Vodní elektrárna Štěchovice patří mezi nejvýznamnější technické stavby, které se začaly stavět v době první republiky.
Vodní Dílo Štěchovice
Vodní elektrárna Štěchovice I. byla druhým postaveným článkem vltavské kaskády (1938-1944). Její nádrž má obsah 11,2 mil. m³ vody a slouží hlavně k vyrovnání odtoku ze špičkové elektrárny Slapy. Elektrárna je vybavena 2 soustrojími s Kaplanovými turbínami.
Provoz přečerpávací vodní elektrárny Štěchovice II. s umělou nádrží na kopci Homole o obsahu 500 000 m³ byl zahájen v roce 1947. Na začátku 20. století byla řeka Vltava hojně využívána jak pro voroplavbu, tak pro klasickou plavbu. Přepravovalo se hlavně dřevo, kámen a sůl. Tehdy vznikly první návrhy na stavbu dvou vysokých přehrad u Slap a na Orlíku.
Co Uvidíte Během Exkurze?
Slyšeli jste někdy o tzv. vltavské kaskádě? Součástí tohoto souboru elektráren na řece Vltavě je i vodní dílo Štěchovice, které tvoří hned dvě elektrárny.
Během exkurze proto nezapomeneme prozkoumat strojovnu elektrárny Štěchovice I, kde vyrábí proud dva generátory. Pomocí vody je u nás roztáčí Kaplanovy turbíny.
Neminete ani venkovní rozvodnu 110 kV spolu s vývodovými a distribučními transformátory. V elektrárenském areálu je umístěna také strojovna přečerpávací elektrárny Štěchovice II. Ta pro svůj provoz využívá horní nádrž, která se nachází na přilehlém kopci Homole.
Štěchovice jsou opravdu zajímavou cílovou destinací jen kousek od Prahy. Obě elektrárny tu stojí zhruba od konce 2. světové války a jsou obklopené krásnou přírodou. Když se objednáte na prohlídku, dostanete se přímo do provozu, což je vážně neopakovatelný zážitek.
Naše prohlídka se vydařila na jedničku. Během exkurze vás pustí přímo do areálu elektrárny. Průvodce vám vše dopodrobna vysvětlí a odpoví na dotazy. Na závěr jsme navštívili horní nádrž přečerpávací elektrárny. Bylo krásné počasí, takže by byla škoda tuto možnost vynechat.
Prohlídka elektrárny byla úžasná, stejně tak i výklad. Pan průvodce nám ze své praxe vyprávěl skvělé příběhy nejen o štěchovické elektrárně, ale i celé kaskádě, funkčnosti a zapojení do regulace přenosové sítě.
Vodní Elektrárna Vrané Nad Vltavou
Vodní elektrárna Vrané nad Vltavou patří k důležitým článkům vltavské kaskády. Díky pravidelné údržbě a průběžným modernizacím je dnes schopna vyrábět ze stejného množství vody více elektřiny. Poslední velké generální opravy soustrojí TG1 (rok 2009) a TG2 (2007) totiž znamenaly navýšení průměrné účinnosti o více než 5 % a růst průměrné roční výroby o 2,4 milionu kWh.
Dvě soustrojí dokáží za několik desítek roztočit vertikální Kaplanovy turbíny na 150 otáček za minutu a využívat energii vody ve prospěch člověka. V plném provozu je pohání 180 kubíků vody za vteřinu.
Vodní Elektrárna Slapy
Vodní elektrárna Slapy je umístěna na vodní nádrži Slapy na Vltavě, asi 25 km jižně od Prahy. Patří mezi první elektrárny budované po II. světové válce. Elektrárna využívá gravitační hráze, tj. hráze stojící a udržované na daném místě vlastní vahou. Hráz je posazena na místě zvaném Svatojánské proudy do skalních stěn v úzké soutěsce. Na hrázi jsou dobře patrná čtyři přelivová pole s uzávěry 15x8 m, která slouží k odtoku vody v čase povodní.
V elektrárně jsou instalované tři Kaplanovy turbíny pro spád 56 metrů o celkovém výkonu 3 x 48 MW. Voda je přiváděna k turbínám třemi ocelovými přivaděči o průměru 5 m uzavíratelnými na vtoku ocelovými rychlouzávěry s hmotností 32 tun.
Každý turbogenerátor má vlastní řídící systém a po přifázování do sítě jsou pomocná zařízení turbogenerátoru napájena z pomocného generátoru.
Elektrická energie z generátorů o napětí 10,5 kV je vyváděna přes transformátory do rozvoden 22 a 110 kV. Tyto rozvodny se na rozdíl od jiných elektráren nacházejí přímo v hrázi elektrárny. Rozvodna 110 kV je ve venkovním provedení.
Elektrárna pokrývá především špičkové výkony a je dálkově regulována z centrálního dispečinku ve Štěchovicích. V případě havarijních stavů je však možné ovládat elektrárnu místně.
Vodní elektrárna Slapy byla první velkou stavbou vltavské kaskády po II. světové válce. Jezero o obsahu 270. mil. m3 je vytvořeno betonovou gravitační hrází o výšce 65 m. Přehradní jezero o ploše 14 km2 a délce 44 km dosahuje k vývaru elektrárny Kamýk.
Na plný výkon je schopna najet za 136 vteřin. Z centrálního dispečinku ve Štěchovicích se dle potřeby celostátní energetické soustavy dálkově reguluje výkon slapské elektrárny.
Vodní dílo Slapy bylo postaveno v letech 1949 - 55. Přehrada je umístěna v úzké soutěsce na konci Svatojánských proudů a má originální konstrukční řešení.
Vodní elektrárna, uvedená do provozu v letech 1955 - 56, má instalována 3 soustrojí s Kaplanovými turbínami pro spád 56 m. Voda je na turbíny přiváděna 3 ocelovými potrubími zabetonovanými v hrázi. Vtok je vybaven ocelovými rychlozávěry a provizorním hrazením.
Elektrická energie z generátorů o napětí 10,5 kV je vyvedena přes transformátory do rozvodny 110 kV umístěné v hrázi. Odtud je energie vedena kabely v šikmé šachtě hráze až nad hladinu horní vody na portály.
Dne 18. prosince navštívili studenti druhých ročníků tříd E2 a C2b vodní elektrárnu Slapy. Studenti se zde dozvěděli, co vlastně stojí za celým procesem výroby elektrické energie ve vodní elektrárně. Také se podívali do jinak nepřístupných prostor, jako jsou řídící místnost, kontrolní stanoviště a rozvodna 22 kV. Největší pozornost upoutala především již zmíněná rozvodna 22 kV, kde proběhla názorná ukázka nebezpečnosti takto vysokého napětí. Dále byly ukázány podzemní chodby přehrady.
Technické Parametry Vodní Elektrárny Slapy
| Parametr | Hodnota |
|---|---|
| Umístění | Vodní nádrž Slapy |
| Typ turbíny | 3x Kaplanova |
| Spád | 56 m |
| Celkový výkon | 144 MW |
Zanechat komentář