Mateřská a rodičovská dovolená jsou klíčové pro podporu rodin a zajištění péče o novorozené děti. V Československu prošly tyto instituty řadou změn a vývojů. Pojďme se podívat na podmínky a dávky mateřské dovolené v roce 1986.
V běžné řeči se pojmy mateřská a rodičovská dovolená často zaměňují a někdy se jimi označuje i peněžitá pomoc v mateřství a rodičovský příspěvek. Z hlediska práva však musíme tyto pojmy rozlišovat. Mateřská dovolená ve smyslu zákoníku práce označuje překážku v práci, kdy je zaměstnavatel povinen omluvit nepřítomnost ženy v zaměstnání z důvodu porodu a následné péče o dítě. V tomto smyslu se tedy vztahuje jen na zaměstnankyně.
Vznik rodičovské dovolené je v ČR pevně spojen s mateřskou dovolenou, kterou zde mohou ženy čerpat od roku 1950. Tehdy dosahovala délky 18 týdnů a až strach o nízkou porodnost přinesl její další prodloužení. Nastalo v roce 1964, kdy se délka mateřské dovolené zvedla na 22 týdnů a v roce 1968 na 26 týdnů. Pokud žena porodila vícerčata nebo byla svobodnou matkou, dovolená se jí prodloužila dokonce na 35 týdnů.
V té době byla také zavedena tzv. další mateřská dovolená do 1 roku stáří dítěte, v roce 1970 do 2 let a v roce 1980 do 3 let stáří dítěte. Z další mateřské dovolené se po roce 2000 stala rodičovská dovolená.
Dávky spojené s mateřskou a rodičovskou dovolenou byly nejprve přiznávány jen ženám. Od poloviny 80. let je však výjimečně získali i osamělí muži, např. vdovci. K zrovnoprávnění došlo však teprve 1. října 1990, ale až 1. ledna 2001, kdy byla přijata novela Zákoníku práce, která se týkala rodičovské dovolené, měl zaměstnavatel povinnost muže uvolnit na rodičovskou dovolenou.
S účinností od 1.4.1964 upravoval mateřskou dovolenou zákon č. 58/1964 Sb.; o zvýšení péče o těhotné ženy a matky, který stanovil, že nárok na mateřskou dovolenou v délce 22 týdnů má jen žena. K prohloubení péče o dítě mohla žena čerpat tzv. další mateřskou dovolenou v rozsahu do 1 roku věku dítěte. K 1.1.1966 byla tato úprava převzata do z.č 65/1965 Sb., zákoníku práce. Od 1.7.1968 došlo k prodloužení mateřské dovolené na 26 týdnů. S účinností k 1.1.1970 byla prodloužena i tzv. další mateřská dovolená o jeden rok a žena ji mohla čerpat do 2 let věku dítěte. Od 1.7.1987 byla mateřská dovolená prodloužena na současných 28, případně 37 týdnů a k 1.1.1989 byla na současný rozsah (do 3 let věku dítěte) prodloužena rovněž další mateřská dovolená.
Dle původní úpravy zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců (od 1.1.1957), byla poskytována ženě po dobu 18 týdnů a pohybovala se v rozmezí 70% až 90% z čisté denní mzdy se stanovenými minimálními denními limity. K 1.4.1964 se doba, po kterou byla poskytována peněžitá pomoc v mateřství prodloužila na 22 týdnů s rozdílně stanoveným způsobem výpočtu její výše pro prvních 18 týdnů (70% až 95% z čisté denní mzdy) a pro zbývající 4 týdny (40% do 60% čisté denní mzdy). Od 1.7.1968 byla doba poskytování peněžité pomoci v mateřství prodloužena na 26, případně 35 týdnů. K 1.7.1987 byla doba, po kterou byla poskytována peněžitá pomoc v mateřství sjednocena s délkou trvání mateřské dovolené, tj. mohla být poskytována po dobu 28 a 37 týdnů a po tuto dobu je poskytována dosud. K témuž datu došlo ještě k jedné významné změně - svobodnému, ovdovělému, rozvedenému nebo z jiných vážných důvodů osamělému zaměstnanci, který nežil s družkou, jestliže pečoval o dítě na základě rozhodnutí příslušného orgánu nebo o dítě, jehož matka zemřela, bylo umožněno pobírat peněžitou pomoc v mateřství po dobu, po kterou by ji byla oprávněna pobírat žena.
