Můžete čerpat dovolenou, i když jste teprve nedávno nastoupili do nové práce? Zákoník práce to nezakazuje, ač platí nepsané pravidlo, že ve zkušební době se o dovolenou nežádá. Pojďme se podívat na podmínky nároku na dovolenou, zvláště po nástupu do nového zaměstnání.
Základní druhy dovolené
Základním druhem dovolené je dovolená za kalendářní rok. Dovolená je nároková, což znamená, že za splnění zákonem daných podmínek zaměstnanci vzniká nárok na dovolenou.
Dovolená za kalendářní rok náleží zaměstnanci, který za nepřetržitého trvání pracovního poměru k témuž zaměstnavateli konal u něho práci alespoň 60 dnů v kalendářním roce. Zaměstnanci, který za nepřetržitého trvání pracovního poměru k témuž zaměstnavateli konal u něho práci alespoň 60 dnů v kalendářním roce, přísluší dovolená za kalendářní rok, popřípadě její poměrná část, jestliže pracovní poměr netrval nepřetržitě po dobu celého kalendářního roku.
Vykonával-li zaměstnanec práci pro zaměstnavatele celý kalendářní rok (od 1. 1. do 31. 12. téhož roku), náleží mu dovolená za kalendářní rok, vykonával-li práci zaměstnanec pro zaměstnavatele jen poměrnou část roku, ale přitom odpracoval alespoň 60 dnů, náleží mu dovolená za tuto poměrnou část.
Pro splnění podmínek pro čerpání dovolené se považuje za nepřetržité trvání pracovního poměru i skončení dosavadního a vznik bezprostředně navazujícího nového pracovního poměru zaměstnance ke stejnému zaměstnavateli. Podmínka bezprostřední návaznosti těchto vztahů bude splněna v případě, že zaměstnanec nastoupí do nového pracovního poměru u stejného zaměstnavatele prvním pracovním dnem po skončení předešlého pracovního poměru. Nepřetržitost pracovního poměru bude splněna i v případě, kdy mezi skončením a počátkem pracovního poměru jsou dny pracovního klidu.
Jestliže jste tedy u svého zaměstnavatele odpracovali 60 pracovních směn, respektive jejich převážných částí, už vám vzniká nárok na dovolenou za kalendářní rok, respektive její poměrnou část. Pokud jste tedy nastoupili do nového zaměstnání kupříkladu 1. června 2020 a neměli jste žádnou absenci, ať už omluvenou, nebo neomluvenou, která by dosáhla délky poloviny pracovní směny nebo větší, už po 21. srpnu 2020 získáváte nárok na poměrnou část dovolené za kalendářní rok 2020.
Podmínka odpracovaných dnů: Nezbytným předpokladem pro vznik nároku na dovolenou za kalendářní rok je podmínka 60 odpracovaných dnů. Za odpracovaný se považuje den, v němž zaměstnanec odpracoval převážnou část své směny, přičemž části jednotlivých směn odpracované v různých dnech se pro tyto účely nesčítají. Trvá-li jedna směna zaměstnance 8 hodin, postačí pro tyto účely odpracovat více než 4 hodiny.
Pro účely dovolené se jako výkon práce posuzují nejen dny skutečného výkonu práce pro zaměstnavatele, ale i dny, které se za výkon práce považují podle ustanovení § 348 odst. 1 zákoníku práce. Pro účely dovolené je však také třeba ust. § 348 odst. 1 zákoníku práce vykládat ve smyslu speciálního ust. § 216 odst. 2 zákoníku práce, které pro účely dovolené mění úpravu z ustanovení § 348 zákoníku práce.
Poměrná část dovolené
V praxi nastává také situace, kdy zaměstnanec neodpracuje celý kalendářní rok u jednoho zaměstnavatele. V případě, že dojde k tomu, že zaměstnanec neodpracuje u zaměstnavatele celý kalendářní rok, je mu poskytovaná zaměstnavatelem pouze poměrná část dovolené. Poměrná část se určuje tak, že za každý kalendářní měsíc nepřetržitého trvání pracovního poměru náleží zaměstnanci jedna dvanáctina dovolené za kalendářní rok (tedy jedna dvanáctina za 21 odpracovaných dnů). Postačí odpracovat 60 dnů do konce kalendářního roku.
