Někteří zaměstnanci chtějí mít v letních měsících více volna a zákonná dovolená jim nestačí. Řešením může být čerpání neplaceného volna. Ale jaká úskalí čerpání neplaceného volna přináší? Jaký vliv má na daně nebo odvody na zdravotní a sociální pojištění?
Během čerpání neplaceného volna neplyne zaměstnanci mzda od zaměstnavatele, což je zásadní rozdíl oproti klasické zákonné dovolené, kdy se dostává náhrada mzdy. Během poskytnutého neplaceného volna tak zaměstnavatelé ušetří a pokud mají během letních měsíců méně zakázek, tak nemají s rozumně nastaveným neplaceným volnem problém.
Jiná situace samozřejmě je ve firmách, které „nestíhají“ a volno zaměstnanců nad rámec zákonné dovolené znamená problém. Většina zaměstnavatelů chce, aby její zaměstnanci byli v práci spokojeni a výkonní, proto přistupují k poskytování neplaceného volna individuálně.
Zaměstnanci mají vedle dovolené nárok i na pracovní volno, upravuje ho nařízení vlády č. 590/2006 Sb., hovoříme o tzv. Vedle placeného volna (např. pohřeb blízké osoby) mají zaměstnanci nárok i na volno neplacené.
Zaměstnanec se stěhuje, chce strávit více času s dětmi anebo plánuje vyrazit na měsíční trek do Albánie. Nárok na neplacené volno vzniká ze zákona, ale i na základě dohody se zaměstnavatelem. Vysvětlíme, jak funguje žádost o delší neplacené volno a jak je to s odvody na sociální a zdravotní pojištění a daně.
Nárok na neplacené volno
Zaměstnanec nemá pochopitelně na neplacené volno automatický nárok. S čerpáním neplaceného volna musí zaměstnavatel souhlasit. V praxi tedy vyhotovují zaměstnavatelé se zaměstnancem na základě podané žádosti písemnou dohodou, ve které je jednoznačně specifikováno poskytnutí neplaceného volna.
Neplacené volno, na které má zaměstnanec nárok ze zákona:
- Svatba: Při vlastní svatbě má zaměstnanec nárok na dva dny volna, za jeden den dostane náhradu mzdy, druhý den je volno neplacené.
- Narození dítěte: Po dobu trvání porodu má zaměstnanec nárok na neplacené volno.
- Doprovod: Až jeden den volna dostane zaměstnanec, který doprovází člena rodiny na vyšetření, náhrada mzdy mu náleží pouze při doprovodu nejbližší rodiny (např. manžel, druh, dítě, rodiče, prarodiče). Při doprovodu ostatních členů rodiny jde o neplacené volno.
- Hledání nové práce: Pokud zaměstnanci končí pracovní poměr, může poslední dva měsíce čerpat neplacené volno na hledání nové práce - vždy nejvýš půl dne za týden.
- Vykonávání činnosti ve veřejném či společenském zájmu: například pokud zaměstnanec vykonává politickou funkci, má občanskou povinnost dostavit se k soudu jako svědek, apod.
Zaměstnanec může mít i jiné důvody, proč čerpat volno nad rámec dovolené. Třeba, když chce strávit víc času doma s dětmi. Nebo vyrazit na tři měsíce do zahraničí. Pokud zaměstnanci nevzniká nárok na čerpání neplaceného volna, se zaměstnavatelem se musí dohodnout.
Daňové důsledky čerpání neplaceného volna
Standardně odvádí zaměstnanci ze své hrubé mzdy daň z příjmu, sociální pojištění a zdravotní pojištění. Pokud však z důvodu neplaceného volna nemají v daném měsíci žádný rozhodný příjem, tak daň z příjmu a sociální pojištění neplatí. Jiná situace je však u zdravotního pojištění, které vždy musí být placeno alespoň z minimálního vyměřovacího základu, který je na úrovni minimální mzdy. Měsíční neplacené volno tedy není zadarmo. Platba zdravotního pojištění jde v těchto případech k tíži zaměstnance.
Praktický příklad
Zaměstnanec Michal bude po celý měsíc červenec čerpat po vzájemné dohodě se zaměstnavatelem neplacené volno. Pan Michal bude mít tedy povinnost zaplatit za červenec zdravotní pojištění v minimální výši 2 808 Kč (13,5 % z minimální mzdy 20 800 Kč). Daň z příjmu a sociální pojištění pan Michal platit nebude.
Zdravotní pojištění za pana Michala bude odvádět zaměstnavatel, zaměstnanci sami za sebe zdravotní pojištění nikdy neplatí. Způsob, jak pan Michal příslušnou částku zaměstnavateli uhradí, je stanoven v písemné dohodě o čerpání neplaceného volna.
Krátkodobé neplacené volno = bez daňových důsledků
V případě, že je neplacené volno čerpáno pouze po část měsíce a hrubá mzda za skutečně odpracované dny v daném měsíci je vyšší než minimální mzda 20 800 korun, potom se všechny přímé daně ze mzdy vypočítávají klasickým způsobem a zaměstnanec neplatí žádné daně navíc.
