Rodičovská dovolená je důležité období, které slouží k prohloubení péče o dítě. Zaměstnanci i OSVČ mají během péče o malé dítě nárok na finanční podporu - rodičovský příspěvek. Rodičovská dovolená se dle zákoníku práce č. 262/2006 Sb. § 196 poskytuje zaměstnankyni (zaměstnanci) po dobu, na jakou zaměstnavatele zažádají, maximálně však do 3 let věku dítěte. Rodičovská dovolená přísluší po skončení mateřské dovolené (případně si před nástupem na rodičovskou dovolenou může vybrat nevyčerpanou řádnou dovolenou). V případě, že nevznikl nárok na mateřskou, je možné nastoupit na rodičovskou ode dne narození dítěte.
Chcete se během mateřské nebo rodičovské realizovat prací a přilepšit svému rozpočtu? Pokud vám to čas dovolí, je toto období pro rozjezd podnikání naprosto ideální.
Jakoukoliv výdělečnou činnost můžete provozovat zcela volně. Můžete tedy nastoupit ke svému předchozímu zaměstnavateli nebo si najít přivýdělek v jiné firmě. Jediné, co je potřeba zajistit, abyste nepřišla o rodičovský příspěvek, je patřičný dohled nad dítětem. Stačí se domluvit s prarodiči, sjednat si chůvu nebo využívat jesle.
Rodičovský příspěvek je vyplácen jako dávka pro rodiče, který po celý kalendářní měsíc osobně, celodenně a řádně pečuje o dítě, které je nejmladší v rodině. Pracující rodič, který pobírá rodičovský příspěvek, musí zajistit péči o dítě jinou zletilou osobou, například chůvou či školkou.
Jediné, co je třeba si ohlídat, je docházka dítěte mladšího dvou let do jeslí, mateřské školy či jiného obdobného předškolního zařízení nebo dětské skupiny. Maximální možná docházka je 120 hodin měsíčně (platí od 1. 5. 2025). Od dosažení dvou let věku se již docházka dítěte nesleduje.
Přivýdělek a rodičovský příspěvek jako takový, ani jeho forma či výše, nemá vliv na pobírání rodičovského příspěvku. Rodič tedy může přivýdělkem zlepšovat finanční situaci rodiny a o rodičovský příspěvek nepřijde.
Rodičovský příspěvek se nevyplácí najednou, ale postupně, po měsících. Na Kalkulačce rodičovského příspěvku si můžete spočítat možnou výši vašeho měsíčního příspěvku v závislosti na délce jeho pobírání. Všichni mohou čerpat až 13.000 Kč měsíčně (od července 2025 je to až 15.000 Kč měsíčně), resp. 19.500 Kč u vícerčat (od července je to 22.500 Kč měsíčně). Při vyšších předchozích výdělcích je možné zvolit i "rychlejší" čerpání příspěvku.
Délka rodičovské dovolené se nemusí krýt s délkou pobírání rodičovského příspěvku (sociální dávka).
Pro rodiče platí stejné podmínky, tedy zajistit celodenní péči o dítě a u dítěte mladšího dvou let maximálně v délce 92 hodin měsíčně.
Rodičovskou dovolenou definuje § 196 Zákoníku práce č. 262/2006 Sb, přičemž rodič zajistí péči o dítě jinou zletilou osobou v době, kdy je výdělečně činný nebo studuje.
Možnosti přivýdělku během rodičovské dovolené
Během rodičovské dovolené si můžete přivydělat, jak u svého stávajícího zaměstnavatele, tak samozřejmě i u jiné společnosti. Brigáda při rodičovské dovolené je pro rodiče ideální formou přivýdělku, můžete volit práci z domova, o víkendech a podobně. Částečný úvazek při rodičovské dovolené je výhodný jak pro rodiče, tak i pro zaměstnavatele. I OSVČ na rodičovské dovolené mohou vykonávat svoji živnost.
