Nevyčerpaná dovolená je častým tématem při ukončení pracovního poměru, během zkušební doby i při dlouhodobé nemoci. Pokud končíte pracovní poměr a máte nevyčerpanou dovolenou, tak se musí zaměstnavatel řídit zákoníkem práce, který stanovuje jasná pravidla.
V České republice má každý zaměstnanec pracující na hlavní pracovní poměr právo na čtyři týdny dovolené ročně. Pokud zaměstnanec svůj pracovní poměr ukončí v průběhu roku, nárok na dovolenou se tedy počítá poměrně podle počtu odpracovaných měsíců.
Jestliže výhody nevyplývají ze zákona, je pak na rozhodnutí zaměstnavatele, zda je poskytne a za jakých podmínek. Obvyklou praxí je nařízení čerpání dovolené ještě před skončením pracovního poměru. Musí však být dodrženy podmínky stanovené zákoníkem práce, tj. dohoda trvá alespoň 4 týdny.
Podle zákoníku práce by měla být dovolená vyčerpána do konce roku, za který zaměstnanci náleží. Pokud si zaměstnanec nestihne z vážných důvodů dovolenou vybrat, lze její zbytek převést do dalšího roku.
Zaměstnavatel má ale právo zaměstnanci vybrání dovolené nařídit, a to i ve výpovědní lhůtě. Ne vždy ale zaměstnanec stihne všechnu dovolenou vybrat.
Jen a pouze v případě skončení pracovního poměru je tak nárok na proplacení nevyčerpané dovolené, aniž by docházelo k jejímu faktickému čerpání. Nárok na proplacení nevyčerpané dovolené zaměstnanci vzniká jen v případě ukončení pracovního poměru. Za žádných jiných okolností nevyčerpanou dovolenou proplatit nemůžete - ani kdyby o to zaměstnanec požádal.
Ukončení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele nemá na nárok zaměstnance žádný vliv - i pokud dostane zaměstnanec výpověď, stále mu zůstává nárok na proplacení dovolené, pokud si ji nemůže vybrat.
Zákoník práce ve svém § 222 (v odstavci 2) jasně stanoví, že náhrada mzdy nebo platu za nevyčerpanou dovolenou náleží pouze v případě skončení pracovního poměru. Nehraje přitom roli, jakým způsobem byl pracovní poměr ukončen. Nevyčerpanou dovolenou tedy není možné zaměstnanci proplatit, a to i kdyby o to sám zaměstnanec požádal.
Pokud vám při ukončení pracovního poměru zůstane nevyčerpaná dovolená, zaměstnavatel je povinen vám ji proplatit. Výše této náhrady se určuje podle průměrného výdělku.
Výpočet náhrady mzdy za nevyčerpanou dovolenou
Náhrada za nevyčerpanou dovolenou se vyplácí ve výši průměrného výdělku (§ 222 zákoníku práce). I při čerpání dovolené je nárok na náhradu mzdy nebo platu ve stejné výši: Podle ust. § 222 odst.
Výše této náhrady se určuje podle průměrného výdělku. Jak se vypočítá jeho výše?
Průměrným výdělkem se pro pracovněprávní účely rozumí průměrný hrubý výdělek (nestanoví-li pracovněprávní předpisy jinak). Ustanovení o průměrném výdělku bychom nalezli v § 351 až § 362 ZP. Pro jeho výpočet jsou jasně daná pravidla a nelze se od nich odchýlit. A to ani zakotvením ve vnitřním přepisu zaměstnavatele či v kolektivní smlouvě.
Průměrný výdělek zjistí zaměstnavatel (podle ust. § 353 odst. 1 zákoníku práce) z hrubé mzdy nebo platu zúčtované zaměstnanci k výplatě v rozhodném období a z odpracované doby v rozhodném období.
Tento průměrný výdělek zjišťujeme za tzv. rozhodné období, a to k 1. dni následujícímu po skončení kalendářního čtvrtletí. Tedy k 1. 1., 1. 4., 1. 7. a k 1. 10. kalendářního roku.
