Mateřská Dovolená a Peněžitá Pomoc v Mateřství v České Republice

Peněžitá pomoc v mateřství (mateřská) je dávkou nahrazující příjem, která se vyplácí v souvislosti s těhotenstvím, mateřstvím a péčí o novorozence. Takzvaná dovolená a peněžitá dávka spolu sice souvisejí, přesto je lepší je odlišovat. Mateřskou dovolenou poskytuje maminkám zaměstnavatel - maximálně po dobu 28 týdnů (případně 37 týdnů, když se narodí dvojčata nebo vícerčata).

Mateřská a rodičovská dovolená se často zaměňují, ale zatímco mateřská je určena primárně pro období okolo porodu, rodičovská může trvat až do tří let věku dítěte. Mateřská a rodičovská spolu navíc automaticky nesouvisejí, protože přechod z mateřské na rodičovskou není povinností.

Mateřská dovolená dle názvu náleží primárně matkám. Minimálně do ukončení šestinedělí na ni má nárok opravdu pouze matka, která dítě porodila. Po ukončení šestinedělí o ni může zažádat i otec dítěte či manžel matky.

Peněžitá pomoc v mateřství je dávka, kterou rodičům vyplácí stát na základě nemocenského pojištění. Jinak řečeno: pokud jste byla v období dvou let před nástupem na mateřskou alespoň devět měsíců zaměstnaná.

Kdy se vyplácí mateřská?

Vyplácí se od prvního dne nástupu na mateřskou dovolenou, tedy šest až osm týdnů před plánovaným porodem. Na mateřskou může maminka nastoupit osm až šest týdnů před očekávaným dnem porodu, termín nástupu si v tomto rozmezí může určit sama. Kdy přesně v tomto rozmezí na mateřskou dovolenou nastoupí, si každá maminka určuje sama, nejpozději však šest týdnů před porodem.

Datum nástupu na mateřskou dovolenou musí spadat do období 8-6 týdnů před termínem porodu.

Podmínky pro nárok na mateřskou

Aby vznikl mamince nárok na mateřskou, tak musí splnit zákonné podmínky. Pro její nárok je třeba prokázat, že jste byli účastníky nemocenského pojištění po dobu minimálně 270 dnů v uplynulých dvou letech. Vedle dostatečně dlouhé účasti na nemocenském pojištění je potřeba splnit ještě další podmínku: být v den nástupu na mateřskou zaměstnaná.

Zaměstnankyně bude pobírat mateřskou, jestliže v den nástupu na mateřskou dovolenou je účastna na nemocenském pojištění. Zjednodušeně řečeno musí být v klasickém zaměstnaneckém poměru. Tuto podmínku nesplňuje tedy dohoda o provedení práce.

Na příspěvek na mateřské dovolené dosáhnou i osoby samostatně výdělečně činné. Osoby samostatně výdělečně činné ale mají na mateřský příspěvek nárok pouze tehdy, pokud si dobrovolně platí nemocenské pojištění.

Aby měla podnikatelka v budoucnu nárok na mateřskou, tak je nutné, aby si platila dobrovolné nemocenské pojištění. Samozřejmě nestačí platit dobrovolné nemocenské pojištění měsíc před očekávaným porodem, podnikatelka musí být účastna na dobrovolném nemocenském pojištění alespoň 180 dní v období jednoho roku před porodem.

Ve všech případech však musí zaměstnankyně být účastna na pojištění alespoň 270 kalendářních dní v posledních dvou letech před nástupem na mateřskou. Do této lhůty se přitom nezapočítává např. doba v evidenci na úřadu práce.

Pokud je žena vedena na úřadu práce, tak nemá na mateřskou nárok. Jako nezaměstnaná totiž nejste již účastna na nemocenském pojištění. To samé platí i u studentek, doba studia se totiž nově nezapočítává jako doba účasti na nemocenském pojištění.

Výjimku mají maminky, které během těhotenství pracovní poměr ukončí - zákoník práce pro ně stanovuje ochrannou lhůtu 180 dní. To znamená: když na mateřskou nastoupíte do 180 dní od skončení pracovního poměru, nárok na peněžitou pomoc v mateřství vám vznikne.

Pokud byste chtěla nastoupit na mateřskou až po skončení pojištění, o svůj peněžitý příspěvek nepřijdete. Uplatní se zde totiž základní ochranná lhůta, která činí 180 kalendářních dní ode dne zániku pojištění (odchodu ze zaměstnání). V případě, že vaše pojištění trvalo kratší dobu, bude stejně krátká i ochranná lhůta (např.

