Těsně před porodem a po něm mohou matky čerpat tzv. mateřskou dovolenou. Na ní navazuje rodičovská dovolená, jíž se mohou účastnit i otcové. Během tohoto období mohou čerpat různé dávky. Podmínky upravuje zákoník práce.
Mateřská a rodičovská dovolená jsou dva zcela odlišné instituty. Liší se snad ve všem - v právním předpisu, z nějž vychází, v délce, výši příspěvku a do jisté míry i v okruhu osob, které na něj mají nárok. Mateřská a rodičovská dovolená se často zaměňují, ale zatímco mateřská je určena primárně pro období okolo porodu, rodičovská může trvat až do tří let věku dítěte. Mateřská a rodičovská spolu navíc automaticky nesouvisejí, protože přechod z mateřské na rodičovskou není povinností.
Mateřská dovolená by měla maminkám umožnit si odpočinout a zregenerovat se po porodu. Během této doby je vyplácena peněžitá pomoc v mateřství, která se odvíjí od předchozího výdělku a nemocenského pojištění. Po mateřské mohou rodiče plynule přejít na rodičovskou dovolenou, která může trvat až do tří let věku dítěte, přičemž je vyplácen rodičovský příspěvek.
Co je to mateřská dovolená?
Mateřská dovolená dle názvu náleží primárně matkám. Minimálně do ukončení šestinedělí na ni má nárok opravdu pouze matka, která dítě porodila. Po ukončení šestinedělí o ni může zažádat i otec dítěte či manžel matky.
Mateřská dovolená spadá mezi dávky nemocenského pojištění. Pro její nárok je třeba prokázat, že jste byli účastníky nemocenského pojištění po dobu minimálně 270 dnů v uplynulých dvou letech. Na příspěvek na mateřské dovolené dosáhnou i osoby samostatně výdělečně činné. Osoby samostatně výdělečně činné ale mají na mateřský příspěvek nárok pouze tehdy, pokud si dobrovolně platí nemocenské pojištění.
Pokud byste chtěla nastoupit na mateřskou až po skončení pojištění, o svůj peněžitý příspěvek nepřijdete. Uplatní se zde totiž základní ochranná lhůta, která činí 180 kalendářních dní ode dne zániku pojištění (odchodu ze zaměstnání). V případě, že vaše pojištění trvalo kratší dobu, bude stejně krátká i ochranná lhůta.
Mateřská dovolená je určena matkám (či jiným oprávněným osobám) k péči o novorozené dítě a trvá zpravidla 28 týdnů. Porodila-li zároveň dvě a více dětí, náleží jí mateřská dovolená po dobu 37 týdnů.
Na mateřskou dovolenou lze nastoupit od počátku 8. týdne do počátku 6. týdne před očekávaným termínem porodu. Den nástupu si matka může určit sama, a to kdykoliv v uvedeném období. O poskytnutí mateřské dovolené nemusí zaměstnankyně zvlášť žádat. Stačí, aby zaměstnavateli oznámila nástup na mateřskou dovolenou na předepsaném tiskopise podepsaném ošetřujícím lékařem.
Zaměstnankyni (matce) přísluší v souvislosti s porodem a péčí o narozené dítě mateřská dovolená v délce 28 týdnů. Během mateřské dovolené je poskytována sociální dávka peněžitá pomoc v mateřství (PPM).
Mateřskou dovolenou vyplácí Česká správa sociálního zabezpečení. Žádost se podává na formuláři, který matce vydá její ošetřující lékař - gynekolog. Žena následně předá formulář zaměstnavateli, který jej postoupí na příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení.
Končí-li vám mateřská dovolená, zastavte se na OSSZ, kde si vyřídíte Potvrzení o nároku na dávky ovlivňující nárok a výši rodičovského příspěvku. Pokud by ukončení mateřské a přechod na rodičovskou znamenal i výměnu v pečující osobě, je třeba to také nahlásit na zdravotní pojišťovnu.
Rodičovská dovolená je důležité období, které slouží k prohloubení péče o dítě. Nárok zaměstnance na její čerpání je dán až do 3 let věku dítěte. Pokud nastoupíte po ukončení mateřské dovolené do práce, je zaměstnavatel povinen vás zařadit na vaši původní práci a pracoviště.
Dávky z nemocenského pojištění
Tyto dávky mohou čerpat jen lidé, kteří byli v době nástupu na dávku nemocensky pojištěni (tj. z příjmu ze zaměstnání je odváděno pojistné na sociální zabezpečení), nebo musí trvat ochranná lhůta ze skončeného nemocenského pojištění. Nemocenské pojištění zároveň musí trvat minimálně 270 dnů v posledních dvou letech před nástupem na tuto dávku (to je zhruba 9 měsíců nemocenského pojištění v rozložení dvou let).
Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) mají nárok na dávky, jen pokud si dobrovolně platí nemocenské pojištění, a to alespoň po dobu 180 dnů v období jednoho roku a současně musí účast na nemocenském pojištění (ze zaměstnání nebo z podnikání) trvat alespoň 270 kalendářních dnů v posledních dvou letech přede dnem nástupu na dávku.
Ochranná lhůta pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství se týká žen, které byly ke dni ukončení zaměstnání těhotné.
Penížitá pomoc v mateřství (PPM) - náleží v souvislosti s péčí o novorozené dítě matce nebo otci dítěte nebo muži či ženě, kteří převzali dítě do péče nahrazující péči rodičů. Kromě prvních 6 týdnů po porodu, kdy PPM náleží výhradně matce, má na dávku nárok i otec dítěte nebo manžel ženy, která dítě porodila.
Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství (VPTM) - dávka poskytovaná zaměstnankyním, které byly kvůli těhotenství či mateřství (do 9. měsíce po porodu) převedeny na jinou práci a v souvislosti s tímto převedením poklesl jejich započitatelný příjem.
Otcovská - náleží 14 dnů v souvislosti s péčí o novorozené dítě otci dítěte nebo muži či ženě, kteří převzali dítě do péče nahrazující péči rodičů. Náleží rovněž otci, jehož dítě se narodilo mrtvé nebo zemřelo v období 6 týdnů ode dne narození.
Dávky státní sociální podpory: Rodiče, kteří pečují o malé dítě, mohou čerpat i další dávky. K nim patří zejména rodičovský příspěvek a v určitých situacích mají nárok i na porodné.
Jaká je výše peněžité pomoci v mateřství?
Mateřský příspěvek, správně nazývaný peněžitá pomoc v mateřství, se vyplácí z nemocenského pojištění a jeho výše se odvíjí od předchozího výdělku. Základní výměra je 70 % redukovaného vyměřovacího základu.
Mateřská je stanovena jako 70 % z denního vyměřovacího základu. Ten se vypočítá tak, že se hrubý příjem za posledních 12 měsíců vydělí počtem kalendářních dnů v daném období.
Příklad: Před odchodem na mateřskou si Jana jako prodavačka vydělala měsíčně 28 000 Kč hrubého.
Nejvyšší mateřskou, kterou lze měsíčně dostávat, je 53 910 Kč. Finanční prostředky vyplácí stát prostřednictvím České správy sociálního zabezpečení na základě žádosti.
Rodičovský příspěvek
Rodičovský příspěvek navazuje na mateřskou dovolenou. Celková částka rodičovského příspěvku je (od 1. 1. 2024) 350 tisíc korun, pro vícerčata 525 tisíc korun a vyčerpána musí být nejdéle do 3 let věku dítěte. Pokud jste si vy nebo otec hradil nemocenské pojištění, můžete si zvolit výši příspěvku, a to podle výše denního vyměřovacího základu ke dni narození dítěte, výše měsíčního příspěvku nesmí překročit 70 % 30 násobku DVZ rodiče a zvolená výše příspěvku činí maximálně 11 500 Kč, minimálně 50 Kč měsíčně. Nevyčerpaná část rodičovského příspěvku zůstává státu a nelze ji vymáhat.
K podání "Žádosti o rodičovský příspěvek" budete potřebovat: rodný list dítěte, průkazy totožnosti obou rodičů a potvrzení od ČSSZ o nároku na dávku, která ovlivňuje nárok a výši rodičovského příspěvku.
Tuto dávku vyplácí Úřad práce (odbor státní sociální podpory).
Rodičovskou dovolenou je povinen zaměstnavatel poskytnout na žádost zaměstnankyně-matky po skončení mateřské dovolené a zaměstnance-otce od narození dítěte. Rodičovská dovolená přímo navazuje na mateřskou dovolenou. Výjimku z tohoto obecného pravidla, při jejímž využití rodičovská dovolená bezprostředně na mateřskou dovolenou nenavazuje, obsahuje ustanovení § 217 odst. 5 zákoníku práce: ten stanoví, že zaměstnankyně může zaměstnavatele požádat o poskytnutí dovolené tak, aby bezprostředně navazovala na skončení její mateřské dovolené. V takovém případě je zaměstnavatel povinen zaměstnankyni vyhovět a takto poskytnutá a čerpaná dovolená se zaměstnankyni nesmí před následným nástupem na rodičovskou dovolenou krátit právě z důvodu následného čerpání rodičovské dovolené.