Praktický příklad
Zaměstnanec Martin bude v červenci čerpat neplacené volno a hrubá mzda za odpracované dny bude 30 tisíc Kč. Výpočet přímých daní bude stejný jako u ostatních zaměstnanců, máme ho proveden v tabulce níže.
| Výpočet | Částka |
|---|---|
| Hrubá mzda | 30 000 Kč |
| Daň z příjmu | 4 500 Kč (30 000 × 15 %) |
| Sleva na poplatníka | 2 570 Kč |
| Záloha na daň z příjmu | 1 930 Kč (4 500 − 2 570) |
| Sociální pojištění | 2 130 Kč (30 000 × 7,1 %) |
| Zdravotní pojištění | 1 350 Kč (30 000 × 4,5 %) |
| Čistá mzda na účet | 24 590 Kč (30 000 − 1 930 − 2 130 − 1 350) |
Dopočet zdravotního pojištění do minima
Když je čerpáno neplacené volno po část měsíce a hrubá měsíční mzda za odpracované dny je nižší než 20 800 korun, tak se provádí dopočet do minimálního zdravotního pojištění. To znamená, že zaměstnavatel odvádí na zdravotním pojištění klasických 9 procent a zaměstnanec zbylou částku do 2 808 korun.
Praktický příklad
Paní Veronika bude čerpat významnou část měsíce července neplacené volno, hrubá mzda za odpracované dny v měsíci červenci bude činit 18 500 Kč. Zaměstnavatel zaplatí za paní Veroniku zdravotní pojištění ve výši 1 665 Kč (18 500 Kč x 9 %) a paní Veronice bude z hrubé mzdy sraženo zdravotní pojištění v částce 1 143 Kč (2 808 Kč - 1 665 Kč). Skutečná sazba zdravotního pojištění bude tedy činit 6,2 % (1 143 Kč: 18 500 Kč) a nikoliv standardních 4,5 % jako je tomu v případě, že hrubá mzda dosahuje alespoň minimální mzdy.
Vliv neplaceného volna na dovolenou
Dle minulé právní úpravy (do konce roku 2020) vznikl zaměstnanci při trvání pracovního poměru po celý rok nárok na celoroční výměru dovolené. Nově, od 1. 1. 2021, za zameškané doby nárok na dovolenou vůbec nevznikne, nebo jen do určité hranice.
Od roku 2021 vznikne nárok na dovolenou za zameškanou dobu za maximálně 20násobek stanovené týdenní pracovní doby (tj. Jen do výše dvacetinásobku stanovené týdenní pracovní doby nebo dvacetinásobku kratší týdenní pracovní doby se podle § 216 ZP pro účely dovolené považuje za výkon práce doba zameškaná v témže kalendářním roce z důvodu dočasné pracovní neschopnosti, s výjimkou pracovní neschopnosti vzniklé v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, karantény, čerpání rodičovské dovolené, s výjimkou doby, po kterou zaměstnanec čerpá rodičovskou dovolenou do doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou, jiných důležitých osobních překážek v práci podle § 199. neplacené volno).
Doba překážek v práci na straně zaměstnance z výše uvedených důvodů do dvacetinásobku týdenní pracovní doby se považuje za výkon práce pouze tehdy, jestliže zaměstnanec mimo dobu jejich trvání v kalendářním roce odpracuje alespoň dvanáctinásobek týdenní pracovní doby.
Příklad 1
Zaměstnanec požádal o poskytnutí neplaceného volna na dobu 4 měsíců (březen až červen 2025). Od 26. 6. do 9. 7. (10 pracovních dnů, z toho tři pokryty neplaceným volnem) byl zaměstnanec nemocný. Roční výměra dovolené činí 4 týdny, zaměstnanec je zaměstnán po celý rok v rovnoměrně rozvržené pracovní době 37,5 hodin týdně, 7,5 hodiny v pracovních dnech. Spočítejte zaměstnanci nárok na dovolenou za rok 2025.
Zaměstnanec odpracoval v roce 2025 alespoň dvanáctinásobek týdenní pracovní doby, nepřítomnost z důvodu dočasné pracovní neschopnosti a čerpání neplaceného volna bude posuzovaná maximálně do výše dvacetinásobku týdenní pracovní doby jako výkon práce.
Příklad 2
Zaměstnanec požádal o poskytnutí neplaceného volna na dobu 6 měsíců (únor až červenec 2025). Od 29. 7. do 9. 8. (10 pracovních dnů, z toho tři pokryty neplaceným volnem) byl zaměstnanec nemocný.
Dohoda o neplaceném volnu
Písemná dohoda bývá samozřejmostí. Při poskytování neplaceného volna je vždy vhodné uzavřít písemnou dohodu o poskytnutí neplaceného volna a jeho rozsahu sjednat, a to proto, že jak zaměstnanec, tak i zaměstnavatel mají při sjednaném pracovním poměru zákonem uloženou povinnost, tj. zaměstnanec práci konat a zaměstnavatel povinnost práci přidělovat.
Smlouvou projevují strany vůli zřídit závazek a řídit se obsahem smlouvy. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně smlouvu ujednat a určit její obsah. Smlouva strany zavazuje a lze ji změnit či zrušit jen se souhlasem všech stran.
Z obecně vžitého pojmu „neplaceného pracovní volno“ vyplývá, že po dobu takto poskytnutého pracovního volna zaměstnanci nepřísluší mzda ani plat, protože práci nekoná. Po dobu poskytnutí neplaceného pracovního volna je zaměstnanec stále v pracovním poměru, jeho pracovní poměr trvá.
Povinnost zaměstnavatele poskytnout volno
Jiná je samozřejmě situace, pokud byste potřebovala volno například k návštěvě lékaře, k účasti na svatbě (své nebo osoby blízké), k přestěhování nebo třeba z důvodu svědčení u soudu. Z těchto důvodů vám zaměstnavatel volno poskytnout musí. V některých případech dokonce s náhradou mzdy, v jiných se jedná pouze o volno bez náhrady mzdy (např. u volna z důvodu stěhování). V souvislosti s poskytnutým volnem máte povinnost prokázat zaměstnavateli, že jste skutečně volno využila pro daný účel (např. potvrzením od lékaře).
Zanechat komentář