Mateřská a rodičovská dovolená jsou dva zcela odlišné instituty. Liší se snad ve všem - v právním předpisu, z nějž vychází, v délce, výši příspěvku a do jisté míry i v okruhu osob, které na něj mají nárok. Mateřská a rodičovská dovolená se často zaměňují, ale zatímco mateřská je určena primárně pro období okolo porodu, rodičovská může trvat až do tří let věku dítěte. Mateřská a rodičovská spolu navíc automaticky nesouvisejí, protože přechod z mateřské na rodičovskou není povinností. Proto je důležité rozlišovat mezi mateřskou dovolenou, peněžitou pomocí v mateřství a rodičovským příspěvkem.
Mateřská dovolená ve smyslu zákoníku práce označuje překážku v práci, kdy je zaměstnavatel povinen omluvit nepřítomnost ženy v zaměstnání z důvodu porodu a následné péče o dítě. V tomto smyslu se tedy vztahuje jen na zaměstnankyně. Peněžitá pomoc v mateřství je dávkou nemocenského pojištění.
Plánujete druhé dítě nebo ho již čekáte? Pak Vás bude jistě zajímat, na jaké dávky v souvislosti s druhým mateřstvím máte nárok. Protože můžete být v rozdílných pracovních vztazích a Vaše děti budou v různých věkových odstupech, bude nejjednodušší, když si z následujících bodů vyberete ten, který nejvíce odpovídá Vaší výchozí situaci.
Co je to mateřská dovolená?
Mateřská dovolená je určena matkám (či jiným oprávněným osobám) k péči o novorozené dítě a trvá zpravidla 28 týdnů. Při narození jednoho dítěte činí mateřská dovolená 28 týdnů, při narození dvojčat či vícerčat pak 37 týdnů. Během této doby je vyplácena peněžitá pomoc v mateřství, která se odvíjí od předchozího výdělku a nemocenského pojištění. Po mateřské mohou rodiče plynule přejít na rodičovskou dovolenou, která může trvat až do tří let věku dítěte, přičemž je vyplácen rodičovský příspěvek.
Kde se žádá o mateřskou dovolenou?
Mateřskou dovolenou vyplácí Česká správa sociálního zabezpečení. Žádost se podává na formuláři, který matce vydá její ošetřující lékař - gynekolog. Žena následně předá formulář zaměstnavateli, který jej postoupí na příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení.
Výše peněžité pomoci v mateřství
Výše peněžité pomoci v mateřství činí 70 % denního vyměřovacího základu. Denní vyměřovací základ se zpravidla zjišťuje z příjmu za 12 kalendářních měsíců před nástupem na dávku. U OSVČ se vychází z úhrnu měsíčních základů pojistného v rozhodném období před nástupem na dávku. Průměrný denní příjem se upravuje (redukuje) pomocí tří redukčních hranic.
Podmínky nároku na peněžitou pomoc v mateřství
Nárok na peněžitou pomoc v mateřství vzniká pouze za splnění dvou daných podmínek. Žadatel o peněžitou pomoc v mateřství musí být v době nástupu na dávku nemocensky pojištěn (tj. z příjmu ze zaměstnání je odváděno pojistné na sociální zabezpečení), nebo musí trvat ochranná lhůta ze skončeného nemocenského pojištění. K tomu musí splňovat druhou, specifickou podmínku - být nemocensky pojištěn minimálně 270 dnů v posledních dvou letech před nástupem na tuto dávku (to je zhruba 9 měsíců nemocenského pojištění v rozložení dvou let). Tato podmínka nemusí být splněna jen u jednoho zaměstnavatele.
Ochranná lhůta
Aby občan nezůstal bez prostředků například v době, kdy jedno zaměstnání (pojištění) skončilo, ze zákona se na něj vztahuje ochranná lhůta. Ochranná lhůta pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství činí u žen, které byly ke dni skončení zaměstnání těhotné 180 kalendářních dnů ode dne zániku pojištění. Pokud pojištění trvalo kratší dobu, bude ochranná lhůta jen tolik kalendářních dnů, kolik dnů pojištění trvalo (pokud např. pojištění trvalo 3 měsíce, činí ochranná lhůta 3 měsíce). Nebo také pojištěnce, která pobírá nemocenské z dřívějšího pojištění až do nástupu na peněžitou pomoc v mateřství. V ostatních případech je ochranná lhůta jen 7 kalendářních dnů.
