Kdy Nastoupit na Mateřskou Dovolenou: Podmínky a Důležité Informace

Očekávaný příchod miminka je radostná zpráva a zahrnuje mnoho příjemných povinností a zařizování, jako je nákup oblečení a výbavy. Na druhé straně je zde i ta méně příjemná část zahrnující papírování a nekonečné návštěvy úřadů či nemocnic. Není se však čeho obávat, ačkoli se ze začátku může zdát, že administrativních úkonů je zde více než bodyček pro miminko ve vaší skříni.

Mateřská dovolená je významným obdobím nejen v pracovním životě ženy. Mateřská dovolená by měla maminkám umožnit si odpočinout a zregenerovat se po porodu. Někdy ale není zbytí a například finanční situace, slibně rozběhnutá kariéra či dohoda s tatínkem, který chce zůstat doma s dítětem, přimějí novopečenou matku k návratu do zaměstnání.

V běžné řeči se pojmy mateřská a rodičovská dovolená často zaměňují a někdy se jimi označuje i peněžitá pomoc v mateřství a rodičovský příspěvek. Z hlediska práva však musíme tyto pojmy rozlišovat. Mateřská a rodičovská dovolená jsou dva zcela odlišné instituty. Liší se snad ve všem - v právním předpisu, z nějž vychází, v délce, výši příspěvku a do jisté míry i v okruhu osob, které na něj mají nárok.

Mateřská a rodičovská dovolená se často zaměňují, ale zatímco mateřská je určena primárně pro období okolo porodu, rodičovská může trvat až do tří let věku dítěte. Mateřská a rodičovská spolu navíc automaticky nesouvisejí, protože přechod z mateřské na rodičovskou není povinností.

Co je to Mateřská Dovolená?

Mateřská dovolená ve smyslu zákoníku práce (§ 195 a násl. zák. č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů) označuje překážku v práci, kdy je zaměstnavatel povinen omluvit nepřítomnost ženy v zaměstnání z důvodu porodu a následné péče o dítě. V tomto smyslu se tedy vztahuje jen na zaměstnankyně.

Mateřská dovolená dle názvu náleží primárně matkám. Minimálně do ukončení šestinedělí na ni má nárok opravdu pouze matka, která dítě porodila. Po ukončení šestinedělí o ni může zažádat i otec dítěte či manžel matky. Mateřská dovolená náleží také rodičům adoptovaných dětí.

Mateřská dovolená je institutem pracovního práva a je proto upravena zákonem č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“). Jedná se o důležitou osobní překážkou v práci na straně zaměstnankyně. Zaměstnavatel je povinen omluvit nepřítomnost zaměstnankyně.

Délka Mateřské Dovolené

Při narození jednoho dítěte činí mateřská dovolená 28 týdnů, při narození dvojčat či vícerčat pak 37 týdnů.

Pokud žena vyčerpá před narozením dítěte z mateřské dovolené méně než 6 týdnů z jiného důvodu, než že porod nastal dříve, přísluší jí mateřská dovolená ode dne porodu jen do uplynutí 22 týdnů, resp. 31 týdnů při narození dvojčat a vícerčat.

Zákoník práce rovněž stanoví, že mateřská a rodičovská dovolená nepřísluší zaměstnankyni nebo zaměstnanci v případě, že se o dítě přestanou starat a dítě je z toho důvodu svěřeno do rodinné nebo ústavní péče nahrazující péči rodičů (§ 198 odst. 3 zákoníku práce).

Mateřská dovolená (nebo i peněžitou pomoc v mateřství) je možné ukončit i dříve (než je výše uvedená délka). A to z různých důvodů. Může to být případ, kdy se dítě narodí mrtvé, nebo zemře v průběhu mateřské dovolené.

Jestliže se dítě narodilo mrtvé, přísluší zaměstnankyni mateřská dovolená po dobu 14 týdnů.

Nástup na Mateřskou Dovolenou

Na mateřskou dovolenou žena nastupuje zpravidla 6 týdnů před očekávaným dnem porodu, nejdříve 8 týdnů před tímto dnem. Termín nástupu v tomto rozmezí si volí sama.

