Nárok na dovolenou při nástupu v průběhu měsíce: Výpočet a důležité informace

Dovolená je čas, na který se každý zaměstnanec těší. Každý zaměstnanec si může během roku vybrat dovolenou. V článku zjistíte, kdy mu na ni vzniká nárok, kdy může zaměstnavatel dovolenou zamítnout nebo přikázat a jak je to s dovolenou ve zkušební době.

V tomto článku se dozvíte, jak si správně vypočítat nárok na dovolenou, zvláště pokud jste nastoupili do zaměstnání v průběhu roku. Vysvětlíme si, jak se změnil výpočet dovolené od roku 2021 a jak to ovlivňuje zaměstnance s různými pracovními úvazky a směnami.

Základní informace o nároku na dovolenou

Každý zaměstnanec má podle zákoníku práce nárok na čtyři týdny dovolené, tedy 20 dní. Ovšem existují i profese, kde je dovolená delší. Pedagogickým pracovníkům a akademickým pracovníkům vysokých škol náleží dovolená 8 týdnů v kalendářním roce.

Také zaměstnancům, jimž přísluší dle zákona plat, zákoník práce stanovuje dovolenou v délce pěti týdnů v kalendářním roce. Ovšem minimální nárok jsou 4 týdny dovolené za rok. Mnoho zaměstnavatelů ale nabízí zaměstnancům jako benefit 5, 6 a nebo více týdnů dovolené. Pedagogičtí zaměstnanci mají nárok na dovolenou dokonce v délce 8 týdnů.

Výměra dovolené činí nejméně 4 týdny v kalendářním roce. Zaměstnavatel může přidat dovolenou navíc jako benefit - a v praxi se to často využívá. pracovníci pracující pod zemí (např.

Délku dovolené stanoví zákoník práce v týdnech (§ 213 zákoníku práce). Prodloužení dovolené o další týdny lze sjednat v kolektivní smlouvě nebo stanovit ve vnitřním předpise.

Není vyloučeno, aby zaměstnavatel prodloužil dovolenou pouze určitým skupinám zaměstnanců, např. delší dovolenou přiznal zaměstnancům pracujícím u zaměstnavatele delší počet let, nebo zaměstnancům konajícím práce fyzicky nebo duševně náročné. Stejně tak není vyloučeno, aby bylo prodloužení dovolené sjednáno individuálně s jednotlivými zaměstnanci, například v pracovních smlouvách.

U zaměstnanců zaměstnavatelů, uvedených v § 109 odst. 3 zákoníku práce (u nichž je odměňování závislé na veřejných rozpočtech) činí dovolená 5 týdnů a dovolená pedagogických pracovníků a akademických pracovníků vysokých škol činí 8 týdnů v kalendářním roce.

Změny ve výpočtu dovolené od roku 2021

Od 1. ledna 2021 došlo ke změně ve výpočtu dovolené. Dovolená se stanovuje podle počtu odpracovaných hodin, a ne již za odpracované dny jako doposud. Novela zákona č. 285/2020 Sb. Od roku 2021 se dovolená účetně nepočítá na dny, ale na hodiny.

Změny z roku 2021 ovlivnily hlavně zaměstnance ve směnném provozu, pro které nebyl přepočet na dny spravedlivý. Tento výpočet ukazuje lepší a spravedlivější přepočet pro ty, kterým se mění v průběhu roku úvazek nebo pracují na různě dlouhé směny.

Délka dovolené byla dříve tradičně vyjadřována ve dnech. Od roku 2021 se však odvozuje od týdenní pracovní doby zaměstnance a místo dnů je vyjadřována v hodinách.

Pro většinu zaměstnanců, kteří mají rovnoměrně rozvrženou pracovní dobu 5 dní v týdnu se toho vlastně moc nemění. Jen místo nároku na 20 dnů dovolené bude výše dovolené vyjádřena v hodinách, tzn. 160 hodin dovolené. Tento příklad se vztahuje na základní dovolenou v délce 4 pracovních týdnů.

Změna se však dotýká těch, kterým se během roku mění výše úvazku. Nově budou čerpat tito zaměstnanci dovolenou podle hodin původně naplánovaných směn. Dosud se totiž den dovolené rovnal pracovnímu dni bez ohledu na délku naplánované směny.

Nárok na dovolenou se stanovuje dle počtu odpracovaných hodin, přesněji od týdenní pracovní doby zaměstnance určené v hodinách. Délka dovolené se poté v hodinách stanoví tak, že v případě dovolené za kalendářní rok přísluší zaměstnanci dovolená v délce stanovené týdenní pracovní doby nebo kratší týdenní pracovní doby vynásobené výměrou dovolené, na kterou má zaměstnanec v příslušném kalendářním roce právo.

