Těsně před porodem a po něm mohou matky čerpat tzv. mateřskou dovolenou. Na ní navazuje rodičovská dovolená, jíž se mohou účastnit i otcové. Během tohoto období mohou čerpat různé dávky. Podmínky upravuje zákoník práce [1]. Mateřská a rodičovská dovolená jsou dva zcela odlišné instituty. Liší se snad ve všem - v právním předpisu, z nějž vychází, v délce, výši příspěvku a do jisté míry i v okruhu osob, které na něj mají nárok. Mateřská a rodičovská dovolená se často zaměňují, ale zatímco mateřská je určena primárně pro období okolo porodu, rodičovská může trvat až do tří let věku dítěte.
Mateřská dovolená je obdobím, kdy se můžete soustředit na péči o novorozené dítě, přičemž vám stát poskytuje finanční podporu. Trvá několik týdnů (záleží od počtu dětí), a po jejím skončení máte možnost čerpat rodičovskou dovolenou až do 3 let věku dítěte. Na mateřskou dovolenou mají nárok všechny zaměstnankyně, které splní podmínky pro peněžitou pomoc v mateřství, a to i v případě, že jste OSVČ a dobrovolně platíte nemocenské pojištění. Během mateřské dovolené máte nárok na dovolenou, pokud splníte stanovené podmínky.
Mateřská dovolená dle názvu náleží primárně matkám. Minimálně do ukončení šestinedělí na ni má nárok opravdu pouze matka, která dítě porodila. Po ukončení šestinedělí o ni může zažádat i otec dítěte či manžel matky.
Co je to mateřská dovolená? Mateřská dovolená je období dovolené, kterou poskytuje rodiči zaměstnavatel a která se začíná počítat nejdříve osm týdnů, nejpozději však šest týdnů před plánovaným termínem porodu. Její celková délka je 28 týdnů při narození jednoho dítěte a 37 týdnu v případě dvou a více dětí. V období mateřské dovolené vyplácí stát rodiči peněžitou pomoc v mateřství.
Na mateřskou dovolenou má nárok každá zaměstnankyně a je povinností zaměstnavatele jí to umožnit. Otcovská dovolená aktuálně činí 14 kalendářních dnů, přičemž je možné ji čerpat během 6 týdnů (42 dnů) od narození dítěte. Pokud je dítě hospitalizováno, lhůta se prodlužuje. Musí ovšem splňovat stejné podmínky pojištění jako žena, která dítě porodila. Otci přísluší taky rodičovský příspěvek v rozsahu, o jaký požádá, ne však déle než do doby, kdy dítě dosáhne věku 3 let. I živnostníci si mohou zařídit mateřskou, ale musí si dobrovolně platit nemocenské pojištění.
Na příspěvek na mateřské dovolené dosáhnou i osoby samostatně výdělečně činné. Osoby samostatně výdělečně činné ale mají na mateřský příspěvek nárok pouze tehdy, pokud si dobrovolně platí nemocenské pojištění.
Pokud nastoupíte po ukončení mateřské dovolené do práce, je zaměstnavatel povinen vás zařadit na vaši původní práci a pracoviště. Na závěr zmíníme i situaci opačnou a pochopitelně méně častou, a to přechod z rodičovské na mateřskou dovolenou, tedy situaci, kdy jste se starším dítětem na rodičovské dovolené a čekáte jeho mladšího sourozence.
Délka mateřské dovolené v Česku je 28 týdnů, pokud máte jedno dítě, 37 týdnů, pokud máte dvojčata nebo vícerčata. Mateřská dovolená začíná 6 až 8 týdnů před termínem porodu, což si domlouváte se svým lékařem. Kdy začíná mateřská dovolená, tedy záleží na tom, kolik dětí vás čeká!
Podmínky Nároku na Mateřskou Dovolenou
Mateřská dovolená spadá mezi dávky nemocenského pojištění. Pro její nárok je třeba prokázat, že jste byli účastníky nemocenského pojištění po dobu minimálně 270 dnů v uplynulých dvou letech.
