V životě člověka nastávají situace, kdy se rozhodne přerušit pracovní poměr na určitou dobu, ať už z důvodu péče o dítě po rodičovské dovolené, osobních důvodů nebo jiných vnějších okolností. Jednou z možností je čerpání neplaceného volna. Jak je to ale s placením zdravotního pojištění v tomto období?
Neplacené volno zákoník práce řeší ve vztahu k žádosti o neplacené volno, která je ve veřejném zájmu. Stejně jako u každé jiné žádosti o neplacené volno, ani v tomto případě na ni není nárok, zaměstnavatele musíte požádat. Pokud se pro neplacené volno rozhodnete, požádejte písemně, ideálně s dostatečným předstihem, aby váš zaměstnavatel mohl vaši žádost posoudit a vyjádřit se k ní. Záleží na vaší dohodě se zaměstnavatelem.
Kdy Hradí Zdravotní Pojištění Stát?
Zdravotní pojištění slouží k úhradě základní zdravotní péče. Povinně ho platí všichni zaměstnanci, osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) i osoby bez zdanitelných příjmů (OBZP), které trvale žijí v Česku. V určitých případech odvádí pojistné za pojištěnce stát. Stát je plátcem pojistného mimo jiné za:
- Příjemce rodičovského příspěvku.
- Ženy na mateřské dovolené.
- Osoby na rodičovské dovolené (čerpají-li rodičovskou dovolenou oba rodiče, je stát plátcem pojistného za oba rodiče).
- Osoby pobírající peněžitou pomoc v mateřství.
- Osoby celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo o nejméně dvě děti do 15 let věku.
Osoby Osobně Celodenně Řádně Pečující o Dítě
Jestliže rodič osobně celodenně pečuje o dítě, tj. jedná se zejména o situaci, kdy čerpá neplacené pracovní volno po skončení rodičovské dovolené a po skončení rodičovského příspěvku, je za něj stát plátcem pojistného na zdravotní pojištění. Důvodem je péče o dítě. Za takové osoby se považuje vždy pouze jedna osoba, buď otec, nebo matka dítěte (nebo osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů). Rodič ovšem musí zároveň splnit tyto podmínky:
- Celodenně, osobně a řádně pečovat alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo o nejméně dvě děti do 15 let věku. Tato podmínka není splněna především v případě, kdy je dítě umístěno v zařízení s týdenním či celoročním pobytem.
- Dítě nenavštěvuje předškolní zařízení déle než čtyři hodiny denně, a pokud jde o dítě plnící povinnou školní docházku, nepřesahuje doba ve škole dobu návštěvy školy, tedy dobu vyučování (dítě nechodí do družiny).
- Nemá příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti. Za zaměstnání se v tomto případě nepovažuje práce na DPP s odměnou v měsíci nepřesahující 11.499 Kč či práce na DPČ s odměnou v měsíci nižší než 4.500 Kč.
Rodič musí výše uvedené skutečnosti oznámit zdravotní pojišťovně a podepsat čestné prohlášení, že splňuje všechny požadované podmínky. Po skončení rodičovského příspěvku zdravotní pojišťovna požaduje i předložení rozhodnutí o odnětí rodičovského příspěvku. Stejnou oznamovací povinnost má i zaměstnavatel, pokud pracovní poměr trvá (tj. u neplaceného volna u dítěte staršího tří let).
Jestliže rodič čerpá rodičovskou dovolenou nebo rodičovský příspěvek, pak stát platí pojistné na zdravotní pojištění z těchto důvodů.
Vzor čestného prohlášení osoby pečující o dítě (děti)
Čestné prohlášení osoby pečující o dítě (děti) podle § 7 odst. 1 písm. k) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění:
Čestně prohlašuji, že splňuji podmínky celodenní osobní a řádné péče alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku. Pečuji o dítě (děti) ……………………………….. (jméno a příjmení), datum narození ………………. Dítě, které je předškolního věku, není umístěno v jeslích (mateřské škole), popřípadě v obdobném zařízení na dobu, která převyšuje čtyři hodiny denně. (Dítě, které plní povinnou školní docházku, je umístěno ve školním zařízení po dobu návštěvy školy, tj. nenavštěvuje družinu.) Nemám příjmy ze zaměstnání ani ze samostatné výdělečné činnosti. Jako součást tohoto prohlášení přikládám rodný list dítěte (předkládá se jen v případě, že dítě je pojištěno u jiné pojišťovny než pojištěnec). Dále prohlašuji, že tento nárok neuplatňuje žádná jiná osoba.
V …………………….. dne …………………….
Jméno a příjmení, datum narození, bydliště ………………………………………. …………………………………………………… Podpis
Souběh Zaměstnání a Péče o Dítě
V případech, kdy osoby, za které je plátcem pojistného na zdravotní pojištění stát (s výjimkou osob osobně celodenně a řádně pečujících o dítě), mají příjmy ze zaměstnání, jsou plátci pojistného stát i tyto osoby. V případě výkonu práce v pracovním poměru, na dohodu o pracovní činnosti (s měsíční odměnou alespoň 11.500 Kč) se odvádí pojistné na zdravotní pojištění. Zaměstnanec je povinen odvádět měsíční pojistné na zdravotní pojištění alespoň z minimálního vyměřovacího základu.
Minimální vyměřovací základ pro odvod pojistného na zdravotní pojištění se odvozuje od minimální mzdy, která pro zaměstnance v roce roce 2025 činí 20.800 Kč měsíčně. Minimální odvod pojistného na zdravotní pojištění za zaměstnance činí 13,5 % z minimální mzdy, tj. 2.808 Kč měsíčně (z toho 4,5 % odvádí sám zaměstnanec a 9 % za zaměstnance zaměstnavatel).