Rozsah rodičovské dovolené si určuje rodič sám, nejdéle je však možné rodičovskou dovolenou čerpat do tří let věku dítěte. O rodičovskou dovolenou může požádat jak matka, tak otec dítěte. Rodičovskou dovolenou mohou oba rodiče čerpat současně, rodičovský příspěvek však náleží vždy pouze jednomu z nich.
Po třetím roce dítěte můžete zaměstnavatele požádat o neplacené volno, toto je však již bez nároku a záleží na zaměstnavateli, zda vám jej schválí - maminky většinou žádají o neplacené volno do 4 let věku dítěte a kombinují jej s delší dobou čerpání rodičovského příspěvku.
O rodičovský příspěvek (RP) se žádá nejlépe před koncem mateřské dovolené, pokud ji čerpáte; jinak lze požádat kdykoliv po narození dítěte. Žádost se podává na Úřad práce - Odbor státní sociální podpory, pod který podle trvalého bydliště rodič spadá.
Při pobírání rodičovského příspěvku můžete současně pracovat, platí však některá omezení, zejména musíte splňovat podmínku osobní celodenní péče o dítě podle § 31 odst. 3 zákona o státní sociální podpoře (např. máte-li dítě do 2 let věku, nesmí docházet do školky/jeslí více než 92 hodin za měsíc). Zvažujete-li přivýdělek, doporučujeme se na tyto podmínky podrobněji podívat.
Pro děti narozené od 1. 1. 2024 platí, že dávku Úřad práce ČR vyplácí až do 3 let věku dítěte, nebo do vyčerpání celkové částky. Nárok - Rodičovský příspěvek dostane každý, kdo celodenně pečuje o dítě mladší 3 let. Práce - Na rodičovské dovolené můžete pracovat bez omezení, příspěvek nesouvisí s příjmy rodiny.
Přídavek na děti
Přídavek na dítě je poskytován rodinám s dětmi jako základní dlouhodobá dávka ve třech úrovních podle věku dítěte: dítě do 6 let - 830 Kč, dítě od 6 do 15 let - 970 Kč, dítě od 15 do 26 let - 1080 Kč.
Rodiny s příjmem vyšším než je 3,4 násobek částky životního minima rodiny na přídavek na dítě nemají nárok.
O přídavek na děti se žádá na místně příslušné pobočce Úřadu práce ČR a k žádosti budete potřebovat doklady o příjmu.
Výdělečná činnost během mateřské/rodičovské dovolené
Možnost výkonu zaměstnání pro jiného zaměstnavatele během čerpání mateřské/rodičovské dovolené právní předpisy nevylučují. Matka (otec) může vykonávat vedle svého zaměstnání výdělečnou činnost, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, u něhož jsou zaměstnáni, jen s jeho předchozím písemným souhlasem. Jestliže zaměstnavatel souhlas odvolá, musí být odvolání písemné; zaměstnavatel je povinen v něm uvést důvody změny svého rozhodnutí. Zaměstnanec je pak povinen bez zbytečného odkladu výdělečnou činnost skončit způsobem vyplývajícím pro její skončení z příslušných právních předpisů. Omezení se nevztahuje na výkon vědecké, pedagogické, publicistické, literární a umělecké činnosti.
Práci lze opět konat jak v pracovním poměru, tak na dohodu o pracovní činnosti či dohodu o provedení práce.
Příklad: Matka je zaměstnána u zaměstnavatele, jehož činností je nakládání s nebezpečnými odpady, jako účetní. Matka nesmí bez souhlasu svého zaměstnavatele pracovat pro jiného zaměstnavatele, který rovněž podniká v oboru nakládání s nebezpečnými odpady. Může však pracovat jako účetní pro neziskovou organizaci, která se zabývá péčí o seniory, a to bez souhlasu či vědomí zaměstnavatele. Předmět činnosti lze vyhledat ve veřejném rejstříku, který je přístupný na www.justice.cz.
Přivýdělek a rodičovský příspěvek jako takový, ani jeho forma či výše, nemá vliv na pobírání rodičovského příspěvku. Rodič tedy může přivýdělkem zlepšovat finanční situaci rodiny a o rodičovský příspěvek nepřijde. Jediné, co je třeba si ohlídat, je docházka dítěte mladšího dvou let do jeslí, mateřské školy či jiného obdobného předškolního zařízení nebo dětské skupiny. Maximální možná docházka je 120 hodin měsíčně (platí od 1. 5. 2025). Od dosažení dvou let věku se již docházka dítěte nesleduje.
Dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti
Zaměstnanec může dohodu o provedení práce uzavřít s libovolným počtem zaměstnavatelů. Rozsah práce, na který se dohoda o provedení práce uzavírá, je omezen na maximálně 300 hodin v kalendářním roce u jednoho zaměstnavatele. Pokud zaměstnanec vykonává pro jednoho zaměstnavatele práci na základě dvou a více dohod o provedení práce, doby práce se sčítají. Horní hranice odměny - měsíční či hodinová - není omezena. V dohodě o provedení práce musí být uvedeny sjednané práce, doba, na kterou se dohoda uzavírá, výše odměny z dohody a podmínky pro její poskytování. Dohoda musí být uzavřena písemně.
Dohodu o pracovní činnosti může zaměstnavatel s fyzickou osobou uzavřít pouze tehdy, pokud rozsah práce nepřekročí v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby (poloviční úvazek - 20 hodin týdně). Dodržování sjednaného a nejvýše přípustného rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby se posuzuje za celou dobu, na kterou byla dohoda o pracovní činnosti uzavřena, nejdéle však za období 52 týdnů. Je stanovena povinná písemná forma dohody. V dohodě o pracovní činnosti musí být uvedeny sjednané práce, sjednaný rozsah pracovní doby, doba, na kterou se dohoda uzavírá, výše odměny z dohody a podmínky pro její poskytování.
Na práci konanou na základě obou dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr se použije úprava pro výkon práce v pracovním poměru. To však neplatí pro právní úpravu týkající se především:odstupného (nárok nevzniká),skončení pracovního poměru (dohody mají vlastní právní úpravu jejich skončení),odměňování, (nově zaměstnancům vzniká nárok na příplatky nebo jiné kompenzace za svátek, práci v noci, v sobotu a v neděli a ve ztíženém pracovní prostředí),cestovní náhrady (zaměstnavatel není povinen hradit cestovní náklady).
Nově je zaměstnavatel povinen předem rozvrhnout zaměstnanci pracovní dobu v písemném rozvrhu pracovní doby a seznámit s ním nebo s jeho změnou zaměstnance nejpozději 3 dny před začátkem směny nebo období, na něž je pracovní doba rozvržena, pokud se nedohodne se zaměstnancem na jiné době seznámení. S účinností od 1. 1. 2024 taktéž zaměstnancům pracujícím na základě DPP/DPČ náleží přímo ze zákona právo na dovolenou, a to za stejných podmínek jako zaměstnancům v pracovním poměru. Platí, že pro účely dovolené činí délka týdenní pracovní doby 20 hodin týdně.
Není-li sjednán způsob zrušení právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti, je možné ho zrušit:dohodou smluvních stran ke sjednanému dni,výpovědí danou z jakéhokoli důvodu nebo bez uvedení důvodu s patnáctidenní výpovědní dobou, která začíná dnem, v němž byla výpověď doručena druhé smluvní straně (nově bylo zavedeno právo zaměstnance požádat zaměstnavatele ve lhůtě 1 měsíce od doručení výpovědi o její odůvodnění, pokud se domnívá, že tak zaměstnavatel učinil z důvodu, že se zaměstnanec domáhal nebo využil zákonem vypočtených práv; zaměstnavatel má v takovém případě povinnost poskytnout bez zbytečného odkladu písemné odůvodnění výpovědi), okamžitým zrušením; okamžité zrušení právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti však může být sjednáno jen pro případy, kdy je možné okamžitě zrušit pracovní poměr.
Pro zrušení právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti se vyžaduje písemná forma, jinak se k výpovědi nebo okamžitému zrušení nepřihlíží. To znamená, že dohoda je nadále platná.
Z odměny na základě dohody o provedení práce se odvádí daň z příjmu. Od 1. 1. 2025 platí, že zaměstnanec ani zaměstnavatel neodvádí pojistné na zdravotní a sociální pojištění z odměn do výše 11.499 Kč měsíčně (u jednoho zaměstnavatele). Rodič tak může pracovat s těmito příjmy pro více zaměstnavatelů. Sraženou daň z příjmu si může zaměstnanec v rámci ročního daňového přiznání nárokovat zpět, má‑li za rok nízké příjmy. Zaměstnavatel mu na požádání vydá vyplněný formulář „Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti plynoucích na základě dohod o provedení práce“.
Z odměny na základě dohody o pracovní činnosti se kromě daně z příjmů odvádí stejně jako u pracovního poměru i pojistné na zdravotní a sociální zabezpečení.
Doufáme, že jsme vám pomohli se zorientovat alespoň v základních bodech a věříme, že všechno zvládnete.
Zanechat komentář