Během pracovního života mohou nastat situace, kdy zaměstnanec potřebuje volno nad rámec standardní dovolené. Čerpání pracovního volna, placeného či neplaceného, není v dnešní době neobvyklým jevem. Pokud vyčerpáte veškerou dostupnou dovolenou a nadále potřebujete nebýt v práci, přichází na řadu neplacené volno.
Neplacené volno je specifickým typem pracovního volna, při kterém zaměstnanec dočasně nevykonává práci, ale zároveň mu nenáleží mzda ani její náhrada. V některých případech na něj máte nárok ze zákona, jindy záleží na dohodě se zaměstnavatelem. Vysvětlíme, jak funguje žádost o delší neplacené volno a jak je to s odvody na sociální a zdravotní pojištění a daně.
Zaměstnanec se stěhuje, chce strávit více času s dětmi anebo plánuje vyrazit na měsíční trek do Albánie. Pokud zaměstnanci nevzniká nárok na čerpání neplaceného volna, se zaměstnavatelem se musí dohodnout.
Právní rámec neplaceného volna
Podmínky pro placené či neplacené volno, které musí zaměstnavatel poskytnout pracovníkům třeba kvůli sňatku, pohřbu či při hledání práce, se od června změní. Kromě klasické dovolené mají zaměstnanci nárok také na pracovní volno, které je upraveno nařízením vlády č. 590/2006 Sb.
Neplacené volno lze rozdělit do dvou kategorií:
- Neplacené volno, na které má zaměstnanec zákonný nárok.
- Neplacené volno, které je schvalováno zaměstnavatelem na základě dohody.
Podle § 199 zákoníku práce a nařízení vlády č. 590/2006 Sb.
Zatímco v některých případech na něj má zaměstnanec právní nárok, v jiných situacích záleží na dohodě se zaměstnavatelem.
Nárok na neplacené volno ze zákona
Nárok na neplacené volno dle zákona:
- Svatba: Při vlastní svatbě má zaměstnanec nárok na dva dny volna, z nichž jeden den je placený a druhý neplacený. Pokud jde o svatbu dítěte nebo rodičů, má zaměstnanec nárok na jeden den neplaceného volna.
- Narození dítěte: Po dobu trvání porodu má zaměstnanec nárok na neplacené volno. Budoucí otec má nárok na placené volno na dobu potřebnou k převozu manželky/partnerky do porodnice a zpět. Pokud chce být přítomen u porodu, má nárok na neplacené volno. Po narození dítěte jsou nejčastěji využívány mateřská a rodičovská dovolená, méně známá je dvoutýdenní otcovská dovolená s náhradou 70 % mzdy.
- Pohřeb: Při úmrtí v rodině má zaměstnanec nárok na placené volno až na 3 dny, pokud se účastní pohřbu. Bez účasti na pohřbu je nárok na 2 dny volna. Tento nárok se vztahuje na úmrtí manžela, druha nebo dítěte. Při úmrtí dalších členů domácnosti nebo širší rodiny, včetně příbuzných z manželovy strany, má zaměstnanec nárok na jeden den placeného volna.
- Návštěva lékaře: Pokud zaměstnanec navštěvuje lékaře mimo nejbližší vzdálenost svého bydliště, má nárok na neplacené volno.
- Doprovod k lékaři: Zaměstnanec může dostat až jeden den volna při doprovodu člena rodiny na lékařské vyšetření. Náhrada mzdy se poskytuje pouze při doprovodu nejbližších příbuzných (např. manžel, dítě, rodiče, prarodiče). Při doprovodu ostatních členů rodiny jde o neplacené volno.
- Stěhování: Při stěhování má zaměstnanec nárok až na dva dny neplaceného volna. Pokud se stěhuje za prací v zájmu zaměstnavatele, zaměstnavatel by měl nahradit mzdu až do dvou dnů nepřítomnosti. Dva dny neplaceného volna má možnost využít zaměstnanec pro účely stěhování.
- Dopravní komplikace: Pokud zaměstnanec uvízne v dopravní zácpě nebo se kvůli zpožděnému vlaku nemůže dostavit do práce, má nárok na neplacené volno po dobu nezbytně nutnou.
- Hledání nové práce: Zaměstnanci, kteří ukončují pracovní poměr, mohou poslední dva měsíce čerpat neplacené volno na hledání nové práce. Nejvýše však půl dne za týden během výpovědní lhůty. Tyto půldny je možné spojovat. Pracovní volno bez náhrady mzdy před skončením pracovního poměru se poskytne na nezbytně nutnou dobu, nejvýše na 1 půlden v týdnu, po dobu odpovídající výpovědní době v délce dvou měsíců. Pokud pracovní poměr končí výpovědí ze strany zaměstnavatele, má zaměstnanec nárok na placené volno.
