Každý zaměstnanec si může během roku vybrat dovolenou. V článku zjistíte, kdy mu na ni vzniká nárok, kdy může zaměstnavatel dovolenou zamítnout nebo přikázat a jak je to s dovolenou ve zkušební době.
Základní Práva a Nároky
Každý zaměstnanec, který měl u stejného zaměstnavatele celý rok pracovní poměr a odpracoval 52 týdnů, má podle zákoníku práce nárok na nejméně 4 týdny dovolené ročně (tj. Pokud zaměstnanec nastoupil do zaměstnání až během roku, má nárok jen na poměrnou část dovolené.
Zaměstnavatel může přidat dovolenou navíc jako benefit - a v praxi se to často využívá.
Od roku 2024 mají na dovolenou nárok také pracovníci na DPP a DPČ. Dohodáři mají na placené volno nárok, pokud splní 2 podmínky: pracovní poměr trval alespoň 4 týdny a zároveň v daném kalendářním roce odpracují minimálně 80 hodin.
Výpočet Dovolené a Náhrady Mzdy
Po dobu dovolené zaměstnanec nedostává běžnou mzdu, ale náleží mu náhrada mzdy za dovolenou.
Náhrada mzdy za dovolenou se vypočítává z průměrné mzdy za předcházející čtvrtletí. Při čerpání dovolené v červenci a v srpnu tedy výši peněz za dovolenou ovlivňují mzdy ve druhém čtvrtletí letošního roku neboli za měsíce duben, květen a červen.
Při výpočtu náhrady mzdy se mimořádné odměny započítávají v daném období celé, zatímco pravidelné odměny se rozpočítávají.
Příklad Výpočtu
V přiložené tabulce si vypočítáme průměrnou hodinovou mzdu za minulé čtvrtletí, která bude sloužit pro výpočet náhrady mzdy za dovolenou v červenci a v srpnu. Počítáme s hrubou mzdou v dubnu ve výši 44 tisíc korun, v květnu 50 tisíc korun a v červnu 41 tisíc korun.
| Výpočet | Částka |
|---|---|
| Hrubá mzda za 2. čtvrtletí | 135 000 Kč (44 000 Kč + 50 000 Kč + 41 000 Kč) |
| Počet odpracovaných dní | 64 dní (20 dní + 22 dní + 22 dní) |
| Počet odpracovaných hodin | 512 hodin (práce na plný úvazek) |
| Průměrný hodinový výdělek | 263,68 Kč (135 000 Kč : 512 hodin) |
Pokud například firma poskytuje dovolenou v rozsahu 200 hodin za rok a zaměstnanec pracuje na poloviční pracovní úvazek, potom má nárok na roční dovolenou v rozsahu 100 hodin.
Zaměstnanci, kteří byli v předchozím čtvrtletí nemocní, nemusí mít obavy, že tato skutečnost bude mít negativní dopad na výši náhrady mzdy za dovolenou. Období nemoci se totiž při výpočtu vyloučí a průměr se vypočítá z ostatních příjmů.
Dovolená a Zákoník Práce
Právní úprava dovolené je obsažena zejména v § 211 až 223 zákoníku práce.
Rozlišuje se dovolená za kalendářní rok či její poměrná část a dále dodatková dovolená, která ale přísluší jen některým zaměstnancům (např. pracovníci pracující pod zemí (např.
Právo na dovolenou se odvíjí od počtu odpracovaných celých násobků zaměstnancovy týdenní pracovní doby v příslušném kalendářním roce a jeho výměry dovolené.
Odpracuje-li zaměstnanec v kalendářním roce 52 celých násobků své týdenní pracovní doby, vznikne mu právo na plnou výměru dovolené za kalendářní rok.
Určování Dovolené
Dobu čerpání dovolené určuje zaměstnavatel tak, že je povinen přihlížet vedle svých provozních důvodů též k oprávněným zájmům zaměstnance.
Od 1. 8. 2024 je z § 217 odst. 1 ZP vypuštěna povinnost zaměstnavatele vydávat písemný rozvrh čerpání dovolené. I z tohoto ustanovení plyne, že dobu čerpání dovolené určuje zaměstnavatel, opět s výhradou, pokud zákoník práce nestanoví jinak, což činí v § 218 odst. 4 ZP.
Ochranou zaměstnance v tomto směru je stále platné pravidlo, že dovolená se musí čerpat alespoň dva týdny vcelku, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodne jinak, a také, i když z § 217 odst. 1 ZP bylo toto pravidlo vypuštěno, platí, že dovolená má být určena k čerpání tak, aby byla vyčerpána v kalendářním roce, ve kterém na ni vzniklo právo.
Povinnosti Zaměstnavatele
Zaměstnavatel má při určování dovolené tyto povinnosti:
- Je povinen určit zaměstnanci čerpání celé dovolené v tom kalendářním roce, ve kterém mu právo na tuto dovolenou vzniklo; tato povinnost se od 1. 1. 2012 týká celého rozsahu vzniklého práva.
- Pro případ, že tak nemůže učinit z důvodu překážek v práci na straně zaměstnance nebo pro své naléhavé provozní důvody, musí dovolenou určit nejpozději do konce následujícího kalendářního roku.