Když skončí pracující ženě smlouva na dobu určitou a je těhotná, tak při nástupu na mateřskou v ochranné lhůtě, která v tomto případě činí 180 dní, bude mít rovněž nárok na mateřskou. V případě, že je zaměstnankyně prokazatelně těhotná v době zaměstnání, které je skončeno, protože byla např. smlouva uzavřena na dobu určitou, potom nemusí být žena zaměstnána a vznikne ji nárok na mateřskou. Na mateřskou je však potřeba nastoupit v uvedené lhůtě 180 kalendářních dní.

Pokud se „nevlezete“ do tzv. ochranné lhůty budete po porodu pobírat rovnou rodičovský příspěvek.

Ochranná lhůta má zajistit, aby ženy nezůstaly bez prostředků v době těhotenství, kdy jedno zaměstnání skončily a do nového ještě nenastoupily. Pro vznik nároku na mateřskou činí tolik kalendářních dnů, kolik činilo toto jejich poslední zaměstnání, maximálně však 180 kalendářních dnů. Když je ochranná lhůtě ještě počátkem šestého týdne před očekávaným porodem, tak má žena nárok na mateřskou.

Jak podat žádost o mateřskou?

Žádost se podává na formuláři, který matce vydá její ošetřující lékař - gynekolog. Žena následně předá formulář zaměstnavateli, který jej postoupí na příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení.

Formulář vyplní ošetřující gynekolog. Poté je nutné žádost předat svému zaměstnavateli, a to ještě před nástupem na mateřskou. Pokud podnikáte, musíte lékařem vyplněný dokument zanést přímo na příslušné pracoviště Okresní správy sociálního zabezpečení.

Žádanku o tuto dávku odevzdá svému zaměstnavateli. Zaměstnavatel k žádosti o mateřskou přiloží vyplněný tiskopis „Příloha k žádosti o dávku nemocenského pojištění“ a předá je neprodleně příslušné okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ).

O nároku na dávku a její výši rozhoduje Okresní správa sociálního zabezpečení. Rozhodnutí, jestli žadatelka splňuje podmínky a náleží ji mateřská, musí úředníci vydat nejpozději do jednoho měsíce.

Končí-li vám mateřská dovolená, zastavte se na OSSZ, kde si vyřídíte Potvrzení o nároku na dávky ovlivňující nárok a výši rodičovského příspěvku. Pokud by ukončení mateřské a přechod na rodičovskou znamenal i výměnu v pečující osobě, je třeba to také nahlásit na zdravotní pojišťovnu.

Výpočet mateřské a redukční hranice 2025

Od ledna 2025, stejně jako každý rok, dochází ke změně ve výpočtu mateřské. Mění se totiž redukční hranice. V roce 2025 se podmínky pro mateřskou dovolenou zásadně nemění, zvyšují se ale limity pro výpočet - takzvané redukční hranice. Ty každoročně stanovuje vláda podle vývoje průměrné mzdy. Od ledna 2025 se tyto hranice zvednou o 6,5 %, což ale nutně neznamená navýšení mateřské pro všechny. Polepší si především maminky s nadprůměrným příjmem. Tedy s hrubým měsíčním příjmem vyšším než 45 000 korun. Oproti dosavadním podmínkám se jejich mateřská zvedne každý měsíc přibližně o 1 500 korun.

Mateřská závisí na průměrném příjmu za 12 předcházejících měsíců, ze kterého se vypočítá denní vyměřovací základ. Při výpočtu mateřské se denní vyměřovací základ redukuje. Do první redukční hranice se počítá 100 %. Z částky nad první redukční hranici do druhé redukční hranice se počítá 60 %. Z druhé do třetí redukční hranice se počítá 30 %. K částce nad třetí redukční hranici se nepřihlíží.

Pro výpočet finální částky potřebujete znát váš denní vyměřovací základ a redukční hranice. Výše dávky činí 70 procent z denního vyměřovacího základu. Ten zpravidla bývá stejný jako průměrná hrubá mzda zaměstnance. Vypočítá se z hrubého příjmu za posledních 12 měsíců, které vydělíte počtem kalendářních dní. U OSVČ se vychází z úhrnu měsíčních základů pojistného v rozhodném období před nástupem na dávku. Důležité jsou ale i zmíněné redukční hranice, podle nichž se průměrný denní příjem upravuje. Jsou celkem tři.

Redukční hranice pro rok 2025:

• První redukční hranice činí 1 552 Kč (započítá se 100 %)
• Druhá redukční hranice činí 2 328 Kč (započítá se 60 %)
• Třetí redukční hranice činí 4 656 Kč (započítá se 30 %)

U mateřské se denní vyměřovací základ do první redukční hranice započítává celý. Z částky mezi první a druhou redukční hranicí se započítává 60 procent a z částky mezi druhou a třetí redukční hranicí se započítává už jen 30 procent.

