Zaměstnanci si občas myslí, že pokud jsou delší dobu nemocní, "zaměstnavatel jim může krátit dovolenou". Jenže z právního pohledu nejde o krácení dovolené. Zákon funguje tak, že nekrátí, ale zaměstnanec za každý odpracovaný týden získává nárok na dovolenou.
Každý zaměstnanec získává za každý odpracovaný týden práce nárok na poměrnou část maximální dovolené - konkrétně jednu dvaapadesátinu - tedy 1/52 (protože je v roce 52 týdnů). Výkonem práce je chápana i dovolená a v některých případech i nemoci (dočasná pracovní neschopnost).
Jestli dosáhne na plnou výši dovolené, nebo jen na částečnou poměrnou část, to se počítá podle toho, kolik týdnů v roce zaměstnanec tzv. konal práci. Konat práci znamená být zaměstnaný a pracovat.
Zaměstnanec musí odpracovat alespoň 4 týdny v roce, aby vůbec získal nárok na "nějakou" dovolenou. Každý zaměstnanec začíná prvního ledna s nárokem na 0 dnů dovolené a na Silvestra může dosáhnout až na maximální výši dovolené.
V českém pracovním právu se dovolená nekrátí, ale naopak každým odpracovaným týdnem získává zaměstnanec nárok na poměrnou část dovolené.
V zákoníku práce se termín krácení dovolené používá pouze pro situaci, kdy má zaměstnanec neomluvenou absenci v práci a zaměstnavatel mu kvůli tomu odejme počet hodin dovolené odpovídající násobku celé jeho směny. Důvody pro krácení nelze přenášet do následujícího roku.
Vliv nemoci na nárok na dovolenou
Doba nemoci (dočasná pracovní neschopnost) v délce dvacetinásobku týdenní pracovní doby se bere jako výkon práce - to definuje Zákoník práce v paragrafu 216. Takže pokud jste během roku na neschopence dohromady maximálně 20 týdnů, pak se taková neschopenka bere jako konání práce a stále máte nárok na plnou dovolenou a nebude se vám nijak krátit dovolená.
Důležitý je jen součet dní na všech neschopenkách během kalendářního roku a je úplně jedno, na kolika neschopenkách jste v průběhu roku byli.
Zaměstnanec, který je na neschopence více než 20 týdnů a zároveň odpracoval alespoň 12 týdnů v kalendářním roce má nárok na to, aby se 20 týdnů nemoci bralo jako konání práce. Ale cokoliv nad rámec těchto pardonovaných 20 týdnů nemocí už má vliv na výpočet dovolené.
Z každého takového týdne nad 20 týdnů už nevzniká nárok na dovolenou. Jde zároveň i říct, že o každý takový týden se krátí dovolená. O kolik? Dovolená se krátí o 1/52 (jedna dvaapadesátina) za každý týden. 1/52 proto, že nárok na celou dovolenou vzniká odpracováním 52 týdnů v roce.
Za každý týden, kdy konáte práci máte nárok na 1/52 podílu z celé vaší dovolené. Takže dovolená se při nemoci a nemocenské tz. zaměstnanci, kteří jsou na neschopence, nebo více neschopenkách během kalendářního roku, jejichž délka v součtu převyšuje 20 týdnů nemoci a zároveň odpracují minimálně 12 týdnů v kalendářním roce.
Pokud jste byli doma kvůli pracovnímu úrazu nebo nemoci z povolání, máte "výhodu" (pokud tomu v té situaci tak jde říkat).
Příklady vlivu nemoci na nárok na dovolenou
Příklad 1: Zaměstnanec je během roka dvakrát nemocný s chřipkou a má jeden nepracovní úraz (zlomená noha na lyžích). Dohromady jsou to 3 dočasné pracovní neschopnosti v celkové délce 6 týdnů dohromady. Zbytek roku zaměstnanec odpracoval.
Příklad 2: Zaměstnanec v lednu onemocněl a léčba si vyžádala 6 týdnů léčby a dočasné pracovní neschopnosti. V červenci se v práci zranil (pracovní úraz) a léčba si vyžádala 26 týdnů pracovní neschopnosti (celý půlrok). Za pracovní úraz se dovolená nekrátí, tzn. zaměstnanec má nárok na plnou délku dovolené a zároveň délka dočasné pracovní neschopnosti z důvodů nepracovních úrazů a nemocí (chřipka z ledna) se vejde do limitu 20 týdnů nekonání práce osvobozených "o krácení dovolené".
Příklad 3: Zaměstnanec byl z důvodu vážné nemoci, která nebyla pracovním úrazem ani nemocí z povolání, být v dočasné pracovní neschopnosti po dobu 30 týdnů od ledna do července. Po doléčení ale nastoupil zpět do práce a zbytek roku už měl jen zápal plic, který si vyžádal 2 týdny léčby. Protože zaměstnanec odpracoval minimálně 12 týdnů v roce, tak má nárok na odpočet 20 týdnů z dočasných pracovních neschopností a za ně se dovolená nekrátí (resp. má na dovolenou nárok za těchto 20 týdnů).