Zaměstnavatelé často nabízejí rodičům během rodičovské dovolené práci (brigádu), většinou na dohodu o provedení práce nebo na dohodu o pracovní činnosti, lze však pracovat v pracovním poměru založeném klasickou pracovní smlouvou.
Práce na dohodu o provedení práce je oblíbená jak u zaměstnavatele, tak u zaměstnance, především z daňových a pojistných důvodů.
S účinností od 1. 1. 2024 taktéž zaměstnancům pracujícím na základě DPP/DPČ náleží přímo ze zákona právo na dovolenou, a to za stejných podmínek jako zaměstnancům v pracovním poměru.
Pokud chcete krátkodobě nebo nárazově přivydělat a nechcete tím ohrozit svou rodičovskou dovolenou, můžete se zaměstnavatelem (stávajícím nebo jiným) uzavřít dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti. Pozor ale dejte na to, kolik si na DPP nebo DPČ vyděláte.
Pokud je OSVČ poživatelem rodičovského příspěvku, jedná se o osobu vykonávající vedlejší samostanou výdělečnou činnost a povinné pojistné se platí ze skutečně dosaženého hrubého zisku.
Pojistné na zdravotní pojištění hradí za osoby čerpající rodičovskou (a mateřskou) dovolenou stát, a to i v případě, kdy ji čerpají matka a otec současně.
Dohoda o provedení práce
Zaměstnanec může dohodu o provedení práce uzavřít s libovolným počtem zaměstnavatelů. Rozsah práce, na který se dohoda o provedení práce uzavírá, je omezen na maximálně 300 hodin v kalendářním roce u jednoho zaměstnavatele. Pokud zaměstnanec vykonává pro jednoho zaměstnavatele práci na základě dvou a více dohod o provedení práce, doby práce se sčítají. Horní hranice odměny - měsíční či hodinová - není omezena.
V dohodě o provedení práce musí být uvedeny sjednané práce, doba, na kterou se dohoda uzavírá, výše odměny z dohody a podmínky pro její poskytování. Dohoda musí být uzavřena písemně.
Z odměny na základě dohody o provedení práce se odvádí daň z příjmu. Od 1. 1. 2025 platí, že zaměstnanec ani zaměstnavatel neodvádí pojistné na zdravotní a sociální pojištění z odměn do výše 11.499 Kč měsíčně (u jednoho zaměstnavatele). Rodič tak může pracovat s těmito příjmy pro více zaměstnavatelů. Sraženou daň z příjmu si může zaměstnanec v rámci ročního daňového přiznání nárokovat zpět, má‑li za rok nízké příjmy.
Jestliže se neodvádí pojistné na sociální pojištění (tj. nemocenské a důchodové pojištění), nevzniká v případě dočasné pracovní neschopnosti nárok na nemocenské a náhradu mzdy při dočasné pracovní neschopnosti. Zároveň se také tyto příjmy nezapočítávají jako započitatelný příjem z pohledu důchodového pojištění.
Jestliže rodič pracuje převážně na základě dohod o provedení práce s příjmem do 11.499 Kč měsíčně, může být jeho postup z pohledu odvodu daně z příjmu následující:
- Rodič nepodepíše „Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků“:
Zaměstnavatel srazí z odměn daň 15 %. Rodič tyto příjmy nemusí nikde uvádět. V případě, že rodič příjmy uvede v daňovém přiznání a má během roku nízké příjmy, získá zpět sraženou 15 % daň z příjmu. Zaměstnavatel mu po skončení kalendářního roku na požádání vydá formulář „Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti plynoucích na základě dohod o provedení práce“. Toto potvrzení je přílohou daňového přiznání.
