Plánujete miminko a zároveň pracujete jako osoba samostatně výdělečně činná? Víte, jaké máte nároky na mateřskou dovolenou? Mateřskou a rodičovskou dovolenou si hodně lidí plete. Mnozí je dokonce považují za pojmy se stejným významem. Často slýcháme, že je někdo na „mateřské“ s dvouletým dítětem. Ve skutečnosti se ale jedná o dva samostatné pojmy.
Nárok na peněžitou pomoc v mateřství, známou také jako mateřská, mají kromě zaměstnankyň i matky podnikatelky. Peněžitá pomoc v mateřství, zkráceně mateřská, začíná ještě v těhotenství, konkrétně mezi osmým a šestým týdnem před plánovaným datem porodu.
Zatímco zaměstnanci mají na mateřskou nárok automaticky, u OSVČ to tak nefunguje. Pokud chce žena pracující jako OSVČ nastoupit na mateřskou, je potřeba se na to připravit předem, tzn. platit si nemocenské pojištění. Na mateřskou dovolenou tedy mají nárok všichni zaměstnanci a OSVČ, kteří si platí nemocenské pojištění.
Podmínky nároku na mateřskou pro OSVČ
Osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ) má nárok na mateřskou, pokud splňuje následující podmínky:
- Je účastna na dobrovolném nemocenském pojištění alespoň v rozsahu 180 dní v posledním roce přede dnem počátku podpůrčí doby.
- Současně získala dobu pojištění alespoň v rozsahu 270 dní v posledních dvou letech.
Platba nemocenského pojištění, stejně jako měsíční výše záloh, je pro OSVČ zcela dobrovolná. Je však třeba také říci, že je nárok na peněžitou pomoc v mateřství podmíněný minimální dobou, kdy nemocenské pojištění platíte.
Výše mateřské se vypočítává na základě výše měsíčních záloh na nemocenské pojištění a platí, že čím vyšší zálohy platíte, tím vyšší mateřskou můžete očekávat. Je zde ale jedno velké ale. Není možné platit nemocenské pojištění v libovolné výši. Sazba záloh se totiž odvíjí od měsíčního vyměřovacího základu. Ten vypočítáte jednoduše tak, že polovinu ročního zisku vydělíte 12. Z této částky pak můžete odvádět maximálně 2,10 %. Minimální platba nemocenského pojištění však činí 147 Kč za měsíc.
Podmínky nároku na peněžitou pomoc v mateřství (lidově mateřskou) stanoví zákon o nemocenském pojištění (z. č. 187/2006 Sb.).
Jak se vypočítává mateřská pro OSVČ?
Denní částka, kterou dostanete na mateřské dovolené (trvá 28 týdnů), je rovná 70 % redukovaného denního základu. Ten se vypočítává z příjmů za posledních 12 měsíců před tím, než na mateřskou nastoupíte.
Výše peněžité pomoci v mateřství činí 70 % redukovaného denního vyměřovacího základu za kalendářní den. Denní vyměřovací základ se zpravidla zjišťuje z příjmu za 12 kalendářních měsíců před nástupem na dávku. U OSVČ se vychází z úhrnu měsíčních základů pojistného v rozhodném období před nástupem na dávku.
Průměrný denní příjem se upravuje (redukuje) pomocí tří redukčních hranic.
Při samotném výpočtu platí, že čím vyšší platby na dobrovolném nemocenském pojištění, tím vyšší mateřská. Samotná platba dobrovolného nemocenského pojištění činí 2,7 procenta z vyměřovacího základu.
Pro názornost máme v tabulce níže vypočtenu měsíční mateřskou dle výpočtové formule v letošním roce právě v závislosti na měsíčních platbách na pojištění.
| Měsíční dobrovolné nemocenské pojištění | Měsíční mateřská (za 30 dní) |
|---|---|
| 243 korun | 6 240 korun |
| 300 korun | 7 710 korun |
| 400 korun | 10 260 korun |
| 500 korun | 12 810 korun |
| 600 korun | 15 360 korun |
| 800 korun | 20 490 korun |
| 1 000 korun | 25 590 korun |
| 1 200 korun | 30 720 korun |
| 1 500 korun | 36 060 korun |
Délka mateřské a rodičovské dovolené
Dávka se poskytuje 28 týdnů (resp. 37 týdnů, pokud žena porodí dvojčata nebo více dětí). Na peněžitou pomoc v mateřství může maminka nastoupit 8-6 týdnů před očekávaným dnem porodu s tím, že termín nástupu si v tomto rozmezí určí sama.
Délka podpůrčí doby u mateřské je stanovena v § 33 zákona o nemocenském pojištění a činí při narození jednoho dítěte 28 týdnů a při vícečetném porodu 37 týdnů. Při splnění zákonných podmínek může mateřskou pobírat i otec dítěte, nejdříve však po šestinedělí, to znamená, že celkem 22 týdnů.
Na mateřskou se nastupuje osm až šest týdnů před očekávaným dnem porodu.
Rodičovská dovolená plynule navazuje na mateřskou dovolenou a její délku si lze nastavit libovolně až do vyčerpání celkové částky 300 000 Kč. Na rozdíl od mateřské dovolené, na rodičovskou dosáhnou všichni včetně OSVČ. Navíc lze při pobírání tohoto příspěvku dále pracovat.
Rodičovský příspěvek je stanoven jednotně na 350 000 korun (525 000 korun v případě vícerčat). Rodič má pak možnost si vyplácení tohoto příspěvku rozvrhnout tak, jak se mu to hodí.
Podnikání během mateřské a rodičovské dovolené
Během mateřské nelze přímo osobně vykonávat samostatnou výdělečnou činnost, která zakládá účast na pojištění a ze které se mateřská čerpá, například spolupracující osoba však nadále v činnosti pokračovat může. Po skončení mateřské již pokračovat ve výkonu samostatné výdělečné činnosti lze.
Pokud jste už před nástupem na mateřskou dovolenou měli podnikání jako svoji hlavní ekonomickou činnost, platí pro vás během mateřské dovolené omezení - během pobírání peněžitého příspěvku v mateřství nemůžete osobně vykonávat podnikatelskou činnost. Můžete si ale najmout zaměstnance, který vaši práci zastane místo vás.
Při čerpání rodičovské mohou OSVČ normálně podnikat. Podmínkou však je, aby dítě do dvou let nebylo ve školce nebo v jeslích déle než 92 hodin měsíčně. Pokud však OSVČ zajistí jinou formu hlídání dítěte, nic jí v podnikání neomezuje. U dětí starších dvou let již žádná omezení nejsou.
Pokud podnikání po dobu mateřské a rodičovské přerušíte, zálohy platit nemusíte. V případě, kdy činnost přerušit nechcete, budou se vás týkat zálohy OSVČ s vedlejší činností. Z toho plynou výhody zejména při platbách sociálního a zdravotního pojištění. Tyto částky se vám totiž značně sníží.
Během mateřské dovolené a při pobírání rodičovského příspěvku je podnikání bráno vždy jako vedlejší samostatně výdělečná činnost. Z toho plynou výhody při placení sociálního a zdravotního pojištění. To se totiž platí až na základě vašeho zisku. Zálohy na sociálním a zdravotním v prvním roce nemusíte platit vůbec, pokud bude potřeba něco doplácet, dozvíte se to po konci roku na základě skutečných příjmů po podání daňového přiznání a přehledů zdravotního a sociálního pojištění. Z toho se vám pak vypočítají i zálohy na následující rok. Ty můžou být i pro další rok buď nulové, nebo třeba jen v řádu stokorun.
Zanechat komentář