Peněžitá pomoc v mateřství, lidově zvaná mateřská, slouží jako náhrada mzdy či platu během mateřské dovolené. Takzvaná dovolená a peněžitá dávka spolu sice souvisejí, přesto je lepší je odlišovat.
Mateřská dovolená je období dovolené, kterou poskytuje rodiči zaměstnavatel a která se začíná počítat nejdříve osm týdnů, nejpozději však šest týdnů před plánovaným termínem porodu. Její celková délka je 28 týdnů při narození jednoho dítěte a 37 týdnů v případě dvou a více dětí.
V období mateřské dovolené vyplácí stát rodiči peněžitou pomoc v mateřství. Nárok na peněžitou pomoc v mateřství mají ženy v zaměstnaneckém poměru, za které zaměstnavatel odváděl nemocenské pojištění. Nárok na peněžitou pomoc v mateřství mají také ženy pracující jako OSVČ.
Ani žena, která tyto podmínky nesplní, nezůstane zcela bez podpory. V takovém případě má ihned po narození dítěte nárok na rodičovský příspěvek, který činí 350 tisíc korun (od 1. 1. 2024), pro vícerčata 525 tisíc korun a vyčerpána musí být nejdéle do 3 let věku dítěte.
Peněžitou pomoc v mateřství může čerpat také otec dítěte. Ale i on musí splnit výše popsané podmínky. Čerpat ji může například v situaci, kdy matka podmínky nesplní, ale on ano. U otce se liší pouze doba pobírání peněžité pomoci.
V některých zvláštních případech zákoník práce stanoví kratší dobu mateřské dovolené (např. pokud by se dítě narodilo mrtvé, mateřské dovolená trvá jen 14 týdnů). Mateřská dovolená nesmí být nikdy kratší než 14 týdnů a nemůže v žádném případě skončit ani být přerušena před uplynutím 6 týdnů ode dne porodu.
Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnankyni mateřskou dovolenou i bez její žádosti. Zaměstnankyně nemusí o poskytnutí mateřské dovolené zaměstnavatele žádat. Doba čerpání mateřské dovolené se pro účely dovolené na zotavenou posuzuje jako výkon práce, tj. tato doba se započítává do dnů podmiňujících vznik nároku na dovolenou.
Pokud má žena v práci před vstupem na mateřskou dovolenou podepsanou smlouvu na dobu neurčitou, o zaměstnání nepřijde. Zaměstnavatel tedy nesmí ženu v průběhu mateřské propustit a zároveň jí musí podržet stejné místo, jaké měla před nástupem na dovolenou. Jestliže navazuje matka na mateřskou dovolenou rodičovskou dovolenou a vrací se až po dvou či třech letech, má nárok jen na pozici, která odpovídá náplni práce ve smlouvě. Při návratu po čtyřech letech není již zaměstnavatel povinen místo držet.
Jestliže však žena odchází na mateřskou nebo rodičovskou dovolenou s pracovní smlouvou podepsanou na dobu určitou, zaměstnavatel ji po jejím vypršení nemusí prodloužit. Během mateřské dovolené, při které ženám obvykle náleží peněžitá pomoc v mateřství, si mohou za jistých podmínek také přivydělávat. Například pracovat z domova jako virtuální asistentka.
Podmínky Nároku na Peněžitou Pomoc v Mateřství
Mateřskou dovolenou poskytuje maminkám zaměstnavatel - maximálně po dobu 28 týdnů (případně 37 týdnů, když se narodí dvojčata nebo vícerčata). Na mateřskou může maminka nastoupit osm až šest týdnů před očekávaným dnem porodu, termín nástupu si v tomto rozmezí může určit sama.
Peněžitá pomoc v mateřství je dávka, kterou rodičům vyplácí stát na základě nemocenského pojištění. Jinak řečeno: pokud jste byla v období dvou let před nástupem na mateřskou alespoň devět měsíců zaměstnaná.
Vedle dostatečně dlouhé účasti na nemocenském pojištění je potřeba splnit ještě další podmínku: být v den nástupu na mateřskou zaměstnaná. Výjimku mají maminky, které během těhotenství pracovní poměr ukončí - zákoník práce pro ně stanovuje ochrannou lhůtu 180 dní. To znamená: když na mateřskou nastoupíte do 180 dní od skončení pracovního poměru, nárok na peněžitou pomoc v mateřství vám vznikne. Pokud se do takové situace dostanete, nezapomeňte při počítání zohlednit, že na mateřskou se nastupuje už osm týdnů (nejpozději šest týdnů) před očekávaným termínem porodu.