- Rodič podepíše formulář „Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků“:
Formulář „Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků“ může zaměstnanec podepsat jen u jednoho zaměstnavatele. Zaměstnavatel pak odvede z odměny 15 % zálohu na daň z příjmů a sníží ji o měsíční slevu na dani pro poplatníka, tj. maximálně ve výši 2 570 Kč měsíčně. Po konci roku vydá zaměstnavatel rodiči „Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti plynoucích na základě dohod o provedení práce“ a rodič zahrne odměny do svého ročního daňového přiznání. Tento postup je výhodný, pokud má rodič více zaměstnavatelů s příjmy do 11.499 Kč měsíčně. Jestliže má rodič pouze příjmy na dohody o provedení práce 11.499 Kč měsíčně, pak do celkového ročního příjmu cca 205 600 Kč neodvádí žádnou daň z příjmů, pokud postupuje výše uvedeným způsobem. Je výhodné všechny příjmy na dohody o provedení práce zahrnout do daňového přiznání. Je však nutné si u všech zaměstnavatelů vyžádat formulář „Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti plynoucích na základě dohod o provedení práce“. V případě, že zaplacená daň bude vyšší než daňová povinnost na základě daňového přiznání, finanční úřad rozdíl vrátí na účet.
Dohoda o pracovní činnosti
Dohodu o pracovní činnosti může zaměstnavatel s fyzickou osobou uzavřít pouze tehdy, pokud rozsah práce nepřekročí v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby (poloviční úvazek - 20 hodin týdně). Dodržování sjednaného a nejvýše přípustného rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby se posuzuje za celou dobu, na kterou byla dohoda o pracovní činnosti uzavřena, nejdéle však za období 52 týdnů. Je stanovena povinná písemná forma dohody.
V dohodě o pracovní činnosti musí být uvedeny sjednané práce, sjednaný rozsah pracovní doby, doba, na kterou se dohoda uzavírá, výše odměny z dohody a podmínky pro její poskytování.
Z odměny na základě dohody o pracovní činnosti se kromě daně z příjmů odvádí stejně jako u pracovního poměru i pojistné na zdravotní a sociální zabezpečení.
Platí, že pro účely dovolené činí délka týdenní pracovní doby 20 hodin týdně.
Pravidla pro obě dohody
Na práci konanou na základě obou dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr se použije úprava pro výkon práce v pracovním poměru. To však neplatí pro právní úpravu týkající se především:
- odstupného (nárok nevzniká),
- skončení pracovního poměru (dohody mají vlastní právní úpravu jejich skončení),
- odměňování, (nově zaměstnancům vzniká nárok na příplatky nebo jiné kompenzace za svátek, práci v noci, v sobotu a v neděli a ve ztíženém pracovním prostředí),
- cestovní náhrady (zaměstnavatel není povinen hradit cestovní náklady).
Nově je zaměstnavatel povinen předem rozvrhnout zaměstnanci pracovní dobu v písemném rozvrhu pracovní doby a seznámit s ním nebo s jeho změnou zaměstnance nejpozději 3 dny před začátkem směny nebo období, na něž je pracovní doba rozvržena, pokud se nedohodne se zaměstnancem na jiné době seznámení.
Nárok na pracovní volno a na náhradu mzdy po dobu jiných důležitých osobních překážek (např. doprovod dítěte k lékaři) sice nevzniká, ale je možné je v dohodě sjednat, popř. tak může stanovit zaměstnavatel vnitřním předpisem. Je proto vhodné se před uzavřením především dohody o pracovní činnosti u zaměstnavatele informovat o pracovních podmínkách.
Není-li sjednán způsob zrušení právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti, je možné ho zrušit:
- dohodou smluvních stran ke sjednanému dni,
- výpovědí danou z jakéhokoli důvodu nebo bez uvedení důvodu s patnáctidenní výpovědní dobou, která začíná dnem, v němž byla výpověď doručena druhé smluvní straně (nově bylo zavedeno právo zaměstnance požádat zaměstnavatele ve lhůtě 1 měsíce od doručení výpovědi o její odůvodnění, pokud se domnívá, že tak zaměstnavatel učinil z důvodu, že se zaměstnanec domáhal nebo využil zákonem vypočtených práv; zaměstnavatel má v takovém případě povinnost poskytnout bez zbytečného odkladu písemné odůvodnění výpovědi),
- okamžitým zrušením; okamžité zrušení právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti však může být sjednáno jen pro případy, kdy je možné okamžitě zrušit pracovní poměr.