Výše peněžité pomoci v mateřství se po 1. lednu 2025 automaticky upraví podle redukčních hranic platných pro rok 2025. U některých tak může dojít ke zvýšení dávky. Zda ke zvýšení dojde, záleží na tom, zda dosažený příjem převyšoval redukční hranice stanovené v roce 2024.

V posledních letech se redukční hranice neustále zvyšovaly. Zatímco v roce 2023 je vláda zvedla o 3,6 %, v letošním roce o 9 %, pro příští rok se pak počítá s navýšením o 6,5 %.

Praktický výpočet u zaměstnankyně: Zaměstnankyně paní Modrá má průměrnou měsíční mzdu 21 500 Kč. Praktický výpočet u podnikatelky: Podnikatelka paní Černá splnila zákonné podmínky pro přiznání mateřské a v posledních 12 měsících platila zálohy na dobrovolném nemocenském pojištění 400 Kč měsíčně.

Při výpočtu peněžité pomoci v mateřství vycházejí úředníci z takzvaného denního vyměřovacího základu: průměru hrubých příjmů za posledních dvanáct měsíců rozpočtených na den (hrubý měsíční příjem × 12 měsíců / 365 dnů). Mateřská pak dělá 70 procent z takto vypočteného denního vyměřovacího základu, který se ovšem ještě snižuje pomocí redukčních hranic.

Například maminka, která předtím měla hrubý příjem jen 18 000 korun, dostane peněžitou podporu v mateřství 12 450 korun měsíčně. Pro ženu s hrubým příjmem 40 000 korun měsíčně to znamená peněžitou pomoc v mateřství ve výši 27 630 korun. A žena, která vydělávala třeba 50 000 korun hrubého, dostane mateřskou zhruba 34 tisíc korun měsíčně. Maximální výše mateřské v roce 2025 dělá 57 060 korun.

Délka trvání mateřské a kdy končí

Délka mateřské dovolené je 28 týdnů, resp. 37 týdnů při porodu vícerčat. V případě narození jednoho dítěte trvá mateřská 28 týdnů, u dvojčat a vícerčat se dávka vyplácí 37 týdnů. Začíná běžet dnem nástupu na mateřskou, což si žena může libovolně zvolit v termínu 8 až 6 týdnů před očekávaným porodem.

Vyplácení dávky končí po 28 týdnech. V případě, že má žena vícerčata, chodí mateřská na účet po dobu 37 týdnů. Jakmile přijde poslední výplata, je na složence nebo ve zprávě pro příjemce uvedena informace o zániku nároku na dávku. Jde o jakési upozornění, že by si maminka nebo otec dítěte měli požádat o navazující dávku - tedy rodičovský příspěvek. Ten totiž vyřizuje a následně vyplácí pouze Úřad práce České republiky.

Kdy chodí mateřská na účet

Peníze úředníci vyplácejí zpětně. Například mateřská za leden 2025 přijde ženě až v únoru 2025. O způsobu výplaty si může rozhodnout sama. Správa sociálního zabezpečení zasílá dávky buď na bankovní účet, nebo složenkou na adresu bydliště.

Mateřská vs. rodičovská

Zatímco příspěvek v mateřství náleží ženě - tedy mamince dítěte, o rodičovský příspěvek se může ucházet i otec. Vždy ale jen jeden z rodičů. Mateřská se vypočítává z příjmu maminky, u rodičovské je částka stanovena jednotně na 350 000 korun (525 000 Kč u vícerčat). Rozdíl je i v tom, kdo peníze vyplácí. Mateřská spadá pod správu sociálního zabezpečení, rodičovská pak pod úřad práce. Mateřská trvá 28, popřípadě 37 týdnů (u vícerčat), rodičovská do 3 let věku dítěte.

	Mateřská	Rodičovská
Výpočet	Vypočítává se z příjmu maminky	Částka stanovena jednotně na 350 000 Kč (525 000 Kč u vícerčat)
Vyplácí	Vyplácí ji správa sociálního zabezpečení	Vyplácí ji úřad práce
Trvání	Trvá 28 týdnů (37 týdnů u vícerčat)	Trvá do 3 let věku dítěte

Může dostávat mateřskou i otec dítěte?

Peněžitou pomoc v mateřství nemusí pobírat výhradně matka - na mateřskou místo ní může nastoupit i otec dítěte (případně manžel maminky, ačkoli nejde o biologického otce dítěte). I táta na mateřské ale musí splnit výše uvedené podmínky: účastnit se nemocenského pojištění minimálně 270 dní během předchozích dvou let a v den nástupu na mateřskou být zaměstnaný.