Toto ustanovení bylo k 1.10.1988 modifikováno tak, že kromě shora uvedené situace byl zaměstnanec oprávněn pobírat peněžitou pomoc v mateřství v rozsahu výše citovaném rovněž v případě, kdy pečoval o dítě, jestliže se jeho manželce neposkytovala peněžitá pomoc v mateřství a sama nemohla nebo nesměla podle lékařského posudku o dítě pečovat pro závažné dlouhodobé onemocnění. Tato úprava platí do současnosti.
V této souvislosti je třeba upozornit, že rodičovská dovolená neexistovala. Zákonného nároku na pracovní volno z důvodu péče o dítě se muži dočkali až k 1.1.2001, kdy byla uzákoněna tzv. rodičovská dovolená.
Současné úpravě rodičovského příspěvku předcházel tzv. mateřský příspěvek, který mohl být původně pobírán ženou po dobu další mateřské dovolené. Muž mohl pobírat mateřský příspěvek od 1.1.1985 ovšem pouze v případě, že byl osamělý nebo jeho manželka (družka) nemohla o dítě z vážných důvodů pečovat. K 1.10.1990 nabyl účinnosti zákon o rodičovském příspěvku, který zavedl namísto mateřského příspěvku, příspěvek rodičovský a umožnil jej pobírat rodiči (bez ohledu na pohlaví), který celodenně osobně pečoval o dítě do tří let věku.
Ke změně došlo k 1.10.1995, když bylo umožněno čerpat rodičovský příspěvek až do 4 let věku dítěte.
V roce 1987 došlo k novelizaci obou výše zmíněných zákonů:Zákoník práce byl novelizován dne 23. července 1987 byl uzákoněn i zákon 51/1987 Sb. V zákoníku práce ( 65/1965 Sb.) byla stanovena délka mateřské dovolená na 22 týdnů, další mateřskou dovolenou mohla žena čerpat do jednoho roku věku dítěte. Zákonem ze dne 27. června 1968 (88/1968 Sb.) byla mateřská dovolená prodloužena na 26 týdnů. Počínaje dnem 1.1.1970 byla prodloužena i dodatečná mateřská dovolená o jeden rok, tedy do dvou let věku dítěte.
Poskytování mateřské a další mateřské dovolené (dnes rodičovské) je zakotveno v zákoníku práce. Výši a podmínky přiznání peněžité dávky v daném období upravuje zákon o nemocenském pojištění.
MATEŘSKÁ DOVOLENÁV souvislosti s péčí o narozené dítě náleží ženě mateřská dovolená v rozsahu 28 týdnů, která se poskytuje zpravidla od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu. Žena může nastoupit mateřskou dovolenou dříve než šest týdnů před porodem, nejdříve však od počátku osmého týdne před očekávaným dnem porodu.
Vyčerpá-li však z mateřské dovolené před porodem méně než šest týdnů, protože porod nastal dříve, než určil lékař, náleží mateřská dovolená ode dne jejího nástupu až do uplynutí 28, případně 37 týdnů. Vyčerpá -li však z mateřské dovolené před porodem méně než šest týdnů z jiného důvodu, poskytne se jí mateřská dovolená ode dne porodu jen do uplynutí 22 týdnů, případně 31 týdnů, jde-li o zaměstnankyni, která porodila zároveň dvě nebo více dětí nebo o zaměstnankyni osamělouMateřská dovolená nemůže být nikdy kratší než 14 týdnů a nemůže v žádném případě končit ani být přerušena před uplynutím šesti týdnů ode dne porodu.
