Neplacené volno po rodičovské dovolené: Podmínky a důležité informace

Během pracovního života mohou nastat situace, kdy zaměstnanec potřebuje volno nad rámec standardní dovolené. Pokud vyčerpá veškerou dostupnou dovolenou a nadále potřebuje nebýt v práci, přichází na řadu neplacené volno. Potřebujete v práci volno a už nemáte dovolenou? Jsou situace, kdy vás zaměstnavatel musí omluvit a někdy i zaplatit!

Pokud si potřebujete v práci vzít neplacené volno, poradíme vám, kdy máte nárok a kdy se se zaměstnavatelem musíte domluvit a požádat jej o souhlas.

Žádost o neplacené volno

Svému zaměstnavateli předkládáte žádost o neplacené volno. O neplacené volno požádejte svého zaměstnavatele písemně, ideálně s dostatečným předstihem, aby váš zaměstnavatel mohl vaši žádost posoudit a vyjádřit se k ní. Doporučujeme zaměstnavateli říci alespoň základní detaily, proč o neplacené volno v práci žádáte.

Záleží na vaší dohodě se zaměstnavatelem. Pokud zaměstnanec potřebuje neplacené volno z jiných důvodů (např. delší cesta do zahraničí, delší osobní volno nebo péče o člena rodiny), musí o něj požádat zaměstnavatele.

Zaměstnavatel vám vyšel vstříc a neplacené volno schválil. Zaměstnavatel vaši žádost o neplacené volno neschválil. Pak na neplacené volno nastoupit nemůžete, vaše nepřítomnost v práci by mohla být chápána jako neomluvené absence, v krajním případě by zaměstnavatel mohl přistoupit k výpovědi či zrušení pracovního poměru.

Ptáte se nás, zda může zaměstnavatel nařídit neplacené volno. Nařízené neplacené volno neexistuje.

Pokud se pro neplacené volno rozhodnete, požádejte písemně.

Stejně jako u každé jiné žádosti o neplacené volno, ani v tomto případě na ni není nárok, zaměstnavatele musíte požádat.

Pokud to váš zaměstnavatel schválí, můžete čerpat neplacené volno i ve zkušební době. Jak jsme si říkali v článku zabývajícím se zkušební dobou, zkušební doba se prodlužuje o celodenní překážky, tedy i o schválené neplacené volno.

Neplacené volno po rodičovské dovolené

Rodičovskou dovolenou je zaměstnavatel povinen poskytnout maximálně do doby tří let věku dítěte, o které je zaměstnancem pečováno. Maximální délka rodičovské dovolené se neshoduje s maximální délkou doby, po kterou je možné čerpat rodičovský příspěvek. Žádá-li zaměstnanec o poskytnutí neplaceného volna z důvodu péče o dítě po skončení rodičovské dovolené, zaměstnavatel žádosti vyhovět může, ale nemusí.

Stává se, že rodiče si prodlouží rodičovskou dovolenou o další rok. Vzhledem k tomu, že rodičovský příspěvek na dítě lze čerpat o rok déle, než je možné čerpat rodičovskou dovolenou, může se zaměstnavatel setkat s tím, že zaměstnanec po dosažení tří let věku dítěte požádá o prodloužení rodičovské dovolené do čtyř let věku dítěte.

Žádosti zaměstnance o poskytnutí neplaceného volna do čtyř let věku dítěte zaměstnavatel však nemusí vyhovět a může zaměstnance vyzvat, aby po skončení rodičovské dovolené buď nastoupil do práce, nebo ukončil pracovní poměr.

V případě, že zaměstnanec do práce po skončení rodičovské dovolené nenastoupí a bude mít u zaměstnavatele neomluvenou absenci, vystavuje se riziku jednostranného ukončení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele, a to z důvodu porušení pracovních povinností.

Podle judikatury Nejvyššího soudu platí, že „Nenastoupí-li zaměstnankyně po skončení další mateřské dovolené do práce jenom proto, že nemá možnost umístit dítě do předškolního zařízení (mateřské školy nebo speciální mateřské školy) a že nemůže zajistit řádnou péči o dítě ani jinak, zejména prostřednictvím jiné osoby, a vyrozuměla-li o tom řádně svého zaměstnavatele, je nepochybné, že nemohla nastoupit po skončení mateřské dovolené do práce z důležitých důvodů a že má proto nárok na poskytnutí pracovního volna.

Z pohledu zaměstnavatele je třeba zdůraznit, že pokud zaměstnavatel v době rozhodování o poskytnutí či neposkytnutí neplaceného volna zaměstnanci do čtyř let věku dítěte ví, že po skončení volna nebude mít pro zaměstnance pracovní místo, a to například z důvodu nadbytečnosti, a plánuje z tohoto důvodu se zaměstnancem po skončení neplaceného volna ukončit pracovní poměr, bude zaměstnanci náležet zákonné odstupné podle § 67 zákoníku práce.

Zdravotní pojištění během neplaceného volna

Neplacené volno zdravotní pojištění a jeho platby přímo ovlivňuje. V době, kdy čerpáte neplacené volno, nedostáváte odměnu za práci. Každý z nás musí hradit zdravotní pojištění. Když jsme zaměstnaní, zaměstnavatel nám jej sráží ze mzdy. Například, když jsme na úřadu práce, a splníme podmínky, platí jej za nás stát.

Váš zaměstnavatel vám schválil neplacené volno na celý měsíc. Z toho plyne, že nebudete mít žádný příjem u tohoto zaměstnavatele. Je nutné se s vaším personálním oddělením domluvit, jak odvody udělat.