Mateřská náleží výhradně matce prvních 6 týdnů po porodu. Poté může o dávku požádat případně otec dítěte nebo manžel ženy, která dítě porodila. Je však nutné, aby splňoval stejné podmínky pojištění jako žena, tedy účast na pojištění v době nástupu na peněžitou pomoc v mateřství, resp. 270 dní účasti na pojištění v posledních dvou letech před nástupem na dávku.

Kratší je pouze doba, po kterou muži peněžitou pomoc v mateřství čerpají: maximálně 22 týdnů s jedním dítětem, 31 týdnů v případě vícerčat. Dávku sociálka tatínkům vyplatí nejdřív po skončení šestinedělí. Když matka dítěte čerpá mateřskou před porodem nebo šestinedělím, zkrátí se doba, po kterou ji může brát otec, i o tyto dny.

Navíc musí s matkou dítěte uzavřít písemnou dohodu, že bude o dítě pečovat. Podpis matky je třeba úředně ověřit, co je možné i přímo na OSSZ. K dohodě pak rodiče musí připojit ještě tiskopis Žádost o peněžitou pomoc v mateřství při převzetí dítěte do péče, který je k dispozici i na každé OSSZ. Ochranná lhůta pro peněžitou pomoc v mateřství u mužů činí jen 7 kalendářních dnů po skončení zaměstnání, u OSVČ po zániku účasti na nemocenském pojištění.

Dohodu o tom, že bude peněžitou pomoc v mateřství čerpat otec dítěte (či manžel), musíte stvrdit písemně. Podpis matky musí být ověřený - buď úředně, třeba notářem, nebo na CzechPointu, případně úředníkem na sociálce. Úřadu je zároveň potřeba doložit vyplněný formulář Žádost o peněžitou pomoc v mateřství při převzetí dítěte do péče.

Dohodu o převzetí dítěte do péče lze uzavřít nejpozději sedm týdnů po narození dítěte, sjednaná musí být minimálně na týden. Samotná dohoda musí vedle základních údajů o rodičích (manželech) a ověřeného podpisu matky obsahovat také jméno a datum narození dítěte a den, od kterého muž přebírá péči.

Na peněžitou podporu mají nárok taky muži, pokud se na tom partneři domluví. Nestačí jen ústní dohoda, vše je nutné sepsat písemně. V textu nesmí chybět:

• den, odkdy bude otec o dítě pečovat,
• termín porodu,
• úředně ověřený podpis matky.

Prvních šest týdnů po porodu pobírá mateřskou vždy žena, až poté má na dávku nárok otec dítěte nebo manžel. Takzvanou otcovskou může pobírat maximálně 22 týdnů, respektive až 31 týdnů v případě dvojčat a vícerčat.

Dodejme, že vedle peněžité pomoci v mateřství a rodičovského příspěvku se vyplácí také dávka otcovské poporodní péče, zkráceně otcovská. Nahrazuje výpadek příjmu čerstvým tatínkům, kteří chtějí bezprostředně po narození dítěte zůstat doma a zapojit se do péče. Na otcovskou dosáhnou, jestliže splní určité zákonem předepsané podmínky.

Práce na mateřské: je možný přivýdělek?

Brigády jsou povolené. Maminky můžou pobírat mateřskou a zároveň pracovat. Musí jít ale o jiné zaměstnání, než ze kterého se jim dávka vyplácí. Maminky podnikatelky pak v době pobírání mateřské nemusí přerušovat nebo ukončovat činnost.

Při mateřské ale nemůže u stávajícího zaměstnavatele vykonávat stejnou činnost na jakou je zaměstnána. Může však vykonávat jinou činnost a to i pro stejného zaměstnavatele na jinou smlouvu/činnost (HPP,DPP, DPČ). Při rodičovském příspěvku není možnost výdělku nijak omezena a nemá vliv na dávku.

Stejné je to i s mužem, pokud pobírá pomoc v mateřství, nesmí vykonávat výdělečnou činnost, ze které mu nárok na podporu plyne.

Ochrana zaměstnankyně během těhotenství

Během těhotenství, mateřské a rodičovské dovolené nemůžete dostat výpověď pro nadbytečnost. Pokud máte smlouvu na dobu určitou, platí ochranná lhůta pouze do konce smlouvy. Žádosti o mateřskou a rodičovskou dovolenou musí zaměstnavatel musí vyhovět.

Pokud se vracíte do zaměstnání v období po 2. a do 3. sjednanému pracovnímu zařazení a nemusí jít o stejné místo nebo pracoviště (platí od 1. červa 2025). zaměstnavatel je povinen této žádosti vyhovět.