Mateřskou dovolenou zaměstnankyně nastupuje zpravidla šest týdnů před očekávaným dnem porodu. Mateřskou dovolenou nelze nastoupit dříve než osm týdnů před očekávaným dnem porodu.

Na mateřskou dovolenou žena může nastoupit později než 6 týdnů před očekávaným dnem porodu a nemusí jí vyčerpat v celém rozsahu, minimální mateřská dovolená činí 14 týdnů a nesmí skončit před uplynutím 6 týdnů po porodu.

Den nástupu si matka může určit sama, a to kdykoliv v období osmi až šesti týdnů před porodem. Termín začátku mateřské dovolené, je zpravidla v době od 8 do 6 týdne před očekávaným termínem porodu. Identický je i termín „nástupu“ na peněžitou pomoc v mateřství (PPM).

Zaměstnankyně tedy nepochybně má právo nastoupit na mateřskou dovolenou. Otázkou zůstává, jestli je žena vůbec povinna mateřskou dovolenou nastoupit.

Podle § 195 odst. 2 zákoníku práce, podle něhož mateřskou dovolenou zaměstnankyně nastupuje zpravidla od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu, nejdříve však od počátku osmého týdne před tímto dnem. zaměstnankyně nevyčerpá celou možnou dobu mateřské dovolené a nastoupí zpět do práce dříve.

Také v případě, že se žena rozhodne skončit mateřskou dovolenou předčasně a nastoupit do práce před vyčerpáním celého rozsahu mateřské dovolené, nemůže ji zaměstnavatel odmítnout a odkázat ji na dobu, kdy toto pracovní volno zcela vyčerpá.

Na druhou stranu § 195 odst. 5 zákoníku práce říká, že mateřská dovolená v souvislosti s porodem nesmí být nikdy kratší než 14 týdnů a nemůže v žádném případě skončit ani být přerušena před uplynutím 6 týdnů ode dne porodu.

První z nich uvádí, že povinností zaměstnavatele samozřejmě je, aby zaměstnankyni mateřskou dovolenou poskytnul - nicméně pouze tehdy, pokud o ni má sama zájem a o svém odchodu na mateřskou dovolenou zaměstnavatele vyrozumí.

Podle druhého názoru je nástup na mateřskou dovolenou svým způsobem povinnost od chvíle, kdy žena porodí, neboť zákoník práce stanoví, že mateřská dovolená nesmí být nikdy kratší než 14 týdnů a nemůže v žádném případě skončit ani být přerušena před uplynutím šesti týdnů ode dne porodu. Cílem těchto ustanovení je poskytnout ženě čas potřebný k překonání následků fyzické a psychické zátěže, které byla vystavena porodem.

To se velmi úzce týká i zaměstnavatele. Pokud zaměstnankyně práva na mateřskou dovolenou nechce využít v plném rozsahu, přesto i pro ni platí v době šesti týdnů po porodu zákaz výkonu jakékoli práce v jejím zaměstnání a je také povinností zaměstnavatele nepřipustit zaměstnávání ženy v tomto období.

Podle třetího názoru zaměstnankyně nemusí bezpodmínečně nastoupit na mateřskou dovolenou, může využít některou z forem „volna“ (pracovní neschopnost, řádná dovolená) a zůstat mimo pracovní dobu tak dlouho, jak jí bude vyhovovat. Pokud zaměstnankyně na mateřskou dovolenou nenastoupí, ustanovení o mateřské dovolené se vůbec neuplatní.

V takovém případě však lze doporučit využít § 55 odst. 2 zákona č.

Kdo Má Nárok na Mateřskou Dovolenou?

Na mateřskou dovolenou má především nárok matka budoucího dítěte. Do ukončení šestinedělí po porodu dítěte na má na mateřskou nárok opravdu pouze matka, která dítě porodila. Po ukončení šestinedělí o ni může zažádat i otec dítěte či manžel matky.

