Čekáte dítě a nejste si jistá, zda splňujete kritéria pro mateřskou dovolenou? Jak je to s nutností být zaměstnaná a na co máte nárok jako osoba samostatně výdělečně činná? A co když jste odešla ze zaměstnání tři měsíce před porodem? V tomto článku se dozvíte vše potřebné o mateřské dovolené v České republice.
Kdo má nárok na mateřskou dovolenou?
Na mateřskou dovolenou má především nárok matka budoucího dítěte. Do ukončení šestinedělí po porodu dítěte na má na mateřskou nárok opravdu pouze matka, která dítě porodila. Po ukončení šestinedělí o ni může zažádat i otec dítěte či manžel matky. Mateřská dovolená náleží také rodičům adoptovaných dětí.
Podmínky pro nárok
Mateřská dovolená je jednou z dávek nemocenského pojištění. Pro nárok na ni je třeba prokázat, že jste byli účastníky nemocenského pojištění po dobu minimálně 270 dnů v uplynulých dvou letech. To lze ovšem splnit u různých zaměstnavatelů.
Pokud jste byla zaměstnaná v rámci klasického pracovního poměru, odvádí za vás nemocenské pojištění zaměstnavatel a vy nemusíte nic dalšího řešit. Pokud byste chtěla nastoupit na mateřskou až po skončení pojištění, o svůj peněžitý příspěvek nepřijdete. Uplatní se zde totiž základní ochranná lhůta, která činí 180 kalendářních dní ode dne zániku pojištění (odchodu ze zaměstnání). V případě, že vaše pojištění trvalo kratší dobu, bude stejně krátká i ochranná lhůta (např.
Žadatel/ka o dávku musí být v den nástupu na mateřskou účasten/účastna nemocenského pojištění, protože je tato dávka vyplácena z nemocenského pojištění. Standardní ochranná lhůta trvá 7 dnů, ovšem u žen, které byly v den ukončení zaměstnání těhotné, je prodloužena až na 180 dnů. Kratší je ochranná lhůta pouze tehdy, pokud bylo kratší i zaměstnání (např. pokud předchozí zaměstnání trvalo 30 kalendářních dnů, ochranná lhůta potrvá pouze 30 kalendářních dnů).
Studentky a mateřská
Studentky nárok na peněžitou pomoc v mateřství nemají, neboť studium nezakládá účast na nemocenském pojištění (studium se počítá pouze jako doba pojištění). Mohou však ode dne porodu požádat o rodičovský příspěvek poskytovaný Úřadem práce.
Mateřská dovolená pro OSVČ
Jeho platba ovšem není u osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) povinná. Na mateřskou mají nárok matky podnikatelky, pokud si platí nemocenské pojištění alespoň 270 dní (tedy devět měsíců) v průběhu dvou let před nástupem na mateřskou, z toho přinejmenším 180 dní (šest měsíců) v posledním roce. Takto stanovená délka plateb má zabránit tomu, aby si budoucí matka začala platit nemocenské účelově až v okamžiku, kdy zjistí, že je těhotná.
Podnikatelka, která výše uvedenou podmínku plateb nemocenského splní, může čerpat peněžitou pomoc stejně jako zaměstnankyně nejdříve od osmého týdne (a nejpozději od šestého týdne) před termínem porodu.
Ženy na OSVČ mají nárok na peněžitou pomoc v mateřství, jen pokud si dobrovolně a po určitou dobu platí nemocenské pojištění. Platit ho musí alespoň po dobu 180 dnů (cca půl roku) v období jednoho roku přede dnem nástupu na PPM. Současně musí účast na nemocenském pojištění (ze zaměstnání nebo z podnikání) trvat alespoň 270 kalendářních dnů (cca 9 měsíců) v posledních dvou letech přede dnem nástupu na dávku. Pokud byla tedy žena v posledních dvou letech zaměstnaná, i to se počítá.
Ženy na OSVČ nemusí svou činnost během PPM nijak formálně přerušovat nebo pozastavovat, ale neměly by ji samy vykonávat. Počítá se s tím, že jejich podnikání běží dále, například prostřednictvím zaměstnanců.
Nástup a délka mateřské dovolené
Mateřská dovolená začíná 6 až 8 týdnů před plánovaným termínem porodu. Den nástupu si matka může určit sama, a to kdykoliv v období osmi až šesti týdnů před porodem.
