Jelení Hora: Tipy na výlety do perly polských Krkonoš

Jelení Hora, polsky Jelenia Góra či Hirschberg, se nachází cca 35 km severovýchodně od Harrachova a přezdívá se jí „perla polských Krkonoš“. Toto město s více než 900 letou historií leží v jelenohorské kotlině, která je jednou z nejzajímavějších a nejstarších kulturních krajin Evropy. Jelení Hora leží na soutoku řek Bobr a Kamienna.

Strategická poloha města - na úpatí Krkonoš a zároveň na soutoku řek Bobra a Kamienna - nabízí sportovcům absolutně všestranné vyžití. Jste turista? Můžete nachodit nekonečně mnoho kilometrů v nádherné přírodě Krkonoš, Janovického rudohoří, Kačavských nebo Jizerských hor. Lyžujete? Zmiňovaná pohoří nabízí velké množství horských středisek. Jezdíte na kole?

První zmínky o městě pocházejí už ze 13. století, kdy krkonošské podhůří osidlovalo původně německé obyvatelstvo - na straně dnešního Polska i Česka. Na středověký původ města odkazuje celé historické centrum protkané spletí malých romantických uliček nejčastěji vedoucích k Radničnímu náměstí. Abyste si prohlédli všechny místní klenoty, vydejte se po dobře značené Jelenohorské městské trase s informačními tabulemi i v češtině.

Pro klima kotliny jsou charakteristické časté změny počasí, silné větry, značné denní kolísání teploty a tlaku a velké množství ročního slunečního svitu.

Jak se do Jelení Hory dostat a kde zaparkovat?

Z Prahy je nejvhodnější cesta do polských Krkonoš po dálnici D10 kolem Mladé Boleslavi a dále na sever Čech. Jde o nejjednodušší trasu a nejčastěji také nejrychlejší. Před Libercem z dálnice sjedete a vydáte se přes Jablonec nad Nisou a Harrachov na polské hranice.

Z Brna je cesta samozřejmě delší, z moravské metropole to do Jelení Hory trvá nějaké čtyři hodiny. Trasy jsou v zásadě dvě, přičemž dost záleží podle aktuální dopravní situace, která potrvá kratší dobu. Jednou možností je „klasika“, z Brna se po D1 vydat do Prahy, metropolí projet kolem Štěrbohol a Černého Mostu a vydat se po dálnici D10 směr Mladá Boleslav.

Alternativou je trasa kolem Kuřimi směrem na Svitavy a odtud přes Litomyšl a Vysoké Mýto směr Hradec Králové. Tuto trasu postupně zkracuje budovaná dálnice D35, díky níž do budoucna půjde o jasně rychlejší volbu. Za Hradcem dojedete na konec D11 a odtud pak kolem Kuksu a Trutnova do Polska. Následně pojedete buď přes Mladé Buky a Malou Úpu a v Polsku kolem města Kowary.

Pokud přijedete do Jelení Hory autem, zaparkujte ho na hlídaném placeném parkovišti kousek od hlavního náměstí. Parkování doporučuji v ulici Bankowa, odkud je to kousek do centra města. Alternativou je parkoviště v ulici Pijarska.

Co v Jelení Hoře a okolí navštívit?

Jelení Hora nabízí návštěvníkům širokou škálu možností, jak strávit nezapomenutelný den. Historické centrum města s malebnými náměstími a barokními stavbami vás okouzlí svou atmosférou a architektonickými skvosty. Pokud máte rádi přírodu, nezapomeňte se vydat na procházku do okolních parků a zahrad, jako je například Park Wzgórze Kościuszki. Milovníci nakupování by pak neměli minout legendární trhy v Jelení Hoře.

Pátrejte po pozůstatcích středověkých hradeb, které doplňovalo množství bašt a věží, vyšlápněte si na vyhlídku ze Zámecké věže nebo rozhledny Grzybek (cca 2 km od centra), projděte si Radniční náměstí s podloubím, kochejte se měšťanskými domy či Kostelem Povýšení sv.

