Kolik dní dovolené může nařídit zaměstnavatel? Podmínky a pravidla pro čerpání dovolené

Dovolená patří mezi nejdůležitější práva zaměstnanců. Mgr. Zákoník práce ve svém ustanovení § 211 přiznává zaměstnanci za splnění zákonných podmínek právo na dovolenou. Ne vždy si ji ale mohou naplánovat podle svých představ. Čerpání dovolené si za standardních okolností neurčuje zaměstnanec, ale je čerpána na základě nařízení zaměstnavatelem.

V článku zjistíte, kdy vám na ni vzniká nárok, kdy může zaměstnavatel dovolenou zamítnout nebo přikázat a jak je to s dovolenou ve zkušební době. Udělejte si jasno v nejčastějších situacích ohledně čerpání dovolené.

Pokud zaměstnavatel vyhoví žádosti zaměstnance o čerpání dovolené, jde pouze o jeho dobrou vůli. Přesto v některých případech má i zaměstnanec právo si určit čerpání své dovolené. Jak to přesně funguje a co dělat, když dovolenou zaměstnavatel nestihne v příslušném kalendářním roce nařídit?

Základní pravidla pro čerpání dovolené

Základní pravidla pro čerpání dovolené stanovuje zákoník práce. Ten v § 217 odst. 1 uvádí, že dobu čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen určit podle písemného rozvrhu čerpání dovolené vydaného s předchozím souhlasem odborové organizace a rady zaměstnanců.

Zaměstnavatel je tím, kdo určuje, kdy si zaměstnanec musí vzít dovolenou v daném termínu, a to s ohledem na provozní potřeby firmy. Mnoho zaměstnanců si myslí, že o své dovolené rozhodují sami, ale podle zákoníku práce to tak není.

„Zákon jasně stanoví, že zaměstnavatel je povinen při plánování dovolené zohlednit také oprávněné zájmy zaměstnance. To znamená, že by měl brát v úvahu například rodinnou situaci nebo preference zaměstnance, ale konečné slovo má vždy zaměstnavatel,“ vysvětluje Jakub Chvátal, vedoucí pražské pobočky advokátní kanceláře Spring Walk.

Zaměstnavatel by měl svým zaměstnancům umožnit vybrat si celou dovolenou za kalendářní rok a zároveň by měl zaměstnancům umožnit vybrat si jednu její část jako nejméně dva po sobě následující týdny. Měl by tedy zvážit jeho rodinné poměry, zdravotní stav, případné studijní závazky a další faktory. Na druhou stranu je zaměstnavatel limitován i provozními možnostmi firmy.

Kompenzace nákladů: K tomu je třeba zmínit také to, že zaměstnavatel může naplánovanou dovolenou zrušit, a dokonce vás z ní i odvolat. V tomto případě má ale povinnost nahradit veškeré náklady, které vám kvůli zrušené dovolené vznikly. Pokud jste tak již měli např.

Zaměstnavatel je podle § 217 odst. 1 povinen určenou dobu zaměstnanci oznámit písemně alespoň 14 dní předem, pokud se se zaměstnancem nedohodne na kratší době. Zaměstnavatel musí oznámit dovolenou minimálně 14 dní předem (pokud se se zaměstnancem nedohodne jinak).

Komentářová literatura uvádí, že určení dovolené zaměstnanci je jednostranné právní jednání a pakliže nebude dodržena písemná forma, jedná se o neplatné právní jednání.

Zároveň platí, že by vám měla být poskytnuta alespoň jedna část dovolené v rozsahu nejméně 2 týdnů vcelku - možná je i individuální domluva. Pokud není dovolená poskytnuta najednou, musí minimálně jedna její část trvat alespoň dva týdny vcelku, pokud se nedohodne se zaměstnancem jinak.

Kdy může o dovolené rozhodnout zaměstnanec?

Zaměstnanec si může dovolenou naplánovat sám pouze v určitých situacích. „Pokud vám šéf neurčí čerpání dovolené z minulého roku do 30. června následujícího roku, máte právo si vybrat termín sami. Musíte to ale zaměstnavateli písemně oznámit minimálně 14 dní předem, pokud nebylo dohodnuto jinak,“ upřesnuje Anna Kevorkyan.