Peněžitou pomoc v mateřství vám pak bude správa sociálního zabezpečení vyplácet maximálně 28 týdnů u jednoho dítěte, u rodičů dvojčat a vícerčat 37 týdnů.
Pozor: Zaměstnavatel za vás v roce 2025 nemocenské pojištění neplatí, jestliže pracujete na dohodu o pracovní činnosti s výdělkem do 4500 korun měsíčně nebo na dohodu o provedení práce (DPP) s výdělkem do 11 500 tisíc korun.
Mateřská dovolená versus rodičovská dovolená - základní rozdíly | Orange Academy
Trochu jinými pravidly se řídí i peněžitá pomoc v mateřství pro podnikatelky, tedy osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), pokud si nemocenské pojištění platí dobrovolně.
Pro vznik nároku na mateřskou dovolenou a peněžitou pomoc v mateřství je nutné splnit podmínku účasti na nemocenském pojištění alespoň 270 dnů v posledních dvou letech před nástupem na mateřskou.
U osob samostatně výdělečně činných je nezbytné dobrovolné placení nemocenského pojištění po stanovenou dobu. Nástup na mateřskou dovolenou je možný 6 až 8 týdnů před plánovaným termínem porodu a celková délka činí 28 týdnů, v případě vícerčat 37 týdnů. Pokud došlo k ukončení zaměstnání krátce před porodem, platí ochranná lhůta 180 dnů, během níž může nárok na mateřskou stále vzniknout.
Výpočet Peněžité Pomoci v Mateřství
Pro výpočet peněžité pomoci v mateřství jsou u zaměstnané ženy důležité předchozí výdělky. Počítá se s průměrným hrubým příjmem za posledních odpracovaných 12 měsíců. Do rozhodného období pro výpočet mateřské dovolené se nepočítají dny na nemocenské nebo ošetřovaní člena rodiny. Mateřská je 70 % z denního vyměřovacího základu, který se ještě snižuje prostřednictvím redukčních hranic.
Při výpočtu peněžité pomoci v mateřství vycházejí úředníci z takzvaného denního vyměřovacího základu: průměru hrubých příjmů za posledních dvanáct měsíců rozpočtených na den (hrubý měsíční příjem × 12 měsíců / 365 dnů).
Mateřská pak dělá 70 procent z takto vypočteného denního vyměřovacího základu, který se ovšem ještě snižuje pomocí redukčních hranic. Ty jsou pro rok 2025 nastavené takto:
- z částky do 1552 Kč se započítá 100 procent,
- z částky nad 1552 Kč do 2328 Kč se započítá 60 procent,
- z částky nad 2328 Kč do 4656 Kč započítá 30 procent,
- k částce nad 4656 Kč se nepřihlíží.
Například maminka, která předtím měla hrubý příjem jen 18 000 korun, dostane peněžitou podporu v mateřství 12 450 korun měsíčně. Pro ženu s hrubým příjmem 40 000 korun měsíčně to znamená peněžitou pomoc v mateřství ve výši 27 630 korun. A žena, která vydělávala třeba 50 000 korun hrubého, dostane mateřskou zhruba 34 tisíc korun měsíčně. Maximální výše mateřské v roce 2025 dělá 57 060 korun.
Výše peněžité pomoci v mateřství se po 1. lednu 2025 automaticky upraví podle redukčních hranic platných pro rok 2025. U některých tak může dojít ke zvýšení dávky. Zda ke zvýšení dojde, záleží na tom, zda dosažený příjem převyšoval redukční hranice stanovené v roce 2024.
Od ledna 2025, stejně jako každý rok, dochází ke změně ve výpočtu mateřské. Mění se totiž redukční hranice. Mateřská závisí na průměrném příjmu za 12 předcházejících měsíců, ze kterého se vypočítá denní vyměřovací základ. Při výpočtu mateřské se denní vyměřovací základ redukuje. Do první redukční hranice se počítá 100 %. Z částky nad první redukční hranici do druhé redukční hranice se počítá 60 %. Z druhé do třetí redukční hranice se počítá 30 %. K částce nad třetí redukční hranici se nepřihlíží.
Praktický výpočet u zaměstnankyně: Zaměstnankyně paní Modrá má průměrnou měsíční mzdu 21 500 Kč.
Praktický výpočet u podnikatelky: Podnikatelka paní Černá splnila zákonné podmínky pro přiznání mateřské a v posledních 12 měsících platila zálohy na dobrovolném nemocenském pojištění 400 Kč měsíčně.
