Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) informuje o podmínkách finančního zabezpečení osoby, která nemůže pracovat z důvodu těhotenství a péče o novorozence. Peněžitá pomoc v mateřství (PPM), lidově nazývaná mateřská, pokrývá období mateřské dovolené v zaměstnání a je vyplácena nejvýše 28 týdnů (resp. 37 týdnů při vícečetném porodu).
Kdo může žádat o peněžitou pomoc v mateřství (PPM)?
O dávku PPM může žádat matka, otec dítěte, manžel matky nebo osoba, která převzala dítě do péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu. Žádost se podává 6-8 týdnů před porodem. Po šestinedělí může matku vystřídat jiná pečující osoba. Zaměstnanci mají nárok na dávku, protože účast na nemocenském pojištění je ze zákona povinná. Podnikatelé (OSVČ) mají nemocenské pojištění ze zákona dobrovolné.
Žadatel musí být v den nástupu na mateřskou účasten nemocenského pojištění. Pokud zaměstnanec pracuje na DPP nebo v pracovní smlouvě nemá sjednaný příjem alespoň 4 000 Kč měsíčně a v měsíci nástupu nedosáhne částek uvedených v prvním odstavci, znamená to, že v daném měsíci není účasten/účastna nemocenského pojištění. Pokud ale byla výše příjmů dostatečná pro povinnou účast na nemocenském pojištění za alespoň tři kalendářní měsíce bezprostředně předcházející měsíci nástupu na dávku, na PPM může vzniknout nárok.
Žadatel má nárok na dávku také tehdy, pokud je v den nástupu v tzv. ochranné lhůtě ze skončeného zaměstnání. Standardní ochranná lhůta trvá 7 dnů, ovšem u žen, které byly v den ukončení zaměstnání těhotné, je prodloužena až na 180 dnů. Kratší je ochranná lhůta pouze tehdy, pokud bylo kratší i zaměstnání
Studentky nárok na peněžitou pomoc v mateřství nemají, neboť studium nezakládá účast na nemocenském pojištění (studium se počítá pouze jako doba pojištění). Mohou však ode dne porodu požádat o rodičovský příspěvek poskytovaný Úřadem práce.
Základní podmínky pro nárok na PPM
Žadatel musí mít nemocenské pojištění alespoň 270 kalendářních dnů (zhruba 9 měsíců) ve dvou letech přecházejících dni nástupu na PPM. U podnikatelů (OSVČ) musí být nemocenské pojištění alespoň 180 kalendářních dnů (zhruba 6 měsíců) v roce předcházejícím dni nástupu na dávku. Pokud dojde k porodu předčasně, podmínka požadovaných dnů účasti na nemocenském pojištění se zjišťuje k počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu. Dny účasti na nemocenském pojištění se v rámci požadovaného období sčítají.
Pokud žena během těhotenství čerpá nemocenskou dávku (např. na rizikovém těhotenství), tato doba se do požadovaných dnů nemocenského pojištění započítá, jestliže ji pobírá za trvání pojištěné činnosti. Doba studia se do 270 kalendářních dnů započítává pouze tehdy, pokud dotčená osoba studium úspěšně ukončila a v den nástupu na PPM již byla nemocensky pojištěna (případně je v ochranné lhůtě).
Nástup na PPM
Den nástupu na PPM si určuje žena v rozmezí 6-8 týdnů před očekávaným dnem porodu, který stanoví lékař. Pokud si den nástupu neurčí, je jím počátek šestého týdne před očekávaným dnem porodu. Dojde-li k porodu předčasně, dnem nástupu na dávku je den porodu.
Pokud žena čerpá před porodem nemocenské, lékař jí ukončí neschopenku dnem předcházejícím dni nástupu na PPM. Pokud žena nárok na PPM nemá, může čerpat nemocenské až do konce šestého týdne po porodu. Jestliže chce nastávající maminka pracovat až do dne porodu, den nástupu na PPM se neposouvá.
Mateřská pro cizinky
Pokud jste cizinka, jste zaměstnaná a budete mít dítě, navštivte gynekologa, který stanoví termín porodu a termín nástupu na mateřskou dovolenou. V posledních dvou letech před nástupem na mateřskou dovolenou jste byla minimálně 270 kalendářních dnů nemocensky pojištěna jako zaměstnankyně, nebo jste si platila nemocenské pojištění jako podnikatelka. Nárok na PPM vzniká také po zániku pojištění, pokud k nástupu na mateřskou dojde v tzv. ochranné lhůtě (180 kalendářních dnů).
