Kolik dovolené může zaměstnavatel nařídit a za jakých podmínek?

Chcete jet na chalupu prvních 14 dní v červenci nebo už máte na tento termín koupený zájezd? Pokud to šéfovi řeknete dostatečně dopředu, nejspíš vám dovolenou hladce schválí. Věděli jste však, že vám firma může čerpání volna i nařídit? Udělejte si jasno v nejčastějších situacích ohledně čerpání dovolené.

Kdy máte nárok na dovolenou?

Zaměstnanec, který odpracuje u svého zaměstnavatele celý kalendářní rok, má nárok na vyčerpání celé stanovené dovolené. Avšak zaměstnanec, který odpracoval u svého zaměstnavatele pouze určitou dobu kalendářního roku, nemá nárok na celou dovolenou, ale jen na její poměrnou část. Rozhodující dobou pro uznání dovolené je minimálně 60 dnů trvání nepřetržitého pracovního poměru.

Poměrná část dovolené je jedna dvanáctina vaší dovolené za každý celý odpracovaný kalendářní měsíc. Tato délka dovolené vám také náleží u nového zaměstnavatele, ale pouze v případě, že na sebe zaměstnání přímo navazuje. Pokud tedy pracujete v Praze jako asistent nebo asistentka a přejdete po uplynutí výpovědní lhůty do práce v Sedlčanech, máte nárok na dovolenou.

TIP: Návrat z dovolené může být těžký. Zjistěte v našem článku, jak ho zvládnout s přehledem.

Kolik dní trvá dovolená?

Délka dovolené za kalendářní rok činí nejméně 4 týdny. Avšak jsou i výjimky, například u zaměstnanců státních podniků, obcí, kraje nebo rozpočtových a příspěvkových organizací platí, že mají v kalendářním roce nárok na 5 týdnů dovolené.

Do této kategorie patří i pedagogičtí pracovníci a akademičtí pracovníci vysokých škol, kteří mají v kalendářním roce nárok na 8 týdnů dovolené. Pokud pracujete ve vybraném zaměstnání spojeným s prací v podzemí či na jinak obtížné pozici, máte nárok na dodatečnou dovolenou.

Délka dovolené v závislosti na zaměstnání:

Zaměstnání	Délka dovolené
Soukromá společnost	4 týdny
Státní podnik	5 týdnů
Zastupitelstvo obce	5 týdnů
Pedagogický pracovník	8 týdnů

Dovolená vám náleží i za odpracované dny. Zaměstnanci během kalendářního roku nemusí vzniknout nárok na dovolenou za kalendářní rok nebo na její poměrnou část, a to z toho důvodu, že u stejného zaměstnavatele nepracoval minimálně 60 dní.

K jejímu čerpání dochází podle písemného rozvrhu tak, aby mohla být využita vcelku a do konce kalendářního roku, ve kterém vznikl nárok na dovolenou. Při čerpání dovolené je důležité přihlížet k provozním potřebám zaměstnavatele, ale také k oprávněným zájmům zaměstnance (například čerpání dovolené v létě rodičům s dětmi).

Pokud je dovolená čerpána ve více částech, zaměstnavatel musí poskytnout zaměstnanci nejméně dva týdny dovolené vcelku. Zaměstnavatel musí určenou dovolenou oznámit zaměstnanci minimálně 14 dní předem.

Určit ji přitom může, i když zaměstnanec nesplnil podmínky pro vznik dovolené. Učinit tak může ale pouze za situace, kdy se dá předpokládat, že zaměstnanec veškeré podmínky do konce roku, případně skončení pracovního poměru, splní. Pokud nastane situace, že zaměstnavatel musí zrušit svému zaměstnanci určenou dobu dovolené nebo ho z dovolené odvolá, je mu povinen nahradit veškeré náklady, které mu bez jeho zavinění vznikly.

Jestliže nastane situace, že zaměstnavatel nemůže dovolit svým zaměstnancům vyčerpat dovolenou v daném kalendářním roce z naléhavých provozních důvodů nebo z důvodů překážek na straně zaměstnance, je povinen ji zaměstnanci určit do 30. června následujícího roku.

Dovolená musí být následně vyčerpána nejpozději do konce následujícího kalendářního roku. Pokud tak neučiní, má zaměstnanec právo určit si nárok čerpání dovolené a písemně jej oznámit zaměstnavateli minimálně 14 dní předem. Více se o čerpání dovolené a jeho pravidlech dočtete zde.

Může zaměstnavatel nařídit dovolenou?

Ano, skutečně zaměstnavatel nařídit dovolenou. Čerpání dovolené si za standardních okolností neurčuje zaměstnanec, ale je čerpána na základě nařízení zaměstnavatelem. Pokud zaměstnavatel vyhoví žádosti zaměstnance o čerpání dovolené, jde pouze o jeho dobrou vůli. Přesto v některých případech má i zaměstnanec právo si určit čerpání své dovolené.

Mnoho zaměstnanců si myslí, že o své dovolené rozhodují sami, ale podle zákoníku práce to tak není. Zaměstnavatel je tím, kdo určuje, kdy si zaměstnanec musí vzít dovolenou v daném termínu, a to s ohledem na provozní potřeby firmy.

