Klub Českých Turistů Karlovy Vary: Historie a Současnost

Když přijde řeč o turistice v Karlových Varech, nelze nevzpomenout na Zdeňka Šmída (1937-2011), spisovatele, cestovatele, trampa, muzikanta a písničkáře, který proslul svými humoristickými knihami. Právě on pro Karlovy Vary používal výraz „dortová architektura“.

Karlovarskému kraji přísluší významné prvenství - první turistický spolek v Čechách byl založen v Karlových Varech. Byl to německý turistický spolek, který vznikl v roce 1862, tedy v roce založení Sokola. Po pádu rakouské Bachovy vlády se tehdy „rozpoutal“ spolkový život.

Samotný Klub československých turistů v Karlových Varech začal působit v období první republiky roku 1923. S válečnou přestávkou pracuje dosud. Měl předchůdce v o rok starším odboru v Jáchymově. Odbory byly součástí Krušnohorské župy KČST se sídly v Mostě a od roku 1925 v Duchcově.

Na internetu můžeme dopátrat, že předsedou karlovarského odboru Klubu českých turistů je od roku 2001 RNDr. František Wohlmuth. Informační vývěsku odboru, kde jsou pozvánky na akce, najdeme na okraji Smetanových sadů. Celou Karlovarskou oblast KČT vede Ladislav Zoubek ze Sokolova, neúnavný propagátor organizované turistiky a pořadatel mnoha akcí v tomto nejzápadnějším regionu Čech.

Počátek bádání o KČT směřuje k roku 1888, kdy vznikl Klub českých turistů. Seznamuje se především se zajímavými lidmi, kteří turistiku považovali za své životní poslání. Navštěvuje zajímavá místa, která mnohdy už neexistují nebo změnila svou tvář k nepoznání. Nahlíží pod pokličku i některých turistických klubů či turistických akcí s velmi dlouhou tradicí.

Klub českých turistů byl založen 11. června 1888 z iniciativy nadšenců v čele s Vilémem Kurzem st., Františkem Čížkem a architektem Vratislavem Pasovským. Za předsedu si ustavující sjezd nové turistické organizace zvolil známého cestovatele a veřejného činitele Vojtu Náprstka. Od počátku byl Klub velmi aktivní. Velice rychle vyrostla síť turistických ubytoven, vznikla hustá síť značených cest a řada předních osobností země si považovala za čest, že mohla být jeho členy.

Dnes KČT sdružuje téměř 29 tisíc turistů po celém Česku, z toho téměř 5 tisíc v turistických oddílech mládeže. Základními články Klubu jsou odbory, kterých je v různých místech ČR více než 400. Klub realizuje programy pro mládež, juniory, seniory, rodiny s dětmi i zdravotně postižené turisty, programy ochrany přírody a vlastivědné programy. Své členy vede důsledně k poznávání přírody formou tzv. šetrné turistiky, k poznávání domácích i zahraničních regionů a oblastí včetně jejich historie a obyvatelstva.

Členům i dalším zájemcům nabízí bohatý program ve všech druzích turistiky. Nedílnou součástí Klubu je značení turistických tras. KČT již od roku 1889 značí v Česku pěší turistické trasy. Od konce druhé světové války pokrývá síť značených tras území celé republiky. Více než 1800 dobrovolných značkařů udržuje v současnosti přes 43 600 km pěších turistických tras.

V 90. letech se KČT stal i gestorem nově vznikající sítě cyklotras, jejíchž zřizovatelé jsou kraje, obce či mikroregiony. V současné době je v České republice vyznačeno přes 40 000 km cyklotras silničních a dalších 3 800 cyklotras terénních. Dále je vyznačeno přes 500 km tras pro lyžařskou turistiku, 149 km vozíčkářských tras a téměř 2 500 km tras pro turistiku na koni.

Klub českých turistů je také vlastníkem řady horských turistických chat. V roce 1991 se Klub českých turistů stal po 42 letech opět vydavatelem turistických map. Již vydané tituly vycházejí v opakovaných vydáních tak, aby trh byl stále uspokojován aktualizovanými mapami. Edice map KČT má jednotné měřítko 1:50 000, jednotný obsah i formu.

Klub českých turistů vydává kromě zelených map určených primárně pro pěší i specializované edice žlutých map pro cyklisty (s profily vybraných cyklotras) a nově i tiskne mapy na laminovaném papíře odolném vodě.

KČT vydává i další publikace jako např. turistické průvodce.

Vzhledem ke zmíněné předchozí organizační přípravě vedení se Klub českých turistů po vzniku Československé republiky v r. 1918 překvapivě rychle vzpamatoval z válečných strastí a v příštích 8-10 letech došlo k jeho největšímu dosavadnímu rozmachu. Z předválečných 53 odborů a 5 000 členů již v roce 1922 zmohutněl na 170 odborů s 30 000 členy a o 5 let později již na 280 odborů s 60 000 členy. KČST se tím stal největším z turistických spolků v ČSR a jediným s celostátní působností.