Není-li v zákoníku práce dále stanoveno jinak, je rozhodným obdobím (podle ust. § 354 odst. Rozhodným obdobím je zásadně předchozí kalendářní čtvrtletí, tj. Průměrný výdělek se (podle ust. § 354 odst. 2 zákoníku práce) zjistí k prvnímu dni kalendářního měsíce následujícího po rozhodném období.
Jestliže tedy pracovní poměr skončí např. 31. ledna, jako tomu bylo v řešeném případě (spis. zn. NS ČR: 21 Cdo 1220/2023), potom je rozhodným obdobím IV. Jestliže pracovní poměr skončí např. 31. prosince, potom je rozhodným obdobím rovněž IV. kalendářní čtvrtletí (roku, v němž skončil pracovní poměr), protože zaměstnanci vzniká právo na náhradu mzdy nebo platu za nevyčerpanou dovolenou dnem následujícím po dni, kdy pracovní poměr skončil, což je 1. leden následujícího kalendářního roku, a jemu předcházejícím kalendářním čtvrtletím je právě IV. Jestliže pracovní poměr skončí např. 30. listopadu, pak je rozhodným obdobím III.
Jestliže zaměstnanec v rozhodném období neodpracoval alespoň 21 dnů, použije se (podle ust. § 355 odst. Pravděpodobný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy nebo platu, kterých zaměstnanec dosáhl od počátku rozhodného období, popřípadě z hrubé mzdy nebo platu, kterých by zřejmě dosáhl; přitom se přihlédne zejména k obvyklé výši jednotlivých složek mzdy nebo platu zaměstnance nebo ke mzdě nebo platu zaměstnanců vykonávajících stejnou práci nebo práci stejné hodnoty (ust. § 355 odst.
Za dobu čerpání dovolené přísluší zaměstnanci náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku (§ 222 ZP).
Příklad výpočtu:
Pan Josef pracuje u firmy STROJE, s.r.o. jako technik s týdenním úvazkem 40 hodin týdně. Jeho měsíční mzda činí 35.000 Kč. Tento průměrný hodinový výdělek ve výši 205,08 Kč se použije při výpočtu náhrady mzdy za dovolenou pro celé 2. čtvrtletí (od 1. 4. 2021 do 30. 6. 2021).
Pan Josef pracuje u firmy STROJE, s.r.o. jako technik s týdenním úvazkem 40 hodin týdně. Jeho PHV na 2. čtvrtletí činí 205,08 Kč. Ve dnech 12. 4. 2021 až 16. 4. 2021 čerpal dovolenou. Výpočet náhrady: 12. 4. 2021 až 16. 4. Za dobu dovolené bude zaměstnanci zúčtována náhrada mzdy ve výši 8.203,20 Kč hrubého. Způsob zaokrouhlování celkové náhrady mzdy není v zákoníku práce upraven. Pouze v § 142 ZP je stanoveno, že celková mzda nebo plat se zaokrouhlují na celé koruny nahoru. Doporučujeme metodiku zaokrouhlování jednotlivých složek mzdy či náhrady mzdy stanovit ve vnitřním předpisu (v souladu s používaným SW).
Online kalkulačka mzdy za dovolenou v roce 2024
Mzda za dovolenou (přesněji náhrada mzdy za dovolenou) se vypočítá z průměrné hrubé mzdy za předchozí kalendářní čtvrtletí a z počtu odpracovaných dnů v předchozím čtvrtletí. Tedy pokud jedete na dovolenou v srpnu, vypočítává se náhrada mzdy ze mzdy za 2. odpracovaných hodin. Tím se dostane průměrná hrubá hodinová mzda. Průměrná hrubá hodinová mzda se pak vynásobí počtem hodin dovolené. Tj. vypočítá se náhrada za dovolenou (hrubá) jako Náhrada mzdy za dovolenou - otázky a odpovědi Jaká je výše náhrady za dovolenou a z jakého průměru se vypočitá?Výpočet náhrady mzdy se odvíjí od Vašeho průměrného výdělku v předchozím kalendářním čtvrtletí, které předchází tomu, v němž dovolenou čerpáte. Když tedy budete čerpat dovolenou v květnu, náhrada mzdy se bude počítat z výdělku za první čtvrtletí, tj. za leden až březen.