Nárok na mateřskou mají matky v zaměstnaneckém poměru, za které zaměstnavatel odváděl nemocenské pojištění. (Maminky, které podnikají, mateřskou dostanou, pokud si dostatečně dlouho platily nemocenské pojištění samy - víc o nich níž.)
Pro přiznání peněžité pomoci v mateřské musí navíc být splněné tyto podmínky:
- účast na nemocenském pojištění musí trvat alespoň 270 dní během posledních dvou let
- v den nástupu na mateřskou se musí maminka účastnit nemocenského pojištění; případně její pracovní poměr nesmí být ukončený víc než 180 dní
Kdo výše uvedené podmínky nesplní, může začít ihned po narození dítěte čerpat rodičovský příspěvek - podrobnosti v sekci rodičovský příspěvek.
Na mateřskou může i otec dítěte, nejdřív ale v sedmém týdnu po narození potomka. Mateřská se mu pak vyplácí 22 týdnů, případně 31 týdnů, když se narodí dvojčata či vícerčata.
Jak ovlivní nárok na mateřskou škola a jaká jsou pravidla přivýdělku na mateřské? Poradí následující článek:
Kdo může žádat? Požádat o dávku peněžité pomoci v mateřství (PPM) může maminka, tatínek dítěte, manžel maminky dítěte nebo osoba, která převzala dítě do péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu (např. osvojení nebo pěstounská péče). Žádost o dávku 6-8 týdnů před porodem podává maminka novorozence. Po šestinedělí může maminku s jejím souhlasem vystřídat jiná pečující osoba (manžel, tatínek dítěte, pěstoun). Těmto osobám se od nároku na nejvýše 22 týdnů peněžité pomoci v mateřství (resp. 31 týdnů v případě dvojčat a vícerčat) odečítá doba vyčerpaná maminkou novorozence před porodem a v šestinedělí.
Žadatel/ka o dávku musí být v den nástupu na mateřskou účasten/účastna nemocenského pojištění, protože je tato dávka vyplácena z nemocenského pojištění. Pokud zaměstnanec/zaměstnankyně pracuje na DPP nebo v pracovní smlouvě (či DPČ) nemá sjednaný příjem alespoň 4 000 Kč měsíčně a v měsíci nástupu nedosáhne částek uvedených v prvním odstavci, znamená to, že v daném měsíci není účasten/účastna nemocenského pojištění. Pokud ale byla výše příjmů dostatečná pro povinnou účast na nemocenském pojištění za alespoň tři kalendářní měsíce bezprostředně předcházející měsíci nástupu na dávku, na PPM může vzniknout nárok.
Žadatel/ka má nárok na dávku také tehdy, pokud je v den nástupu v tzv. ochranné lhůtě ze skončeného zaměstnání. Standardní ochranná lhůta trvá 7 dnů, ovšem u žen, které byly v den ukončení zaměstnání těhotné, je prodloužena až na 180 dnů. Kratší je ochranná lhůta pouze tehdy, pokud bylo kratší i zaměstnání (např. pokud předchozí zaměstnání trvalo 30 kalendářních dnů, ochranná lhůta potrvá pouze 30 kalendářních dnů). Studentky nárok na peněžitou pomoc v mateřství nemají, neboť studium nezakládá účast na nemocenském pojištění (studium se počítá pouze jako doba pojištění). Mohou však ode dne porodu požádat o rodičovský příspěvek poskytovaný Úřadem práce.
Žadatel/ka o dávku musí mít nemocenské pojištění alespoň 270 kalendářních dnů (to je zhruba 9 měsíců) ve dvou letech přecházejících dni nástupu na PPM (např. při nástupu na PPM 10. 10. 2023 v období od 10. 10. 2021 do 9. 10. 2023). Podnikatelé/podnikatelky (OSVČ) musí mít zároveň nemocenské pojištění alespoň 180 kalendářních dnů (to je zhruba 6 měsíců) v roce předcházejícím dni nástupu na dávku. Pokud dojde k porodu předčasně, podmínka požadovaných dnů účasti na nemocenském pojištění se zjišťuje k počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu.