Mateřská a práce
Maminky mohou při mateřské i pracovat. Zaměstnankyně však nesmí pokračovat v zaměstnání, ze kterého jí dávka náleží. OSVČ naproti tomu nemusí svou činnost přerušovat, nemůže ji však vykonávat osobně, ale pouze prostřednictvím svých zaměstnanců nebo spolupracujících osob. Podnikatelky během mateřské nemusí platit zálohy na důchodové a sociální pojištění, protože mateřská a péče o dítě do 4 let věku dítěte se započítává do doby potřebné pro nárok na starobní důchod. Pro výpočet důchodu se tato doba považuje za tzv. vyloučenou dobu, což znamená, že nemá negativní vliv na výši důchodu.
Rodičovský příspěvek
Po uplynutí doby poskytování peněžité pomoci v mateřství je vyplácení dávky ukončeno. Při její poslední výplatě je na složence (pokud dávka chodí poštou) či ve zprávě pro příjemce (při bankovním převodu dávky) uvedena informace: zánik nároku na dávku dne xx.xx.yyyy. Je důležité vědět, že maminka/otec si pak musí požádat o navazující dávku státní sociální podpory, o rodičovský příspěvek. Tu vyplácí a žádosti vyřizuje pouze ÚP ČR.
Rodičovská dovolená a rodičovský příspěvek jsou však dva rozdílné instituty. Zatímco rodičovská dovolená představuje volno ze zaměstnání, rodičovský příspěvek je dávkou státní sociální podpory. Rodičovská dovolená a rodičovský příspěvek jsou na sobě nezávislé - lze proto čerpat rodičovskou dovolenou a nepobírat rodičovský příspěvek a naopak.
Výše rodičovského příspěvku
Dle současné právní úpravy má nárok na rodičovský příspěvek rodič, který osobně, celodenně a řádně pečuje o nejmladší dítě v rodině mladší 3 let. Celková výše dávky činí 350 000 Kč, při narození dvojčat či vícerčat pak 1,5násobek této částky. Výši a tím i dobu pobírání rodičovského příspěvku si volí rodič.
Podmínky pro OSVČ
Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) mají nárok na peněžitou pomoc v mateřství, jen pokud si dobrovolně a po určitou dobu platí nemocenské pojištění. OSVČ musí splnit podmínku účasti na nemocenském pojištění osob samostatně výdělečně činných alespoň po dobu 180 dnů v období jednoho roku přede dnem nástupu na peněžitou pomoc v mateřství.
Druhá mateřská dovolená: Situace a podmínky
Otěhotněla jste a máte obavy, jak to bude nyní s vaším pracovním poměrem, s peněžitou pomocí v mateřství či s rodičovským příspěvkem? Jste na rodičovské dovolené a řešíte, dokdy musíte „stihnout“ své další miminko, abyste měla stejné podmínky jako dosud? Zaslechla jste, že musíte znovu odpracovat určitou dobu, abyste opět pobírala „mateřskou“?
Pokud máte stále trvající pracovní poměr, nárok na peněžitou pomoc v mateřství (PPM) vám vznikne, i když pro zaměstnavatele neodpracujete od narození předchozího dítěte ani jeden den. Jestliže se vracíte po neplaceném volnu, platí pro vás ten samý režim, jako je uveden níže při ukončení rodičovské dovolené.
Jedinou výjimkou je, že doba neplaceného volna již není ochrannou dobou, ve které by platil zákaz výpovědi a, existoval-li by zákonný důvod, můžete tak výpověď dostat. V případě, že byste ale byla v době předání výpovědi těhotná, taková výpověď by byla neplatná.
Pokud jste na rodičovské dovolené a před jejím ukončením nastoupíte znovu na mateřskou dovolenou, do práce se vůbec nestihnete vrátit. Nárok na peněžitou pomoc v mateřství vám vznikne a výše dávky bude vypočítána z předchozího příjmu.
Pokud budete na konci rodičovské dovolené těhotná,ale do nástupu na mateřské dovolené bude ještě nějaká doba zbývat, nabízejí se tři možnosti:
- Vrátíte se do práce, budete pracovat v souladu se svou pracovní smlouvou. Zaměstnavatel vám nemusí v době čerpání rodičovské dovolené držet vaši pracovní pozici, ale musí vás po jejím skončení zaměstnávat v souladu s pracovní smlouvou. To znamená zejména dohodnutým druhem práce a v dohodnutém místě výkonu práce. Nemůže vám tedy přidělit jinou práci, která by neodpovídala vaší pracovní smlouvě. Pokud takovou práci nemá a nedohodnete se na žádné změně pracovní smlouvy, jde o překážku na jeho straně a měl by vám až do skončení takové překážky (nebo až do nástupu na mateřskou dovolenou) platit náhradu mzdy. Propustit pro nadbytečnost, i kdyby existovala, vás z důvodu vašeho těhotenství nemůže. Výše PPM se bude odvíjet od příjmu dosahovaného buď aktuálně, anebo dosahovaného před první mateřskou dovolenou. Vždy se využije vyšší z obou příjmů.