Pro nárok na ni je třeba prokázat, že jste byli účastníky nemocenského pojištění po dobu minimálně 270 dnů v uplynulých dvou letech. To lze ovšem splnit u různých zaměstnavatelů. Pokud jste byla zaměstnaná v rámci klasického pracovního poměru, odvádí za vás nemocenské pojištění zaměstnavatel a vy nemusíte nic dalšího řešit.

Pokud byste chtěla nastoupit na mateřskou až po skončení pojištění, o svůj peněžitý příspěvek nepřijdete. Uplatní se zde totiž základní ochranná lhůta, která činí 180 kalendářních dní ode dne zániku pojištění (odchodu ze zaměstnání). V případě, že vaše pojištění trvalo kratší dobu, bude stejně krátká i ochranná lhůta (např.

Jak jsme výše uvedli, mateřská spadá do dávek nemocenského pojištění. Jeho platba ovšem není u osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) povinná. Na mateřskou mají nárok matky podnikatelky, pokud si platí nemocenské pojištění alespoň 270 dní (tedy devět měsíců) v průběhu dvou let před nástupem na mateřskou, z toho přinejmenším 180 dní (šest měsíců) v posledním roce.

Takto stanovená délka plateb má zabránit tomu, aby si budoucí matka začala platit nemocenské účelově až v okamžiku, kdy zjistí, že je těhotná.

Podnikatelka, která výše uvedenou podmínku plateb nemocenského splní, může čerpat peněžitou pomoc stejně jako zaměstnankyně nejdříve od osmého týdne (a nejpozději od šestého týdne) před termínem porodu.

Platba nemocenského pojištění rozhoduje také o tom, jak bude peněžitá pomoc v mateřství vysoká. Pochopitelně čím víc platí, tím vyšší mateřskou dostane.

Po ukončení šestinedělí může o peněžitou pomoc v mateřství zažádat i otec dítěte či manžel matky. Děje se tak v situaci, kdy například matka nemůže či nechce zanechat kariéry, protože je například živitelkou rodiny. Naopak může jít také o případ, kdy žena práci neměla nebo si neplatila jako OSVČnemocenské pojištění.

Pro potřeby úřadů je v takovém případě nezbytné uzavřít s matkou dítěte písemnou dohodu, že bude otec o dítě pečovat.

Pro otce platí samozřejmě stejné podmínky týkající se nemocenského pojištění, tedy účast na něm přinejmenším devět měsíců za poslední dva roky, z toho šest měsíců v posledním roce.

Žádost o otcovskou dovolenou se nově vyřizuje digitálně.

Pro vznik nároku na mateřskou dovolenou a peněžitou pomoc v mateřství je nutné splnit podmínku účasti na nemocenském pojištění alespoň 270 dnů v posledních dvou letech před nástupem na mateřskou.U osob samostatně výdělečně činných je nezbytné dobrovolné placení nemocenského pojištění po stanovenou dobu.

Peněžitá Pomoc v Mateřství (PPM)

Peněžitá pomoc v mateřství je dávkou nemocenského pojištění (§ 32 a násl. zák. č 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů.)

Nárok na dávku má žena, která splnila podmínku účasti na nemocenském pojištění po dobu alespoň 270 dnů v posledních dvou letech přede dnem nástupu na peněžitou pomoc v mateřství a její účast na nemocenském pojištění ke dni nástupu na peněžitou pomoc v mateřství trvá, popř. trvá ochranná lhůta.

Ta činí v případě, že pojištění skončilo v době těhotenství, 180 dnů ode dne skončení pojištění, pokud zaměstnání trvalo alespoň tolik dnů.

Peněžitá pomoc v mateřství náleží též ženě, která splnila potřebnou dobu účasti na nemocenském pojištění a do nástupu na peněžitou pomoc v mateřství pobírá nemocenské.

OSVČ musí kromě celkové doby účasti na nemocenském pojištění po dobu 270 dnů v posledních dvou letech přede dnem nástupu na peněžitou pomoc v mateřství, splnit i podmínku účasti na nemocenském pojištění OSVČ po dobu alespoň 180 dnů v posledním roce přede dnem nástupu na peněžitou pomoc v mateřství.