Dny účasti na nemocenském pojištění se v rámci požadovaného období sčítají. Pokud žena během těhotenství čerpá nemocenskou dávku (je např. na rizikovém těhotenství), tato doba se do požadovaných dnů nemocenského pojištění započítá, jestliže ji pobírá za trvání pojištěné činnosti. Doba studia se do 270 kalendářních dnů započítává pouze tehdy, pokud dotčená osoba studium úspěšně ukončila a v den nástupu na PPM již byla nemocensky pojištěna (případně je v ochranné lhůtě).
Den nástupu na PPM si určuje žena v rozmezí 6-8 týdnů před očekávaným dnem porodu, který stanoví lékař. Pokud si den nástupu neurčí, je jím počátek šestého týdne před očekávaným dnem porodu. Dojde-li k porodu předčasně, tj. před datem určeným podle předchozího odstavce, dnem nástupu na dávku je den porodu. Pokud žena čerpá před porodem nemocenské (např. u rizikového těhotenství), lékař jí ukončí neschopenku dnem předcházejícím dni nástupu na PPM. Pokud žena nárok na PPM nemá, může čerpat nemocenské až do konce šestého týdne po porodu.
Jestliže se stane, že nejste v zaměstnaneckém poměru v den nástupu na mateřskou dovolenou, ještě to neznamená, že na PPM nemáte nárok. Je tady totiž ochranná lhůta v délce 180 dnů. Ty se počítají ode dne ukončení pracovního poměru. V případě, že žena tyto podmínky nesplní, bude pobírat rovnou rodičovský příspěvek.
Mimo nutnost placení nemocenského pojištění je třeba splnit druhou specifickou podmínku. A to být nemocensky pojištěn minimálně 270 dnů v posledních dvou letech. Pro nárok na mateřskou není stanoven žádný limit ani se nesleduje majetek. Při splnění podmínky pojištění tedy pobírá mateřskou i rodič s velmi nadstandardními příjmy. Měsíční částka mateřské je však nepřímo zastropována. Měsíční mateřská (za 30 dní) v roce 2024 nemůže činit více než 49 440 korun.
Finanční Aspekty Mateřské Dovolené
Během mateřské dovolené můžete čerpat peněžitou pomoc v mateřství (PPM). Po mateřské máte nárok na rodičovský příspěvek, pokud o něj zažádáte. Od 1. ledna 2024 činí celková částka rodičovského příspěvku 350 000 Kč pro jedno dítě a 525 000 Kč v případě vícerčat. Flexibilita: Výši příspěvku lze měnit každé tři měsíce, aby odpovídala aktuálním potřebám rodiny. Rodičovský příspěvek můžete vyčerpat nejdřív za 17 měsíců a nejvíc za 31 měsíců rodičovské dovolené.
Pokud potřebujete potvrzení o přijmu z mateřské, vydá vám ho Okresní správa sociálního zabezpečení (OSSZ). Peněžitá pomoc v mateřství během mateřské dovolené a rodičovský příspěvek nejsou zdanitelné příjmy, proto se neuvádí do daňového přiznání.
Mateřský příspěvek, správně nazývaný peněžitá pomoc v mateřství, se vyplácí z nemocenského pojištění a jeho výše se odvíjí od předchozího výdělku. Základní výměra je 70 % redukovaného vyměřovacího základu. Mateřskou dovolenou vyplácí Česká správa sociálního zabezpečení. Žádost se podává na formuláři, který matce vydá její ošetřující lékař - gynekolog. Žena následně předá formulář zaměstnavateli, který jej postoupí na příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení.