Poměrná část dovolené přísluší v délce jedné dvanáctiny též za kalendářní měsíc, v němž zaměstnanec změnil zaměstnání, pokud skončení pracovního poměru u dosavadního zaměstnavatele a vznik pracovního poměru u nového zaměstnavatele na sebe bezprostředně navazují. Zaměstnanci přísluší v takovém případě poměrná část dovolené od nového zaměstnavatele.
Poměrná část dovolené činí za každý celý kalendářní měsíc nepřetržitého trvání téhož pracovního poměru jednu dvanáctinu dovolené za kalendářní rok. Zaměstnanec tedy bude mít za rok 2020 nárok na 7/12 dovolené, což je v případě, že zaměstnavatel poskytuje 4 týdny dovolené, 11,5 dne dovolené.
Dovolená za odpracované dny
Zaměstnanci, který nesplnil podmínky pro získání dovolené za kalendářní rok nebo její poměrnou část, to znamená, že neodpracoval pro téhož zaměstnavatele za nepřetržitého trvání pracovního poměru alespoň 60 dnů, náleží za splnění mírnějších podmínek dovolená za odpracované dny. Zaměstnanec však musí odpracovat nejméně 21 dnů. Za každých 21 odpracovaných dnů v příslušném kalendářním roce náleží zaměstnanci dovolená za odpracované dny v délce jedné dvanáctiny výměry dovolené za kalendářní rok.
Zaměstnanci, jemuž nevzniklo právo na dovolenou za kalendářní rok ani na její poměrnou část, protože nekonal v kalendářním roce u téhož zaměstnavatele práci alespoň 60 dnů, přísluší dovolená za odpracované dny v délce jedné dvanáctiny dovolené za kalendářní rok za každých 21 odpracovaných dnů v příslušném kalendářním roce.
Řekněme, že takový zaměstnanec skončil ve zkušební době 3. července 2020, vznikl mu proto nárok na 1/12 dovolené za kalendářní rok, což je v případě, že zaměstnavatel poskytuje 4 týdny dovolené, 1 a půl dne. Jestliže poskytuje 5 týdnů dovolené, jde o celé 2 dny dovolené.
Čerpání dovolené ve zkušební době
Zákoník práce nespojuje vznik možnosti čerpat dovolenou s nutností uplynutí zkušební doby. Naopak předpokládá, že zaměstnanci mohou čerpat dovolenou již i ve zkušební době. Dovolenou tak může čerpat zaměstnanec i ve zkušební době, pokud mu to zaměstnavatel umožní. Ostatně, vždyť vedoucí pracovníci mohou mít zkušební dobu, a to v základní délce, i půl roku.
Určitou výhodu při brzkém čerpání dovolené krátce po nástupu do práce mají zaměstnanci, kteří si dovolenou k novému zaměstnavateli převedli od předchozího zaměstnavatele.
Nárok na dovolenou vám vznikne, pokud jste u nového zaměstnavatele odpracovali alespoň čtyřnásobek týdenní pracovní doby. Jinak řečeno, na dovolenou ve zkušební době máte nárok, když máte za sebou nepřetržitý pracovní poměr v délce alespoň čtyř týdnů.
Pokud chcete čerpat dovolenou, musí váš pracovní poměr nepřetržitě trvat nejméně 4 týdny a musíte mít odpracováno nejméně čtyřnásobek své týdenní pracovní doby. Zároveň je potřeba mít na paměti, že pokud si dovolenou ve zkušební době skutečně vyberete, prodlouží se vám o dobu nepřítomnosti v práci také zkušební doba.
Záleží pouze na zaměstnavateli, jestli umožní zaměstnanci čerpat dovolenou už ve zkušební době či nikoliv.
Možnosti čerpání dovolené před vznikem nároku
Zaměstnavatel totiž může (podle § 217 odst. 2 ZP) určit zaměstnanci čerpání dovolené, i když dosud nesplnil podmínky pro vznik práva na dovolenou, jestliže je možné předpokládat, že zaměstnanec tyto podmínky splní do konce kalendářního roku, popřípadě do skončení pracovního poměru. Může to však být i v zájmu zaměstnavatele, jestliže určuje hromadné čerpání dovolené - tzv. celozávodní dovolenou.