Povinnost odvést pojistné alespoň v minimální výši však nemají osoby, za které je plátcem pojistného na zdravotní pojištění stát, jedná se např.:
- o osoby na mateřské i rodičovské dovolené,
- o osoby, které mají nárok na peněžitou pomoc v mateřství či rodičovský příspěvek,
- o osoby pečující o dítě, které splňují výše uvedené podmínky.
Vyměřovacím základem u těchto zaměstnanců je jejich skutečný příjem, který nemusí dosahovat minimální mzdy. Nemusí tedy odvádět minimální pojistné. Výše pojistného činí 13,5 % z příjmu za daný měsíc.
Souběh Podnikání a Péče o Dítě
Pro OSVČ, která celodenně osobně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku, neplatí minimální vyměřovací základ. Podrobnější podmínky, kdy podle zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění nemusí OSVČ platit povinné minimální odvody nezávislé na dosaženém výdělku, najdete v kapitole Podnikání rodičů - samostatná výdělečná činnost. Jde např. o omezení docházky do mateřské školy na 4 hodiny denně nebo omezení docházky do školní družiny. Zde musíme upozornit, že OSVČ využívající tento režim není státním pojištěncem zdravotního pojištění.
Neplacené Volno a Sociální Zabezpečení
Po dobu čerpání neplaceného volna není možné čerpat nemocenské ani náhradu mzdy při dočasné pracovní neschopnosti. „Zaměstnanec čerpající neplacené volno nedostává od svého zaměstnavatele mzdu, tudíž neplatí žádné sociální pojištění ani daň z příjmu. Zdravotní pojištění však musí být placeno vždy a platí si ho zaměstnanec čerpající neplacené volno sám,“ říká Gabriela Ivanco, daňová poradkyně společnosti Forvis Mazars.
Po dobu neplaceného volna jste nadále zaměstnancem a zdravotní pojištění za zaměstnance je vždy hrazeno prostřednictvím zaměstnavatele. Ale zpravidla v písemné dohodě o čerpání neplaceného volna se sjednává způsob, jak tuto částku následně zaměstnanec zaměstnavateli uhradí. Nejčastěji strženou částkou v další výplatě,“ doplňuje Gabriela Ivanco.
Bude-li trvat pracovní volno celý měsíc, musíte jako zaměstnanec počítat s náklady na zdravotní pojištění ve výši 13,5 procenta minimálního vyměřovacího základu - tím je minimální mzda. Ta pro rok 2025 dělá 20 800 korun, tudíž zaměstnanec bude muset zaplatit 2 808 korun, respektive to splatit zaměstnavateli.
Pokud čerpáte neplacené volno pouze po část měsíce a příjem ve zbývající části měsíce dosáhne částky minimálního vyměřovacího základu, počítají se daň z příjmu fyzických osob, sociální i zdravotní pojištění z hrubé měsíční mzdy za odpracované dny.
„Bude-li dosažený příjem nižší, než je minimální mzda, musí být zaplaceno pojistné z dosaženého příjmu plus pojistné vypočtené z rozdílu minimálního a skutečného vyměřovacího základu. V obou případech ve výši 13,5 procenta. Výjimku z placení zdravotního pojištění při čerpání neplaceného volna mají takzvaní státní pojištěnci, což jsou především matky s malými dětmi, studenti do 26 let a důchodci.“
Pokud si tedy vezme neplacené volno zaměstnanec, který už pobírá starobní důchod nebo invalidní důchod třetího stupně, zdravotní pojištění za něj zaplatí stát. Ze státních pojištěnců neplacené volno nejvíce využívají matky po skončení rodičovské dovolené, říká Gabriela Ivanco. Pokud splňují všechny podmínky: tedy pečují o jedno dítě do sedmi let věku nebo o nejméně dvě děti do patnácti let, dítě nenavštěvuje předškolní zařízení déle než čtyři hodiny denně, a když jde o dítě plnící povinnou školní docházku, nechodí do družiny.
Matka také nesmí mít příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti, přičemž za zaměstnání se v tomto případě nepovažuje práce na dohodu o provedení práce s odměnou v měsíci nepřesahující 10 tisíc korun nebo na dohodu o pracovní činnosti s odměnou v měsíci nižší než 4000 korun.
„Zároveň musí výše uvedené skutečnosti oznámit zdravotní pojišťovně a podepsat čestné prohlášení, že splňuje všechny požadované podmínky,“ dodává Ivanco. Upozorňuje, že doba čerpání neplaceného volna se nepočítá do doby pojištění pro důchodové účely.
Důležité Informace a Kontakty
- Ministerstvo práce a sociálních věcí
- Česká správa sociálního zabezpečení
- Zdravotní pojišťovny
Tabulka: Kdo Platí Zdravotní Pojištění v Různých Situacích
| Situace | Kdo platí zdravotní pojištění |
|---|---|
| Zaměstnanec | Zaměstnanec a zaměstnavatel |
| OSVČ | OSVČ |
| Osoba na mateřské/rodičovské dovolené | Stát |
| Rodič celodenně pečující o dítě (splňuje podmínky) | Stát |
| Neplacené volno (bez příjmu) | Zaměstnanec (nebo stát, pokud je státním pojištěncem) |
Tento článek poskytuje základní přehled o problematice neplaceného volna a placení zdravotního pojištění. Vždy je doporučeno konzultovat konkrétní situaci s odborníkem nebo příslušnou institucí.
Zanechat komentář