Nárok na řádnou dovolenou po mateřské a rodičovské dovolené v České republice

S otázkami, týkajícími se mateřské dovolené, se setkáváme poměrně často. Dále se budeme zabývat tím, jaký vzniká nárok na dovolenou po mateřské a rodičovské dovolené.

Mateřská dovolená: Základní informace

Mateřskou dovolenou vyplácí Česká správa sociálního zabezpečení. Žádost o mateřskou dovolenou se podává na formuláři, který vám vydá váš ošetřující lékař - gynekolog. Ten také vyplní v části A tiskopisu předpokládané datum porodu, od něhož se odvíjí možný počátek mateřské dovolené. Následně stačí předat formulář zaměstnavateli, který jej postoupí na příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení. Žádost o dávku se předává na předepsaném tiskopisu Žádost o peněžitou pomoc v mateřství.

Začátek mateřské dovolené se odvíjí od data porodu, které stanovil váš lékař. Šest až osm týdnů před takto stanoveným datem můžete odejít na mateřskou dovolenou. Délka mateřské se už roky nemění a tedy i v roce 2025 platí, že trvá při narození jednoho dítěte 28 týdnů. Prodloužení mateřské dovolené mohou docílit pouze matky dvou a více dětí. V takovém případě činí mateřská 37 týdnů. V případě, že by se dítě narodilo předčasně, ještě před oficiálním možným začátkem ze zákona, platí, že mateřská dovolená začíná tímto okamžikem.

V rámci péče o miminko máte nárok na 70 % redukovaného denního vyměřovacího základu za kalendářní den. Denní vyměřovací základ se vypočítá jako součet hrubého příjmu vydělený počtem kalendářních dní (výpočet je obvykle z příjmu za posledních 12 měsíců, přičemž jsou zohledněny vyloučené dny, jako například doba nemoci apod.). Ovlivnění výše mateřské dovolené je pak možné za předpokladu, že jste schopna ovlivnit výši svého příjmu. Teoreticky se můžete před otěhotněním či během těhotenství zažádat o vyšší plat nebo se nechat zaměstnat na jinou skvěle placenou pozici, které jste se doposud z nějakých důvodů vyhýbala.

Po uplynutí určité doby může na mateřskou dovolenou nastoupit otec dítěte. Otec dítěte může převzít péči a čerpat peněžitou pomoc v mateřství od počátku sedmého týdne po porodu, pokud uzavře s matkou dítěte písemnou dohodu o převzetí péče.

Mateřská spadá do dávek nemocenského pojištění. Jeho platba ovšem není u osob samostatně výdělečně činných povinná. Na mateřskou mají nárok matky podnikatelky, pokud si platí nemocenské pojištění alespoň 270 dní (tedy devět měsíců) v průběhu dvou let před nástupem na mateřskou, z toho přinejmenším 180 dní (šest měsíců) v posledním roce. Takto stanovená délka plateb má zabránit tomu, aby si budoucí matka začala platit nemocenské účelově až v okamžiku, kdy zjistí, že je těhotná. Podnikatelka, která výše uvedenou podmínku plateb nemocenského splní, může čerpat peněžitou pomoc stejně jako zaměstnankyně nejdříve od osmého týdne (a nejpozději od šestého týdne) před termínem porodu.

Rodičovská dovolená: Důležité období pro péči o dítě

Vzhledem k častému zaměnění pojmu mateřská a rodičovská dovolená se setkáváme i s dotazy na “tříletou mateřskou dovolenou” a “prodloužení mateřské na čtyři roky”. V tomto případě může jít ale výlučně o rodičovskou dovolenou, která po mateřské dovolené následuje. Rodičovská dovolená je důležité období, které slouží k prohloubení péče o dítě. Nárok zaměstnance na její čerpání je dán až do 3 let věku dítěte.

Rodičovská dovolená se dle zákoníku práce č. 262/2006 Sb. § 196 poskytuje zaměstnankyni (zaměstnanci) po dobu, na jakou zaměstnavatele zažádají, maximálně však do 3 let věku dítěte. Rodičovská dovolená přísluší po skončení mateřské dovolené (případně si před nástupem na rodičovskou dovolenou může vybrat nevyčerpanou řádnou dovolenou). V případě, že nevznikl nárok na mateřskou, je možné nastoupit na rodičovskou ode dne narození dítěte.