Možnosti jsou například - zaměstnavatel věří, že se k němu vrátíte, odvody zaplatí a vám následně strhne z první vyplacené mzdy. V takovém případě je důležité, zda vaše odměna za práci dosáhne alespoň minimální mzdy.

V tom případě se pro vás nic nemění, mzdová účetní vám ze mzdy strhne povinné odvody (včetně zdravotního pojištění) a daň z příjmu. Pokud vaše odměna je nižší než minimální mzda, například protože jste odpracovali jen pár dnů, je postup následující.

Ze mzdy, které jste dosáhli, se odvede pojištění i daň. Ale dále je potřeba vypočítat rozdíl mezi vámi dosaženou mzdou a minimální mzdou a z tohoto rozdílu zaplatit zdravotní pojištění.

Nikomu nevzniká povinnost odvádět zálohy na sociální pojištění ani platit daň z příjmů, pokud nemá příjem. Má to ovšem i své důsledky. Pokud v době čerpání neplaceného volna onemocníte, nebo vám vznikne potřeba ošetřování člena rodiny, nevznikne vám nárok na náhradu mzdy.

Za každého zaměstnance však musí být v kalendářním měsíci odvedeno zdravotní pojištění alespoň v minimální výši (= minimální vyměřovací základ), které činí 13,5 % z minimální mzdy. Zaměstnanec odvádí 4,5 % a zaměstnavatel odvádí 9 % z hrubé mzdy. Od 1. 1. 2024 je minimální mzda 18 900 Kč a minimální pojistné 2 552 Kč.

Pokud hrubá mzda v měsíci, kdy zaměstnanec čerpá neplacené volno, je vyšší než minimální mzda, nemá neplacené volno žádný vliv na odvod zdravotního pojištění. Pokud je hrubá mzda za skutečně odpracované dny nižší než minimální mzda, tzn. V takovém případě musí být při výpočtu zdravotního pojištění proveden tzv. Jestliže zaměstnanec čerpá neplacené volno po dobu celého kalendářního měsíce, musí platit zdravotní pojištění plně sám - tzn. v roce 2024 je výše minimálního pojistného 2 552 Kč.

Jestliže zaměstnanec čerpá neplacené volno po celý kalendářní měsíc, měl by si zdravotní pojištění platit sám, a to v jeho minimální výši určené pro osoby bez příjmů (v roce 2025 je to 2 808).

V době neplaceného volna zaměstnanci nevzniká nárok na mzdu/plat.

Během neplaceného volna nevzniká nárok na mzdu, náhradu mzdy ani nemocenské dávky.

Každý zaměstnanec musí mít odvedeno zdravotní pojištění alespoň z minimálního vyměřovacího základu, počítá se z výše minimální mzdy. Výjimky existují pro zaměstnance, za které pojistné hradí stát.

Tabulka: Minimální mzda a zdravotní pojištění

Období	Minimální mzda	Minimální pojistné (13,5 %)
Od 1. 1. 2024	18 900 Kč	2 552 Kč
Rok 2025 (odhad)	-	2 808 Kč (pro osoby bez příjmů)

Neplacené volno zákoník práce

Neplacené volno zákoník práce řeší ve vztahu k žádosti o neplacené volno, která je ve veřejném zájmu.

Zaměstnanci mají vedle dovolené nárok i na pracovní volno, upravuje ho nařízení vlády č. 590/2006 Sb., hovoříme o tzv. Vedle placeného volna (např. pohřeb blízké osoby) mají zaměstnanci nárok i na volno neplacené.

Neplacené volno, na které má zaměstnanec nárok ze zákona (např. Svatba: Při vlastní svatbě má zaměstnanec nárok na dva dny volna, za jeden den dostane náhradu mzdy, druhý den je volno neplacené. Narození dítěte: Po dobu trvání porodu má zaměstnanec nárok na neplacené volno. Doprovod: Až jeden den volna dostane zaměstnanec, který doprovází člena rodiny na vyšetření, náhrada mzdy mu náleží pouze při doprovodu nejbližší rodiny (např. manžel, druh, dítě, rodiče, prarodiče). Při doprovodu ostatních členů rodiny jde o neplacené volno. Hledání nové práce: Pokud zaměstnanci končí pracovní poměr, může poslední dva měsíce čerpat neplacené volno na hledání nové práce - vždy nejvýš půl dne za týden. Vykonávání činnosti ve veřejném či společenském zájmu: například pokud zaměstnanec vykonává politickou funkci, má občanskou povinnost dostavit se k soudu jako svědek, apod.

Zaměstnanec může mít i jiné důvody, proč čerpat volno nad rámec dovolené. Třeba, když chce strávit víc času doma s dětmi. Nebo vyrazit na tři měsíce do zahraničí. Pokud zaměstnanci nevzniká nárok na čerpání neplaceného volna, se zaměstnavatelem se musí dohodnout.

Neplacené volno je důležitým nástrojem pro zaměstnance, kteří potřebují dočasně přerušit práci. Zatímco v některých případech na něj má zaměstnanec právní nárok, v jiných situacích záleží na dohodě se zaměstnavatelem.

Doporučení

Doporučení od plusPortaluBez spolehlivého, jednoduchého a přehledného nástroje na plánování a schvalování neplaceného volna se zaměstnavatel vystavuje jak neorganizovanému využívání pracovní doby, tak riziku nedodržení souvisejících legislativních povinností.

O neplaceném volnu již víte vše - znáte klady i zápory. Můžete se tedy rozhodnout, zda jej využijete.

Aktualizováno 22. práce. 27.03.2025