Nemocenská v souvislosti s porodem
Pokud nemáte nárok na PPM, je možné, že máte nárok na nemocenskou. O vzniku pracovní neschopnosti rozhodne lékař, a to od 6. týdne před očekávaným dnem porodu.
Jste-li v pracovní neschopnosti z důvodu tzv. rizikového těhotenství, přecházíte na mateřskou dovolenou z rozhodnutí lékaře 8-6 týdnů před porodem.
Rodičovská dovolená
Rodičovská dovolená je omluvená nepřítomnost v práci. Zaměstnavatel ji poskytne matce po skončení mateřské dovolené a otci od narození dítěte, a to v rozsahu, o jaký požádáte. Rodičovská dovolená je poskytována do 3 let věku dítěte. Nad 3 roky věku dítěte musíte zaměstnavatele požádat o pracovní volno z důvodu péče o dítě.
Rodičovský příspěvek
Rodičovský příspěvek je určený pro toho z rodičů, který řádně a celodenně pečuje o dítě do 4 let věku. Rodiče se mohou v péči o dítě a v pobírání rodičovského příspěvku po čase střídat. Maximální výše rodičovského příspěvku je 350 000 Kč do 3 let věku dítěte, u dvojčat a vícerčat 525 000 Kč. Měsíční výši si můžete v určitých limitech zvolit a také 1x za 3 měsíce zvolenou výši změnit.
Jako cizinka nebo cizinec máte nárok, pokud jste hlášená k pobytu v ČR déle než 1 rok a Vy i Vaše dítě máte v ČR platný pobyt. Na samotné přiznání rodičovského příspěvku nemá vliv výše příjmu ve vaší rodině.
K žádosti musíte předložit rodný list dítěte, vyplněné formuláře, potvrzení o povoleném pobytu v ČR (případně historii pobytu - vystaví OAMP MV), vyplněný dotazník o bydlišti a další přílohy.
Otcovská dovolená
Otec novorozeného dítěte může do 6ti týdnů po porodu žádat o dávku „otcovské“ ze svého nemocenského pojištění. Možné čerpat až 14 dní za sebou. Od 7. týdne po porodu dítěte se může otec dítěte s matkou dítěte vystřídat v péči o dítě po písemné dohodě (nejméně 7 dnů).
Porodné
Porodné je jednorázový příspěvek rodinám s nízkým příjmem na náklady s narozením prvního a druhého dítěte. Nárok na porodné má žena, která porodila své první nebo druhé dítě a příjem její rodiny je nižší než 2,7 násobek životního minima. Při nízkém příjmu rodiny lze požádat o přídavek na dítě, příspěvek na bydlení.
Ochrana zaměstnankyně
Zákoník práce zajišťuje zaměstnaným ženám po celou dobu těhotenství a později i při mateřské a rodičovské dovolené tzv. ochrannou dobu. Pokud nastoupíte do práce po skončení mateřské dovolené, máte nárok na své původní pracovní místo a pracoviště.
Mateřská pro OSVČ
Na mateřskou mají nárok matky podnikatelky, pokud si platí nemocenské pojištění alespoň 270 dní (tedy devět měsíců) v průběhu dvou let před nástupem na mateřskou, z toho přinejmenším 180 dní (šest měsíců) v posledním roce. Takto stanovená délka plateb má zabránit tomu, aby si budoucí matka začala platit nemocenské účelově až v okamžiku, kdy zjistí, že je těhotná. Podnikatelka, která výše uvedenou podmínku plateb nemocenského splní, může čerpat peněžitou pomoc stejně jako zaměstnankyně nejdříve od osmého týdne (a nejpozději od šestého týdne) před termínem porodu.
Platba nemocenského pojištění rozhoduje také o tom, jak bude peněžitá pomoc v mateřství vysoká. Pochopitelně čím víc platí, tím vyšší mateřskou dostane.
Výpočet peněžité pomoci v mateřství
Při výpočtu peněžité pomoci v mateřství vycházejí úředníci z takzvaného denního vyměřovacího základu: průměru hrubých příjmů za posledních dvanáct měsíců rozpočtených na den (hrubý měsíční příjem × 12 měsíců / 365 dnů).