- Veřejný zájem: Na neplacené volno má zaměstnanec nárok, když je to ve veřejném, obecném nebo společenském zájmu.
Existují i další případy, kdy má zaměstnanec nárok na neplacené volno. Může se jednat o výkon veřejné funkce nebo akce pro děti a mládež (např. dětské tábory). Všechny se dočtete v Zákoníku práce § 200 až § 205.
Neplacené volno na základě dohody se zaměstnavatelem
Zaměstnanec může mít i jiné důvody pro čerpání neplaceného volna, například když chce trávit více času doma s dětmi nebo vyrazit na několik měsíců do zahraničí. Takové volno a jeho délka vždy závisí na dohodě se zaměstnavatelem a ten může žádost klidně zamítnout. Zaměstnavatel také nikdy nemůže neplacené volno nařídit. Zde není právní nárok na čerpání neplaceného volna, vždy záleží na dohodě se zaměstnavatelem. Zaměstnavatel posoudí situaci dle provozních podmínek a je na něm, zda žádost zaměstnance schválí.
Dlouhodobé NV, např. na několik měsíců není upraveno zákonem jako nárokové. Jeho čerpání závisí výhradně na dohodě se zaměstnavatelem. Může být využito například pro péči o dítě po rodičovské dovolené, studium nebo osobní projekty.
Neplacené volno, které schvaluje zaměstnavatel - například při cestování, péči o člena rodiny nebo studiu.
V těchto případech je nutná písemná žádost o NV a souhlas zaměstnavatele.
Podle českého zákoníku práce zaměstnavatel nemůže zaměstnanci jednostranně nařídit neplacené volno. Neplacené volno slouží k řešení osobních záležitostí zaměstnance, nikoli k překonávání provozních problémů firmy.
Doporučení: Svému zaměstnavateli předkládáte žádost o neplacené volno. Doporučujeme zaměstnavateli říci alespoň základní detaily, proč o neplacené volno v práci žádáte.
Žádost o neplacené volno by měla být vždy písemná, s uvedením důvodu a délky volna. Zaměstnavatel může žádost zamítnout, pokud by volno narušilo provoz firmy.
O neplacené volno požádejte svého zaměstnavatele písemně, ideálně s dostatečným předstihem, aby váš zaměstnavatel mohl vaši žádost posoudit a vyjádřit se k ní.
Co dělat, když zaměstnavatel žádost zamítne?
Zaměstnavatel vaši žádost o neplacené volno neschválil. Pak na neplacené volno nastoupit nemůžete, vaše nepřítomnost v práci by mohla být chápána jako neomluvené absence, v krajním případě by zaměstnavatel mohl přistoupit k výpovědi či zrušení pracovního poměru.
Ptáte se nás, zda může zaměstnavatel nařídit neplacené volno. Nařízené neplacené volno neexistuje.
Neplacené volno a zdravotní pojištění
Neplacené volno má významné dopady na odvody na zdravotní a sociální pojištění i na daň z příjmu. Neplacené volno zdravotní pojištění a jeho platby přímo ovlivňuje. V době, kdy čerpáte neplacené volno, nedostáváte odměnu za práci. Každý z nás musí hradit zdravotní pojištění. Když jsme zaměstnaní, zaměstnavatel nám jej sráží ze mzdy. Například, když jsme na úřadu práce, a splníme podmínky, platí jej za nás stát.
Za každého zaměstnance však musí být v kalendářním měsíci odvedeno zdravotní pojištění alespoň v minimální výši (= minimální vyměřovací základ), které činí 13,5 % z minimální mzdy. Zaměstnanec odvádí 4,5 % a zaměstnavatel odvádí 9 % z hrubé mzdy. Od 1. 1. 2024 je minimální mzda 18 900 Kč a minimální pojistné 2 552 Kč.
Pokud hrubá mzda v měsíci, kdy zaměstnanec čerpá neplacené volno, je vyšší než minimální mzda, nemá neplacené volno žádný vliv na odvod zdravotního pojištění. Pokud je hrubá mzda za skutečně odpracované dny nižší než minimální mzda, tzn. V takovém případě musí být při výpočtu zdravotního pojištění proveden tzv.
Jestliže zaměstnanec čerpá neplacené volno po dobu celého kalendářního měsíce, musí platit zdravotní pojištění plně sám - tzn. v roce 2024 je výše minimálního pojistného 2 552 Kč. současně zařazen do státní kategorie - např.
