Kdy jít na mateřskou dovolenou: Podmínky a nároky

Očekávaný příchod miminka je radostná zpráva a zahrnuje mnoho příjemných povinností a zařizování, jako je nákup oblečení a výbavy. Na druhé straně je zde i ta méně příjemná část zahrnující papírování a nekonečné návštěvy úřadů či nemocnic. Není se však čeho obávat, ačkoli se ze začátku může zdát, že administrativních úkonů je zde více než bodyček pro miminko ve vaší skříni.

Mateřská dovolená je významným obdobím nejen v pracovním životě ženy. Mateřská dovolená je institutem pracovního práva a je proto upravena zákonem č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“). Jedná se o důležitou osobní překážkou v práci na straně zaměstnankyně. Zaměstnavatel je povinen omluvit nepřítomnost zaměstnankyně.

Často se stane, že si lidé pletou pojmy mateřská a rodičovská dovolená. Mateřská a rodičovská dovolená jsou dva zcela odlišné instituty. Liší se snad ve všem - v právním předpisu, z nějž vychází, v délce, výši příspěvku a do jisté míry i v okruhu osob, které na něj mají nárok. Zatímco mateřská je určena primárně pro období okolo porodu, rodičovská může trvat až do tří let věku dítěte. Mateřská a rodičovská spolu navíc automaticky nesouvisejí, protože přechod z mateřské na rodičovskou není povinností.

V tomto článku se dozvíte vše potřebné o mateřské dovolené v České republice, včetně podmínek pro její čerpání, finanční podpory a dalších důležitých aspektů.

Oznamování těhotenství a výběr lékaře

Je všeobecně doporučováno nahlásit těhotenství v práci. Ačkoli není zákonem stanovené, že těhotná žena musí tuto skutečnost nahlašovat, je výhodnější pro obě strany, pokud tak učiní. Těhotná žena totiž dle zákona nesmí pracovat přesčas, má právo si upravit pracovní dobu dle potřeb a hlavně, nesmí dostat výpověď, a to až do konce rodičovské dovolené. Zaměstnavatel se na druhé straně může na tuto skutečnost lépe připravit a může již aktivně hledat dočasnou náhradu za těhotnou ženu.

Těhotenství se doporučuje oznamovat až po 1. trimestru. Existuje výjimka, kdy žena musí neprodleně nahlásit těhotenství, a to pokud má rizikovou práci, kupříkladu když pracuje s chemickými látkami. V tomto případě nesmí nadále vykonávat svou práci a je převedena na jinou pozici.

Dětská doktorka by měla být v době porodu již vybrána. S největší pravděpodobností budou totiž v nemocnici vyžadovat kontaktní údaje na doktorku, která se o miminko v budoucích letech bude starat. Nemocnice zároveň vydává propouštěcí zprávu o novorozenci, která má jít do rukou dětské lékařky. Je tedy příjemnější mít doktorku již vybranou a po porodu si s ní akorát domluvit první návštěvu, než začít obvolávat všechny doktory v okolí a vybrat jen na základě toho, zda přijímají nové pacienty či nikoli. S výběrem by se nemělo spěchat, doktorka by vám měla sednout a měli byste jí důvěřovat. Nejlépe funguje osobní zkušenost, proto je příhodné zeptat se lidí ve vašem okolí a dát tak na doporučení. S doktorkou se pak domluvte, zda první návštěva proběhne v ordinaci, nebo u vás doma.

Uznání otcovství a výběr porodnice

Toto platí pro nesezdané páry. Pokud totiž nejste svoji a nedojde k uznání otcovství, jméno otce by se neobjevilo v rodném listu dítěte a neslo by tak matky příjmení, nikoliv otcovo. Pro to, aby uznání otcovství bylo platné, musíte navštívit matriku. Je potřeba doložit občanské průkazy a rodné listy obou budoucích rodičů, plus těhotenskou průkazku. Uznání otcovství bude vystaveno na dokumentu, který je nutné mít u sebe v porodnici. Pokud se vám nepodaří na matriku před porodem dojít, je možnost vše vyřídit i po porodu. Zde jste však limitováni výběrem matriky, neboť musíte jít do té, do které spadá porodnice.