- Do práce se nevrátíte, protože váš ošetřující lékař usoudí, že není vhodné, abyste pracovala, a vystaví vám neschopenku. Neschopenku bude doručena vašemu zaměstnavateli a až do nástupu na mateřskou dovolenou (nebo do ukončení pracovní neschopnosti, pokud o něm lékař rozhodne) budete dostávat nemocenské, pak přejdete na dávky peněžité pomoci. Výše PPM se bude odvíjet od příjmu před prvním mateřstvím. Čerpání dávek nemocenského se na výši PPM nijak neodrazí.
- Do práce se nevrátíte, protože se dohodnete se zaměstnavatelem na neplaceném volnu až do nástupu na mateřskou dovolenou. Výše PPM se bude odvíjet od příjmu před prvním mateřstvím.
Pokud vám skončí rodičovská dovolená a vy ještě nebudete těhotná, ale chcete co nejdříve být, tak se budete vracet do práce jako každý jiný zaměstnanec. Platí totéž, co je výše uvedeno u varianty návratu do práce v těhotenství. Musí být vše dle pracovní smlouvy. Je zde pouze ten rozdíl, že by vám mohl zaměstnavatel dát výpověď pro nadbytečnost. Taková nadbytečnost by ale musela skutečně existovat.
Zaměstnanec se stane nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivity práce nebo o jiných organizačních změnách.
Aby byla výpověď pro nadbytečnost platná a oprávněná, musí být splněny následující podmínky:
- Zaměstnavatel musí rozhodnout o organizační změně a následně ji také provést.
- Mezi vaší nadbytečností a organizační změnou musí být přímá souvislost.
Bylo již mnohokrát soudem rozhodnuto, že přijetí jiného zaměstnance na totéž místo na dobu neurčitou nevytváří nadbytečnost a zaměstnavatel by tak legálnost výpovědi neustál. Jde ale o situaci, kdy byste u soudu napadla žalobou neplatnost výpovědi.
Pokud byste dostala platnou výpověď, započne výpovědní doba běžet dnem doručení výpovědi. Výpovědní doba trvá dva měsíce. Pokud byste v období běhu výpovědní doby otěhotněla, výpovědní doba by se tak zastavila a neběžela by po všechny ochranné doby, tedy v době těhotenství, mateřské a rodičovské dovolené. V době, kdy byste mezi rodičovskou dovolenou a mateřskou dovolenou čerpala řádnou dovolenou, by výpovědní doba opět běžela. Po započetí rodičovské dovolené by se opět zastavila.
Není důležité, zda byste v průběhu výpovědní doby o svém těhotenství věděla, podstatné je datum, které ošetřující lékař stanoví jako počátek těhotenství.
Je důležité vědět, že u výpovědi z vaší strany či při uzavření dohody o rozvázání pracovního poměru tento efekt nenastává a k ukončení pracovního poměru dojde vždy.
Pokud by váš pracovní poměr skončil a vy jste těhotná nebyla, bez vzniku nového nemocenského pojištění (při novém zaměstnání nebo při založení živnosti s dobrovolným pojištěním) vám již nárok na novou PPM nevznikne a budete mít ode dne narození dítěte nárok na rodičovský příspěvek (RP).
Na závěr je nutno, pro časté zaměňování pojmů zdůraznit, že mezi čerpáním rodičovské dovolené a čerpáním rodičovského příspěvku je zásadní rozdíl. Častou chybou je domnívat se, že čerpání rodičovského příspěvku postačí k tomu, aby při dalším dítěti vznikl nárok na novou PPM. Pokud netrvá pracovní poměr nebo pokud si jako OSVČ neplatíte dobrovolné nemocenské pojištění, tak vám nárok na PPM nevznikne, i když na předchozí dítě stále čerpáte rodičovský příspěvek.
Druhá mateřská u zaměstnankyně a podnikatelky
Situací a kombinací, které můžou v praxi nastat, je hned několik. Rozebereme jednu po druhé.
Zaměstnankyně: druhá mateřská?
Situace: Před první mateřskou jste byla zaměstnaná na dobu neurčitou. Po vyčerpání peněžité pomoci v mateřství jste začala brát rodičovský příspěvek. Znovu jste otěhotněla a další dítě se narodí ještě v době čerpání původního rodičovského příspěvku. Vaše pracovní smlouva pořád trvá.
Výsledek: Nemusíte si dělat starosti, peněžitou pomoc v mateřství na druhé dítě dostanete. Váš pracovní poměr v zaměstnání dál běží, jen z něj toho času čerpáte rodičovskou dovolenou. Na druhé dítě dostanete peněžitou pomoc v mateřství ve stejné výši jako u první ratolesti.