Nástup na mateřskou dovolenou je možný 6 až 8 týdnů před plánovaným termínem porodu a celková délka činí 28 týdnů, v případě vícerčat 37 týdnů.
V souvislosti s porodem a péčí o narozené dítě přísluší ženě mateřská dovolená (pracovní volno) po dobu 28 týdnů. Porodila‑li žena zároveň dvě nebo více dětí, přísluší jí mateřská dovolená po dobu 37 týdnů. Na mateřskou dovolenou nastupuje zpravidla na počátku 6. týdne před očekávaným dnem porodu, nejdříve však na počátku 8. týdne. Žena nemusí o poskytnutí mateřské dovolené žádat. Nástup na mateřskou dovolenou stačí zaměstnavateli oznámit.
V případě, že žena porodí předčasně, nastupuje na mateřskou dovolenou dnem porodu a mateřská dovolená jí náleží v délce 28 (37) týdnů.
Vyčerpá-li žena z mateřské dovolené před porodem méně než 6 týdnů z jiného důvodu (např. protože chtěla pracovat), poskytne se jí mateřská dovolená ode dne porodu jen do uplynutí 22 (31) týdnů. Mateřská dovolená v souvislosti s porodem nesmí být nikdy kratší než 14 týdnů.
Nemůže v žádném případě skončit ani být přerušena před uplynutím 6 týdnů ode dne porodu. Není tedy možné nastoupit do zaměstnání dříve, než uplyne 6 týdnů od porodu, a to ani v případě, že by s tím zaměstnankyně a zaměstnavatel souhlasili.
Den nástupu na PPM si určuje žena v rozmezí 6-8 týdnů před očekávaným dnem porodu, který stanoví lékař. Pokud si den nástupu neurčí, je jím počátek šestého týdne před očekávaným dnem porodu. Dojde-li k porodu předčasně, tj. před datem určeným podle předchozího odstavce, dnem nástupu na dávku je den porodu.
Jestliže chce nastávající maminka pracovat až do dne porodu, den nástupu na PPM se neposouvá.
Peněžitá pomoc v mateřství (PPM)
Během mateřské dovolené můžete čerpat peněžitou pomoc v mateřství (PPM). Po mateřské máte nárok na rodičovský příspěvek, pokud o něj zažádáte. Od 1. ledna 2024 činí celková částka rodičovského příspěvku 350 000 Kč pro jedno dítě a 525 000 Kč v případě vícerčat.
Peněžitá pomoc v mateřství během mateřské dovolené a rodičovský příspěvek nejsou zdanitelné příjmy, proto se neuvádí do daňového přiznání.
Penížitá pomoc v mateřství je dávka, kterou rodičům vyplácí stát na základě nemocenského pojištění. Jinak řečeno: pokud jste byla v období dvou let před nástupem na mateřskou alespoň devět měsíců zaměstnaná.
Vedle dostatečně dlouhé účasti na nemocenském pojištění je potřeba splnit ještě další podmínku: být v den nástupu na mateřskou zaměstnaná. Výjimku mají maminky, které během těhotenství pracovní poměr ukončí - zákoník práce pro ně stanovuje ochrannou lhůtu 180 dní. To znamená: když na mateřskou nastoupíte do 180 dní od skončení pracovního poměru, nárok na peněžitou pomoc v mateřství vám vznikne. Pokud se do takové situace dostanete, nezapomeňte při počítání zohlednit, že na mateřskou se nastupuje už osm týdnů (nejpozději šest týdnů) před očekávaným termínem porodu.
Peněžitou pomoc v mateřství vám pak bude správa sociálního zabezpečení vyplácet maximálně 28 týdnů u jednoho dítěte, u rodičů dvojčat a vícerčat 37 týdnů.
PPM nelze čerpat až po porodu.
Žádost o dávku, tedy o PPM vám dá vyplněnou váš gynekolog a vy ji předáte zaměstnavateli, který ji za vás podá dle zákoníku práce na OSSZ. Pokud jste OSVČ, ale chcete a můžete dávku čerpat, tak žádost od svého gynekologa podáte na příslušné OSSZ sama.
Výpočet peněžité pomoci v mateřství
Při výpočtu peněžité pomoci v mateřství vycházejí úředníci z takzvaného denního vyměřovacího základu: průměru hrubých příjmů za posledních dvanáct měsíců rozpočtených na den (hrubý měsíční příjem × 12 měsíců / 365 dnů).