Jestliže se narodilo dítě mrtvé, náleží zaměstnankyni mateřská dovolená po dobu 14 týdnů.
PENĚŽITÁ POMOC V MATEŘSTVÍNárok na peněžitou pomoc v mateřství vzniká zaměstnankyni, která v posledních dvou letech před porodem byla účastna nemocenského pojištění aspoň po dobu 270 kalendářních dnů.
Ve výjimečných případech peněžitou pomoc v mateřství může dostávat i muž. Podmínkou je, že pečuje o dítě, jeho manželce se neposkytuje peněžitá pomoc v mateřství a sama nemůže nebo nesmí podle lékařského posudku o dítě pečovat pro závažné dlouhodobé onemocnění. Peněžitá pomoc se dále poskytuje svobodnému, ovdovělému, rozvedenému nebo z jiných vážných důvodů osamělému zaměstnanci, který nežije s družkou, jestliže pečuje o dítě na základě rozhodnutí příslušného orgánu nebo o dítě, jehož matka zemřela.
RODIČOVSKÁ DOVOLENÁV souladu se směrnicí č. 96/34/EC, o rodičovském volnu, novela zákoníku práce č. 155/2000 Sb. zavedla od 1. ledna 2001 rodičovskou dovolenou. Důvodem bylo vytvořit rovnost mužů a žen v pracovněprávních vztazích a zajistit, aby nárok na pracovní volno z důvodu péče o dítě do tří let věku mohl vzniknout jak matce, tak i otci dítěte.
Podle směrnice je právo na rodičovské volno individuálním a nepřenosným právem každého z rodičů, které umožňuje, aby o dítě pečovala buď matka, nebo otec, nebo oba současně. Stejné právo směrnice přiznává i osobám, které dítě převzaly do své péče. Zaměstnavatel je proto povinen poskytnout matce dítěte v rozsahu, o jaký požádá, rodičovskou dovolenou po skončení mateřské dovolené. Rodičovská dovolená tak nahradila dřívější další mateřskou dovolenou.
Nárok na mateřskou a rodičovskou dovolenou ve stanoveném rozsahu má též fyzická osoba, která převzala dítě do své trvalé péče. Hmotné zabezpečení po dobu mateřské a rodičovské dovolené (včetně vyloučení souběhu poskytování peněžité pomoci a rodičovského příspěvku) upravují předpisy o nemocenském pojištění a státní sociální podpoře.
Mateřská dovolená je tedy pouze u matky dítěte, a to v délce 28, případně 37 týdnů. Po uplynutí této doby může čerpat rodičovskou dovolenou, stejně jako otec dítěte. Ten však může - na rozdíl od matky dítěte, která čerpá mateřskou dovolenou v zákonem stanovené době - čerpat rodičovskou dovolenou již od narození dítěte. Po vyčerpání mateřské dovolené (tzv. placené) má žena nárok na to, aby jí byla poskytnuta rodičovská dovolená až do tří let věku dítěte. Tato rodičovská dovolená se ženě poskytne v rozsahu, o jaký požádá, vždy nejméně na dobu jednoho měsíce. Znamená to, že žena nemusí žádat o poskytnutí celé rodičovské dovolené až do tří let věku dítěte.
Rodičovskou dovolenou může čerpat i muž a může ji nastoupit ihned po narození dítěte a čerpat ji až do tří let věku dítěte. Jeho pracovněprávní nároky v souvislosti s rodičovskou dovolenou se posuzují obdobně jako nároky ženy. Podle toho, zda muž je uplatňuje po rodičovské dovolené, která svým rozsahem odpovídá délce mateřské dovolené nebo po skončení rodičovské dovolené.
Je možné, aby muž pečoval o dítě již od jeho narození a měl rodičovskou dovolenou. Po dobu, kdy rodičovská dovolená odpovídá svou délkou mateřské dovolené může zaměstnanec dostat peněžitou pomoc v mateřství ve výši 69 procent průměrného výdělku jen v některých případech. Rodičovskou dovolenou může zaměstnankyně se zaměstnancem čerpat současně a pečovat v jejím průběhu o dítě. Rodičovský příspěvek však náleží jen jednomu z nich.