V zájmu přesnosti je nutno vyjmenovat i další organizace, zabývající se turistikou; v první řadě je jí již v r. 1884 založená Pohorská jednota Radhošť s 12 odbory a asi 5 500 členy, v r. 1929 vzniklá Čs. obec turistická v Praze s 16 odbory a asi 8 500 členy a konečně i Svaz dělnických turistů v Praze (vzniklý již v r. 1910) s 32 odbory a 5 500 členy. Tato organizace měla i několik chat, rozhlednu u Plzně a vydávala časopis „Dělnický turista“.

Němečtí turisté se v ČSR sdružovali v „Hauptverband deutscher Gebirge und Wandervereine“ v Ústí n. L., který v 49 regionálních spolcích s 274 odbory měl asi 50 000 členů. Tento svaz vznikl v r. 1920 z německých předválečných spolků, vydával časopis a prováděl značení tras způsobem odchylným od KČST. Dále v ČSR působila německá dělnická organizace „Naturfreunde Touristenverein“ se sídlem rovněž v Ústí n. L. s 89 odbory a asi 5 500 členy. Spravovala 20 vlastních a 8 najatých chat a vydávala věstník „Die Naturfreunde“.

Klub českých turistů řídil v té době předseda dr. Guth-Jarkovský s výkonným výborem, který čekaly obrovské organizační úkoly. Vzhledem ke vzniku republiky a rozšíření o Slovensko a Podkarpatskou Rus bylo jako jeden z prvních cílů nutno vypracovat nové stanovy klubu, které by tyto skutečnosti braly v úvahu. Z „českého“ klubu se stal „československý“ přistoupením slovenských turistů v r. 1920 a téhož roku schváleny nové stanovy, které pak platily až do r. 1931.

Velké plošné rozšíření klubu si pak vyžádalo novou celostátní organizační strukturu žup a navazujících činností (zejména značení tras, výstavby objektů atd.), což bylo vykonáno v r. Novým organizačním článkem klubu se stal již v r. 1919 „Akademický odbor KČST v Praze“ a v r. 1922 stejný odbor v Brně.

V těchto odborech se sdružovali žáci nejvyšších tříd škol středních a vysokoškolští studenti, a to za tím účelem, aby mohli samostatně šířit turistiku mezi dospívající mládeží a současně s tím získávat i zkušenosti pro další spolkovou činnost. Byl pro ně též stanoven nižší členský příspěvek. Nejprve se mohli sdružovat jen v akademických odborech, až podle stanov z r. 1931 mohli být přijímáni i v místních odborech.

Na mezinárodním poli se KČST iniciativně podílel na vzniku Asociace slovanských turistických družstev, která byla utvořena v r. 1925 a v níž se sdružily turistické organizace československé, polské, jihoslovanské a bulharské. Asociace měla za úkol pracovat ku sbližování slovanských národů na poli turistickém a přispívat ke vzájemnému poznávání.

Prakticky se činnost Asociace u nás projevila zejména v řešení pohraničních styků československo-polských. Velmi podstatným způsobem se obohatila aktivní turistická činnost v KČST o nové cestovní způsoby - kromě pěšího (který vykazoval např. v r. 1925 přes 4 000 větších výletů a výprav v délce zhruba 90 000 km) dostával stále větší prostor zimní přesun na lyžích, jehož počátky je možno sledovat již od konce minulého století.

Rozvoj lyžování, přerušený válkou, se po r. 1918 urychlil pro lepší přístup do českých pohraničních hor (zejména výstavbou nových chat), ale především získáním vysokohorských prostorů ve Vysokých a Nízkých Tatrách i ostatních horstvech Slovenska. V roce 1923 získává KČST pro své členy zimní výhody na drahách. V téže době vykazoval klub již u svých odborů na 113 lyžařských kroužků s 5 384 členy. V roce 1929 sjednána dohoda klubu se Svazem lyžařů, podle níž se závodní činnost bude konat v rámci této organizace.

Kromě lyžování se rozšířila zejména vodní turistika (v roce 1924 bylo registrováno 253 vodáků), jejíž počátky lze rovněž vysledovat v předválečných dobách ve spojení se jménem J. Rösslera-Ořovského, známého též z počátků lyžování. První menší loděnici si postavil odbor KČST v Trenčíně, který pak v r. 1925 ve spolupráci s dalšími organizacemi veslařů přikročil k uspořádání I. mezinárodního závodu vodáckého na Váhu Trenčín - Piešťany za účasti 22 lodí.