Redukční Hranice pro Výpočet Peněžité Pomoci v Mateřství v Roce 2025
| Hranice | Procento započtení |
|---|---|
| Do 1552 Kč | 100 % |
| Nad 1552 Kč do 2328 Kč | 60 % |
| Nad 2328 Kč do 4656 Kč | 30 % |
| Nad 4656 Kč | 0 % |
Specifické Situace
V praxi často nastává situace, kdy si maminka není jistá, jestli uvedeným pravidlům vyhoví. Třeba během studia nebo těsně po něm. Doposud to bylo tak, že pokud nastávající matka studovala, doba studia se započítala pouze tehdy, když studium úspěšně ukončila a v den nástupu na peněžitou pomoc v mateřství už byla nemocensky pojištěna, případně byla v ochranné lhůtě. Od roku 2025 by na tom studentky měly být lépe: nově se začne do povinné doby účasti na nemocenském pojištění počítat i samotné studium, přestože stále trvá (je přerušené kvůli těhotenství).
Další problém, který řada budoucích matek řeší: zda výši peněžité pomoci mateřství ovlivní předchozí nemocenská. Tu maminky vzhledem k rizikovému těhotenství mnohdy čerpají bezprostředně před nástupem na mateřskou. Obavy jsou v tomhle případě zbytečné. Výše nemocenské se nijak nezapočítává, rozhodují pouze průměrné výdělky ze zaměstnání za posledních dvanáct měsíců. Jinak řečeno: příjmy před začátkem pracovní neschopnosti.
Většina maminek tápe také v tom, jak postupovat, jestliže krátce před otěhotněním pracovaly v cizině. I matka, která nenasbírá potřebnou dobu účasti na nemocenském pojištění v Česku, může na peněžitou pomoc v mateřství dosáhnout. Rozhodující je, zda se v cizině účastnila tamního systému sociálního zabezpečení, respektive pojištění pro případ peněžitých dávek v nemoci a mateřství. V Česku jde o sociální pojištění, v cizině se může konkrétní název tohoto druhu pojištění lišit, případně jde o součást zdravotního pojištění.
Zároveň je potřeba rozlišovat, zda šlo o pojištění v rámci Evropské unie, nebo mimo ni. Zatímco v EU lze získané doby pojištění sčítat bez výjimky, u států mimo ni záleží, jakou smlouvu o sociálním zabezpečení s nimi Česko uzavřelo. Konkrétní přehled informací o jednotlivých zemích najdete na stránkách České správy sociálního zabezpečení.
I pro sčítání dob pojištění nasbíraných v cizině platí: účast na nemocenském pojištění musí dělat minimálně 270 dní během dvou let a v den nástupu na mateřskou musí být žena zaměstnaná. Dobu pojištění v cizině je potřeba prokázat okresní správě sociálního zabezpečení - s konkrétním seznamem lejster poradí úředníci sociálky.
Mateřská pro Otce
Peněžitou pomoc v mateřství nemusí pobírat výhradně matka - na mateřskou místo ní může nastoupit i otec dítěte (případně manžel maminky, ačkoli nejde o biologického otce dítěte). I táta na mateřské ale musí splnit výše uvedené podmínky: účastnit se nemocenského pojištění minimálně 270 dní během předchozích dvou let a v den nástupu na mateřskou být zaměstnaný.
Kratší je pouze doba, po kterou muži peněžitou pomoc v mateřství čerpají: maximálně 22 týdnů s jedním dítětem, 31 týdnů v případě vícerčat. Dávku sociálka tatínkům vyplatí nejdřív po skončení šestinedělí. Když matka dítěte čerpá mateřskou před porodem nebo šestinedělím, zkrátí se doba, po kterou ji může brát otec, i o tyto dny.
Dohodu o tom, že bude peněžitou pomoc v mateřství čerpat otec dítěte (či manžel), musíte stvrdit písemně. Podpis matky musí být ověřený - buď úředně, třeba notářem, nebo na CzechPointu, případně úředníkem na sociálce. Úřadu je zároveň potřeba doložit vyplněný formulář Žádost o peněžitou pomoc v mateřství při převzetí dítěte do péče.
Dohodu o převzetí dítěte do péče lze uzavřít nejpozději sedm týdnů po narození dítěte, sjednaná musí být minimálně na týden. Samotná dohoda musí vedle základních údajů o rodičích (manželech) a ověřeného podpisu matky obsahovat také jméno a datum narození dítěte a den, od kterého muž přebírá péči.
Dodejme, že vedle peněžité pomoci v mateřství a rodičovského příspěvku se vyplácí také dávka otcovské poporodní péče, zkráceně otcovská. Nahrazuje výpadek příjmu čerstvým tatínkům, kteří chtějí bezprostředně po narození dítěte zůstat doma a zapojit se do péče. Na otcovskou dosáhnou, jestliže splní určité zákonem předepsané podmínky.
Zanechat komentář