RODIČOVSKÁ DOVOLENÁ A PODPORA V NEZAMĚSTNANOSTIPodporu v nezaměstnanosti poskytuje úřad práce uchazeči o zaměstnání, který v posledních třech letech před podáním žádosti o zprostředkování práce měl zaměstnání v celkové délce alespoň 12 měsíců. Jako doba zaměstnání se posuzuje i doba osobní péče o dítě ve věku do tří let.
Rodičovská dovolená se tedy pro tyto případy hodnotí, jako kdyby žena nebo muž pracovali [§ 41 odst. 3 písm. e) zákona o zaměstnanosti].
RODIČOVSKÝ PŘÍSPĚVEKPo skončení rodičovské dovolené, tedy po třech letech věku dítěte, může dostat žena nebo muž tzv. rodičovský příspěvek. Nárok na něj vzniká jednomu z nich, jestliže rodič celý kalendářní měsíc osobně celodenně a řádně pečuje o jedno dítě do čtyř let věku nebo do sedmi let věku, jde-li o dítě, které je dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené a má trvalý pobyt na území ČR.
Významná změna nastala od 1. ledna 2004 v možnosti výdělku rodiče při současném poskytování rodičovského příspěvku. Podle novely zákona č. 117/1995 Sb. si může rodič vydělávat neomezeně a rodičovský příspěvek bude dostávat. Výdělek rodiče může být neomezeně vysoký, musí však zajistit řádnou, celodenní a osobní péče i o dítě.
PRACOVAT NEBO SKONČIT PRACOVNÍ POMĚR ?Právní úprava rodičovského příspěvku neprodloužila mateřskou dovolenou. Ta zůstala stejně dlouhá, maximálně tři roky. Jestliže žena chce využít významné výhody a pobírat rodičovský příspěvek až do čtyř let věku dítěte, musí se se zaměstnavatelem po uplynutí tří let věku dítěte dohodnout. Buď dostane neplacené pracovní volno a zůstane doma pečovat o dítě nebo ji zaměstnavatel zaměstná s tím, že žena dodrží výše uvedenou podmínku spočívající v celodenní řádné péče o dítě.
RODIČOVSKÁ DOVOLENÁ A DOVOLENÁ NA ZOTAVENOUZměny v dovolené na zotavenou od 1. října 2004, provedené zákonem č. 436/2004 Sb., se týkají zejména dvou oblastí: určování nástupu na dovolenou a náhrady mzdy za dovolenou. Čerpání dovolené na zotavenou může ovlivnit i rodičovskou dovolenou.
Ke změně pracovní smlouvy, především druhu práce, může však dojít jen po dohodě zaměstnavatele se zaměstnankyní (zaměstnancem). Bez souhlasu je možné převést na jinou práci jen za podmínek uvedených v § 37 zákoníku práce.
Je s podivem, že v této souvislosti se nikdo nepozastavil nad tím, že finanční zátěž rodičovského příspěvku pro stát je způsobena zejména délkou doby, po kterou jej lze pobírat. Rodičovská dovolená v ČR (4 roky) je zdaleka nejdelší v Evropě, přičemž naprosto unikátní je skutečnost, že doba, po kterou lze dávku pobírat, nejenže nekoresponduje s délkou rodičovské dovolené, ale dokonce ji překračuje o jeden rok. Právě délka rodičovské dovolené v kombinaci s navrhovaným zvýšením rodičovského příspěvku může pro ženy - matky představovat past.
Na základě těchto informací se nabízí úvaha, zda by českým ženám a rodinám více nepomohlo, kdyby byl navržen ucelenější a efektivnější způsob úpravy rodičovské dovolené. Základem této úpravy by mohlo být zkrácení doby, po kterou je vyplácen rodičovský příspěvek (zejména zrušení 4. roku vyplácení) a sjednocení této doby s délkou rodičovské dovolené.