Konkrétní forma žádosti o rodičovskou dovolenou není stanovena, ale osvědčila se žádost písemná. Žádost musí obsahovat dobu trvání rodičovské dovolené. to, že ji hodlá čerpat v plném rozsahu, tj. do tří let věku dítěte. přerušovaně (např. po roce RD přerušit, nastoupit do práce na několik měsíců a pak se opět vrátit na RD). Pokud si nejste jisti, kdy přesně se budete chtít do zaměstnání vrátit, lze obecně doporučit žádat o kratší rodičovskou dovolenou a tu pak podle potřeby prodlužovat.

Je třeba si uvědomit, že rodičovská dovolená podle zákoníku práce a rodičovský příspěvek (finanční podpora) podle zákona o státní sociální podpoře jsou dva samostatné a na sobě nezávislé instituty.

Pokud chce rodič zůstat s dítětem déle než do třetích narozenin, může požádat zaměstnavatele o poskytnutí pracovního volna bez náhrady mzdy z důvodu péče o dítě (zaměstnavatel však žádosti není povinen vyhovět).

O délce mateřské a rodičovské dovolené rozhodují rodiče sami a až do tří let věku dítěte jim zaměstnavatel musí vyhovět. O návratu do zaměstnání se se zaměstnavatelem můžete dohodnout předem. Ovšem, pokud nahlásíte kratší rodičovskou dovolenou a později se rozhodnete, že chcete nebo potřebujete zůstat s dítětem doma déle, musí vám zaměstnavatel vyhovět. Složitější se zdá situace, kdy se rozhodnete vrátit do zaměstnání dříve, než jste zaměstnavateli původně oznámili. Existují dva právní výklady - jeden říká, že dřívější návrat je možný jen se souhlasem zaměstnavatele ( z důvodu přijatého zástupu) , druhý, že zaměstnavatel musí vyhovět i v tomto případě.

Pokud se vám narodí další dítě a na rodičovskou dovolenou naváže další mateřská dovolená, zaměstnavatel vám musí držet místo až do tří let dalšího potomka.

Pokud se vracíte do zaměstnání do dvou let dítěte, pak vám musí zaměstnavatel umožnit návrat na tutéž pozici/práci, jakou jste vykonávala předtím (platí od 1. Pokud se vracíte do zaměstnání v období po 2. a do 3. sjednanému pracovní zařazení a nemusí jít o stejné místo nebo pracoviště (platí od 1.

Pojistné na zdravotní pojištění hradí za osoby čerpající rodičovskou (a mateřskou) dovolenou stát, a to i v případě, kdy ji čerpají matka a otec současně.

Rodičovskou dovolenou definuje § 196 Zákoníku práce č. rodič zajistí péči o dítě jinou zletilou osobou v době, kdy je výdělečně činný nebo studuje. měsíci.

Nárok na dovolenou po mateřské dovolené

Mateřská dovolená (na rozdíl od dovolené rodičovské) se z pohledu nároku na dovolenou považuje za výkon práce. Jste-li před nástupem na dovolenou v pracovním poměru, započítává se vám mateřská do odpracovaných dní a vzniká vám také nárok na řádnou dovolenou. Nezbytnou podmínkou je, že si o ni musíte sama požádat.

V praxi je nejvýhodnější, aby maminka - poté, co vyčerpá mateřskou dovolenou - zaměstnavatele požádala o poskytnutí dovolené. Kromě peněžité pomoci v mateřství za 28 týdnů (resp. 37 týdnu, pokud porodila dvojčata) pak dostane ještě za několik týdnů náhradu mzdy. Už v době, kdy je na řádné dovolené od zaměstnavatele, pak rodič může čerpat rodičovský příspěvek.

„Rodičovská dovolená a rodičovský příspěvek jsou dva odlišné instituty, které spolu vzájemně nesouvisí. Rodič může být na rodičovské dovolené bez rodičovského příspěvku, stejně tak může pobírat rodičovský příspěvek a pracovat. Takže čerpání řádné dovolené nemá na čerpání rodičovského příspěvku žádný vliv. Na českém trhu chybí zkrácené úvazky.“ Ing. Růžena Klímová

Žena je oprávněna požádat o čerpání dovolené po ukončení mateřské dovolené, a to nejpozději poslední den trvání mateřské dovolené. Zaměstnavatel je povinen její žádosti vyhovět. Doba čerpání dovolené se považuje pro účely nároku na dovolenou za dobu odpracovanou. V roce 2023 jí nevznikne žádný nárok a v roce 2024 se vrátí do práce. Opět bude záležet na době, kdy se z rodičovské dovolené vrátí, tedy zda splní podmínku odpracování alespoň dvanáctinásobku stanovené pracovní doby.