Peněžitou pomoc v mateřství může čerpat i otec dítěte. Kromě případů, kdy matka nemůže, nebo nesmí o dítě pečovat, může dávku pobírat otec, který uzavřel s matkou dohodu, že bude pečovat o dítě.

Dohodu může uzavřít nejdříve na dobu od počátku 7. týdne po porodu, podpůrčí doba činí 22 týdnů, není třeba jí vyčerpat celou, je třeba však o dítě pečovat alespoň po dobu 7 kalendářních dnů po sobě jdoucích.

Při pobírání peněžité pomoci v mateřství nesmí mít příjemce dávky příjem ze zaměstnání, ze kterého dávka náleží.

Výše peněžité pomoci v mateřství činí 70 % denního vyměřovacího základu.

Mateřský příspěvek, správně nazývaný peněžitá pomoc v mateřství, se vyplácí z nemocenského pojištění a jeho výše se odvíjí od předchozího výdělku. Základní výměra je 70 % redukovaného vyměřovacího základu.

Něco jiného než mateřská dovolená, je peněžitá pomoc v mateřství (PPM).

(1) Podpůrčí doba u peněžité pomoci v mateřství začíná nástupem na peněžitou pomoc v mateřství.

• c) dnem převzetí dítěte pojištěncem do péče v případech uvedených v § 32 odst. 1 písm. b) až e).

V případech uvedených v § 32 odst. 1 písm.

Jak délka mateřské dovolené, tak i doba, po kterou je nárok na PPM, je stanovena stejně.

Po skončení mateřské dovolené je možné ihned nastoupit na řádnou dovolenou (pokud na ni v zaměstnání vznikl nárok).

Jak Žádat o Mateřskou Dovolenou a PPM?

Mateřskou dovolenou vyplácí Česká správa sociálního zabezpečení. Žádost se podává na formuláři, který matce vydá její ošetřující lékař - gynekolog.

Žena následně předá formulář zaměstnavateli, který jej postoupí na příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení.

Končí-li vám mateřská dovolená, zastavte se na OSSZ, kde si vyřídíte Potvrzení o nároku na dávky ovlivňující nárok a výši rodičovského příspěvku. Pokud by ukončení mateřské a přechod na rodičovskou znamenal i výměnu v pečující osobě, je třeba to také nahlásit na zdravotní pojišťovnu.

Rodičovská Dovolená a Rodičovský Příspěvek

Pojmem rodičovská dovolená ve smyslu § 196 zák. č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů zákon označuje překážku v práci, po dobu jejíhož trvání je zaměstnavatel povinen omluvit nepřítomnost zaměstnance a zaměstnankyně v zaměstnání z důvodu péče o dítě.

Rodičovská dovolená náleží matce po skončení mateřské dovolené a otci po narození dítěte v rozsahu, o který požádají, nejdéle do 3 let věku dítěte. Rodičovskou dovolenou může čerpat matka nebo otec dítěte i oba současně.

Žádost o rodičovskou dovolenou musí být písemná, musí v ní být uveden rozsah rodičovské dovolené a musí být podána alespoň 30 dnů před nástupem na rodičovskou dovolenou, nebrání-li tomu vážné důvody. Žádost o rodičovskou dovolenou lze podávat i opakovaně.

Po skončení rodičovské dovolené je zaměstnavatel povinen přidělovat rodiči práci podle pracovní smlouvy; pokud se do zaměstnání vrací zaměstnanec po skončení rodičovské dovolené v rozsahu doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou, je zaměstnavatel povinen jej zařadit na tutéž práci a pracoviště.

V souvislosti s pojmem rodičovská dovolená se také setkáváme s pojmem rodičovský příspěvek. Rodičovská dovolená a rodičovský příspěvek jsou však dva rozdílné instituty. Zatímco rodičovská dovolená představuje volno ze zaměstnání, rodičovský příspěvek je dávkou státní sociální podpory.

Rodičovská dovolená a rodičovský příspěvek jsou na sobě nezávislé - lze proto čerpat rodičovskou dovolenou a nepobírat rodičovský příspěvek a naopak.