Zaměstnanec čerpající neplacené volno nedostává od svého zaměstnavatele mzdu, tudíž neplatí žádné sociální pojištění ani daň z příjmu. Zdravotní pojištění však musí být placeno vždy a platí si ho zaměstnanec čerpající neplacené volno sám. Po dobu neplaceného volna jste nadále zaměstnancem a zdravotní pojištění za zaměstnance je vždy hrazeno prostřednictvím zaměstnavatele. Ale zpravidla v písemné dohodě o čerpání neplaceného volna se sjednává způsob, jak tuto částku následně zaměstnanec zaměstnavateli uhradí. Nejčastěji strženou částkou v další výplatě.
Váš zaměstnavatel vám schválil neplacené volno na celý měsíc. Z toho plyne, že nebudete mít žádný příjem u tohoto zaměstnavatele. Je nutné se s vaším personálním oddělením domluvit, jak odvody udělat. Možnosti jsou například - zaměstnavatel věří, že se k němu vrátíte, odvody zaplatí a vám následně strhne z první vyplacené mzdy.
| Situace | Důsledky pro zdravotní pojištění |
|---|---|
| Hrubá mzda vyšší než minimální mzda | Neplacené volno nemá vliv na odvod zdravotního pojištění. |
| Hrubá mzda nižší než minimální mzda | Musí být zaplaceno pojistné z dosaženého příjmu plus pojistné vypočtené z rozdílu minimálního a skutečného vyměřovacího základu. |
| Neplacené volno po celý měsíc | Zaměstnanec si platí zdravotní pojištění sám (v roce 2024 je to 2 552 Kč). |
| Zaměstnanec je státní pojištěnec | Stát platí zdravotní pojištění (např. matky s malými dětmi, studenti do 26 let, důchodci). |
Pokud vaše odměna je nižší než minimální mzda, například protože jste odpracovali jen pár dnů, je postup následující. Ze mzdy, které jste dosáhli, se odvede pojištění i daň. Ale dále je potřeba vypočítat rozdíl mezi vámi dosaženou mzdou a minimální mzdou a z tohoto rozdílu zaplatit zdravotní pojištění.
Výjimku mají pouze tzv. státní pojištěnci, za které hradí pojistné stát. Pokud si tedy vezme neplacené volno zaměstnanec, který už pobírá starobní důchod nebo invalidní důchod třetího stupně, zdravotní pojištění za něj zaplatí stát. Ze státních pojištěnců neplacené volno nejvíce využívají matky po skončení rodičovské dovolené, říká Gabriela Ivanco. Pokud splňují všechny podmínky: tedy pečují o jedno dítě do sedmi let věku nebo o nejméně dvě děti do patnácti let, dítě nenavštěvuje předškolní zařízení déle než čtyři hodiny denně, a když jde o dítě plnící povinnou školní docházku, nechodí do družiny.
Matka také nesmí mít příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti, přičemž za zaměstnání se v tomto případě nepovažuje práce na dohodu o provedení práce s odměnou v měsíci nepřesahující 10 tisíc korun nebo na dohodu o pracovní činnosti s odměnou v měsíci nižší než 4000 korun. Zároveň musí výše uvedené skutečnosti oznámit zdravotní pojišťovně a podepsat čestné prohlášení, že splňuje všechny požadované podmínky.
Další důsledky neplaceného volna
Nikomu nevzniká povinnost odvádět zálohy na sociální pojištění ani platit daň z příjmů, pokud nemá příjem. Má to ovšem i své důsledky. Pokud v době čerpání neplaceného volna onemocníte, nebo vám vznikne potřeba ošetřování člena rodiny, nevznikne vám nárok na náhradu mzdy.
Pokud dotyčný zaměstnanec při čerpání neplaceného volna onemocní, nevzniká mu nárok na nemocenskou či náhradu mzdy vyplácenou prostřednictvím zaměstnavatele během prvních čtrnácti dnů nemoci.
Upozorňuje, že doba čerpání neplaceného volna se nepočítá do doby pojištění pro důchodové účely. Zaměstnanec, který využívá neplacené volno, si tedy krátí budoucí penzi.
Pokud to váš zaměstnavatel schválí, můžete čerpat neplacené volno i ve zkušební době. Jak jsme si říkali v článku zabývajícím se zkušební dobou, zkušební doba se prodlužuje o celodenní překážky, tedy i o schválené neplacené volno.
Stejně jako u každé jiné žádosti o neplacené volno, ani v tomto případě na ni není nárok, zaměstnavatele musíte požádat.
A jedna zajímavost na konec: zaměstnanec čerpající dlouhodobé neplacené volno si během něj může přivydělat u jiného zaměstnavatele.
Zanechat komentář