Výpočet nároku na dovolenou při nástupu v průběhu roku

Když pracovní poměr vznikne až v průběhu kalendářního roku (nebo naopak během roku skončí), má zaměstnanec nárok pouze na poměrnou část dovolené. Podmínkou je, že odpracoval aspoň čtyři týdny v kuse.

Délka této poměrné části dovolené dělá jednu dvaapadesátinu standardní dovolené za kalendářní rok, a to za každou odpracovanou týdenní pracovní dobu (ať už má klasický 40hodinový rozsah, nebo kratší).

Pokud zaměstnanec nastoupil do zaměstnání až během roku, má nárok jen na poměrnou část dovolené.

Pokud zaměstnanec pracuje na pozici teprve několik měsíců nebo dokonce týdnů, musí si dovolenou počítat podstatně úzkostlivěji. I na tyto případy pracovní právo samozřejmě pamatuje.

„Zaměstnanci, kterému nevzniklo právo na dovolenou za kalendářní rok, avšak za nepřetržitého trvání pracovního poměru k témuž zaměstnavateli konal u něho v příslušném kalendářním roce práci alespoň po dobu 4 týdnů v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby nebo kratší týdenní pracovní doby připadající na toto období, přísluší poměrná část dovolené,“uvádí zákoník práce.

Překlad: Na první pohled zní taková definice nároku na dovolenou dost složitě, pojďme si ji proto přeložit. Základní informací je, že člověk musí na dané pozici pracovat alespoň čtyři týdny, aby měl nárok vůbec na nějakou dovolenou. Jak se posléze dovolená vypočítává, uvádí další část zákoníku práce.

„Poměrná část dovolené činí za každou odpracovanou stanovenou týdenní pracovní dobu nebo kratší týdenní pracovní dobu v příslušném kalendářním roce jednu dvaapadesátinu stanovené týdenní pracovní doby nebo kratší týdenní pracovní doby vynásobenou výměrou dovolené, na kterou má zaměstnanec v příslušném kalendářním roce právo,“ dodává.

Jak se počítá poměrná část dovolené?

Zde je několik příkladů, jak se vypočítává poměrná část dovolené v různých situacích:

• A. Jsem v práci čtyři týdny

  Vznikl mu totiž nárok na dovolenou, která se vypočítá následovně:Vezme se nejprve číslo, které vyjadřuje standardní výměru dovolené za celý kalendářní rok, a to v hodinách. Řekněme, že půjde o minimální čtyři týdny, tedy 160 hodin. Toto číslo se následně vydělí 52. A posléze vynásobí počtem týdnů, které už člověk odpracoval. V našem případě čtyřmi.

  Finální rovnice tedy vypadá takto: 160/52 4 = 12,307 hodin*

  Což v praxi znamená den a půl. Zatím nic moc.

• B. Jsem v práci půl roku

  V tomto případě budeme pro změnu počítat s tím, že mu pracovní smlouva za normálních okolností dává právo hned na pět týdnů dovolené (200 hodin).

  Rovnice bude ve druhém případě taková: 200/52 x 24 = 92,307 hodin

  To už je hezkých 11 dní, na dovolenou u moře ideální.

• C. Mám poloviční úvazek

  Standardní minimální porce volna je na full time 160 hodin, na poloviční úvazek 80 hodin, což musíme zohlednit v naší rovnici. Tentokrát budeme počítat s tím, že student slouží firmě na půl úvazku zhruba třičtvrtě roku (asi 39 týdnů).

  Rovnice bude v takovém případě vypadat takto: 80/52 x 39 = 60 hodin

  To dělá sedm a půl dne. Pro učení na státnice tak akorát.

Pokud si člověk v daném roce nechce vybrat vypočítané hodiny volna, na které má právo, může si některé z nich (většinou jde v přepočtu maximálně o pět pracovních dní) převést do dalšího roku. Převod dovolené by ale neměl být standardní praxí, podle zákoníku práce musí zaměstnavatel převod do dalšího roku umožnit, ale zároveň má usilovat o to, aby jeho podřízený spotřeboval dovolenou v řádném termínu.

„Abyste měli klid, dokumentujte si průběžně svůj výpočet. Uchovejte si záznamy o výpočtu dovolené pro případné budoucí kontroly. V případě nejasností se samozřejmě obraťte na svého personalistu. Mnoho firem a on-line nástrojů nabízí kalkulačky, které vám s výpočtem pomohou,“ radí Halušková.

Dovolená a dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr (DPP/DPČ)

Vzhledem k tomu, že zaměstnanci pracující na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr mají právo na dovolenou v zásadě za stejných podmínek jako zaměstnanci v pracovním poměru (dle § 77 odst. 2 zákoníku práce se na ně vztahuje úprava o pracovním poměru, není-li stanoveno jinak), uplatní se i na ně obecná podmínka pro vznik práva na dovolenou uvedená v § 213 odst. 3 zákoníku práce, tj. že pracovněprávní vztah zaměstnance k zaměstnavateli musí v příslušném kalendářním roce trvat nepřetržitě alespoň 4 týdny a zaměstnanec musí v rámci tohoto pracovněprávního vztahu odpracovat alespoň 4násobek fiktivní týdenní pracovní doby.