Mateřská pak dělá 70 procent z takto vypočteného denního vyměřovacího základu, který se ovšem ještě snižuje pomocí redukčních hranic.
Výše peněžité pomoci v mateřství se po 1. lednu 2025 automaticky upraví podle redukčních hranic platných pro rok 2025. U některých tak může dojít ke zvýšení dávky. Zda ke zvýšení dojde, záleží na tom, zda dosažený příjem převyšoval redukční hranice stanovené v roce 2024.
Pro ženu s hrubým příjmem 40 000 korun měsíčně to znamená peněžitou pomoc v mateřství ve výši 27 630 korun. A žena, která vydělávala třeba 50 000 korun hrubého, dostane mateřskou zhruba 34 tisíc korun měsíčně. Maximální výše mateřské v roce 2025 dělá 57 060 korun.
Pokud potřebujete potvrzení o přijmu z mateřské, vydá vám ho Okresní správa sociálního zabezpečení (OSSZ).
Redukční hranice pro rok 2025
Redukční hranice pro výpočet peněžité pomoci v mateřství v roce 2025 jsou nastavené takto:
- z částky do 1552 Kč se započítá 100 procent,
- z částky nad 1552 Kč do 2328 Kč se započítá 60 procent,
- z částky nad 2328 Kč do 4656 Kč započítá 30 procent,
- k částce nad 4656 Kč se nepřihlíží.
Například maminka, která předtím měla hrubý příjem jen 18 000 korun, dostane peněžitou podporu v mateřství 12 450 korun měsíčně.
Tabulka: Redukční hranice pro výpočet PPM v roce 2025
| Částka | Započítáno |
|---|---|
| Do 1552 Kč | 100% |
| Nad 1552 Kč do 2328 Kč | 60% |
| Nad 2328 Kč do 4656 Kč | 30% |
| Nad 4656 Kč | 0% |
Mateřská dovolená a otec dítěte
Po ukončení šestinedělí může o peněžitou pomoc v mateřství zažádat i otec dítěte či manžel matky. Děje se tak v situaci, kdy například matka nemůže či nechce zanechat kariéry, protože je například živitelkou rodiny. Naopak může jít také o případ, kdy žena práci neměla nebo si neplatila jako OSVČnemocenské pojištění.
Pro potřeby úřadů je v takovém případě nezbytné uzavřít s matkou dítěte písemnou dohodu, že bude otec o dítě pečovat. Pro otce platí samozřejmě stejné podmínky týkající se nemocenského pojištění, tedy účast na něm přinejmenším devět měsíců za poslední dva roky, z toho šest měsíců v posledním roce.
Peněžitou pomoc v mateřství nemusí pobírat výhradně matka - na mateřskou místo ní může nastoupit i otec dítěte (případně manžel maminky, ačkoli nejde o biologického otce dítěte). I táta na mateřské ale musí splnit výše uvedené podmínky: účastnit se nemocenského pojištění minimálně 270 dní během předchozích dvou let a v den nástupu na mateřskou být zaměstnaný.
Kratší je pouze doba, po kterou muži peněžitou pomoc v mateřství čerpají: maximálně 22 týdnů s jedním dítětem, 31 týdnů v případě vícerčat. Dávku sociálka tatínkům vyplatí nejdřív po skončení šestinedělí. Když matka dítěte čerpá mateřskou před porodem nebo šestinedělím, zkrátí se doba, po kterou ji může brát otec, i o tyto dny.
Dohodu o tom, že bude peněžitou pomoc v mateřství čerpat otec dítěte (či manžel), musíte stvrdit písemně. Podpis matky musí být ověřený - buď úředně, třeba notářem, nebo na CzechPointu, případně úředníkem na sociálce. Úřadu je zároveň potřeba doložit vyplněný formulář Žádost o peněžitou pomoc v mateřství při převzetí dítěte do péče.
Dohodu o převzetí dítěte do péče lze uzavřít nejpozději sedm týdnů po narození dítěte, sjednaná musí být minimálně na týden. Samotná dohoda musí vedle základních údajů o rodičích (manželech) a ověřeného podpisu matky obsahovat také jméno a datum narození dítěte a den, od kterého muž přebírá péči.