Rodičovský příspěvek upravuje § 30 a násl. zák. č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. Dle současné právní úpravy má nárok na rodičovský příspěvek rodič, který osobně, celodenně a řádně pečuje o nejmladší dítě v rodině mladší 3 let.

Celková výše dávky činí 350 000 Kč, při narození dvojčat či vícerčat pak 1,5násobek této částky. Výši a tím i dobu pobírání rodičovského příspěvku si volí rodič.

Částku převyšující 13 000 Kč měsíčně si může zvolit, jestliže lze aspoň jednomu z rodičů v rodině stanovit k datu narození nejmladšího dítěte v rodině 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu v částce převyšující 13 000 Kč, s tím, že zvolená výše rodičovského příspěvku nesmí přesáhnout 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu měsíčně. Výši rodičovského příspěvku lze tedy zvolit i podle denního vyměřovacího základu rodiče, který příspěvek nepobírá. U vícerčat se částka opět násobí koeficientem 1,5.

Volbu výše rodičovského příspěvku lze změnit, nejdříve však po uplynutí 3 celých kalendářních měsíců po sobě jdoucích. Při pobírání rodičovského příspěvku může být rodič výdělečně činný, jeho příjmy nejsou sledovány.

Na dobu své výdělečné činnosti je však povinen zajistit péči o dítě jinou zletilou osobou s tím, že dítě mladší 2 let může navštěvovat jesle, mateřskou školu nebo obdobné zařízení v rozsahu nepřevyšujícím 92 hodin měsíčně, u starších dětí není návštěva v předškolním zařízení sledována.

Pokud nastoupíte po ukončení mateřské dovolené do práce, je zaměstnavatel povinen vás zařadit na vaši původní práci a pracoviště.

Rodičovská dovolená je důležité období, které slouží k prohloubení péče o dítě. Nárok zaměstnance na její čerpání je dán až do 3 let věku dítěte.

Otcovská Dovolená

Otcovská dovolená (§ 195a zákoníku práce) je důležitou osobní překážkou v práci na straně zaměstnance. Pracovní volno je zde poskytováno zaměstnanci v souvislosti s narozením dítěte a péčí o ně.

Na otcovskou dovolenou bude mít nárok i zaměstnanec, jehož dítě se narodilo mrtvé nebo zemřelo v období prvních šesti týdnů ode dne narození.

Otcovská dovolená přísluší zaměstnanci pouze po dobu poskytování dávky otcovské poporodní péče podle zákona o nemocenském pojištění.

Pokud otec požádá o čerpání rodičovské dovolené a souběžně bude čerpat dávku otcovské poporodní péče, bude se z hlediska zákoníku práce jednat o otcovskou dovolenou a teprve po vyčerpání dávky otcovské poporodní péče nastoupí otec na rodičovskou dovolenou.

Požádá-li zaměstnankyně zaměstnavatele o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení mateřské dovolené, a zaměstnanec zaměstnavatele o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení otcovské nebo rodičovské dovolené do doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou, je zaměstnavatel povinen jejich žádosti vyhovět (§ 217 odst. 5 zák. č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů).

Důležité Upozornění

Pokud se vám nepodaří na matriku před porodem dojít, je možnost vše vyřídit i po porodu. Zde jste však limitováni výběrem matriky, neboť musíte jít do té, do které spadá porodnice.

Pokud o jménu ještě nejste zcela rozhodnuti, dotazník je možné odeslat i po porodu, přesněji měsíc po narození miminka.

Pokud máte uvedenou trvalou adresu jinde, než ve skutečnosti bydlíte, stálo by za zvážení adresu změnit, především pak kvůli vítání občánků nebo školce a škole.

Zvýšení Rodičovské o 50 000 Kč od 1. Ledna 2024

Na konci června 2023, vláda schválila zvýšení rodičovského příspěvku o 50 000 Kč (na 350 000 Kč, resp. na 525 000 Kč u dvojčat). Zvýšení bude platit od 1. Změny (zvýšení rodičovské a zkrácení) se budou týkat jen dětí, narozených od 1. 1. 2024.