Jedině v případě čerpání dovolené po skončení mateřské dovolené má zaměstnankyně nárok čerpat dovolenou bez předchozího souhlasu zaměstnavatele. Musí však oznámit, že bude tuto dovolenou čerpat tak, aby bezprostředně navazovala na skončení mateřské dovolené.

Pro účely vzniku nároku na dovolenou je rozhodující, které doby se obecně posuzují jako výkon práce. Přestože tedy zaměstnankyně reálně odpracovala 0 hodin, díky výše uvedenému ustanovení zákoníku práce je třeba dobu mateřské dovolené považovat za odpracované směny a z nich vypočítat nárok na dovolenou.

Zaměstnavatelé však tuto dovolenou neposkytují automaticky. Běžná je praxe, že zaměstnankyně po skončení mateřské dovolené požádá o nevyčerpanou dovolenou a až následně po jejím vyčerpání nastoupí na rodičovskou dovolenou, případně obě žádosti spojí do jedné.

Byť je v tomto případě dovolená čerpána mezi mateřskou a rodičovskou dovolenou, je nutné si uvědomit, že i přes to se stále jedná o řádnou dovolenou a platí pro ni všechna ustanovení zákoníku práce týkající se dovolené.

Kolem čerpání řádné dovolené po skončení mateřské dovolené koluje řada otázek. Co Vás zajímá? Žádost o čerpání dovolené navazující na mateřskou dovolenou Způsob výpočtu výdělku pro výplatu náhrady mzdy/platu za dobu čerpání dovolené

Žádost o poskytnutí dovolené v návaznosti na skončení mateřské dovolené - vzor V souvislosti s narozením mého syna (mé dcery).................. čerpám od ........ mateřskou dovolenou, která mi končí dnem .........

Nicméně to neznamená, že by zaměstnankyně čerpala zároveň dovolenou na zotavenou a rodičovskou dovolenou. Z pohledu zaměstnavatele zaměstnankyně nejprve vyčerpá dovolenou na zotavenou a až poté nastoupí na rodičovskou dovolenou. Jinak je to s čerpáním rodičovského příspěvku. Čerpání řádné dovolené nemá na rodičovský příspěvek žádný vliv.

Dovolená se zaokrouhluje na celé hodiny vždy nahoru. Při výpočtu se nepřihlíží k hodinám nad celé násobky stanovené týdenní pracovní doby - vždy se počítá jen celý odpracovaný týden, typicky 40 hodin. Při výpočtu může docházet k odchylkám.

Tip: S plánováním a agendou okolo dovolené vám efektivně pomůže Vema s aplikací Plán a schvalování dovolené.

Pravidla pro čerpání dovolené

Zaměstnavatel nesmí určit čerpání dovolené na dobu, po kterou je rodič na mateřské nebo rodičovské dovolené. Nástupem na mateřskou nebo rodičovskou dovolenou se dovolená přerušuje.

Požádá‑li zaměstnankyně zaměstnavatele o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení mateřské dovolené, a zaměstnanec zaměstnavatele o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení rodičovské dovolené do doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou, je zaměstnavatel povinen jejich žádosti vyhovět.

Dobu čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen určit podle písemného rozvrhu čerpání dovolené vydaného s předchozím souhlasem odborové organizace nebo rady zaměstnanců tak, aby dovolená mohla být vyčerpána zpravidla vcelku a do konce kalendářního roku, ve kterém právo na dovolenou vzniklo. Při určení rozvrhu čerpání dovolené je nutno přihlížet k provozním důvodům zaměstnavatele a k oprávněným zájmům zaměstnance - zaměstnavatel tedy nemá povinnost žádosti zaměstnance vyhovět. Alespoň jedna část dovolené by měla být čerpána jako minimálně 2 týdny vcelku, je ale možné se dohodnout jinak.

Určenou dobu čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen písemně oznámit zaměstnanci alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodne se zaměstnancem na kratší době - dohoda může být i konkludentní, tedy že zaměstnanec kratší dobu oznámení pouze akceptuje. S přihlédnutím k oprávněným zájmům zaměstnance lze na základě jeho písemné žádosti část dovolené za kalendářní rok, na kterou vzniklo právo v příslušném kalendářním roce a která přesahuje určité zákonné roční minimum, převést do následujícího kalendářního roku.