Pro zrušení právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti se vyžaduje písemná forma, jinak se k výpovědi nebo okamžitému zrušení nepřihlíží. To znamená, že dohoda je nadále platná.
Zaměstnání během mateřské/rodičovské dovolené u jiného zaměstnavatele
Možnost výkonu zaměstnání pro jiného zaměstnavatele během čerpání mateřské/rodičovské dovolené právní předpisy nevylučují. Tato pracovní činnost má omezení. Matka (otec) může vykonávat vedle svého zaměstnání výdělečnou činnost, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, u něhož jsou zaměstnáni, jen s jeho předchozím písemným souhlasem.
Jestliže zaměstnavatel souhlas odvolá, musí být odvolání písemné; zaměstnavatel je povinen v něm uvést důvody změny svého rozhodnutí. Zaměstnanec je pak povinen bez zbytečného odkladu výdělečnou činnost skončit způsobem vyplývajícím pro její skončení z příslušných právních předpisů. Omezení se nevztahuje na výkon vědecké, pedagogické, publicistické, literární a umělecké činnosti. Práci lze opět konat jak v pracovním poměru, tak na dohodu o pracovní činnosti či dohodu o provedení práce.
Příklad: Matka je zaměstnána u zaměstnavatele, jehož činností je nakládání s nebezpečnými odpady, jako účetní. Matka nesmí bez souhlasu svého zaměstnavatele pracovat pro jiného zaměstnavatele, který rovněž podniká v oboru nakládání s nebezpečnými odpady. Může však pracovat jako účetní pro neziskovou organizaci, která se zabývá péčí o seniory, a to bez souhlasu či vědomí zaměstnavatele. Předmět činnosti lze vyhledat ve veřejném rejstříku, který je přístupný na www.justice.cz.
Mateřská? Rodičovská? Jak si na ní (legálně) přivydělat
Flexibilní novela zákoníku práce a rodičovská dovolená
Cílem flexibilní novely zákoníku práce je podle MPSV především snaha o skloubení pracovního a rodinného života. Novela tak přináší mnoho změn pro rodiče, kteří jsou na rodičovské dovolené.
V současné době si mohou rodiče na rodičovské dovolené přivydělat rovněž, ale pouze jinou činností, než kterou mají v pracovní smlouvě u svého zaměstnavatele. V praxi však často dochází k tomu, že zaměstnanci na tyto dohody konají stejnou činnost, jen pod jiným názvem.
I z toho důvodu MPSV přistoupilo k úpravě zákoníku práce tak, aby si zaměstnanci na rodičovské mohli přivydělat na DPP a DPČ stejným druhem práce, který mají v klasické pracovní smlouvě. Díky této úpravě tak zaměstnanci neztratí ani kontakt se svojí původní prací a nebude pro ně návrat do práce po rodičovské dovolené tak náročný, jako kdyby opravdu konali jinou činnost pro zaměstnavatele, nebo vůbec žádnou. Zároveň si tak při rodičovské mohou navýšit rodinný měsíční příjem.
Přivýdělek u jiného zaměstnavatele během rodičovské dovolené zákoník práce nijak nezakazuje. Pokud se však zaměstnanci na rodičovské rozhodnou vykonávat činnost, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, u něhož jsou zaměstnáni, potřebují písemný souhlas od svého zaměstnavatele. Novela zákoníku práce tyto podmínky pro přivýdělky u jiného zaměstnavatele neupravuje.