Mateřská pak dělá 70 procent z takto vypočteného denního vyměřovacího základu, který se ovšem ještě snižuje pomocí redukčních hranic. Ty jsou pro rok 2025 nastavené takto:
- z částky do 1552 Kč se započítá 100 procent,
- z částky nad 1552 Kč do 2328 Kč se započítá 60 procent,
- z částky nad 2328 Kč do 4656 Kč započítá 30 procent,
- k částce nad 4656 Kč se nepřihlíží.
Například maminka, která předtím měla hrubý příjem jen 18 000 korun, dostane peněžitou podporu v mateřství 12 450 korun měsíčně. Pro ženu s hrubým příjmem 40 000 korun měsíčně to znamená peněžitou pomoc v mateřství ve výši 27 630 korun. A žena, která vydělávala třeba 50 000 korun hrubého, dostane mateřskou zhruba 34 tisíc korun měsíčně. Maximální výše mateřské v roce 2025 dělá 57 060 korun.
Výše peněžité pomoci v mateřství se po 1. lednu 2025 automaticky upraví podle redukčních hranic platných pro rok 2025. U některých tak může dojít ke zvýšení dávky. Zda ke zvýšení dojde, záleží na tom, zda dosažený příjem převyšoval redukční hranice stanovené v roce 2024.
Od ledna 2025 došlo ke zvýšení redukčních hranic o 6,5 %. Toto zvýšení ovlivňuje výpočet peněžité pomoci v mateřství, přičemž vyšší mateřskou mohou očekávat zejména osoby s nadprůměrnými příjmy (nad 45 000 Kč hrubého).
Dobrovolné nemocenské pojištění OSVČ a výše mateřské
Pokud si podnikatelky neplatí dobrovolné nemocenské pojištění, nemají nárok na nemocenskou ani mateřskou. Při samotném výpočtu platí, že čím vyšší platby na dobrovolném nemocenském pojištění, tím vyšší mateřská.
Přestože pravidelné měsíční platby na dobrovolném nemocenském pojištění zvyšují podnikatelkám daňovou zátěž, tak zejména při plánování rodiny je účast na pojištění velmi důležitá. Vzniká totiž nárok na nemocenskou i mateřskou. Ani samotné vysoké platby na povinném sociálním nebo povinném zdravotním pojištění nezakládají nárok na žádnou z nemocenských dávek.
Samotná platba dobrovolného nemocenského pojištění činí 2,7 procenta z vyměřovacího základu. Minimální měsíční dobrovolné nemocenské pojištění v roce 2025 činí 243 korun. Podnikatelky platící vysoké dobrovolné nemocenské pojištění mají samozřejmě vyšší mateřskou.
Pro názornost máme v tabulce níže vypočtenu měsíční mateřskou dle výpočtové formule v letošním roce právě v závislosti na měsíčních platbách na pojištění.
| Měsíční dobrovolné nemocenské pojištění | Měsíční mateřská (za 30 dní) |
|---|---|
| 243 korun | 6 240 korun |
| 300 korun | 7 710 korun |
| 400 korun | 10 260 korun |
| 500 korun | 12 810 korun |
| 600 korun | 15 360 korun |
| 800 korun | 20 490 korun |
| 1 000 korun | 25 590 korun |
| 1 200 korun | 30 720 korun |
| 1 500 korun | 36 060 korun |
Mateřská a výkon samostatné výdělečné činnosti
Během čerpání mateřské nelze přímo osobně vykonávat samostatnou výdělečnou činnost, která zakládá účast na pojištění a ze které se mateřská čerpá, například spolupracující osoba však nadále v činnosti pokračovat může. Po skončení mateřské již pokračovat ve výkonu samostatné výdělečné činnosti lze. V prvních měsících od narození dítěte je pochopitelně velmi náročné vykonávat jakoukoliv výdělečnou činnost, pokud však podnikatelka nutně potřebuje nějaký další příjem, tak si lze osobně přivydělat třeba na dohodu o provedení práce.
Výpočet mateřské vs. nemocenské
Některé budoucí maminky nejdříve čerpají nemocenskou a následně mateřskou. Pro čerpání obou nemocenských dávek musí být splněny zákonné podmínky. Samotný výpočet mateřské je výhodnější než výpočet nemocenské. Důvodem je skutečnost, že v první redukční hranici je u mateřské zápočet ze 100 procent, zatímco u nemocenské z 90 procent.
Zanechat komentář