Výběr porodnice je čistě na preferencích rodičky. Pokud si vybíráte porodnici ve větších městech, možná narazíte na povinnou registraci. Ta slouží k jednak k tomu, abyste si zajistila místo v porodnici, tak i k tomu, aby porodnice nebyly přeplněny a všem se dostala kvalitní péče. Taková registrace je možná nejdříve od 14. týdnu těhotenství, avšak každá porodnice může mít stanovené jiné registrační podmínky. V dnešní době není ani nutností dojít se registrovat do nemocnice osobně, ačkoli, samozřejmě, můžete. Spousta porodnic má na internetu registrační formulář. V menších městech se s takto brzkou registrací nesetkáte. Zároveň se ani nejedná o registraci ve smyslu zamluvení lůžka. Stačí, když nejpozději do 36. týdne těhotenství navštívíte porodnici, kterou jste si vybrala, a domluvíte se nejen na pravidelných kontrolách, které by se měly absolvovat, ale i na porodu samotném. To se týká i porodního plánu. Pokud si přejete, aby porod probíhal dle vašich přání, je důležité to nejdříve zkonzultovat s vaším doktorem.

Pokud se nestihnete včas zaregistrovat, nebojte se, že vás nemocnice odmítne. Pokud u vás nastane porod, porodnice vás ze zákona musí přijmout, ať už máte zamluvené lůžko či nikoliv. V případě trvání na přesunutí do jiné nemocnice, vyžádejte si od porodnice písemné vyjádření, proč vás nemohli odrodit.

V posledních týdnech těhotenství budete na pravidelné kontroly docházet do nemocnice. Tam dostanete k vyplnění dotazník ohledně jména vašeho miminka. Některé nemocnice ho mají ke stažení na svých internetových stránkách, tedy tento krok můžete učinit mnohem dříve. Ať tak či onak, dotazník by měl být vyplněn oběma rodiči ještě před porodem. Pokud máte uvedenou trvalou adresu jinde, než ve skutečnosti bydlíte, stálo by za zvážení adresu změnit, především pak kvůli vítání občánků nebo školce a škole.

Kdy nastoupit na mateřskou dovolenou

Pokud splňujete podmínky pro čerpání mateřské dovolené, gynekolog vám předepíše žádost o peněžitou pomoc v mateřství. Mateřská se začne čerpat ode dne nástupu na mateřskou dovolenou, tedy doby, kdy přestanete chodit do práce. Ženy mají možnost vybrat si odchod z práce na mateřskou dovolenou mezi 8. a 6. týdnem před porodem (nebo alespoň udaným termínem porodu). Svému gynekologovi sdělíte termín, pro který jste se rozhodla a ten to s vámi sepíše.

Termín začátku mateřské dovolené, je zpravidla v době od 8 do 6 týdne před očekávaným termínem porodu. Identický je i termín „nástupu“ na peněžitou pomoc v mateřství (PPM). V případě, že jste zaměstnaná, žádost předáte svému zaměstnavateli. Pokud je žena zaměstnaná, předá žádost zaměstnanci, pokud podniká jako OSVČ, musí na Správou sociálního zabezpečení.

Mateřskou dovolenou zaměstnankyně nastupuje zpravidla šest týdnů před očekávaným dnem porodu. Mateřskou dovolenou nelze nastoupit dříve než osm týdnů před očekávaným dnem porodu. Zaměstnankyně tedy nepochybně má právo nastoupit na mateřskou dovolenou. Otázkou zůstává, jestli je žena vůbec povinna mateřskou dovolenou nastoupit.

Zaměstnankyně nevyčerpá celou možnou dobu mateřské dovolené a nastoupí zpět do práce dříve. Také v případě, že se žena rozhodne skončit mateřskou dovolenou předčasně a nastoupit do práce před vyčerpáním celého rozsahu mateřské dovolené, nemůže ji zaměstnavatel odmítnout a odkázat ji na dobu, kdy toto pracovní volno zcela vyčerpá. Na druhou stranu § 195 odst. 5 zákoníku práce říká, že mateřská dovolená v souvislosti s porodem nesmí být nikdy kratší než 14 týdnů a nemůže v žádném případě skončit ani být přerušena před uplynutím 6 týdnů ode dne porodu.

