákoníku práce musí zaměstnavatel převod do dalšího roku umožnit, ale zároveň má usilovat o to, aby jeho podřízený spotřeboval dovolenou v řádném termínu.
Mateřská & rodičovská: Kolik volna tedy vlastně mám?
Převod dovolené také řeší zaměstnanci, kteří jsou na rodičovské nebo mateřské dovolené. Dobrou zprávou je, že v takovém případě nárok na klasickou dovolenou nezaniká, jen může dojít k jejímu časovému omezení.
Lidé mohou na klasickou dovolenou nastoupit po domluvě se zaměstnavatelem okamžitě po skončení mateřské nebo rodičovské dovolené. Pokud tak neučiní, měli by si dát zaměstnanci pozor na promlčecí lhůtu čerpání dovolené, která činí dva roky.
Výpočet dovolené tak ve finále není taková věda, jak se může zdát. Zásadní je pohlídat si, kdy přesně člověk do zaměstnání nastoupil. A také zjistit, na kolik hodin dovolené by měl nárok, kdyby už v práci působil celý rok. Pak stačí dostupná čísla prohnat naší rovnicí a máte jasno. Plánování dovolené bude odteď zase o něco jednodušší.
A jak je to s nemocenskou?
O dovolenou nepřicházíte, ani když jste na nemocenské. Nebo alespoň ne do nějaké doby. Při výpočtu nároku na dovolenou v tomto případě platí, že prvních 20 pracovních dní nemoci se považuje za výkon práce. Tyto dny tedy nezkracují celkový nárok na dovolenou. Pokud však nemocenská trvá déle, zaměstnavatel má právo dovolenou poměrně zkrátit. Každých dalších 21 pracovních dní nepřítomnosti nad rámec prvních 20 dní obvykle snižuje nárok o jednu dvanáctinu roční dovolené.
Například zaměstnanec s nárokem na 20 dní dovolené ročně, který byl na nemocenské celkem 60 pracovních dní, přijde kvůli krácení o 3 dny. Správný výpočet dovolené při delší nepřítomnosti zaměstnance zohledňuje nejen délku nemocenské, ale také další faktory, jako je pracovní úvazek či zaměstnanecká smlouva.
Dovolená může být zaměstnanci zkrácena v případě dlouhodobé nepřítomnosti. Aby dovolená krácená nebyla, tak může být maximálně do výše dvacetinásobku stanovené týdenní pracovní doby. Nárok na dovolenou - otázky a odpovědi Jak se počítá nárok na dovolenou? Od 1.1.2021 se nepočítá dovolená ve dnech ale v hodinách. Nárok se počítá podle týdnů dovolené, které poskytuje zaměstnavatel, podle úvazku, podle odpracovaných týdnů za rok. Na našich stránkách můžete na přesné určení dovolené použít naší kalkulačku. Kdy se krátí nárok na dovolenou? Podle novely zákoníku práce z roku 2021 se dovolená nekrátí, pokud pracovní neschopnost (nebo neplacené volno, atd.) nepřesáhne dvacetinásobek týdenní pracovní doby. Ta je u plného úvazku 40 hodin.
Každý zaměstnanec si může během roku vybrat dovolenou. V článku zjistíte, kdy mu na ni vzniká nárok, kdy může zaměstnavatel dovolenou zamítnout nebo přikázat a jak je to s dovolenou ve zkušební době. Každý zaměstnanec, který měl u stejného zaměstnavatele celý rok pracovní poměr a odpracoval 52 týdnů, má podle zákoníku práce nárok na nejméně 4 týdny dovolené ročně (tj. Pokud zaměstnanec nastoupil do zaměstnání až během roku, má nárok jen na poměrnou část dovolené. Příklad: Zaměstnanec pracoval na plný úvazek od 1. ledna do 30. dubna a odpracoval tak 17 týdnů.
Po dobu dovolené zaměstnanec nedostává běžnou mzdu, ale náleží mu náhrada mzdy za dovolenou. Od roku 2024 mají na dovolenou nárok také pracovníci na DPP a DPČ. Dohodáři mají na placené volno nárok, pokud splní 2 podmínky: pracovní poměr trval alespoň 4 týdny a zároveň v daném kalendářním roce odpracují minimálně 80 hodin. Délka dovolené se pak počítá stejně jako u poměrná část dovolené. Od roku 2021 se dovolená účetně nepočítá na dny, ale na hodiny. Povinné 4 týdny dovolené při standardní osmihodinové pracovní době se přepočtou na 160 hodin. Změny z roku 2021 ovlivnily hlavně zaměstnance ve směnném provozu, pro které nebyl přepočet na dny spravedlivý.