Hromadné čerpání dovolené (celozávodní dovolená)

V některých případech může zaměstnavatel nařídit hromadné čerpání dovolené. To přichází v úvahu zejména v situacích, kdy je potřeba provoz firmy přerušit - například z důvodu inventury či technické odstávky. Hromadná dovolená je možná například v případě celozávodní dovolené.

„Ve firmách s pravidelnými odstávkami nebo celozávodními dovolenými může zaměstnavatel určit hromadné čerpání dovolené,“ uvádí Anna Kevorkyan, CEO pracovního portálu JenPráce.cz.

Zaměstnavatel však volno může nařídit maximálně v rozsahu 2 týdnů. Hromadné čerpání dovolené nesmí činit více než 2 týdny a u uměleckých souborů 4 týdny v kalendářním roce.

Zákoník práce zároveň stanoví, že zaměstnavatel může v dohodě s odborovou organizací a se souhlasem rady zaměstnanců určit hromadné čerpání dovolené. Ale jen jestliže je to nezbytné z provozních důvodů (např. z důvodu inventury, hloubkového úklidu, čištění strojů či oprav.).

Celozávodní dovolená se pojí zejména s továrnami a průmyslovou výrobou, která je u nás velmi rozšířená a týká se proto spousty z nás. Dost možná vám tento typ dovolené nevyhovuje. Bohužel se ale proti ní nemáte jak bránit.

Pokud máte práci u zvířat a váš zaměstnavatel chystá deratizaci prostor, může všem zaměstnancům nařídit právě hromadnou dovolenou.

Celozávodní dovolená neboli hromadné čerpání dovolené je dovolená, která se týká všech zaměstnanců určitého provozu či firmy. Spočívá v tom, že se po dobu dovolené zastaví veškerá práce a zaměstnanci mají po tuto dobu nařízené volno. Takové volno může dostat buď celá firma nebo jen její určitá část (například specifická dílna či úsek).

S celozávodní dovolenou se můžete setkat zejména v různých továrnách a v různých průmyslových odvětvích, kde je potřeba pravidelná údržba, opravy či modernizace zařízení.

Výhody celozávodní dovolené:

• Jistota dovolené: V případě celozávodní dovolené máte jednoduše jistotu, že dovolenou dostanete.
• Zlepšené pracovní prostředí: V době celozávodních dovolených obvykle dochází k velkým úklidům, opravám a modernizacím. To znamená, že se vrátíte do čistšího a lépe fungujícího prostředí.

Nevýhody celozávodní dovolené:

• Pozdní plánování: Problém ale může nastat pokud je celozávodní dovolená něco neobvyklého a zaměstnavatel ji oznámí jen pár týdnů předem.
• Jiné plány: Možná nejste fanoušci letních opalovaček a raději byste strávili 3 týdny někde v zimě na horách.

Pokud se stane, že už máte svou dovolenou pro daný rok zcela vyčerpanou. Nyní vám ale zaměstnavatel nařídil další dva týdny hromadné dovolené. Zaměstnavatel by vám měl v tomto případě přidělit nějakou práci. Pokud to ale není možné, pak má zaměstnavatel povinnost vám poskytnou náhradu mzdy, jejíž výše by měla odpovídat vašemu průměrnému výdělku. Není přitom možné, aby vám zaměstnavatel nařídil neplacené volno. Zorganizovat dovolenou je totiž jeho zodpovědnost a jedná se tedy o překážku na straně zaměstnavatele.

Kdy vám zaměstnavatel nemůže nařídit dovolenou?

Existují i scénáře, kdy můžete termín dovolené ovlivnit nebo odmítnout. Jedním z takových případů je situace, kdy z vážných důvodů (nemoc či ošetřování člena rodiny) nemůžete vyčerpat dovolenou v době určené zaměstnavatelem. Dovolená vám nemůže být nařízena, ani když jste na mateřské či rodičovské dovolené.