Při čerpání peněžité pomoci v mateřství není možné vykonávat činnosti, ze které nárok vznikl. V práci po tuto dobu čerpáte rodičovskou dovolenou.

V případě narození jednoho dítěte se sociální dávky vyplácí po dobu 28 týdnů od nástupu na mateřskou dovolenou. Pokud se mamince narodí vícerčata, doba čerpání je 37 týdnů.

Po končení mateřské dovolené je možné ihned nastoupit na řádnou dovolenou (pokud na ni v zaměstnání vznikl nárok).

Podmínky pro nárok na mateřskou dovolenou

Aby žena dosáhla na mateřskou dovolenou a na dávky s ní spojené, musí platit zdravotní pojištění. Pokud je zaměstnaná, zdravotní pojištění je za ní odváděno zaměstnavatelem. Podmínkou však je, aby budoucí maminka za poslední dva roky odpracovala, a tedy i odváděla zdravotní pojištění, alespoň 270 kalendářních dnů, což je zhruba devět měsíců. Jestliže žena dostala výpověď a od té doby je na úřadu práce, vztahuje se na ni ochranná lhůta. Ta trvá ovšem pouze 180 dní.

Pro vznik nároku na mateřskou dovolenou a peněžitou pomoc v mateřství je nutné splnit podmínku účasti na nemocenském pojištění alespoň 270 dnů v posledních dvou letech před nástupem na mateřskou. U osob samostatně výdělečně činných je nezbytné dobrovolné placení nemocenského pojištění po stanovenou dobu.

Stát myslí i na absolventky, které teprve nastoupily do práce. Pokud taková žena otěhotní, ale nemá zaplaceno zdravotní pojištění za vyžadovaných 270 kalendářních dnů, má stále nárok na mateřskou dovolenou. Hůře na tom jsou už studentky.

Mateřská dovolená pro OSVČ

Pokud se jedná o OSVČ, podmínky jsou poněkud komplikovanější a přísnější. I tady, stejně jako u zaměstnaných žen, platí stejný limit pro odvod zdravotního pojištění. To znamená že žena musí pracovat a odvádět zdravotní pojištěná minimálně 270 kalendářních dní za poslední 2 roky před nástupem na mateřskou dovolenou. Tady se to ovšem začíná lišit.

Na příspěvek na mateřské dovolené dosáhnou i osoby samostatně výdělečně činné. Osoby samostatně výdělečně činné ale mají na mateřský příspěvek nárok pouze tehdy, pokud si dobrovolně platí nemocenské pojištění.

Jeho platba ovšem není u osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) povinná. Na mateřskou mají nárok matky podnikatelky, pokud si platí nemocenské pojištění alespoň 270 dní (tedy devět měsíců) v průběhu dvou let před nástupem na mateřskou, z toho přinejmenším 180 dní (šest měsíců) v posledním roce. Takto stanovená délka plateb má zabránit tomu, aby si budoucí matka začala platit nemocenské účelově až v okamžiku, kdy zjistí, že je těhotná. Podnikatelka, která výše uvedenou podmínku plateb nemocenského splní, může čerpat peněžitou pomoc stejně jako zaměstnankyně nejdříve od osmého týdne (a nejpozději od šestého týdne) před termínem porodu.

Peněžitá pomoc v mateřství (PPM)

Něco jiného než mateřská dovolená, je peněžitá pomoc v mateřství (PPM).

Výše dávek pak závisí na základě průměru vaší hrubé mzdy za posledních 12 měsíců. Z toho pak dostanete 70 %, což jsou tedy zhruba dvě třetiny.

Mateřský příspěvek, správně nazývaný peněžitá pomoc v mateřství, se vyplácí z nemocenského pojištění a jeho výše se odvíjí od předchozího výdělku. Základní výměra je 70 % redukovaného vyměřovacího základu.

Platba nemocenského pojištění rozhoduje také o tom, jak bude peněžitá pomoc v mateřství vysoká. Pochopitelně čím víc platí, tím vyšší mateřskou dostane.

