Česká republika a Slovensko se pyšní jednou z nejdokonalejších a nejhustších sítí turistického značení na světě. Společně s Českou republikou patříme ke světové špičce, protože máme jednu z nejdokonalejších a nejhustších sítí turistického značení nejen v Evropě, ale i ve světě. Málokdo si však uvědomuje, kolik práce a péče za těmito barevnými značkami stojí. Kdo turistické značky maluje? Jak se rozhoduje, kudy povedou nové trasy? Co vlastně znamenají jednotlivé barvy? A mohu se přidat k týmu dobrovolníků a podílet se na malování značek?
Značka, ať už v přírodě nebo na mapách, je symbol, jehož cílem je poskytnout turistům informace o směru cesty, vzdálenostech, průchodnosti terénu, místech zájmu či dalších důležitých údajích.
Věděli jste, že Slovensko má více než 15 500 km značených turistických tras pro pěší turistiku? Kromě více než 15 500 km značených pěších tras má Slovensko také téměř 500 km značených tras pro lyžařskou turistiku. O značení se na Slovensku stará KST - Klub slovenských turistů.
Turistické značení je nepostradatelnou součástí české krajiny a dělá z Česka ráj pro pěší turistiku. Díky pečlivé práci značkařů se můžeme spolehnout, že nás barevné pruhy bezpečně dovedou k cíli.
Pokud chodíte českou krajinou, nemohli jste si nevšimnout barevných pruhů zvýrazněných po okrajích zářivě bílou barvou.
Turistické značení má v našich luzích a hájích velkou tradici a patří ke světové špičce. Ale ruku na srdce, opravdu se vyznáte ve všech značkách určených pro turistiku? A nemáme na mysli pouze pěší turistiku, cyklistiku, jízdu na koni nebo systém značení tras pro lyžaře. Existuje spousta dalších značek, například pro řidiče na silnicích anebo pro malá i velká plavidla na říčních cestách České republiky.
Historie a význam turistického značení
Tradice značených turistických tras sahá v Česku až do konce 19. století. První značka byla vyznačena v roce 1889 Klubem českých turistů (KČT) na trase z Berouna ke Karlštejnu. Hned rok po svém vzniku, konkrétně v květnu 1889, začal Klub značit turistické trasy okolo Prahy. Úplně první turistická trasa KČT byla dokončena 11. května 1889 a vedla ze Štěchovic ke Svatojánským proudům. Druhou nejstarší značenou turistickou trasou je Cesta Vojty Náprstka. Klub českých turistů ji vyznačil v červnu 1889, rok po založení a pojmenoval po svém zakladateli.
Až do první světové války se pro turistické značení používala výhradně červená. Později se začalo značit i barvou modrou a od roku 1916 se používají čtyři barvy, jak je známe dnes.
O turistické značení se dodnes stará Klub českých turistů. Turistické značky obnovují dobrovolníci, kteří každý rok projdou stovky kilometrů tras a ručně přemalují staré nebo poškozené značky. Tento proces se provádí přibližně jednou za tři roky.
České turistické značení je svou metodikou a kvalitou nejlepší na světě. Základem je jednoduchost pásové značky, kterou od českého KČT řada zemí převzala.
Pásová turistická značka v ČR
Typy turistického značení
Při turistice se nejčastěji setkáváme s pásovými značkami, ale existují i další typy značení, jako jsou šipky, koncové značky, místní značení, prameny, zříceniny nebo naučné stezky.
Na první pohled může systém značení působit složitě, ale ve skutečnosti je velmi logický. V Česku se používají čtyři základní barvy:
- Červená - hlavní, dálkové trasy (např. hřebenovky, hlavní turistické stezky)
- Modrá - regionálně důležité trasy
- Zelená - kratší místní trasy
- Žlutá - spojovací nebo přístupové trasy
Červená barva je vždycky výrazná, upozorňující na nějaké riziko. Typické je to u dopravních značek. Ty turistické červenou barvou upozorňují jak na délku trasy (kterou si ovšem každý může přizpůsobit vlastním potřebám), tak na náročnost, tedy terén a převýšení.
Většina turistických tras na Slovensku je značena pásovými značkami, které se skládají ze tří vodorovných pruhů. Střední pás, který určuje barvu značené trasy, je červený, modrý, zelený nebo žlutý. Oba krajní pásy jsou bílé a mají za úkol značku více zviditelnit. Oba krajní pásy jsou bílé pro lepší viditelnost. Tyto značky mají čtvercový tvar o velikosti přibližně 10 × 10 cm.
V ostrých lomech cesty nebo při jejím odbočení na jinou komunikaci je pásová značka doplněna na šipku. Na společném úseku několika značených tras se používá vícebarevná značka, pro místní trasy je někdy použito místní značky.