Nemůže-li být dovolená vyčerpána do konce příslušného kalendářního roku nebo byla-li její část převedena na základě písemné žádosti zaměstnance do následujícího kalendářního roku, je zaměstnavatel povinen určit ji zaměstnanci tak, aby byla vyčerpána nejpozději do konce následujícího kalendářního roku. Není-li čerpání dovolené určeno nejpozději do 30. června následujícího kalendářního roku, má právo určit čerpání dovolené rovněž zaměstnanec. Čerpání dovolené je zaměstnanec povinen písemně oznámit zaměstnavateli alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodne se zaměstnavatelem na jiné době oznámení.

Nemůže-li být dovolená vyčerpána ani do konce následujícího kalendářního roku proto, že zaměstnanec byl uznán dočasně práce neschopným nebo z důvodu čerpání mateřské či rodičovské dovolené, je zaměstnavatel povinen určit dobu čerpání této dovolené po skončení těchto překážek v práci.

Zaměstnavatel může dovolenou krátit jen za neomluveně zameškanou směnu, a to o počet neomluveně zameškaných hodin; neomluvená zameškání kratších částí jednotlivých směn lze sčítat. Proplacení nevyčerpané dovolené je možné jen v souvislosti se skončením pracovního poměru.

Žádost o dovolenou po skončení mateřské dovolené

Nárok na dovolenou vzniká u každé mateřské dovolené, tj. i při čerpání mateřské dovolené u dalšího dítěte. V případě, že matka o dovolenou včas nepožádá, zaměstnavatel není povinen pozdější žádosti vyhovět, ale její nárok na dovolenou tím nezaniká. Souběh rodičovského příspěvku a čerpání dovolené (resp. pobírání náhrady mzdy za dovolenou) se nevylučuje.

Žádost o dovolenou je doporučeno podat písemně, aby se předešlo případným budoucím sporům o jejím podání. Žádost je nutné podat před nástupem na dovolenou.

Vzor žádosti o dovolenou: Dne 16. 10. 2024 jsem nastoupila na mateřskou dovolenou. Dne 22. 11. 2024 se mi narodil syn Jan. Dne 30. 4. 2025 mi skončila mateřská dovolená. Mateřská dovolená se považuje z pohledu nároku na dovolenou za výkon práce. Žádám o čerpání dovolené za rok 2024 a 2025 tak, aby bezprostředně navazovala na mateřskou dovolenou. Po dočerpání celé dovolené, na kterou mi v roce 2024a 2025 vznikl nárok, žádám o čerpání rodičovské dovolené, a to do 2 let věku mého syna.

Souběh rodičovského příspěvku a čerpání dovolené (resp. pobírání náhrady mzdy za dovolenou) se nevylučuje. Co se týče délky nároku na dovolenou, pak je nutné mít na paměti, že nárok vzniká i během samotného čerpání dovolené. Je tedy potřeba započítat jako odpracovanou dobu i tu, která byla strávená samotným čerpáním dovolené.

Výpočet dovolené

Pro určení délky dovolené, potažmo pro vznik samotného práva na typ dovolené je rozhodující, které doby se počítají jako výkon práce a které nikoliv.

Vyplacení náhrady mzdy za dovolenou namísto jejího řádného čerpání je proto možné pouze v zákonem stanovených případech, a to v souvislosti se skončením pracovního poměru. Obvykle se pro výpočet náhrady mzdy/platu za dobu čerpání dovolené používá průměrný nebo pravděpodobný výdělek.

Průměrný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy nebo platu zúčtované zaměstnanci k výplatě v rozhodném období a z odpracované doby v rozhodném období. V případě, že zaměstnanec v rozhodném období neodpracuje alespoň 21 dnů, použije se místo průměrného výdělku pravděpodobný výdělek.

Při zjišťování pravděpodobného výdělku vychází zaměstnavatel především z hrubé mzdy, které zaměstnanec v rozhodném období skutečně dosáhl. Není-li tento způsob zjištění pravděpodobného výdělku dostatečně přesný a objektivní, popř. pokud zaměstnanci nebyla v rozhodném období poskytována žádná mzda (např. Ačkoliv zákoník práce nestanoví konkrétní postup při zjišťování pravděpodobného výdělku, zavazuje zaměstnavatele, aby při užití všech metod a konstrukcí tohoto výdělku přihlédl k obvyklé výši jednotlivých složek mzdy zaměstnance, nebo ke mzdě zaměstnanců vykonávajících stejnou práci nebo práci stejné hodnoty.