Dále, co možná nejvyšší finanční podpora rodin v 1. a 2. roce trvání rodičovské dovolené, případně v závislosti na délce rodičovské dovolené postupné snižování výše rodičovského příspěvku, jako je tomu např. v Maďarsku. Rodiče mají na výběr, zda budou čerpat vyšší rodičovský příspěvek po kratší dobu, nebo v nižší výši rozložen do delšího časového období.
V tuto chvíli nicméně nezbývá než doufat, že se v budoucnu objeví návrh ucelenějšího systému finanční podpory rodičů během rodičovské dovolené, který nebude spojen s tak výraznými riziky možných vedlejších negativních dopadů a který v neposlední řadě najde tolik potřebnou podporu napříč celým politických spektrem. Vždyť pokud jde o cíl, zdá se, že panuje všeobecná shoda, a to podpořit rodiny s dětmi!
Úmluva č. 100 zaručuje ženám stejné odměňování žen jako mužů za práci stejné hodnoty, úmluva č. 111 zakazuje diskriminaci v zaměstnání a povolání, úmluva č. 89 povoluje noční práci žen jen za zvláštních pracovních podmínek a úmluva č. 130 zaručuje léčebně preventivní péči a dávky v nemoci.
Ještě před vstupem České republiky do Evropské unie bylo však nutné harmonizovat naše pracovněprávní předpisy v této oblasti s právem Evropských společenství. Po přijetí posledních významných novel zákoníku práce v roce 2001 a 2004 jsou naše pracovněprávní předpisy v této oblasti s právem ES plně kompatibilní.
Podle toho, zda muž je uplatňuje po rodičovské dovolené, která svým rozsahem odpovídá délce mateřské dovolené nebo po skončení rodičovské dovolené. Zaměstnavatelé však nemohou volit opačný extrém. Když se žena po skončení rodičovské (tříleté) dovolené nevrátí zpět do zaměstnání, končí s ní pracovní poměr výpovědí pro porušení pracovní kázně. Tento postup odporuje zákoníku práce.
Pokud zaměstnankyně neuvede dobu, po kterou chce být na rodičovské dovolené, ačkoliv to byla její zákonná povinnost, je třeba vycházet z toho, že žádá o její poskytnutí až do dosažení tří let věku dítěte.Po návratu ženy z mateřské dovolené nebo muže po skončení rodičovské dovolené v rozsahu doby, po kterou je žena oprávněna čerpat mateřskou dovolenou, je zaměstnavatel povinen zařadit je na jejich původní práci a pracoviště.
Tabulka: Délka mateřské a rodičovské dovolené ve vybraných zemích Evropy
| Země | Délka mateřské dovolené | Délka rodičovské dovolené |
|---|---|---|
| Česká republika | 28 týdnů (37 týdnů při vícečetném porodu) | Až do 3 let věku dítěte |
| Francie | 16 týdnů (u prvního a druhého dítěte), 26 týdnů (u třetího a dalšího dítěte) | Až do 3 let věku dítěte |
| Rakousko | 16 týdnů | Až do 2 let věku dítěte |
| Německo | 14 měsíců (rodičovský příspěvek) | - |
| Finsko | 26 týdnů | - |
Rodiče sdílející opatrovnictví jsou oprávněni k polovině celkového počtu dnů každý. Toto právo může být převedeno na druhého rodiče s výjimkou 30 dnů, které jsou rezervovány jednotlivě pro matku a otce.
Zákonná mateřská mzda je minimální částka, který zaměstnavatel ze zákona vyplácí během mateřské dovolené. Zaměstnavatel může platit vyšší částky když si přeje, nebo může platit déle než 18 týdnů.
70 % průměrného týdenního výdělku v relevantním fiskálním roce. Minimum 115 euro, maximum 219 euro na týden nebo částka dávky v neschopnosti zahrnující přírůstky pro dospělé a závislé děti, ke kterým by daná osoba byla oprávněna při nepřítomnosti v práci z důvodu nemoci - částka která je vyšší.
Zanechat komentář