Vedle peněžité pomoci v mateřství a rodičovského příspěvku se vyplácí také dávka otcovské poporodní péče, zkráceně otcovská. Nahrazuje výpadek příjmu čerstvým tatínkům, kteří chtějí bezprostředně po narození dítěte zůstat doma a zapojit se do péče. Na otcovskou dosáhnou, jestliže splní určité zákonem předepsané podmínky. Otcovská dovolená aktuálně činí 14 kalendářních dnů, přičemž je možné ji čerpat během 6 týdnů (42 dnů) od narození dítěte. Pokud je dítě hospitalizováno, lhůta se prodlužuje. Musí ovšem splňovat stejné podmínky pojištění jako žena, která dítě porodila.
Pro otce platí samozřejmě stejné podmínky týkající se nemocenského pojištění, tedy účast na něm přinejmenším devět měsíců za poslední dva roky, z toho šest měsíců v posledním roce.
Žádost o otcovskou dovolenou se nově vyřizuje digitálně.
Rodičovská dovolená a příspěvek
Po jejím skončení (po 28 nebo 37 týdnech) si můžete zažádat o rodičovskou dovolenou, která trvá až do 3 let věku dítěte. Mateřská dovolená a rodičovská dovolená se často pletou, ale jde o dvě odlišné fáze péče o dítě, každá s vlastními pravidly a podmínkami.
Po mateřské máte nárok na rodičovský příspěvek, pokud o něj zažádáte.
Rodičovská dovolená je nárokové pracovní volno. Přísluší matce dítěte po skončení mateřské dovolené a otci ode dne narození dítěte. Přísluší v rozsahu, o jaký rodiče požádají, maximálně do tří let věku dítěte. Zaměstnavatel nesmí čerpání rodičovské dovolené odmítnout. Po dobu čerpání rodičovské dovolené nesmí zaměstnavatel s určitými výjimkami dát rodiči výpověď.
Od října 2023 je stanovena povinnost podat žádost písemně, a to alespoň 30 dnů před nástupem na rodičovskou dovolenou, nebrání-li tomu vážné důvody na zaměstnancově straně (zaměstnavatel však při nedodržení předstihu nemůže zaměstnanci odepřít nástup na rodičovskou dovolenou v požadovaném termínu). Žádost musí obsahovat dobu trvání rodičovské dovolené. Zákon také nově výslovně stanoví, že ji lze podávat i opakovaně.
Rodičovská dovolená a rodičovský příspěvek (finanční podpora) podle zákona o státní sociální podpoře jsou dva samostatné a na sobě nezávislé právní instituty.
V čerpání mateřské a rodičovské dovolené se rodiče vzájemně neomezují. Otec může čerpat rodičovskou dovolenou současně s mateřskou nebo rodičovskou dovolenou matky nebo se mohou s matkou v čerpání rodičovské dovolené podle potřeby střídat. Na rodičovský příspěvek má však nárok pouze jeden z rodičů.
Tip: Nezapomeňte si zažádat o rodičovský příspěvek na dítě. Ideální je požádat ve 4.
Od 1. ledna 2024 činí celková částka rodičovského příspěvku 350 000 Kč pro jedno dítě a 525 000 Kč v případě vícerčat.
Výši příspěvku lze měnit každé tři měsíce, aby odpovídala aktuálním potřebám rodiny. Rodičovský příspěvek můžete vyčerpat nejdřív za 17 měsíců a nejvíc za 31 měsíců rodičovské dovolené.
Rodič musí nově zaměstnavatele ve své písemné žádosti informovat o době trvání rodičovské dovolené. Maximem je čerpání do tří let věku dítěte. Pokud se rodič rozhodne ukončit rodičovskou dovolenou dříve, než původně požádal, může tak dle převažujícího právního názoru učinit pouze po dohodě se zaměstnavatelem, resp. s jeho souhlasem. Z tohoto důvodu, v případě že si nejste jisti délkou RD předem, lze doporučit žádat o kratší rodičovskou dovolenou a tu pak podle potřeby prodlužovat.
Je třeba zdůraznit, že rodičovská dovolená podle zákoníku práce a rodičovský příspěvek (finanční podpora) podle zákona o státní sociální podpoře jsou dva samostatné a na sobě nezávislé právní instituty.
Pojistné na zdravotní pojištění hradí za osoby čerpající mateřskou a rodičovskou dovolenou stát, a to i v případě, kdy ji čerpají matka a otec současně.