Organizačně prvním činem byla však ustavující schůze Kroužku vodních turistů při pražském odboru KČST, který si pak vystavěl vlastní loděnici na 80 lodí v Braníku v r. 1926, rok nato byla pak rozšířena na 100 lodí. Tento odbor vypravil též první auto s vlekem v r. 1927 a pořádal též veřejný vodácký závod Kamýk-Štěchovice, první ročník v r. 1929. V dalších letech pak byly zakládány podobné „kroužky“ (oddíly) v Hradci Králové, Žilině, Přerově, Bratislavě, Brně, Košicích a Chustu, všechny navázány na souběžně budované loděnice.

Horolezectví v KČST (dnes Vysokohorská turistika) se váže na získání přístupnosti k Vysokým Tatrám; už krátce po válce se první členové klubu objevovali na tatranských vrcholech a v r. 1923 byla vztyčena za účasti 203 členů československá vlajka na Gerlachovském štítě. V roce 1924 vznikl při KČST tatranský klub JAMES a od roku 1928 se v Tatrách pořádaly „horolezecké týdny“, výcvikové a kondiční tábory.

V turistice na kolech byl rovněž zaznamenán čilý ruch, zejména v odborech velkých měst, a s rozvojem motorových vozidel vznikaly i první kroužky mototuristické (např. v pražském odboru od r. 1928). Sekce při ústředí KČST, kde bylo nejvíce členů mototuristiky, pořádala větší výlety - např. na Slovensko v r.

Poměrně brzy se utvořily při KČST i kroužky jeskyňářské (dnes krasová turistika). Původní soustředění na Moravský kras (již od prvopočátku KČT) se rozšířilo i na jeskyně slovenské. Po objevení rozsáhlých Demänovských jaskýň (v r. 1921) se z iniciativy klubu založilo Družstvo Demänovských jaskýň (kde měl KČST značný majetkový podíl), které se postaralo o jejich zpřístupnění.

Úprava a osvětlení jeskyň byly provedeny v letech 1929-30 a současně postavena chata s noclehárnou a malým krasovým muzeem. V tomto období již byla v KČST značně akcentována ochrana přírody (vedení klubu mělo vlastního referenta pro tento obor), která se již tehdy zaměřovala na komplexní chápání ekologických problémů. Klub podporoval snahy o zřizování národních parků a přírodních rezervací a sám některé rezervace také na svém majetku zřizoval - např.

Klub českých turistů (KČT), odbor Slovan Karlovy Vary sdružuje ve svých řadách 230 členů. Nejen pro ně, ale i pro ostatní zájemce o turistiku a pobyt v přírodě z nejširší veřejnosti, nabízí celoroční turistický program. Pořádáme pravidelně každé úterý a každou sobotu turistické výlety. Kromě těchto jednodenních akcí jsou v programu i vícedenní expedice ve všech ročních obdobích. Jejich cílem nejsou jen lokality v Česku, ale i v ostatních zemích Evropy. Pro milovníky exotiky pořádáme daleké cesty i do jiných kontinentů.

„Každá cesta má svůj cíl. Ty cíle bývají v pravém i přeneseném smyslu slova různé. Některé cesty vedou k úspěchům, penězům, materiálnímu blahobytu, velmi často však končí zklamáním, prázdnotou. Lidé po takových cestách putující ten skutečný cíl, který by měl pro ně smysl, nenacházejí. Jsou však také cesty, které vedou poutníky blíže k přírodě, blíže k ostatním lidem, k historickým kořenům našeho lidského společenství, k pramenům naší kultury.

První ustavující schůze tehdejšího Klubu československých turistů byla v Karlových Varech v květnu 1923 v hotelu Gejzír. V té době to bylo v rámci Krušnohorské župy, která měla sídlo v Duchcově. V rozsahu dnešního okresu to byl v pořadí druhý odbor KČT, ten první byl založen v Jáchymově o rok dříve v roce 1922.

Jedním z nejaktivnějších členů odboru byl tehdy Karel Příhoda, který například v roce 1934 reprezentoval odbor na lyžařských přeborech v Jáchymově. V posledním roce činnosti odboru před okupací pohraničí německými nacisty v r. 1938 byl předsedou František Novotný. V té době měl odbor 101 členů a 26 členů dorostu. Veřejná publikační činnost v časopisech byla mizivá, na rozdíl od odborů v Jáchymově a Nejdku.

Odbor KČT se spolu s odborem v Nejdku podílel i na provozu turistické nocležny v Jelení. Činnost odboru KČT byla znovu obnovena opět v salonku hotelu Gejzír na podzim v roce 1946 několika bývalými předválečnými členy, mezi kterými byl i František Novotný, který se stal opět předsedou. Mezi novými členy se už objevují i jména Josefa Jindry a Václava Žandy. Po krátké činnosti se odbor po roce 1948 rozpadl.