- Od 1. 1. 2021 lze s přihlédnutím k oprávněným zájmům zaměstnance na základě jeho písemné žádosti část dovolené za kalendářní rok, na kterou vzniklo právo v příslušném kalendářním roce a která přesahuje 4 týdny a u pedagogických pracovníků a akademických pracovníků vysokých škol 6 týdnů, převést do následujícího kalendářního roku.
- Určenou dobu čerpání dovolené je povinen oznámit zaměstnanci alespoň 14 dní předem, pouze v dohodě se zaměstnancem je možné sjednat dobu kratší.
Zaměstnavatel nesmí určit čerpání dovolené na dobu, kdy zaměstnanec vykonává vojenské cvičení nebo službu v operačním nasazení, kdy je uznán dočasně práce neschopným, nebo na dobu, po kterou je zaměstnankyně na mateřské nebo rodičovské dovolené a zaměstnanec na otcovské nebo rodičovské dovolené.
Odvolání z Dovolené
Zaměstnavatel je oprávněn odvolat zaměstnance z dovolené a může změnit dříve určenou dobu čerpání dovolené. Zpravidla se jedná o náklady spojené s cestou z místa pobytu v době dovolené na pracoviště zaměstnavatele, případně náklady vzniklé úhradou pobytu, který zaměstnanec nevyužil apod.
Náhrada Mzdy při Ukončení Pracovního Poměru
Mezi zaměstnanci někdy panuje mylná představa, že si nevyčerpanou dovolenou mohou nechat proplatit. To je ale možné, jen pokud přechází do nového zaměstnání.
Nárok na proplacení nevyčerpané dovolené zaměstnanci vzniká jen v případě ukončení pracovního poměru.
Pokud nastane situace, kdy zaměstnance propouštíte pro nadbytečnost, kvůli organizačním změnám a podobně, obvykle jde o překážku v práci. Místo toho ale můžete zaměstnanci přikázat čerpání dovolené.
Další možností je převedení dovolené k novému zaměstnavateli. O převedení musí zaměstnanec požádat ještě před ukončením pracovního poměru, musí s tím souhlasit oba zaměstnavatelé a je to možné, pouze pokud ke změně dochází během roku, ne na jeho přelomu.
Pokud u vás zaměstnanec končí k 31. 12. a od 1. 1. Není možné ani proplácení dovolené po mateřské.
Kompenzace za nevyčerpanou dovolenou se počítá stejně jako náhrada mzdy za dovolenou - odpovídá tedy výši průměrného hrubého výdělku.
Nezapomeňte, že pokud zaměstnanec končí během roku, nárok na dovolenou se mu poměrově krátí podle toho, kolik dnů bude mít při odchodu odpracováno.
Jiné Důležité Osobní Překážky v Práci
Potřebujete se omluvit z práce kvůli mimořádné události, ale nechcete přitom čerpat svou dovolenou? Když se nemůžete dostavit do práce, jako první vás napadne, že si v práci vezmete dovolenou.
Zákoník práce ve svém § 199 ovšem upravuje tzv. „jiné důležité osobní překážky v práci“, při kterých má zaměstnavatel povinnost poskytnout volno, a to nejméně ve stanoveném rozsahu - v určitých případech i náhradu mzdy nebo platu.
Konkrétní úpravu pak najdete ve vládním nařízení č. 590/2006 Sb., resp.
Dovolená patří mezi doby odpočinku zaměstnance, ale na rozdíl od jiných dob, např. přestávek v práci nebo nepřetržitého odpočinku mezi směnami nebo v týdnu, je dovolená "placené" volno.
Zaměstnanci přísluší za dobu čerpání dovolené náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku, který se, stejně jako v ostatních případech potřeby jeho použití, zjišťuje podle pravidel upravených v § 351 až § 362 ZP. Pro účely dovolené nejsou k zjištění průměrného výdělku stanoveny žádné odchylky.
Zaměstnavatel může, nikoliv však musí, poskytovat náhradu mzdy nebo platu zaměstnancům s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou nikoliv podle konkrétního počtu hodin zameškaných čerpanou dovolenou v konkrétním dni, ale náhrada může být poskytována ve výši průměrného výdělku odpovídajícího průměrné délce směny.
Zákoník práce zabraňuje tomu, aby se právo na dovolenou přeměnilo pouze na poskytování mzdy nebo platu. V době trvání pracovního poměru musí být dovolená zaměstnancem čerpána a zaměstnavatel musí dovolenou podle pravidel upravených v § 217 a § 218 ZP určovat.
Pokud vznikne zaměstnanci právo na náhradu mzdy nebo platu za nevyčerpanou dovolenou nebo její část, přísluší tato náhrada také ve výši průměrného výdělku, tj. ve stejné výši, jako kdyby zaměstnanec dovolenou čerpal.
Zaměstnanec je povinen vrátit poskytnutou náhradu mzdy nebo platu za dovolenou nebo její část, kterou vyčerpal, ale na kterou ztratil právo anebo na kterou mu právo nevzniklo.
Zaměstnanci přísluší za dobu čerpání dovolené náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku.Zákoník práce stojí na zásadě, podle níž nárok na dovolenou nezaniká a nemůže být „přeměněn na peníze“ jinak než při skončení pracovního poměru.
Zanechat komentář