Pro zaměstnance, kteří si chtějí nárok na dovolenou při výpovědi zjistit sami, je k dispozici řada nástrojů, jako jsou online kalkulačky dovolené. Tyto kalkulačky pracují na základě jednoduchých údajů, které zaměstnanec zadá, jako je délka pracovního poměru v roce, počet dnů dovolené, na kterou má nárok, a již vyčerpaná dovolená.
Další důležité body
Přečerpání dovolené: V případě, kdy nepředvídaně dojde k přečerpání dovolené (v daném kalendářním roce, popřípadě za část kalendářního roku), je zaměstnanec povinen dle § 222 odstavce 4 ZP vrátit již vyplacenou náhradu mzdy za takto čerpanou dovolenou.
Dovolená a smrt zaměstnance: Zaměstnanec s úvazkem 40hod týdně strávil v měsíci březnu 3 týdny na zahraniční dovolené, v dubnu ale vážně onemocněl a v měsíci červnu zemřel. Pozor, v tomto případě peněžitá práva zaměstnavatele smrtí zaměstnance zanikají.
Dodatková dovolená: Pan Alois ukončil pracovní poměr dne 30. 4. 2021. K tomuto dni u něj zaměstnavatel eviduje zůstatek 40 hodin řádné dovolené a 10 hodin dodatkové dovolené. PHV na 2. čtvrtletí činí 350,10 Kč. Za 10 hodin nevyčerpané dodatkové dovolené náhrada mzdy zaměstnanci nepřísluší (§ 222 odst. 5 ZP). Dodatková dovolená musí být vždy vyčerpána přednostně.
Je třeba dávat pozor na situaci, kdy vám zaměstnavatel z organizačních důvodů na jeho straně, které mají za následek zánik pracovního poměru, nepřiděluje práci. „Pokud v takovém případě zaměstnavatel nepřiděluje či nemůže přidělovat zaměstnanci práci, jedná se o překážku na straně zaměstnavatele. Zaměstnavatel vám nemůže nařídit čerpání dovolené po dobu, kdy jste již na překážkách z důvodu na straně zaměstnavatele.
Pokud nastane situace, kdy zaměstnance propouštíte pro nadbytečnost, kvůli organizačním změnám a podobně, obvykle jde o překážku v práci. Místo toho ale můžete zaměstnanci přikázat čerpání dovolené.
Zaměstnanec může také o dovolenou požádat během výpovědní doby. To znamená, že neskončí až k poslednímu dni daného měsíce, ale odejde například o tři dny dříve.
Ne vždy je však možné, aby si zaměstnanec zbytek dovolené vybral, ať už z důvodu pracovních povinností nebo provozních potřeb zaměstnavatele. Takže pokud si nemůže zbytek dovolené vybrat, má zaměstnanec ze zákona nárok na proplacení dovolené při ukončení pracovního poměru.
Další možností je převedení dovolené k novému zaměstnavateli. O převedení musí zaměstnanec požádat ještě před ukončením pracovního poměru, musí s tím souhlasit oba zaměstnavatelé a je to možné, pouze pokud ke změně dochází během roku, ne na jeho přelomu. Pokud u vás zaměstnanec končí k 31. 12. a od 1. 1.
Mezi zaměstnanci někdy panuje mylná představa, že si nevyčerpanou dovolenou mohou nechat proplatit. To je ale možné, jen pokud přechází do nového zaměstnání.
Neodpověděl vám článek na váš problém? Vyřešte libovolný právní problém s týmem Dostupného advokáta! Do 24 hodin vám navrhneme řešení vaší situace a spočítáme, kolik vás to bude stát. Cena za vypracování návrhu je 390 Kč.
Zanechat komentář