Například, pokud zaměstnanec pracuje na plný úvazek a má sjednáno 5 týdnů dovolené ročně (tj. Při nástupu do nového zaměstnání tedy zákoník práce umožňuje vybrat část dovolené už během zkušební doby (která se o počet vyčerpaných dní na dovolené následně prodlužuje). (roční nárok na dovolenou v hodinách / 12) × počet měsíců, které za rok odpracujete = nárok na dovolenou v daném roce Pokud změníte zaměstnání v červnu a dle smlouvy máte nárok na 5 týdnů dovolené ročně (200 hodin), náleží vám 1/12 nároku pro každý měsíc. Stejná pravidla platí pro krácení dovolené při výpovědi. Pokud v práci během roku končíte, nárok na dovolenou se poměrově krátí podle toho, kolik dnů budete mít odpracováno. Nárok na dovolenou se poměrově krátí také při zkráceném úvazku nebo když se délka úvazku změní během roku.
Může se stát, že si zaměstnanec nestihne dovolenou během roku vybrat, například kvůli naléhavým provozním důvodům na straně zaměstnavatele. Důvodem nevyčerpané dovolené mohou být i překážky v práci, jako je dlouhodobá nemoc nebo rodičovská dovolená. Zaměstnanec se nemusí bát, že by mu dovolená propadla - celá nevyčerpaná část se automaticky převede do dalšího kalendářního roku. Zaměstnavatel je ale zodpovědný za to, aby zaměstnanec vyčerpal veškerou dovolenou, která mu v daném kalendářním roce přísluší.
Když zaměstnanec během dovolené onemocní, může ji přerušit a nechat si od doktora vystavit neschopenku. Pracovní úraz nebo nemoc z povolání se pro účel dovolené počítá jako odpracovaná doba bez omezení. Stejně tak i mateřská dovolená. Nastávající maminky dovolenou běžně čerpají ještě před nástupem na mateřskou. Čerpání dovolené obvykle funguje tak, že si zaměstnanec naplánuje dovolenou a požádá o ni zaměstnavatele - nejpozději 14 dnů předem.
Zákon neuvádí, do kdy by měl zaměstnavatel dovolenou schválit. Zaměstnavatel nemusí dovolenou automaticky schválit, může ji i zamítnout - ale jen z vážných provozních důvodů. Současně však má zaměstnavatel povinnost přihlížet k oprávněným zájmům zaměstnance. Podle zákoníku práce má dokonce zaměstnavatel právo zaměstnance z dovolené i odvolat nebo ji úplně zrušit - opět pouze z naléhavých provozních důvodů, které by bez osobní přítomnosti zaměstnance na pracovišti jinak nevyřešil. Zaměstnavatel také může určit čerpání dovolené, tedy dovolenou zaměstnanci přikázat. Oznámit mu to však musí písemně alespoň 14 dní předem.
Od 1. 1. 2021 se změní dle novely zákoníku práce výpočet dovolené. Zásadní je počítání dovolené nikoli za odpracované dny, ale za odpracované hodiny. Změna na pohled sice nepatrná, ale v některých důsledcích zásadní. Teď nemyslíme jen důsledky pro jistě spravedlivější výpočet dovolené u všech zaměstnanců, ale také pro naše programátory v IRESOFTu, kteří na tyto změny připravovali docházkový systém Alveno, jež nastanou od 1. 1. Běžní uživatelé moderního cloudového docházkového systému Alveno si ale téměř nevšimnou, že od prvního ledna pracují s nejaktuálnější verzí, odrážející zmiňovanou novelu zákoníku práce. Tedy do té doby, než začnou pracovat s dovolenou.
Zkrátka aby zákazníci našeho docházkového systému byli maximálně oproštěni od starostí se správou systému, jeho instalací, údržby a aktuálností, mohli se v klidu soustředit na svoje podnikání a práce s docházkovým systém se stala třeba i zážitkem. O uživatele Alveno pečuje početný tým, který je připraven vám zodpovědět jakékoliv otázky. A pro ty z vás, kteří Alveno ještě nemáte, jsou vám kdykoliv bezplatně a nezávazně připraveni tento docházkový systém odprezentovat. A to ať už osobně, nebo v této době i on-line.