Zjednodušeně - pokud bychom to počítali na dny - jde říct, že zaměstnanci vznikl nárok na 40 týdnů v roce a nevznikl nárok za 12 týdnů v roce. Dovolené je 6 týdnů, tedy 6*5 = 30 dní. Zaměstnanec má nárok na 40/52 z 30 dnů dovolené = 23,125 dní dovolené.
Nárok na dovolenou vám přesně spočítá mzdová účetní vašeho zaměstnavatele. Nárok na dovolenou se vypočítává z celého kalendářního roku od 1.1. do 31.12. a předchozí, ani následující rok na výpočet nároku na dovolenou nemá vliv.
Jak už jsme zmínili výše - na dovolenou nemá nárok zaměstnanec, který v daném roce neodpracoval ani 4 týdny práce.
Pokud si necítíte dobře, ale rozhodnete se, že k lékaři nepůjdete a místo toho si nemoc vyležíte doma, zákon to neuznává jako důvod k přerušení dovolené. V takovém případě se má za to, že jste dovolenou čerpali běžným způsobem - bez ohledu na to, že jste místo výletu do hor trávili dny v posteli. Pro uznání nároku je tedy klíčové mít pracovní neschopnost řádně potvrzenou lékařem.
Nemoc během dovolené je sice nepříjemná, ale díky zákonné ochraně nemusí znamenat ztrátu volných dnů. Důležité je jednat v souladu se zákonem - včas navštívit lékaře, nechat si vystavit neschopenku a po skončení nemoci požádat zaměstnavatele o přeplánování dovolené. Jen tak si zajistíte, že o zasloužený odpočinek skutečně nepřijdete.
Pokud onemocníte během dovolené v zahraničí, platí stejná pravidla jako doma - rozhodující je doložená pracovní neschopnost. V praxi se ale může situace komplikovat. Většina zaměstnavatelů i úřadů uznává primárně neschopenky vystavené českými lékaři.
Další situace ovlivňující nárok na dovolenou
Mateřská dovolená
Doba mateřské dovolené se započítává pro účely výpočtu nároku na dovolenou v plném rozsahu. Zaměstnankyně odpracovala prvních 5 týdnů v roce, než nastoupila na mateřskou s jedním dítětem. Po ukončení mateřské nastoupila na rodičovskou. Jelikož se mateřská počítá v plném rozsahu 28 týdnů jako výkon práce, pro účely výpočtu nároku na dovolenou zaměstnankyně odpracovala 33 týdnů v roce. Z dalších 19 týdnů strávených na rodičovské dovolené se pro účely výpočtu nároku započítává plný rozsah 19 týdnů.
Žena si většinou po skončení mateřské dočerpá zůstatek zákonné dovolené než nastoupí na rodičovskou. Za dobu mateřské dovolené se dovolená nekrátí, protože se počítá jako výkon práce.
Neplacené volno
Principem poskytnutí neplaceného volna zaměstnanci je stanovení doby, po kterou zaměstnanec nevykonává práci a nenáleží mu ani náhrada mzdy. Jelikož práci nekoná, nemůže se mu doba neplaceného volna započítávat do nárok na dovolenou.
Pokud tedy zaměstnanec odpracoval například 10 týdnů v daném kalendářním roce a zbytek roku má se zaměstnavatelem sjednáno neplacené volno (v organizaci s výměrou dovolené 4 týdny v roce a stanovenou týdenní pracovní dobou 40 hodin týdně), nárok na dovolenou vzniká v poměrné výši 10 / 52 * 4 * 40 = tj.
Neomluvená absence
Neomluvená absence zaměstnance je jediným důvodem, na základě kterého je možné skutečně krátit dovolenou. Právní úprava krácení dovolené je obsažena v § 223 zákoníku práce.
Pouze za neomluveně zameškanou směnu může zaměstnavatel dovolenou zkrátit o počet neomluveně zameškaných hodin. Neomluvená zameškání kratších částí směn lze sčítat. Přitom musí být zaměstnanci vždy ponechána dovolená v rozsahu minimálně 2 týdnů.
Zaměstnavatel může krátit dovolenou, pokud zaměstnanec neomluveně zamešká směnu. I když dovolenou krátíte kvůli neomluvené nepřítomnosti, musíte zaměstnanci poskytnout minimálně 2 týdny dovolené (to platí pouze pro zaměstnance, kteří pracují u zaměstnavatele celý kalendářní rok, tj. od 1.1. do 3.12.).
Pokud tedy pracovník neomluveně zameškal 3 týdny, nemůžete mu 3 týdny dovolené zkrátit, protože by mu zbyl jen týden dovolené.
Tabulka: Vliv různých situací na délku dovolené
| Situace | Vliv na dovolenou |
|---|---|
| Neomluvená absence | Dovolená se krátí o počet neomluveně zameškaných hodin. |
| Nemoc (do 20 týdnů) | Počítá se jako výkon práce, nárok na plnou dovolenou. |
| Dlouhodobá nemoc (nad 20 týdnů) | Nárok na dovolenou se krátí o 1/52 za každý týden nad 20 týdnů. |
| Mateřská dovolená | Počítá se jako výkon práce, nárok na plnou dovolenou. |
| Neplacené volno | Nezapočítává se do nároku na dovolenou. |
Zanechat komentář