Ochrana pracovního poměru
Po dobu čerpání mateřské dovolené zaměstnavatel nesmí, až na určité výjimky, dát zaměstnankyni výpověď. Po dobu čerpání rodičovské dovolené nesmí zaměstnavatel s určitými výjimkami dát rodiči výpověď.
Zaměstnavatel nesmí dát výpověď rodičům, kteří jsou v tzv. ochranné době. To je mimo jiné v době, kdy je zaměstnankyně těhotná, rodič čerpá mateřskou nebo rodičovskou dovolenou či kdy otec čerpá otcovskou dovolenou.
Byla‑li dána zaměstnanci výpověď před počátkem ochranné doby (např. zaměstnankyni před otěhotněním) tak, že by výpovědní doba měla uplynout v ochranné době, ochranná doba se do výpovědní doby nezapočítává. Pracovní poměr skončí teprve uplynutím zbývající části výpovědní doby po skončení ochranné doby. Zaměstnanec ovšem může sdělit zaměstnavateli, že na prodloužení pracovního poměru netrvá.
Zákaz výpovědi v ochranné době se nevztahuje na výpověď danou zaměstnanci:
- Pro organizační změny - tj. z důvodu přemístění nebo rušení zaměstnavatele nebo jeho části.
- Z důvodu, pro který může zaměstnavatel okamžitě zrušit pracovní poměr (neplatí pro zaměstnankyni na mateřské dovolené, pro otce na otcovské dovolené nebo pro otce, který čerpá rodičovskou dovolenou v době 22 týdnů od narození dítěte).
- Pro jiné porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci (to neplatí pro těhotnou zaměstnankyni, zaměstnankyni čerpající mateřskou dovolenou, otce čerpajícího otcovskou dovolenou nebo pro rodiče čerpající rodičovskou dovolenou).
- Z důvodu porušení povinnosti dočasně práceneschopného zaměstnance zvlášť hrubým způsobem (to neplatí pro těhotnou zaměstnankyni, zaměstnankyni čerpající mateřskou dovolenou, otce čerpajícího otcovskou dovolenou nebo pro rodiče čerpající rodičovskou dovolenou).
Pracovní poměr skončí uplynutím výpovědní doby. O dobu těhotenství, mateřské, otcovské nebo rodičovské dovolené se neprodlužuje.
Práce během mateřské dovolené
Ženy zaměstnankyně nemohou pokračovat v práci, na kterou čerpají PPM, ale mohou vykonávat práci jinou.
Neplacené volno po rodičovské dovolené
Po skončení rodičovské dovolené rodič může být v situaci, kdy nemůže nebo i nechce nastoupit zpět do zaměstnání. V takovém případě je možné požádat zaměstnavatele o poskytnutí pracovního volna bez náhrady mzdy z důvodu péče o dítě. Rodiče obvykle žádají o neplacené volno do čtyř let věku dítěte nebo po kratší dobu, než dítě nastoupí do předškolního zařízení.
Zaměstnavatel není povinen vyhovět žádosti o neplacené volno. Obvykle je čistě na ochotě zaměstnavatele, zda je poskytne, či nikoliv. Zaměstnavatel tedy může trvat na tom, aby zaměstnanec nastoupil po rodičovské dovolené do práce nebo aby ukončil pracovní poměr, pokud do práce nastoupit nemůže či nechce. Se skončením rodičovské dovolené končí zvýšená ochrana před výpovědí ze strany zaměstnavatele. Na rozdíl od mateřské, otcovské či rodičovské dovolené neplacené volno není tzv. ochrannou dobou. V praxi však zaměstnavatelé žádostem o neplacené volno vyhovují.
V případě, že dojde k dohodě, je vhodné zvolit písemnou formu této dohody. Takto jsou lépe chráněny obě dvě strany a v neposlední řadě jsou i písemně upraveny podmínky čerpání neplaceného volna. Samotná dohoda by měla obsahovat označení zaměstnankyně/zaměstnance i zaměstnavatele, dále by bylo vhodné uvést důvod a stanovit, odkdy dokdy bude neplacené volno trvat. Dohodu je potřeba podepsat a označit datem vyhotovení.
Po dobu čerpání neplaceného volna není možné čerpat nemocenské ani náhradu mzdy při dočasné pracovní neschopnosti.
Zanechat komentář