Pokud řešíte, jak evidovat nově od 1. 1. 2020 dovolenou a nemáte Alveno, neváhejte. Nenechte si ujít žádný nový článek na našem blogu. Online kalkulačka nároku na dovolenou v roce 2025. Od 1.1.2021 došlo ke změně ve výpočtu dovolené a nárok se od té doby uvádí v hodinách a ne ve dnech. Tento výpočet ukazuje lepší a spravedlivější přepočet pro ty, kterým se mění v průběhu roku úvazek nebo pracují na různě dlouhé směny.
| Počet dnů dovolené | Denní pracovní doba (h) | Hrubá mzda | Odpracované dny |
|---|---|---|---|
| [Počet dnů] | [Pracovní doba] | [Hrubá mzda] | [Odpracované dny] |
A kolik za dovolenou dostanete peněz? Náhrada mzdy za dovolenou 2025 Počet dnů dovolené Denní pracovní doba (h) hrubá mzda* odpracovaných dnů** 1. měsíc ze čtvrtletí před dovolenou 2. měsíc ze čtvrtletí před dovolenou 3.
Základní podmínky pro vznik práva na dovolenou, včetně okruhu překážek v práci, nová právní úprava v zásadě zachovává. Stejně tak zůstává tzv. dodatková dovolená pro vymezený okruh prací. 1. 2. Základní zákonná výměra ve výši 4 týdnů zůstává stejná, ale její konkrétní výše bude odvozena od týdenní pracovní doby konkrétního zaměstnance. To znamená, že zaměstnanec, který má pravidelnou týdenní pracovní dobu (40 hodin týdně) a bude u svého zaměstnavatele pracovat celý kalendářní rok (52 týdnů), bude mít nárok na 160 hodin dovolené. U zaměstnanců, kteří mají pravidelnou pracovní dobu, změna v zásadě nepřinese žádný efekt. Zaměstnanci, kteří nemají rovnoměrně rozvrženou pracovní dobu a mají směny různě dlouhé (jeden den dovolené pro ně dosud představoval den směny bez ohledu na její délku, ač mohla být rozdílná i o několik hodin).
V případě, že zaměstnanec v průběhu roku změní svůj pracovní úvazek, dojde i ke změně jeho nároku na výměru dovolené. Nově nárok na poměrnou část dovolené vznikne, pokud zaměstnanec pracoval u jednoho zaměstnavatele alespoň po dobu 4 týdnů (dosud musel odpracovat 60 dnů). Ke krácení dovolené může nově dojít jen z důvodu neomluvené absence. Dovolená se krátí o tolik hodin, kolik hodin trvala neomluvená absence, a lze ji krátit jen v tom roce, ve kterém k neomluvené absenci došlo. Zaměstnanci, který byl v pracovním poměru k témuž zaměstnavateli po celý kalendářní rok, vždy náleží dovolená ve výši nejméně 2 týdnů.
Překážky v práci již nejsou důvodem pro krácení dovolené. Buď se započítávají do výkonu práce (dočasná pracovní neschopnost, karanténa, rodičovská dovolená), nebo nezapočítávají (překážky stanovené kupř. Za výkon práce se překážky uznávají jen do limitu 20násobku stanovené (respektive sjednané) týdenní pracovní doby. V případě, že nárok na dovolenou je vyšší než 4 týdny (na základě kolektivní smlouvy nebo vnitřního předpisu) je možné umožnit zaměstnanci, aby si převedl nevyčerpanou část dovolené do roku následujícího.
Příklad 1: Prvního čtvrt roku zaměstnanec pracuje na plný pracovní úvazek (se stanovenou týdenní pracovní dobou 40 hodin). 40 (týdenní úvazek v hodinách) : 52 (počet týdnů v roce) x 13 (počet týdnů v prvním čtvrtletí) x 4 (počet týdnů celkového nároku na dovolenou za rok) = nárok na dovolenou za 1. čtvrtletí v délce 40 hodin, tedy 5 pracovních dnů. Ve 2. až 4. čtvrtletí bude zaměstnanec pracovat na zkrácený úvazek v rozsahu 20 hodin týdně, každý den 4 hodiny. Výpočet proběhne stejně 20 : 52 x 39 x 4 = 60 hodin nároku na dovolenou za 2. až 4.
Příklad 2: Zaměstnanec nastoupil k novému zaměstnavateli 1. července. Pracuje s pravidelně rozvrženou pracovní dobou v plném úvazku 40 hodin týdně. V daném roce bude pracovat 26 týdnů. Převzato z časopisu Komora. Délka dovolené se poté v hodinách stanoví tak, že v případě dovolené za kalendářní rok přísluší zaměstnanci dovolená v délce stanovené týdenní pracovní doby nebo kratší týdenní pracovní doby vynásobené výměrou dovolené, na kterou má zaměstnanec v příslušném kalendářním roce právo.