Až prozkoumáte náměstí a všechna jeho zákoutí, vydejte se ulicí 1 Maja na obhlídku působivých náboženských staveb. Tou menší, zato ale nejstarší, je bazilika svatých Erasma a Pankráce. První dřevěný kostel vyhořel už na začátku 14. století, jeho současná podoba ale pochází z 15. století. Asi po desetiminutové procházce dojdete k největšímu chrámu ve městě. Kostel Povýšení svatého Kříže byl vystavěn na počátku 18. století na půdorysu řeckého kříže a dovnitř se posadí více než 4000 lidí. Do konce 19. století stával kostel uprostřed hřbitova, který byl přeměněn v rozlehlý a krásně upravený park lákající k romantickým procházkám.

Druhá strana náměstí (ulice Jasna) vás zavede k nejkrásnějším vyhlídkám Jelení Hory. Zámecká věž je jedinou zbývající částí městského opevnění. V roce 1549 ji vážně poškodil požár, za dalších 40 let už ale začala plnit funkci městského vězení. Chcete-li si udělat přehled o okolí městečka, vyšplhejte na rozhlednu Grzybek (česky houba nebo také hříbek) na kopci Wzgórzi Krzywoustego, kde stával původní gotický hrad Boleslava Křivoústého. Název rozhledny vychází z charakteristického tvaru její kovové helmice. Dvaadvacet metrů vysoká vyhlídka byla postavena v roce 1911 (800. výročí vzniku Jelení Hory). Vychutnáte si tu skvělý výhled na okolní kopce a Krkonoše, které se z polské strany jeví ještě mohutnější než při pohledu z české kotliny.

Dobré vědět: Dějiny města a celého regionu poznáte díky návštěvě Krkonošského muzea (polsky Muzeum Karkonoskie).

Tipy na výlety v okolí Jelení Hory:

• Sklářská Poruba (Szklarska Poreba): Za vstupní bránu do polský Krkonoš se dá považovat Szklarská Poreba (Sklářská Poruba). Jedním z nejznámějších míst v okolí města je vodopád Szklarki, který je druhým největším vodopádem v polských Krkonoších. K vidění stojí i rovněž blízký vodopád Kamieńczyka. Pokud máte zájem o geologii, nezapomeňte navštívit Muzeum Země, kde můžete studovat různé minerály a horniny nalezené v Krkonoších. Milovníky geologie zaujme také útvar z žulových balvanů Chybotek. Jde o neobvyklou skalní formaci, která vypadá, jako by mohla kdykoli odkutálet. Cestou k ní si navíc můžete vychutnat krásné výhledy na okolní lesy. V zimě se z Szklarské Poreby stává lyžařský ráj, s výbornými sjezdovkami a běžeckými tratěmi.
• Karpacz: Malebné město Karpacz. Vyrážíte-li do polských Krkonoš s dětmi, nemusíte se bát, že byste zde neměli dostatek aktivit.
• Cieplice: Byly založeny v roce 1281 a dnes tvoří lázeňskou část města Jelení Hora (Jelenia Góra) v Dolnoslezském vojvodství. Jsou proslulé svou krásou, klidem a příznivými klimatickými podmínkami. Díky tomu si už získaly srdce mnoha významných návštěvníků. Nejvýznamnějším hostem v Cieplicích byla polská královna Marie Kazimíra, manželka voleného krále Jana III. Sobieského, která tu se svým dvorem pobývala v roce 1687. Královský pár byl jeden z mála tehdejších šlechtických párů, které se vzaly z lásky. Dalšími významnými osobnostmi, které Cieplice navštívily, byly Johann Wolfgang Goethe, pruský král Fridrich Vilém III. s manželkou a John Quincy Adams - pozdější prezident USA. Cieplické minerální prameny, jejichž teplota dosahuje 90°C se využívají k léčbě pohybového ústrojí, revmatismu, poúrazových stavu, onemocnění nervové soustavy, močových cest, ledvin a očí. Ústav přírodní léčby nabízí 40 druhu léčebných procedur z oblasti vodoléčby, balneoterapie, inhalací a kinezioterapie, světloléčby a elektroléčby na bázi minerálních vod (fluoro-křemičitých, hypotonických, slabě mineralizovaných, zásaditých) a rašelin vysokého tipu. Specializovaný dětský Ústav přírodní léčby, poskytuje procedury, které pomáhají při léčbě onemocnění pohybového ústrojí v oblasti revmatologie a ortopedie.
• Kowary: Nedaleko Jelení Hory se nachází další unikátní městečko - Kowary. Malebné městečko s více než desítkou tisíc obyvatel nabízí turistické zajímavosti doslova na každém kroku.
  • Park miniatur památek Dolního Slezska - jedinečná příležitost seznámit se s hlavními kulturními památkami na jednom místě, v měřítku 1:25. Naleznete zde modely paláců, klášterů, kostelů a dalších zajímavých budov, zasazených do nádherné krkonošské krajiny. Park láká své návštěvníky na okouzlující motto: „Usměj se, protože právě pro tebe jsme vytvořili tvoji krajinu fantazie!“ Atrakcí poslední sezóny se stala Palácová herna, určená nejmenším návštěvníkům.
  • Kowarská štola - 1200m dlouhá, turistům zpřístupněná, trasa uvnitř hory Sulice. Nahlédnout můžete do různých komor a jeskyní a osobně se seznámit s více jak 700 letou historií dobývání a těžby železných a uranových rud.