O dovolenou můžete dokonce požádat ještě předtím, než vám na ni po 4 týdnech nepřetržitého zaměstnání vznikne nárok. Zaměstnavatel vám podle § 217 odst. 1 zákoníku práce může vyhovět a dovolenou vám proplatit i dopředu.
Dovolená a dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr (DPP/DPČ)
Od 1. 1. 2024 mají nově nárok na dovolenou také tzv. „dohodáři“, tedy lidé, kteří mají u zaměstnavatele podepsanou dohodu o provedení práce (DPP) nebo dohodu o provedení činnosti (DPČ). Zaměstnanec na DPP nebo DPČ má tedy nárok na placenou dovolenou v případě, že u vás odpracuje nejméně 80 hodin za kalendářní rok. Zároveň ale musí splnit podmínku v délce trvání smlouvy nejméně 28 dní.
Novela zákoníku práce přinesla podstatné změny, které se týkají dohodářů pracujících na dohodu o pracovní činnosti (DPČ) a dohodu o provedení práce (DPP). Kromě kompenzací za práci ve svátek či na noční nebo nároku na odpočinek, jim musí zaměstnavatel proplácet i dovolenou.
Dohodáři vznikne nárok na placené volno jen v případě, že má u vás sjednanou smlouvu nejméně na 4 týdny, přesně 28 dní a zároveň odpracuje nejméně 4násobek fiktivní týdenní pracovní doby, která čítá 20 hodin týdně, tj. 80 hodin. Zaměstnanec má za každou celou odpracovanou týdenní pracovní dobu nárok na dovolenou v délce 1/52 této týdenní pracovní doby.
Příklad: Se zaměstnancem jste uzavřeli dohodu o provedení práce na celý kalendářní rok 2024. Zaměstnanec u vás odpracuje během tohoto roku 300 hodin. Vzhledem k tomu, že dohodář splnil podmínky (pracovní poměr trval déle jak 4 týdny a odpracoval více než 80 hodin za rok), má nárok na dovolenou. Délka dovolené se určuje podle zákoníku práce, kdy má zaměstnanec za každou celou odpracovanou týdenní pracovní dobu nárok na dovolenou v délce 1/52 této týdenní pracovní doby. Týdenní pracovní doba je u dohodářů fiktivní a stanovená vždy na 20 hodin. 15 : 52 × 4 × 20 = 23,08 hodin.
Krácení a převod dovolené
Pokud zaměstnanec z určitých důvodů do práce nechodí a zamešká tak směny, zaměstnavatel mu může dovolenou krátit. K tomu může přikročit, pouze pokud šlo o překážky v práci, které se podle zákona neposuzují jako výkon práce. Dovolenou zaměstnavatel může krátit za prvních 100 dní takovéto absence o 1/12 a za každých dalších 21 dní opět o 1/12.
Nevyčerpaná dovolená se převádí do dalšího roku. Zaměstnavatel je ale zodpovědný za to, aby zaměstnanec vyčerpal veškerou dovolenou, která mu v daném kalendářním roce přísluší.
Dovolená a změna zaměstnání
Změní-li zaměstnanec v průběhu téhož kalendářního roku zaměstnání, může mu nový zaměstnavatel poskytnout dovolenou nebo část dovolené, na kterou mu vzniklo právo u dosavadního zaměstnavatele. Takto převedena ale může být jenom dovolená, pokud ke změně zaměstnání dochází v průběhu kalendářního roku, nikoliv na konci jednoho a na počátku následujícího kalendářního roku.
Ulehčení převodů dovolené mezi dvěma zaměstnáními spočívá v tom, že pracovní poměry na sebe nemusí bezprostředně navazovat, jak to dříve zákoník práce vyžadoval.
Tabulka pro výpočet dovolené
| Pracovní doba | Týdny dovolené | Dny dovolené |
|---|---|---|
| 5 dní v týdnu | 4 týdny | 20 dní |
| 4 dny v týdnu | 4 týdny | 16 dní |
| 5 dní v týdnu | 5 týdnů | 25 dní |
Doufáme, že vám tento článek pomohl lépe porozumět nároku na dovolenou v novém zaměstnání. Pokud máte další otázky, neváhejte se obrátit na odborníky.
Zanechat komentář