Žádost o PPM (peněžitou pomoc v mateřství): Žádost o PPM (peněžitou pomoc v mateřství) vystavuje gynekolog, žena ji odevzdá zaměstnavateli (OSVČ na ČSSZ). V případě předčasného porodu žádost vystavuje lékařské zařízení, kde došlo k porodu a dnem nástupu je den porodu. Na žádosti je nutné výslovně uvést, že se jedná o předčasný porod.

Ihned po porodu - žádost o rodičovský příspěvek. Matka, která nemá nárok na peněžitou pomoc v mateřství ani nemocenské v souvislosti s porodem (po dobu šestinedělí), může požádat od narození dítěte o Rodičovský příspěvek (na Úřadu práce - odboru státní sociální podpory). Rodičovský příspěvek může volit do částky 13.000,- měsíčně. Pokud byl otec dítěte účasten nemocenského pojištění (splňuje podmínky pro PPM) a žena doloží jeho denní vyměřovací základ, může volit částku Rodičovského příspěvku až do výše 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu.

Od 01.01.2025 u této dávky došlo ke změně a je možné elektronické podání. Registrující gynekolog vypíše žádost on-line a odešle ji na ČSSZ.

Peněžitá pomoc v mateřství (PPM) trvá 28 týdnů (37 týdnů v případě narození dvou a více dětí) a činí 70 % z denního vyměřovacího základu.

Žena pobírající mateřskou dovolenou nesmí mít prvních 6 týdnů další přivýdělek. Po uplynutí šestinedělí se může vrátit do práce, avšak nesmí to být stejná pozice, jakou vykonávala před nástupem na mateřskou. Pokud si najde práci u jiného zaměstnavatele, výběr pozice se neřeší. V každém případě smí žena být zaměstnaná pouze na dohodu o provedení práce (DPP), o pracovní činnosti (DPČ), nebo může pracovat na vedlejší pracovní poměr.

Otcovská dovolená

Mateřská dovolená se nemusí výhradně týkat matky. Musí podepsat smlouvu s matkou. Otec nemá nárok na mateřskou dovolenou v šestinedělí. Ta patří výhradně matce.

Po ukončení šestinedělí může o peněžitou pomoc v mateřství zažádat i otec dítěte či manžel matky. Děje se tak v situaci, kdy například matka nemůže či nechce zanechat kariéry, protože je například živitelkou rodiny. Naopak může jít také o případ, kdy žena práci neměla nebo si neplatila jako OSVČ nemocenské pojištění. Pro potřeby úřadů je v takovém případě nezbytné uzavřít s matkou dítěte písemnou dohodu, že bude otec o dítě pečovat. Pro otce platí samozřejmě stejné podmínky týkající se nemocenského pojištění, tedy účast na něm přinejmenším devět měsíců za poslední dva roky, z toho šest měsíců v posledním roce.

Žádost o otcovskou dovolenou se nově vyřizuje digitálně.

Otcovská dovolená (§ 195a zákoníku práce) je důležitou osobní překážkou v práci na straně zaměstnance. Pracovní volno je zde poskytováno zaměstnanci v souvislosti s narozením dítěte a péčí o ně. Na otcovskou dovolenou bude mít nárok i zaměstnanec, jehož dítě se narodilo mrtvé nebo zemřelo v období prvních šesti týdnů ode dne narození. Otcovská dovolená přísluší zaměstnanci pouze po dobu poskytování dávky otcovské poporodní péče podle zákona o nemocenském pojištění.

Pokud otec požádá o čerpání rodičovské dovolené a souběžně bude čerpat dávku otcovské poporodní péče, bude se z hlediska zákoníku práce jednat o otcovskou dovolenou a teprve po vyčerpání dávky otcovské poporodní péče nastoupí otec na rodičovskou dovolenou.

Zaměstnanec podává žádost o čerpání rodičovské dovolené alespoň 30 dnů před nástupem na rodičovskou dovolenou, nebrání li tomu vážné důvody na jeho straně. Žádost musí být písemná, obsahovat dobu trvání rodičovské dovolené a je možné ji podávat i opakovaně. Zaměstnanci tedy nemusí o rodičovskou dovolenou žádat „vcelku“ a nemusí ihned na počátku sdělit, že budou rodičovskou dovolenou čerpat například do 2 let věku dítěte.