Poměrná část dovolené za kalendářní rok Pokud rodič (zaměstnanec) v pracovním poměru k témuž zaměstnavateli v kalendářním roce neodpracoval 52 týdnů a nevznikl mu tak nárok na celou dovolenou za kalendářní rok, je nezbytné vypočítat nárok na dovolenou jinak. Podmínkou je, aby vykonal práci alespoň v rozsahu 4 týdnů v daném roce. Vypočítá se pak poměrná část dovolené, která činí za každou odpracovanou týdenní pracovní dobu v příslušném kalendářním roce jednu dvaapadesátinu týdenní pracovní doby vynásobenou výměrou dovolené, na kterou má zaměstnanec v příslušném kalendářním roce právo. Právo na dovolenou je tak ve výsledku vyjádřeno v hodinách.

Vliv překážek v práci na dovolenou Pro posouzení rozsahu odpracované doby je nutné vzít v úvahu překážky v práci, které se v daném období vyskytly. Překážkami v práci rozumíme situace, ve kterých zaměstnanec či zaměstnankyně nemůže vykonávat práci, ale nejedná se o neomluvenou absenci (zameškanou směnu). Některé z nich se v neomezeném rozsahu považují za výkon práce a nárok na dovolenou během nich vzniká, u jiných existují určité podmínky a limity.

V následujících situacích se tedy nevyžaduje skutečný výkon práce, ovšem platí, že nelimitované překážky nebo jejich součet spolu se skutečně odpracovanou dobou musí trvat alespoň 4 týdny v kalendářním roce.

A) Nelimitované překážky - započítávají se v celém rozsahu:

• dočasná pracovní neschopnost vzniklá v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání,
• mateřská dovolená a rodičovská dovolená příslušející zaměstnanci do doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou,
• důležité osobní překážky v práci uvedené v nař. vl. č. 590/2006 Sb. (tj. vyšetření nebo ošetření ve zdravotnickém zařízení, účast zaměstnance na svatbě, pohřbu rodinného příslušníka, doprovod rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení atd.),
• doba ošetřování dítěte mladšího než 10 let nebo jiného člena domácnosti a doba péče o dítě mladšího než 10 let podle § 191 ZP nebo dlouhodobé péče podle § 191a ZP - viz § 348 odst. 1 písm. a) ZP,
• další překážky v práci na straně zaměstnance upravené v právních předpisech; jedná se například o překážky v práci z důvodu obecného zájmu (výkon veřejné funkce, výkon občanské povinnosti, jiné úkony v obecném zájmu - např. dárcovství krve, pracovní volno související s brannou povinností (§ 204 zákoníku práce), školení, jiné formy přípravy nebo studia (§ 205 zákoníku práce), překážky na straně zaměstnavatele - § 207 až § 209 zákoníku práce, např. prostoj, přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy,
• doby uvedené v § 348 odst. 1 zákoníku práce, například dovolená nebo náhradní volno za práci přesčas nebo za práci ve svátek.

Příklad „Josef odpracoval na zkrácený úvazek 30 hodin týdně 6 týdnů, následně čerpal 1 týden dovolené převedený z předchozího kalendářního roku, odpracoval 8 týdnů, 2 týdny strávil v pracovní neschopnosti z důvodu pracovního úrazu a pracoval až do konce roku. Roční výměra dovolené u zaměstnavatele je 5 týdnů.“

B) Limitované překážky v práci jako výkon práce pro účely dovolené

Některé překážky v práci se pak do odpracované doby počítají jen částečně - maximálně do výše 20násobku týdenní pracovní doby a za podmínky, že kromě nich trvalo v daném roce alespoň 12 týdnů výkonu práce a/nebo nelimitovaných překážek.

Jde o tyto překážky v práci:

• dočasná pracovní neschopnost, s výjimkou pracovní neschopnosti vzniklé v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání,
• karanténa nařízená podle zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů,
• rodičovská dovolená, s výjimkou doby, po kterou zaměstnanec čerpá rodičovskou dovolenou do doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou,
• jiné důležité osobní překážky v práci podle § 199 odst. 1 zákoníku práce. Jedná se o překážky v práci sjednané v kolektivní nebo jiné smlouvě nebo stanovené ve vnitřním předpisu (např. sick days, doprovod dítěte první školní den), které nejsou upraveny v právních předpisech.

Informace Oblastní inspektorát práce Kalkulačky výpočtu dovolené