Pokud se má dítě narodit dřív, než vyberete celý rodičovský příspěvek na prvního potomka, zkuste jeho čerpání zrychlit. I u druhé mateřské platí, že PPM musíte začít čerpat nejdřív osm a nejpozději šest týdnů před očekávaným termínem porodu, který potvrdí lékař.
Pokud nestihne vyčerpat rodičovský příspěvek na první dítě před nástupem na další PPM, má nárok po narození dítěte na doplacení zbývající části nevyčerpaného rodičovského příspěvku na starší dítě. Úřad práce nevyčerpaný rodičovský příspěvek doplatí po oznámení narození dalšího dítěte (je nutné si požádat).
Původně zaměstnankyně, ale pracovní smlouva byla ukončena
Původně zaměstnankyně, ale pracovní smlouva byla ukončena. S prvním dítětem nárok na PPM měla. Druhé dítě se narodí v době, kdy ještě bude pobírat RP. Bude mít s druhým dítětem nárok na PPM?
Nárok na PPM by v takovém případě byl pouze v případě, že by se žena vešla s nástupem na PPM do 180denní ochranné lhůty po zániku pracovního poměru. Jinak nárok nevzniká a žena může po porodu zažádat o RP na druhé dítě do výše 13.000, - Kč/měsíc. Pokud je partner účasten nemocenského pojištění, lze volit vyšší částku při doložení jeho vyměřovacího základu (potvrdí zaměstnavatel nebo ČSSZ). A jen v tomto případě lze dočerpat zbývající výši částku RP, tj. Pokud rodič uvedené podmínky nesplňuje, nevyčerpaná částka rodičovského příspěvku zůstane státu a nelze ji vymáhat. Pro rodiče, kteří uvedené podmínky nesplňují, je proto vhodné co nejdříve po zjištění těhotenství navýšit rodičovský příspěvek na maximální možnou částku.
Zaměstnankyně, která se chce po skončení RP vrátit na několik měsíců do zaměstnání
Zaměstnankyně, která se chce po skončení RP vrátit na několik měsíců do zaměstnání. Je znovu těhotná. S prvním dítětem nárok na PPM měla. Musí odpracovat nějakou konkrétní dobu, aby měla nárok na PPM s druhým dítětem?
Žádná taková doba stanovena není, takže na PPM nárok vznikne. Při stanovování výše PPM se porovná vyměřovací základ pro předchozí PPM s aktuálním vyměřovacím základem a použije se ten vyšší - za předpokladu, že se jedná o stále stejné zaměstnání a nástup na další PPM bude do 3 let předchozího dítěte.
OSVČ - minimálně 270 kalendářních dnů (z toho 180 dnů v posledním roce) před narozením prvního dítěte si platila nemocenské pojištění
OSVČ - minimálně 270 kalendářních dnů (z toho 180 dnů v posledním roce) před narozením prvního dítěte si platila nemocenské pojištění. Měla tedy nárok na PPM, pak nastoupila na rodičovský příspěvek, který stále ještě pobírá. Druhé dítě se narodí ještě před koncem pobírání RP. Bude i s ním mít nárok na PPM?
Záleží na tom, zda si i nyní platila dobrovolné nemocenské pojištění a splňuje tedy podmínku alespoň 270 dnů nemocenského pojištění za poslední 2 roky a z toho alespoň 180 dnů za poslední rok před nástupem na tuto další PPM.
OSVČ - s prvním dítětem nesplnila délku placení nemocenského pojištění a neměla nárok na PPM
OSVČ - s prvním dítětem nesplnila délku placení nemocenského pojištění a neměla nárok na PPM. Plánuje další dítě. Co může udělat, aby měla nárok na PPM alespoň s ním?
Má jedinou možnost, a to je platit si dobrovolné nemocenské - alespoň 270 kalendářních dní. Platit si ho může i v době, kdy pobírá rodičovský příspěvek. Pak nárok na PPM mít bude - jen nezapomeňte, že v době pobírání PPM nesmíte vykonávat samostatnou výdělečnou činnost osobně.
Žena v domácnosti - např. pečující o první dítě po skončení RP
Žena v domácnosti - např. pečující o první dítě po skončení RP. Má nárok na PPM s dalším dítětem?
Za ženy nahlášené na zdravotní pojišťovně jako osoby celodenně pečující o dítě do 7 let (nebo alespoň 2 děti do 15 let) platí stát pouze zdravotní pojištění. Nemocenské pojištění placeno není a nelze ho platit ani dobrovolně (to mohou jen OSVČ), proto nevzniká nárok na PPM. Žena může od porodu požádat o RP.
Žena nezaměstnaná
Žena nezaměstnaná, která z tohoto důvodu neměla nárok na PPM s prvním dítětem. Nebude mít nárok ani s dalším dítětem - na PPM bude mít nárok až po 270 dnech placení nemocenského pojištění.
Zanechat komentář