Dosud platilo, že nastoupí-li do práce zaměstnankyně po skončení mateřské dovolené nebo zaměstnanec po skončení otcovské dovolené nebo rodičovské dovolené v rozsahu doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou, je zaměstnavatel povinen zařadit takovou zaměstnankyni či zaměstnance na původní práci a pracoviště.
Nově si musí dát zaměstnavatel pozor na to, že na původní pracovní místo musí nepřítomného zaměstnance zařadit nejen po skončení mateřské dovolené nebo otcovské dovolené, ale i po skončení rodičovské dovolené přede dnem, kdy dítě dosáhne věku 2 let. Jedná se tedy o zásadní prodloužení doby, kdy má zaměstnavatel tuto povinnost, jelikož dle dosavadní právní úpravy mu tato povinnost plynula v rámci doby, po kterou byla zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou, což činilo v případě porození jednoho dítěte 28 týdnů.
I když i tato úprava měla své důvody, nově už bude pro strany možné uzavřít dohodu na práci stejně druhově vymezenou, a to na dobu čerpání rodičovské dovolené nebo její části.
Mateřská dovolená
Pojmy mateřská a rodičovská se většině z nás slévají do jednoho. A co teprve, když k nim přibydou pojmy jako peněžitá pomoc v mateřství nebo rodičovský příspěvek.
Pojem mateřská dovolená se týká volna, které žena dostane od zaměstnavatele na péči o sebe před porodem a následně na péči o miminko. Délka mateřské bývá 28 týdnů, nejčastěji končí, když je dítěti 5 měsíců. Mateřská se ovšem říká i peněžité pomoci v mateřství (PPM). Tu vyplácí stát a nárok na ni mají nejen zaměstnankyně, ale i podnikatelky, které si platí nepovinné nemocenské pojištění.
Rodičovská dovolená následuje po skončení mateřské dovolené a týká se opět jen zaměstnankyň. Rodičovský příspěvek je pak dávka od státu, která se vyplácí na nejmladší dítě. Jedná se o částku 350 000 Kč na jedno dítě nebo 525 000 Kč v případě dvojčat (a vícerčat). Tuto částku dostane jak zaměstnankyně, tak i podnikatelka.
Pokud jako podnikatelka pobíráte PPM, osobně podnikat po tuto dobu nemůžete. Přerušení ale není potřeba, je totiž možné chod podnikání zajistit zaměstnanci, externími pracovníky nebo spolupracující osobou.
Mateřská dovolená a její dávky slouží k tomu, aby se maminka mohla soustředit na péči o sebe a svého potomka, proto dávku nelze pobírat a dále pokračovat v zaměstnání. Ovšem je možné si na mateřské dovolené přivydělávat jiným způsobem.
Během těhotenství, mateřské a rodičovské dovolené nemůžete dostat výpověď pro nadbytečnost.
Pokud se vracíte do zaměstnání do dvou let dítěte, pak vám musí zaměstnavatel umožnit návrat na tutéž pozici/práci, jakou jste vykonávala předtím (platí od 1. Pokud se vracíte do zaměstnání v období po 2. a do 3. sjednanému pracovnímu zařazení a nemusí jít o stejné místo nebo pracoviště (platí od 1. dovolené otce dítěte).
Tabulka: Rozdíl mezi mateřskou a rodičovskou dovolenou
| Pojem | Definice | Kdo má nárok |
|---|---|---|
| Mateřská dovolená | Volno od zaměstnavatele na péči o sebe a dítě před a po porodu | Zaměstnankyně |
| Peněžitá pomoc v mateřství (PPM) | Dávka od státu | Zaměstnankyně a podnikatelky s nemocenským pojištěním |
| Rodičovská dovolená | Volno od zaměstnavatele po skončení mateřské dovolené | Zaměstnankyně |
| Rodičovský příspěvek | Dávka od státu na péči o nejmladší dítě | Zaměstnankyně a podnikatelky |
Zanechat komentář