Jak vysoká je mateřská?Vyplácená částka peněžité pomoci v mateřství činí 70 procent z denního vyměřovacího základu. Ten si zjistíte tak, že si hrubý příjem za uplynulých 12 měsíců vydělíte počtem kalendářních dní v tomto období.U OSVČ se vychází z úhrnu měsíčních základů pojistného v rozhodném období před nástupem na dávku.
Pro výpočet denního vyměřovacího základu jsou ale důležité také redukční hranice, které se odvozují od průměrné mzdy. U mateřské se denní vyměřovací základ do 1. redukční hranice započítává celý, z částky mezi první a druhý redukční hranicí se započítává 60 procent a z částky mezi druhou a třetí redukční hranicí se započítává už jen 30 procent. K příjmu nad třetí redukční hranici se nepřihlíží.
Redukční hranice pro rok 2024
- redukční hranice ze 100 procent vyměřovacího základu - do 1 466 korun
- redukční hranice z 60 procent vyměřovacího základu - od 1 466 do 2 199 korun
- redukční hranice z 30 procent vyměřovacího základu - od 2 199 korun do 4 397 korun, k částce nad 4 397 Kč se nepřihlíží.
S výpočtem mateřské pomůže naše kalkulačka peněžité pomoci v mateřství.
Kdy chodí mateřská? Mateřská se vyplácí zpětně, to znamená, že za leden přijde v únoru, za únor v březnu a tak dále. Výplatní termín je do konce měsíce, ale obvykle chodí kolem 10. dne v měsíci.
Žádost o Mateřskou Dovolenou
Žádost o peněžitou pomoc v mateřství vystaví už v průběhu těhotenství váš gynekolog. Vyplněný formulář pak odevzdáte zaměstnavateli. Nově to papírování vyřídit i přes internet.
Žádost o mateřskou vyplní gynekolog a poté musí být předána zaměstnavateli. Pokud podnikáte, předáte dokument přímo na příslušné OSSZ. Když žena nesplní potřebné podmínky, dostane rovnou rodičovský příspěvek.
Končí-li vám mateřská dovolená, zastavte se na OSSZ, kde si vyřídíte Potvrzení o nároku na dávky ovlivňující nárok a výši rodičovského příspěvku. Pokud by ukončení mateřské a přechod na rodičovskou znamenal i výměnu v pečující osobě, je třeba to také nahlásit na zdravotní pojišťovnu.
Mateřská a Rodičovská Dovolená: Rozdíly
Mateřská dovolená je jen začátek. Po jejím skončení (po 28 nebo 37 týdnech) si můžete zažádat o rodičovskou dovolenou, která trvá až do 3 let věku dítěte. Mateřská dovolená a rodičovská dovolená se často pletou, ale jde o dvě odlišné fáze péče o dítě, každá s vlastními pravidly a podmínkami.
Mateřská vs. rodičovská Zatímco u rodičovského příspěvku je stanovena jednotná souhrnná částka (liší se měsíční výše v závislosti na zvolené délce pobírání rodičovského příspěvku), tak u mateřské tomu tak není. Měsíční částka mateřské závisí na dosahovaném rozhodném příjmu. Čím vyšší příjem před čerpáním mateřské, tím vyšší měsíční mateřská.
Rodičovská dovolená je důležité období, které slouží k prohloubení péče o dítě. Nárok zaměstnance na její čerpání je dán až do 3 let věku dítěte.
Práva a Povinnosti Během Mateřské Dovolené
Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnankyni mateřskou dovolenou i bez její žádosti. Zaměstnankyně nemusí o poskytnutí mateřské dovolené zaměstnavatele žádat. Doba čerpání mateřské dovolené se pro účely dovolené na zotavenou posuzuje jako výkon práce, tj. tato doba se započítává do dnů podmiňujících vznik nároku na dovolenou.