Na koncích značených tras najdete koncovou značku a různé krátké významové odbočky jsou značeny speciálními značkami odbočka k vrcholu nebo vyhlídce, ke zřícenině hradu, ke studánce a k jinému zajímavému objektu. Tzv. Na turistické trasy nás nasměrují rozcestníky, v Tatrách známé jako tzv. „hříbky“.
Ve městech, vesnicích, na křižovatkách s jinou značenou trasou a na dalších turisticky významných místech je malované značení doplněno tabulkami a směrovkami. Z tabulky se dozvíte název místa, popř.
Naučné stezky
Naučné stezky v ČR jsou turistické trasy, které spojují přírodu s poznáním a vzděláním. Po cestě jsou rozmístěny informační tabule, které návštěvníky seznamují s historií, geologií, faunou či flórou dané oblasti. Naučné turistické značky se značí zeleným šikmým pruhem na bílém čtverci. Stezky mohou vést chráněnými krajinnými oblastmi, kolem historických památek nebo přírodními rezervacemi. Některé jsou interaktivní a určené speciálně pro děti, například s hádankami či úkoly.
Kromě turistických tras můžeme na Slovensku najít i naučné stezky, které jsou označeny speciální značkou. V Národním parku Nízké Tatry najdeme například Naučnou stezku Demänovská dolina. Ta začíná u Mikulášské chaty, měří 13 km a vede přes Vrbické pleso až k horní hranici lesa. Během cesty se turisté dozvědí více o fauně, flóře, koloběhu vody v přírodě, ale také o historii hornictví, salašnictví a Slovenském národním povstání. Jednou z nich je Naučná stezka Hrebienok, která začíná ve Starém Smokovci (část Hrebienok), měří 4 km a má 9 zastávek. Tato stezka poskytuje informace o historii Hrebienku, vzniku tatranských dolin a složení žulového podloží. Další zastávky informují o tatranských lesích, Studeném potoce a vegetačních stupních. Stezka končí u Rainerovy útulny, odkud vede krásná cesta k vodopádům Studeného potoka.
Naučná stezka prochází údolím řeky Sázavy a po svazích vrchu Medník. Začíná i končí na železniční zastávce Petrov u Prahy. Naučná stezka Svatojánské proudy vede romantickým hlubokým skalnatým údolím řeky Vltavy, úsekem bývalých Svatojánských proudů, nyní zatopených Štěchovickou přehradní nádrží. Největší popularitu zažila stezka v meziválečném období, kdy na březích Vltavy vznikaly první trampské osady.
Značení cyklistických tras
V České republice se používají dva základní druhy značení - silniční a terénní. Převažuje silniční značení, které se používá na většině značených cyklotras. Značky mají žlutou pokladovou barvu a jsou označeny symbolem kola. Trasy jsou značeny čísly nebo logy a mohou být doplněny i piktogramy.
V terénu cyklisté najdou značky podobného stylu jako jejich kolegové „dálnoplazové“ a běžkaři. Krajní pásy jsou vyznačeny žlutou barvou. Terénní značení se používá hlavně na trasách určených pro horská kola (MTB). Silničním cyklistům je určeno rozšířenější značení pomocí žlutých cedulí se symbolem kola, které připomínají svým tvarem podobné směrovky, jaké se používají pro motorovou dopravu.
Značená síť cyklotras používá jedno až čtyřmístná čísla podle důležitosti tras. Jedno a dvoumístnými čísly jsou vyznačeny dálkové národní trasy. Třímístnými čísly jsou vyznačeny regionální trasy a čtyřmístnými čísly pak trasy místního významu.
Možná jste si všimli také tras, které jsou označeny logem - tyto značky se používají pro vyznačení evropských cyklistických tras EuroVelo a tematických tras jako jsou např. Vinařské stezky, nebo některé přeshraniční dálkové trasy. Takto značené trasy mohou vést v souběhu s číslovanými trasami nebo samostatně. Pokud vedou trasy samostatně, používají se loga místo čísla trasy, jestliže vedou logované trasy po číslovaných trasách, používá se logo spolu s číslem trasy. Například evropská trasa EV4 vede po národní trase č. 39 a proto na směrových tabulkách už není logo uvedeno.
U některých úseků cyklotras mohou být doplňující tabulky nebo piktogramy. Patří k nim mnohdy cyklisty opomíjený příkaz „Cyklisto, veď kolo“, „Schody“, „Nebezpečná zvířata“ či „Elektrický ohradník“. Piktogramy pak značí cyklistickou infrastrukturu v okolí a zajímavosti na trase.