Protože zaměstnanci, konající práce na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr nemají pevnou „týdenní pracovní dobu“, stanovuje zákoník práce, že jen pro účely dovolené u těchto zaměstnanců činí délka týdenní pracovní doby 20 hodin. Čtyřnásobek fiktivní týdenní pracovní doby tedy vždy u všech zaměstnanců pracujících na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr činí 80 hodin.

V těchto případech tak není rozhodující to, v jakém skutečném rozsahu byla práce v dané dohodě sjednána, ale je rozhodující jen to, kolik hodin daný zaměstnanec skutečně odpracoval.

Od roku 2024 je vznik nároku na dovolenou pro ty s DPP, kteří splní dvě základní podmínky:

• odpracování minimálně 80 hodin
• doba trvání smlouvy v kalendářním roce nepřetržitě alespoň 4 týdny (tedy minimálně 28 dní)

Pokud si zaměstnanec dovolenou nevybere, musí ji zaměstnavatel při ukončení smlouvy proplatit.

Náhrada mzdy za dovolenou

Po dobu dovolené zaměstnanec nedostává běžnou mzdu, ale náleží mu náhrada mzdy za dovolenou.

Když čerpáte dovolenou, nenáleží Vám mzda za odpracovanou dobu, ale náhrada mzdy za dovolenou. Výpočet náhrady mzdy se odvíjí od Vašeho průměrného výdělku v předchozím kalendářním čtvrtletí, které předchází tomu, v němž dovolenou čerpáte.

Výpočet průměrné mzdy pro náhrady vychází z hrubé mzdy dělené počtem odpracovaných dní v předchozím čtvrtletí. Do hrubé mzdy se připočítávají i všechny bonusy a prémie, které jste v určeném období dostali. Pozor, do výpočtu průměrné mzdy se ale nezahrnují příjmy z náhrady mzdy za dovolenou čerpanou v předchozím čtvrtletí.

Kalkulačka nároku na dovolenou

Pro usnadnění výpočtu nároku na dovolenou můžete využít online kalkulačky, které jsou dostupné na různých webových stránkách. Tyto kalkulačky vám pomohou spočítat nárok na dovolenou na základě zadaných údajů, jako je délka pracovního poměru, týdenní pracovní doba a výměra dovolené.

Dovolená a specifické situace

Mateřská a rodičovská dovolená

Převod dovolené také řeší zaměstnanci, kteří jsou na rodičovské nebo mateřské dovolené. Dobrou zprávou je, že v takovém případě nárok na klasickou dovolenou nezaniká, jen může dojít k jejímu časovému omezení.

Lidé mohou na klasickou dovolenou nastoupit po domluvě se zaměstnavatelem okamžitě po skončení mateřské nebo rodičovské dovolené. Pokud tak neučiní, měli by si dát zaměstnanci pozor na promlčecí lhůtu čerpání dovolené, která činí dva roky.

Nárok na dovolenou při mateřské dovolené vzniká maminkám. Mateřská dovolená je z pohledu zákoníku práce považována za výkon práce, i když maminka neodpracovala ani jednu hodinu v práci. Pro většinu maminek je finančně nejvýhodnější, aby svou dovolenou vyčerpaly po konci mateřské. Některé maminky řeší i nárok na dovolenou před mateřskou dovolenou. Pokud maminka chce čerpat dovolenou před nástupem na mateřskou dovolenou, musí se na jejím čerpání domluvit se svým zaměstnavatelem.

Nemocenská

O dovolenou nepřicházíte, ani když jste na nemocenské. Nebo alespoň ne do nějaké doby. Při výpočtu nároku na dovolenou v tomto případě platí, že prvních 20 pracovních dní nemoci se považuje za výkon práce. Tyto dny tedy nezkracují celkový nárok na dovolenou. Pokud však nemocenská trvá déle, zaměstnavatel má právo dovolenou poměrně zkrátit. Každých dalších 21 pracovních dní nepřítomnosti nad rámec prvních 20 dní obvykle snižuje nárok o jednu dvanáctinu roční dovolené.

Správný výpočet dovolené při delší nepřítomnosti zaměstnance zohledňuje nejen délku nemocenské, ale také další faktory, jako je pracovní úvazek či zaměstnanecká smlouva.

Závěr

Výpočet dovolené se může zdát složitý, ale s naším průvodcem a praktickými příklady byste měli být schopni si svůj nárok na dovolenou snadno spočítat. Nezapomeňte využít online kalkulačky a v případě nejasností se obraťte na svého personalistu.