V okolí města se navíc nachází tzv. údolí zámků, jehož součástí je na 30 zámků. V okolí města narazíte asi 30 zámků z počátku romantického 19. století, kdy si zdejší kraj zamilovala pruská královská rodina a po jejím vzoru i další šlechtické rody.

Tipy na procházky v okolí Jelení Hory

• Procházka z Cieplic na Witoszi přes kopec Sołtysia Góra: Nejlepším výchozím bodem je místo u lékárny Pod Koroną. Snadno se sem dostanete linkovým autobusem MHD nebo PKS (jako v ČR firma ČSAD). Dále se vydejte ulicí Wolności směrem na sídliště Widok a Malinnik. Malinnik byl kdysi samostatnou vískou, nyní se jedná o část Cieplic, kde bylo, vedle historických vil, postaveno mnoho současných domů. Ulicemi Widok a Kasprzaka se dostanete ke kopci Góra Sołtysia (434 metrů n.m.). Na jeho vrcholu jsou pozůstatky rozhledny z roku 1890. Před druhou světovou válkou byl kopec oblíbeným cílem cieplických lázeňských hostů. Místo mělo kvalitní zázemí. Byly zde pěší a lyžařské stezky a dokonce dřevěný skokanský můstek. Po válce neudržované místo začalo chátrat. V 70. letech byl proveden pokus o obnovu kopce Góra Sołtysia. Dokonce byl postaven lyžařský vlek včetně osvětlení, brzy však byl rozkraden. Dnes si stěží všimnete sjezdovky. Na vrcholu kopce zbyly vnější zdi rozhledny. Schody a vyhlídková terasa byly zničené. V další části zimního výletu dojděte k zeleně značené trase (ulicí Krośnieńskou), vedoucí do Staniszówa. Po cestě se můžete podívat na sídliště Slunečné údolí (Słoneczna Dolina). Sídliště je na hranici Jelení Góry a obce Podgórzyn. Dále půjdete zeleně značenou turistickou trasou, u kostela ve Staniszowě zahnete na kopec Witosza, skvělé vyhlídkové místo. Po cestě na Witoszi si můžete odpočinout u jeskyní, ve kterých kdysi žil věštec Hans Rischmann. Najdete tu infopanely. Výlet v zimě trvá cca dvě až tři hodiny.
• Procházka k Perle západu: Procházková a cyklistická stezka vedoucí k turistické chatě Perla západu (Perła Zachodu) je ten nejlepší směr zimních rodinných výletů z Jelení Góry. V tomto ročním období na trase převažují pěší turisté, lze proto bezpečně vychutnávat kouzelnou zimní krajinu. Stezka je velmi oblíbená, proto i přes vydatnou sněhovou nadílku můžete počítat s průchodností stezky. Budete-li mít trochu víc času a lepší zimní boty, doporučujeme krátkou odbočku z vlastní trasy k rozhledně na Kopci Křivoústého (Wzgórze Krzywoustego). V roce 2009 zrestaurována rozhledna, jíž místní kvůli jejímu tvaru přezdívají „houbou“ (Grzybek) a ze které lze obdivovat Jelení Góru a okolí, je vidět z daleka. 22 metry vysoká rozhledna, zakončena zvoncovitou kopulí, byla na tomto místě postavena roku 1911. Peníze na její stavbu sbírali 20 let. Bohužel v zimě je rozhledna z bezpečnostních důvodů mimo provoz. Čtyřkilometrová trasa podél koryta řeky Bóbr je vhodná i pro starší a méně zdatné osoby. Na konec procházky vás čeká možnost dát si horký čaj a občerstvení v turistické chatě Perla západu, která patří organizaci PTTK (polský protějšek Klubu českých turistů) a která má více než 85letou tradici. Chata sama o sobě stojí za návštěvu. Průlomový úsek řeky Bobru mezi Jelení Górou a Siedlęcinem je velmi atraktivní. Skalnaté břehy soutěsky dosahují výšky 20 metrů. Na konci procházky vás u chaty zaujme výhled ze strmého útesu na jezero Modré (Jezioro Modre). V 18. stol. patřila procházka soutěskou Borowy Jar mezi oblíbené. Podle tehdejší romantické módy byl nedaleký kopec Siodło (Sedlo) přeměněn na „Zahradu múz“. Dodnes se skalní útvar na vrcholu jmenuje Úrania. V zimě nedoporučujeme se vydávat na okolní kopce. Bezpečnější je procházka žlutě značenou tzv. návštěvnosti soubory cookie.