Vzhledem k tomu, že zaměstnanci pracující na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr mají právo na dovolenou v zásadě za stejných podmínek jako zaměstnanci v pracovním poměru (dle § 77 odst. 2 zákoníku práce se na ně vztahuje úprava o pracovním poměru, není-li stanoveno jinak), uplatní se i na ně obecná podmínka pro vznik práva na dovolenou uvedená v § 213 odst. 3 zákoníku práce, tj. že pracovněprávní vztah zaměstnance k zaměstnavateli musí v příslušném kalendářním roce trvat nepřetržitě alespoň 4 týdny a zaměstnanec musí v rámci tohoto pracovněprávního vztahu odpracovat alespoň 4násobek fiktivní týdenní pracovní doby. Protože zaměstnanci, konající práce na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr nemají pevnou „týdenní pracovní dobu“, stanovuje zákoník práce, že jen pro účely dovolené u těchto zaměstnanců činí délka týdenní pracovní doby 20 hodin.
Čtyřnásobek fiktivní týdenní pracovní doby tedy vždy u všech zaměstnanců pracujících na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr činí 80 hodin. V těchto případech tak není rozhodující to, v jakém skutečném rozsahu byla práce v dané dohodě sjednána, ale je rozhodující jen to, kolik hodin daný zaměstnanec skutečně odpracoval. V této souvislosti je však třeba uvést, že za odpracovanou dobu se považují i náhradní doby dle ustanovení § 348 odst. 1 a 216 odst. 2 a 3 zákoníku práce. Splnění výše uvedené podmínky (trvání pracovněprávního vztahu minimálně 4 týdny a odpracování 80 hodin) se posuzuje zvlášť u každého pracovněprávního vztahu, ledaže tyto pracovněprávní vztahy na sebe bezprostředně navazují, protože pak by se považovaly na nepřetržitě trvající a pro účely výpočtu by se sčítaly.
To by platilo i v případě, kdy na dohodu o provedení práce bezprostředně naváže dohoda o pracovní činnosti a naopak. Za nepřetržité trvání základního pracovněprávního vztahu se pro účely dovolené považuje i skončení dosavadního a bezprostředně navazující vznik nového základního pracovněprávního vztahu zaměstnance k témuž zaměstnavateli (např. skončení pracovního poměru z důvodu vzniku nároku na starobní důchod a bezprostřední navázání právního vztahu z dohody o provedení práce s týmž zaměstnavatelem jako pracující důchodce nebo skončení právního vztahu z dohody o provedení práce a bezprostřední navázání pracovního poměru). Pokud si v tomto případě nevyčerpá zaměstnanec dovolenou, na kterou mu vzniklo právo z prvního pracovněprávního vztahu, přechází toto právo do druhého pracovněprávního vztahu, resp. právo na dovolenou se posuzuje jako by k přerušení pracovněprávního vztahu nedošlo.
Délku dovolené stanoví zákoník práce v týdnech (§ 213 zákoníku práce). Výměra dovolené činí nejméně 4 týdny v kalendářním roce. Prodloužení dovolené o další týdny lze sjednat v kolektivní smlouvě nebo stanovit ve vnitřním předpise. Není vyloučeno, aby zaměstnavatel prodloužil dovolenou pouze určitým skupinám zaměstnanců, např. delší dovolenou přiznal zaměstnancům pracujícím u zaměstnavatele delší počet let, nebo zaměstnancům konajícím práce fyzicky nebo duševně náročné. Stejně tak není vyloučeno, aby bylo prodloužení dovolené sjednáno individuálně s jednotlivými zaměstnanci, například v pracovních smlouvách. U zaměstnanců zaměstnavatelů, uvedených v § 109 odst. 3 zákoníku práce (u nichž je odměňování závislé na veřejných rozpočtech) činí dovolená 5 týdnů a dovolená pedagogických pracovníků a akademických pracovníků vysokých škol činí 8 týdnů v kalendářním roce.
Jestliže dochází u zaměstnance v průběhu kalendářního roku ke změně délky stanovené týdenní pracovní doby nebo kratší týdenní pracovní doby, řídí se taková situace pravidlem v § 212 odst. 4 zákoníku práce, podle nějž v případě změn délky stanovené týdenní pracovní doby nebo kratší týdenní pracovní doby v průběhu kalendářního roku, přísluší takovému zaměstnanci dovolená v poměru, který odpovídá délce jednotlivých období s rozdílnou délkou stanovené týdenní pracovní doby nebo kratší týdenní pracovní doby. Obdobně je třeba postupovat i v případech, kdy se u zaměstnance v průběhu kalendářního roku mění rozsah týdenní pracovní doby (namísto stanovené pracuje zaměstnanec nově na kratší pracovní dobu nebo naopak) anebo i druh pracovněprávního vztahu (namísto pracovního poměru pracuje zaměstnanec nově v právním vztahu z některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr nebo naopak).
Zanechat komentář