Po dobu čerpání mateřské, otcovské nebo rodičovské dovolené nepřísluší náhrada mzdy nebo platu. Po tuto dobu náleží zaměstnancům hmotné zabezpečení formou dávek nemocenského pojištění a státní sociální podpory, které náleží za podmínek upravených v předpisech o nemocenském pojištění (peněžitá pomoc v mateřství, případně dávka otcovské poporodní péče, tzv. otcovská), resp.

Rodičovská dovolená

Jakmile uplyne doba vyplácení mateřské dovolené, stát začne vyplácet rodičovskou dovolenou. Na rozdíl od mateřské dovolené, na rodičovskou dovolenou má nárok jak matka, tak i otec. Nicméně vždy jen jeden z nich, nikdy nemohou pobírat dávky oba zároveň. Délku rodičovské dovolené si určují sami rodiče, avšak maximální doba pro čerpání je 4 roky.

V běžné řeči se pojmy mateřská a rodičovská dovolená často zaměňují a někdy se jimi označuje i peněžitá pomoc v mateřství a rodičovský příspěvek. Z hlediska práva však musíme tyto pojmy rozlišovat. Mateřská dovolená ve smyslu zákoníku práce (§ 195 a násl. zák. č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů) označuje překážku v práci, kdy je zaměstnavatel povinen omluvit nepřítomnost ženy v zaměstnání z důvodu porodu a následné péče o dítě. V tomto smyslu se tedy vztahuje jen na zaměstnankyně. Na mateřskou dovolenou žena nastupuje zpravidla 6 týdnů před očekávaným dnem porodu, nejdříve 8 týdnů před tímto dnem. Termín nástupu v tomto rozmezí si volí sama. Při narození jednoho dítěte činí mateřská dovolená 28 týdnů, při narození dvojčat či vícerčat pak 37 týdnů. Na mateřskou dovolenou žena může nastoupit později než 6 týdnů před očekávaným dnem porodu a nemusí jí vyčerpat v celém rozsahu, minimální mateřská dovolená činí 14 týdnů a nesmí skončit před uplynutím 6 týdnů po porodu. Pokud žena vyčerpá před narozením dítěte z mateřské dovolené méně než 6 týdnů z jiného důvodu, než že porod nastal dříve, přísluší jí mateřská dovolená ode dne porodu jen do uplynutí 22 týdnů, resp. 31 týdnů při narození dvojčat a vícerčat.

Peněžitá pomoc v mateřství je dávkou nemocenského pojištění (§ 32 a násl. zák. č 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů.) Nárok na dávku má žena, která splnila podmínku účasti na nemocenském pojištění po dobu alespoň 270 dnů v posledních dvou letech přede dnem nástupu na peněžitou pomoc v mateřství a její účast na nemocenském pojištění ke dni nástupu na peněžitou pomoc v mateřství trvá, popř. trvá ochranná lhůta. Ta činí v případě, že pojištění skončilo v době těhotenství, 180 dnů ode dne skončení pojištění, pokud zaměstnání trvalo alespoň tolik dnů. Peněžitá pomoc v mateřství náleží též ženě, která splnila potřebnou dobu účasti na nemocenském pojištění a do nástupu na peněžitou pomoc v mateřství pobírá nemocenské. OSVČ musí kromě celkové doby účasti na nemocenském pojištění po dobu 270 dnů v posledních dvou letech přede dnem nástupu na peněžitou pomoc v mateřství, splnit i podmínku účasti na nemocenském pojištění OSVČ po dobu alespoň 180 dnů v posledním roce přede dnem nástupu na peněžitou pomoc v mateřství. Peněžitou pomoc v mateřství může čerpat i otec dítěte. Kromě případů, kdy matka nemůže, nebo nesmí o dítě pečovat, může dávku pobírat otec, který uzavřel s matkou dohodu, že bude pečovat o dítě. Dohodu může uzavřít nejdříve na dobu od počátku 7. týdne po porodu, podpůrčí doba činí 22 týdnů, není třeba jí vyčerpat celou, je třeba však o dítě pečovat alespoň po dobu 7 kalendářních dnů po sobě jdoucích. Při pobírání peněžité pomoci v mateřství nesmí mít příjemce dávky příjem ze zaměstnání, ze kterého dávka náleží. Výše peněžité pomoci v mateřství činí 70 % denního vyměřovacího základu.