Zákoník práce dále upravuje doby, na něž zaměstnavatel čerpání dovolené určit nesmí (§ 217 odst. 4 zákoníku práce). Opačným směrem naopak míří pravidlo v § 217 odst. 5 zákoníku práce, podle nějž zaměstnavatel musí vyhovět žádosti zaměstnankyně, která požádá zaměstnavatele o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení mateřské dovolené, a žádosti zaměstnance tak, aby dovolená navazovala bezprostředně na skončení otcovské nebo rodičovské dovolené do doby, po kterou je žena oprávněna čerpat mateřskou dovolenou.

Převod a proplacení nevyčerpané dovolené

Zaměstnavatelé vidí nevyčerpanou dovolenou opravdu neradi. Pokud neexistuje jiné řešení, jsou schopni vám zbylé dny přesunout do dalšího roku - k nevyčerpání muselo dojít v důsledku již zmíněných překážek ze strany zaměstnance nebo zaměstnavatele.

Pokud požádáte o převod nevyčerpané části dovolené do dalšího roku (jen v rozsahu přesahujícím zákonné minimum čtyř týdnů, u pedagogických pracovníků šest týdnů), zaměstnavatel vám ji může povolit.

Čerpání převedené dovolené musí zaměstnavatel stanovit do 30. června, pokud tak neučiní, může si datum dovolené nahlásit sám zaměstnanec. Zaměstnavatel musí dát nejpozději do 30. června 2020 vědět, jak si je máte vyčerpat. Může třeba určit, že tyto tři dny si musíte vybrat nejpozději do 30. září 2020. Pokud tento termín nestihnete, loňská dovolená bohužel bez náhrady propadne.

Pokud se rozhodnete, že nechcete dovolenou převádět, ale raději si necháte nevyčerpané dny proplatit, nechte si zajít chuť. Dovolená se proplácí jen při skončení pracovního poměru.

Pokud vám zaměstnavatel vlastní vinou nezajistí čerpání dovolené, může mu hrozit sankce ze strany inspekce práce,“ upozorňuje Jakub Chvátal.

Dovolená a zkušební doba

Zkušební doba slouží k vzájemnému poznávání. Zaměstnanec má čas na to, aby si udělal jasno o tom, zda se mu ve firmě líbí a chce zde pracovat. A zaměstnavatel si zase může udělat obrázek o tom, jaký je zaměstnanec, jaká je jeho pracovní morálka, a jak do firmy zapadá.

Obecně platí, že nárok na dovolenou vzniká každému, kdo pro jednoho zaměstnavatele odpracoval alespoň 60 dnů. To plus minus odpovídá třem měsícům práce. To, jestli si během zkušebky budete moci vzít volno, záleží jen na domluvě se zaměstnavatelem. Jinými slovy: může, ale nemusí vám to umožnit.

Možná však máte hodného šéfa, který vás na dovolenou pustí, i když jste ve zkušebce. Potom počítejte s jejím prodloužením.

Může zaměstnavatel nařídit dovolenou, i když jsem ve zkušební době?

I v tomto případě platí, že vám zaměstnavatel nemůže nařídit neplacené volno, ale musí vám najít nějakou práci nebo dát klasickou placenou dovolenou. Je totiž možné vybrat si dovolenou i před vznikem nároku.

Může dostat výpověď, pokud si vezmu dovolenou bez souhlasu?

Nejvyšší soud v roce 2024 řešil případ zaměstnance, který si vzal dovolenou nevyčerpanou v předchozím roce bez oznámení zaměstnavateli. Ten ho následně propustil pro zvlášť hrubé porušení pracovních povinností. Zaměstnanec se bránil žalobou, ale soud dal za pravdu zaměstnavateli.

„Pokud zaměstnanec nesplní svou zákonnou povinnost písemně oznámit čerpání dovolené v dostatečném předstihu a nastoupí na dovolenou bez vědomí zaměstnavatele, může být jeho absence považována za neomluvenou a vést k ukončení pracovního poměru,“ dodal Jakub Chvátal.

Tento případ ukazuje, jak důležité je dodržovat pravidla pro čerpání dovolené. Nezapomeňte si ji domluvit včas a vždy se řídit interními pravidly zaměstnavatele.