Příklady značení cyklotras
Značení lyžařských tras
Značení lyžařských tras se v podstatě neliší od značení tras pěších, používá se stejných druhů značek, stejné tabulky i směrovky, zachovávají se i jejich rozměry. Odlišná je pouze barva krajních pásů značek, která je oranžová. Vnitřní pás pak může být červený, modrý, zelený nebo bílý.
Značení hipostezek (jezdeckých tras)
Také pro jezdce na koních existují speciální značky. Na hipostezkách se setkáte s barevným kruhem v bílém čtverci. Barvy se používají stejné jako pro pěší turisty a značí je KČT. Každá hipostezka má své římské číslo, které odpovídá její barvě: červené trasy č. 101-299, modré trasy č. 301-499, zelené trasy č. 501-699 a žluté trasy č. 701-899. Jízdárenské okruhy jsou vyznačeny barevným symbolem podkovy v bílém čtverci.
Značení pro motoristy
Jinak je to v případě značení pro motoristy - ty na hlavní kulturní a turistické cíle v blízkém okolí upozorňují velké hnědé tabule. Řidiči se s nimi setkají na silnicích I., II. a III. třídy i u dálnic a na rychlostních komunikacích.
Značení na vodních cestách
Stejně jako se musí motoristé řídit dopravními značkami, tak i vůdci rekreačních plavidel mají stejnou povinnost vůči značení vodních cest. „Řidiči za kormidlem“ tj. vůdci malých plavidel by měli věnovat svou pozornost zejména značkám vymezujícím plavební dráhu - značí ji dva bílo-červené kosočtverce. Bílé strany znamenají bezpečné proplutí, naopak červené strany značí jízdu mimo plavební dráhu. Důležitý je také znak pro zákaz proplutí vyznačený podobně jako turistické značky, avšak prostřední pruh je bílý a krajní pásy mají barvu červenou.
Proces značení nových tras
Značení nové trasy není jen tak - musí být schváleno Klubem českých turistů, obcemi a vlastníky pozemků. Novou trasu navrhuje KČT ve spolupráci s obcemi a vlastníky pozemků. Po schválení se trasa vyznačí v terénu a zaznamená do map.
Po pečlivém naplánování přichází na řadu značkaři, kteří vytyčí trasu v terénu. První značení se provádí nejčastěji na stromy, kameny nebo sloupy, aby bylo co nejtrvanlivější.
Rozcestníky a směrovky
Na turistických rozcestnících najdete směrovky s názvy míst a vzdálenostmi. Kromě klasických směrových značek existují i speciální symboly, například naučné stezky (NS) nebo odbočky k zajímavostem. Na rozcestnících najdete směrovky s názvy míst a vzdálenostmi. Aktuální trasy lze najít i v turistických mapách nebo aplikacích jako Mapy.cz.
Příklad turistického rozcestníku
Nejznámější turistické trasy v Česku
Jak už bylo zmíněno, Česko se pyšní jednou z nejhustších a nejlépe značených sítí turistických tras na světě. Na více než 43 000 kilometrech se můžete vydat za dobrodružstvím napříč horami, lesy i historickými městy - a to s jistotou kvalitního značení, které nemá ve světě obdoby. A které trasy patří mezi ty nejznámější a nejnavštěvovanější?
Stezka Českem
Nejdelší turistická trasa v Česku je Stezka Českem, která vede napříč celou republikou. Má dvě hlavní větve: severní (1 051 km) a jižní (1 048 km). Obě začínají a končí na hranicích - severní vede od nejzápadnějšího bodu ČR (Královský kámen) k nejvýchodnějšímu (Bukovec), zatímco jižní prochází více vnitrozemím. Trasa vede přes hory, lesy, národní parky i historická města a je inspirována dálkovými pochody jako Pacific Crest Trail v USA.
Cesta česko-polského přátelství v Krkonoších
Nejznámější turistická trasa v Česku je Cesta česko-polského přátelství v Krkonoších. Tato hřebenová stezka měří přibližně 28 km a vede po hranici mezi Českem a Polskem od Pomezních bud k Špindlerově boudě. Trasa nabízí úchvatné výhledy na Krkonoše a prochází kolem ikonických míst, jako jsou Sněžka (1 602 m n. m.), Luční bouda nebo Obří důl. Stezka je oblíbená mezi turisty z obou zemí a je sjízdná i v zimě na skialpech. Díky své popularitě je jednou z nejfrekventovanějších hřebenových tras v Česku.
Značení v zahraničí
Český systém značení patří k nejlepším na světě a inspiroval i další země. České turistické značení používají i další státy, například Chorvatsko, Brazílie, či rumunský Banát. V roce 2023 se k nim přidalo Mongolsko. První symbolické značení se uskutečnilo 15. června a školení pro mongolské značkaře začne letos v září.
Zanechat komentář