Po skončení mateřské dovolené lze čerpat dovolenou. Požádá-li zaměstnankyně zaměstnavatele o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení mateřské dovolené, a zaměstnanec zaměstnavatele o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení otcovské nebo rodičovské dovolené do doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou, je zaměstnavatel povinen jejich žádosti vyhovět (§ 217 odst. 5 zák. č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů).

Pojmem rodičovská dovolená ve smyslu § 196 zák. č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů zákon označuje překážku v práci, po dobu jejíhož trvání je zaměstnavatel povinen omluvit nepřítomnost zaměstnance a zaměstnankyně v zaměstnání z důvodu péče o dítě. Rodičovská dovolená náleží matce po skončení mateřské dovolené a otci po narození dítěte v rozsahu, o který požádají, nejdéle do 3 let věku dítěte. Rodičovskou dovolenou může čerpat matka nebo otec dítěte i oba současně. Žádost o rodičovskou dovolenou musí být písemná, musí v ní být uveden rozsah rodičovské dovolené a musí být podána alespoň 30 dnů před nástupem na rodičovskou dovolenou, nebrání-li tomu vážné důvody. Žádost o rodičovskou dovolenou lze podávat i opakovaně.

Po skončení rodičovské dovolené je zaměstnavatel povinen přidělovat rodiči práci podle pracovní smlouvy; pokud se do zaměstnání vrací zaměstnanec po skončení rodičovské dovolené v rozsahu doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou, je zaměstnavatel povinen jej zařadit na tutéž práci a pracoviště.

V souvislosti s pojmem rodičovská dovolená se také setkáváme s pojmem rodičovský příspěvek. Rodičovská dovolená a rodičovský příspěvek jsou však dva rozdílné instituty. Zatímco rodičovská dovolená představuje volno ze zaměstnání, rodičovský příspěvek je dávkou státní sociální podpory. Rodičovská dovolená a rodičovský příspěvek jsou na sobě nezávislé - lze proto čerpat rodičovskou dovolenou a nepobírat rodičovský příspěvek a naopak. Rodičovský příspěvek upravuje § 30 a násl. zák. č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.

Dle současné právní úpravy má nárok na rodičovský příspěvek rodič, který osobně, celodenně a řádně pečuje o nejmladší dítě v rodině mladší 3 let. Celková výše dávky činí 350 000 Kč, při narození dvojčat či vícerčat pak 1,5násobek této částky. Výši a tím i dobu pobírání rodičovského příspěvku si volí rodič. Částku převyšující 13 000 Kč měsíčně si může zvolit, jestliže lze aspoň jednomu z rodičů v rodině stanovit k datu narození nejmladšího dítěte v rodině 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu v částce převyšující 13 000 Kč, s tím, že zvolená výše rodičovského příspěvku nesmí přesáhnout 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu měsíčně. Výši rodičovského příspěvku lze tedy zvolit i podle denního vyměřovacího základu rodiče, který příspěvek nepobírá. U vícerčat se částka opět násobí koeficientem 1,5. Volbu výše rodičovského příspěvku lze změnit, nejdříve však po uplynutí 3 celých kalendářních měsíců po sobě jdoucích. Při pobírání rodičovského příspěvku může být rodič výdělečně činný, jeho příjmy nejsou sledovány. Na dobu své výdělečné činnosti je však povinen zajistit péči o dítě jinou zletilou osobou s tím, že dítě mladší 2 let může navštěvovat jesle, mateřskou školu nebo obdobné zařízení v rozsahu nepřevyšujícím 92 hodin měsíčně, u starších dětí není návštěva v předškolním zařízení sledována.