Zákon jasně stanoví, že zaměstnavatel je povinen při plánování dovolené zohlednit také oprávněné zájmy zaměstnance. To znamená, že by měl brát v úvahu například rodinnou situaci nebo preference zaměstnance, ale konečné slovo má vždy zaměstnavatel,“ vysvětluje Jakub Chvátal, vedoucí pražské pobočky advokátní kanceláře Spring Walk.

Podle zákoníku práce musí zaměstnavatel písemně oznámit zaměstnanci termín čerpání dovolené alespoň dva týdny předem, pokud se se zaměstnancem nedohodne jinak. Pokud není dovolená poskytnuta najednou, musí minimálně jedna její část trvat alespoň dva týdny vcelku, pokud se nedohodne se zaměstnancem jinak.

Ve firmách s pravidelnými odstávkami nebo celozávodními dovolenými může zaměstnavatel určit hromadné čerpání dovolené,“ uvádí Anna Kevorkyan, CEO pracovního portálu JenPráce.cz.

• Zaměstnavatel musí oznámit dovolenou minimálně 14 dní předem (pokud se se zaměstnancem nedohodne jinak).
• Pokud se nečerpá dovolená najednou, jedna její část by měla trvat nejméně dva týdny.
• Hromadná dovolená je možná například v případě celozávodní dovolené.

Kdy může o dovolené rozhodnout zaměstnanec?

Zaměstnanec si může dovolenou naplánovat sám pouze v určitých situacích. Pokud vám šéf neurčí čerpání dovolené z minulého roku do 30. června následujícího roku, máte právo si vybrat termín sami. Musíte to ale zaměstnavateli písemně oznámit minimálně 14 dní předem, pokud nebylo dohodnuto jinak,“ upřesnuje Anna Kevorkyan.

Zaměstnavatel je tak povinen zajistit, aby byla dovolená zaměstnance vyčerpána v roce, kdy na ni vznikl nárok. Výjimkou jsou překážky na straně zaměstnance, například nemoc nebo mateřská dovolená, nebo naléhavé provozní důvody zaměstnavatele.

Pokud požádáte o převod nevyčerpané části dovolené do dalšího roku (jen v rozsahu přesahujícím zákonné minimum čtyř týdnů, u pedagogických pracovníků šest týdnů), zaměstnavatel vám ji může povolit. Pokud vám zaměstnavatel vlastní vinou nezajistí čerpání dovolené, může mu hrozit sankce ze strany inspekce práce,“ upozorňuje Jakub Chvátal.

Celozávodní dovolená

Takzvanou celozávodní dovolenou dodnes drží hlavně některé výrobní firmy. Hromadně se určí, že si všichni zaměstnanci bez výjimky vyberou volno třeba prvních čtrnáct dnů v srpnu. V práci pak doslova není ani noha.

Ze zákona však může nařízená celozávodní dovolená trvat maximálně dva týdny v kuse, u uměleckých souborů nejdéle čtyři týdny. Hromadné čerpání dovolené nesmí činit více než 2 týdny a u uměleckých souborů 4 týdny v kalendářním roce.

S celozávodní dovolenou se můžete setkat zejména v různých továrnách a v různých průmyslových odvětvích, kde je potřeba pravidelná údržba, opravy či modernizace zařízení. Umělecké soubory: Celozávodní dovolená se často týká i různých uměleckých souborů, jako jsou baletní soubory nebo divadla. Jedná se obvykle o dobu letních prázdnin.

Celozávodní dovolená je povinné hromadné čerpání dovolené, které může být nařízeno ve firmách, zejména v průmyslových a výrobních odvětvích, kdy je potřeba provádět údržbu, opravy nebo modernizace zařízení.

Zaměstnavatel musí tento typ dovolené plánovat se souhlasem odborů a se zohledněním zájmů zaměstnanců. Pokud zaměstnanec vyčerpal dovolenou, musí mu zaměstnavatel zajistit náhradu mzdy, pokud pro něj nemá práci.

Dovolená ve zkušební době

Někdy vyjde nástup do nové práce tak „šikovně“, že tříměsíční zkušební doba připadne zrovna na léto. Obecně platí, že nárok na dovolenou vzniká každému, kdo pro jednoho zaměstnavatele odpracoval alespoň 60 dnů. To plus minus odpovídá třem měsícům práce.

To, jestli si během zkušebky budete moci vzít volno, záleží jen na domluvě se zaměstnavatelem. Jinými slovy: může, ale nemusí vám to umožnit. Možná však máte hodného šéfa, který vás na dovolenou pustí, i když jste ve zkušebce. Potom počítejte s jejím prodloužením.

Nařízení dovolené a proplacení

Zaměstnavatelé mají právo plánovat směny a potřebují mít v provozu vždy dostatek lidí. Může se však stát, že vám zaměstnavatel dovolenou jednostranně nařídí, a to i když s tím nesouhlasíte nebo se vám to nehodí. Pokud vám chce rozplánovat dovolenou na celý rok, tak alespoň jeden „úsek“ musí činit nejméně dva týdny v kuse.

Dovolená se proplácí jen při skončení pracovního poměru. Nevyčerpané dny volna vám firma musí proplatit. Peníze dostanete společně s poslední výplatou. Ale pozor, pokud jste ve výpovědní době, šéf vám může čerpání dovolené i nařídit. Jen pro úplnost: pokud odejdete v průběhu roku, máte nárok jen na poměrnou část dovolené.