Pokud má žena v práci před vstupem na mateřskou dovolenou podepsanou smlouvu na dobu neurčitou, o zaměstnání nepřijde. Zaměstnavatel tedy nesmí ženu v průběhu mateřské propustit a zároveň jí musí podržet stejné místo, jaké měla před nástupem na dovolenou. Jestliže navazuje matka na mateřskou dovolenou rodičovskou dovolenou a vrací se až po dvou či třech letech, má nárok jen na pozici, která odpovídá náplni práce ve smlouvě. Při návratu po čtyřech letech není již zaměstnavatel povinen místo držet. Jestliže však žena odchází na mateřskou nebo rodičovskou dovolenou s pracovní smlouvou podepsanou na dobu určitou, zaměstnavatel ji po jejím vypršení nemusí prodloužit.
Během mateřské dovolené, při které ženám obvykle náleží peněžitá pomoc v mateřství, si mohou za jistých podmínek také přivydělávat. Například pracovat z domova jako virtuální asistentka. Pokud byla matka před mateřskou dovolenou zaměstnaná a peněžitou pomoc v mateřství čerpá ze zaměstnání, může během pobírání mateřské dovolené podnikat bez omezení. Jedná se o tzv.
Zákaz výpovědi ze strany zaměstnavateleZaměstnavatel nesmí dát výpověď rodičům, kteří jsou v tzv. ochranné době. To je mimo jiné v době, kdy je zaměstnankyně těhotná, rodič čerpá mateřskou nebo rodičovskou dovolenou či kdy otec čerpá otcovskou dovolenou.
Výjimky ze zákazu výpovědiZákaz výpovědi v ochranné době se nevztahuje na výpověď danou zaměstnanci:
- Pro organizační změny - tj. z důvodu přemístění nebo rušení zaměstnavatele nebo jeho části.
- Z důvodu, pro který může zaměstnavatel okamžitě zrušit pracovní poměr (neplatí pro zaměstnankyni na mateřské dovolené, pro otce na otcovské dovolené nebo pro otce, který čerpá rodičovskou dovolenou v době 22 týdnů od narození dítěte).
- Pro jiné porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci (to neplatí pro těhotnou zaměstnankyni, zaměstnankyni čerpající mateřskou dovolenou, otce čerpajícího otcovskou dovolenou nebo pro rodiče čerpající rodičovskou dovolenou).
- Z důvodu porušení povinnosti dočasně práceneschopného zaměstnance zvlášť hrubým způsobem (to neplatí pro těhotnou zaměstnankyni, zaměstnankyni čerpající mateřskou dovolenou, otce čerpajícího otcovskou dovolenou nebo pro rodiče čerpající rodičovskou dovolenou).
Pracovní poměr skončí uplynutím výpovědní doby. O dobu těhotenství, mateřské, otcovské nebo rodičovské dovolené se neprodlužuje.
Na mateřskou má nárok i otec dítěte. Žena musí být doma s miminkem prvních 6 týdnů po porodu. Poté může nastoupit otec dítěte a platí pro něj úplně stejné podmínky jako pro matku. Podpůrčí doba v těchto případech tedy činí 22 týdnů. Otec musí s matkou uzavřít písemnou dohodu, že bude o dítě pečovat. V dohodě se uvede den, od něhož bude otec o dítě pečovat, den porodu a podpis matky, který je třeba úředně ověřit.
Čerpání běžné dovolené (řádné) vs. Zaměstnankyně může požádat o čerpání řádné dovolené mezi mateřskou a rodičovskou dovolenou („RD“). Těhotné zaměstnankyni, stejně jako ženě na MD či RD, nelze dát výpověď, pokud neexistuje výjimka daná zákonem (např. Jak je to ale, pokud zaměstnankyni končí pracovní poměr na dobu určitou v průběhu MD či RD?
Mateřská dovolená: Prvních 6 týdnů po porodu (šestinedělí) nesmí zaměstnankyně pracovat vůbec. Rodičovská dovolená: Přivýdělek je možný i u téhož zaměstnavatele.


Zanechat komentář