Čas délky pochodu uváděný v mapách (polské turistické mapy neuvádějí počty kilometrů, ale časy pro zdolání trasy) musíte počítat minimálně dvojnásobně. V „procházkovníku” z polské strany Krkonoš představujeme známé a populární trasy, ale také ty méně navštěvované. Stačí si jenom vybrat.

Kdy Jelení Horu navštívit?

Ptáte-li se, jaká je nejlepší doba na návštěvu Jelení Hory, vězte, že každá sezóna přináší své vlastní jedinečné zážitky. Pokud máte rádi pěší turistiku, cyklistiku nebo jen procházky v přírodě, jaro a léto jsou ideálním obdobím. To se tu navíc koná mnoho kulturních festivalů a venkovních akcí. Na podzim můžete obdivovat zlatavé odstíny lesů a užít si méně rušné turistické stezky. Zima pak nabízí výborné lyžařské a snowboardové podmínky v nedalekých střediscích.

Super info pro lyžaře: Přijíždíte do Jelení Hory v zimě? Díky blízkosti Sklářské Poruby si užijete i parádní lyžovačku.

Polská kuchyně: Co ochutnat?

Polská kuchyně je známá svou výraznou chutí a bohatstvím tradičních receptů. Určitě vyzkoušejte pirohy (polsky pierogi). Toto oblíbené polské jídlo je dostupné v mnoha variantách. Jedná se o plněné knedlíky, které mohou být plněné masem, zelím, sýrem, houbami nebo ovocem, například borůvkami. Placki ziemniaczane jsou zase bramborové placky, často podávané se zakysanou smetanou nebo cukrem. Milovníci polévek by pak měli ochutnat žurek. Tato tradiční polská polévka s nakyslou chutí se často podává v chlebové misce. Její základem je fermentovaný kvas, do kterého se přidává klobása, vejce a další ingredience. Polským národním jídlem je pak bigos. Jedná se o pomalu dušené jídlo z různých druhů masa, klobásy, zelí, hub a dalšího koření.

Jídlo	Popis	Doporučení
Pierogi	Plněné knedlíky (maso, zelí, sýr, houby, ovoce)	Ochutnejte různé varianty
Placki ziemniaczane	Bramborové placky	Se zakysanou smetanou nebo cukrem
Žurek	Polská polévka s nakyslou chutí, v chlebové misce	Tradiční specialita
Bigos	Dušené jídlo z masa, zelí, hub a koření	Polské národní jídlo