Na podzim 1950 byl v Sokole Karlovy Vary ustanoven turistický kroužek s minimální členskou základnou. Tento turistický kroužek se po vydání zákona o organizaci tělesné výchovy z 12. 12. 1952 a po zřízení Státního výboru pro tělesnou výchovu a sport při vládě ČSR začlenil do dobrovolné sportovní organizace (DSO) Slavoj Karlovy Vary jako odbor turistiky, registrovaný v rámci ROH.

Na počátku roku 1954 se stávající turistické odbory ROH sdružily do krajské sekce při Krajském výboru tělesné výchovy a sportu v K. Varech. Slavoj K. V novinách Stráž míru ze dne 2. 4. 1955 v článku „O vývoji turistiky u nás“ se přihlásila DSO Slavoj jako pokračovatel turistiky na tradicích v Karlových Varech. Navázat na tradici předválečného KČT nebylo tehdy možno z politických důvodů.

V dubnu 1956 začala krajská sekce turistiky vydávat nové členské registrační průkazy, které byly zajímavé v tom, že umožňovaly svým držitelům malý pohraniční turistický styk s Polskem. Publikační činnost v novinách Stráž míru podnítila v roce 1956 obnovu značení hlavních turistických tras v tehdejším Karlovarském kraji.

V roce 1957 dochází k návratu organizování po jednotlivých tělovýchovných organizacích. Předsedou výboru turistiky ve Slavoji se stává Václav Žanda. Roky 1969 a 1970 po okupaci sovětskými vojsky se negativně podepsaly na činnost v roce 1968 nově založeného Klubu turistů. Na výroční členské schůzi 14. 12. 1970 v salonku GH Moskva (Puup) byl zvolen nový výbor v čele s Jaroslavem Stulíkem. V té době klub evidoval 61 členů.

V roce 1972 byl uspořádán první ročník turistického pochodu Karlovarská padesátka. Na výroční členské schůzi za rok 1972 dne 14. 2. 1973 došlo k ukončení samostatné činnosti Klubu turistů a jeho začlenění do TJ Slovan Karlovy Vary. Předsedou prvního odboru turistiky v rámci Slovanu se stává Josef Jindra. V nové organizaci značně stoupl počet členů až na 134. V té době byly založeny i oddíly mototuristiky, cykloturistiky a mládeže. To mělo za následek, že následující léta jsou ve znamení rozdrobené činnosti a počet členů klesá.

V lednu 1977 nastupuje krátce do funkce předsedy Jiří Bártík. Tehdy předložený rozpočet nebyl přijat a současný výbor odstoupil. Na ustavující schůzi následující roku 1978 byl zvolen zcela nový výbor odboru turistiky TJ Slovan v čele s Václavem Žandou, který zde setrval až do roku 1990.

Po změně politických poměrů v roce 1989 dochází k obnově Klubu českých turistů. Odbor turistiky v TJ Slovan Karlovy Vary se stává registrovaným odborem KČT, ale svou činnost dále podniká v rámci TJ Slovan Karlovy Vary, která mu poskytuje materiální i finanční podporu. Po celou dobu devadesátých let minulého století zastává funkci předsedkyně výkonného výboru RNDr. Libuše Švorcová, CSc., která svou funkci předává na lednové výroční schůzi v roce 2001 RNDr.

Registrace odboru v Klubu českých turistů je pod názvem KČT, odbor Slovan Karlovy Vary se sídlem Dr. Davida Bechera 1009/18, 360 01 Karlovy Vary a v ústředí KČT je odbor registrován pod registračním číslem 105 006. Ve spolkovém rejstříku u městského soudu v Praze je zapsán od 1. 1.

V KČT, oblast Karlovarský kraj je aktivních osm odborů KČT a jeden oddíl Asociace TOM (k 9. 1. 2024). V odborech je sdruženo přibližně 740 členů, kteří jsou zaměřeni převážně na rekreační pěší turistiku za poznáním. Naši členové se ale věnují také dalším formám turistiky - lyžařské, vodní, vysokohorské či cykloturistice. Řada členů také plní podmínky výkonnostní turistiky, sbírají razítka na akcích IVV, při akcích Dvoustovka nebo Vystup na svůj vrchol, plní tematické a oblastní odznaky a svádí tak svůj zápas s časem za získání odznaku Českomoravský turista.

Přehled Činnosti KČT v Karlovarském Kraji

Rok	Událost
1862	Založen první turistický spolek v Čechách (německý) v Karlových Varech.
1888	Založen Klub českých turistů.
1923	Založen Klub československých turistů v Karlových Varech.
1946	Obnovena činnost odboru KČT po válce.
1990	Obnoven Klub českých turistů po politických změnách.

Turistické značení KČT

Karlovy Vary

Turistická mapa KČT