Když se řekne Turecko, většině lidí se vybaví zamilované telenovely, turistické město Alanya a Modrá mešita. Turecko ale nabízí mnohem víc. Protože se nás na Turecko ptáte hodně často, připravili jsme podrobného průvodce vším, co budete potřebovat. V tomto článku tak najdete praktické zkušenosti i triky. Kdyby vás napadlo, co ještě doplnit, dejte určitě vědět do komentářů.
Turecko by se dalo nazvat jako poevropštělý orient. V jedné ulici procházíte kolem moderních budov a podnikatelů v oblecích, hned za rohem na zemi klečí hospodyňka v barevných šalvárech (širokých kalhotách) a čistí koberec, opodál sedí stařík v kavárně, kam si zašel na vodní dýmku. Turecko a jeho vstřícná atmosféra vás prostě dostanou. Všude vás čeká něco, co jste ještě nezažili. Zasněžené vrcholky hor až do výšky přes pět tisíc metrů, dechberoucí památky od dob Babylonské říše přes antiku a raný středověk až po Osmanskou říši, čajové plantáže, velká města, zapomenuté vesnice i nádherné průzračné moře.
Ze západu na úplný východ Turecka je to podobně daleko jako z Prahy do Istanbulu. Pobřeží Černého moře zase nabízí úplně jiné podnebí než pobřeží Středozemního a Egejského moře. Už balíte? Ne?
Proč do Turecka jet
Plánujete v létě objevovat Egejskou či Tureckou riviéru, poznávat orientální kulturu, koupat se v průzračném moři či objevovat historické památky? Pro hladký průběh vaší dovolené je důležité mít vše potřebné.
Převážně hornatá země s nížinami při pobřeží je jednou z nejstarších trvale osídlených oblastí na světě. Najdeme zde jak antické památky tak pozůstatky byzantských chrámů i minarety. Moderní dějiny státu jsou spjaty se jménem Mustafa Kemal, známý jako Atatürk, Otec Turek, který založil Tureckou republiku, zemi zmodernizoval a zavedl řadu reforem.
Turecko patří mezi nejnavštěvovanější země v Asii. Jeho větší část leží na poloostrově Malá Asie, z menší části pak zasahuje i do jihovýchodní Evropy. Pobřeží jsou omývána Středozemním, Egejským a Černým mořem, krásných míst na dovolenou je tu proto dostatek.
Kdy do Turecka jet
Byť oficiálně začíná turistická sezona v zemi v průběhu května, je ideální dobou pro návštěvu měsíc červen. Teploty zde v tuto dobu dosahují 30 stupňů, moře mívá kolem 25 stupňů. Sezona potom vrcholí během července a srpna, kdy ale teploty šplhají i ke čtyřicítkám. Jedete-li do Turecka za turistikou, volte období mezi druhou polovinou září a půlkou října.
Turecko je zemí, kde si na své přijdou jak rodiny s dětmi, starší lidé, cestovatelé i obdivovatelé historických památek. Služby jsou v hotelech na velice dobré úrovni, mnohdy srovnatelné s Evropou.
Za letní dovolenou a zábavou se nejčastěji jezdí na Tureckou riviéru rozprostírající se mezi městy Antalya a Alanya, a na Egejskou riviéru na jihozápadě Turecka v blízkosti řeckých ostrovů. Nejvíce navštěvovanými středisky jsou letoviska Alanya, Side, Belek a Antalya, resp.
Jak se do Turecka dostat
Cesta do Turecka je poměrně rychlá, letecky něco málo přes dvě hodiny. Například v Istanbulu jsou hned dvě letiště (na asijské a evropské straně), z Prahy se tam dostanete již od 1000 Kč jedním směrem. Občas se vyplatí letět z Vídně nebo polských letišť - můžete trefit na ceny i o polovinu nižší. Na pravidelných linkách do Istanbulu létají společnosti Pegasus Airlines a Turkish Airlines.
Do Antálie lze v sezoně koupit přímou zpáteční letenku již od tří tisíc korun. Z Vídně, Mnichova nebo Norimberka najdete víc odletů i nabídek. Mezi jednotlivými městy můžete létat za částky pohybující se v řádu stokorun.
Toužíte-li po troše dobrodružství, můžete jet trasu Česká republika - Istanbul i autobusem. Vede přes Slovensko, Maďarsko, Srbsko a Bulharsko a trvá zhruba 36 hodin včetně přestupu v Sofii, kde vyměníte autobus za turecký, který vás doveze na obrovské autobusové nádraží Bayrampasa.
Pokud pojedete na vlastní pěst, tedy autem, cesta potrvá zhruba 36 hodin včetně přestávek. Silnice jsou ve všech státech, přes které pojedete, kvalitní, pravděpodobně se zdržíte na bulharských a tureckých hranicích, kde jsou celníci velmi pečliví.
Stopover v Istanbulu při letu s Turkish Airlines
Turecká státní aerolinka nabízí lety do ohromného množství světových destinací, které často vychází cenově velmi příznivě. Co ale většina lidí neví, je to, že delší přestup v Istanbulu můžete skvěle využít k prohlídce města. Turkish Airlines pro přestupy o délce 6 až 24 hodin nabízí několik variant tour po městě, nazývá je TourIstanbul. Stačí si prohlídku rezervovat na přepážce v mezinárodním příletovém terminálu.
Tour jsou zdarma a pokud kvůli nim z nějakého důvodu nestihnete navazující let, máte nárok na bezplatný přesun rezervace na další volný let. Druhá možnost je pak možnost, která se přímo jmenuje Stopover in Istanbul. Tu využijete při přestupech o délce alespoň 20 hodin, kdy máte nárok i na hotel zdarma. Jen je potřeba o něj zažádat alespoň 72 hodin dopředu. Zároveň ale můžete buď koupit zvlášť letenky z Prahy do Istanbulu a z Istanbulu dál, nebo využít takzvanou multi-city rezervaci (za mě lepší řešení).
Počasí v Istanbulu není stejné jako například na jihu Turecka, nejlépe jej zjistíte na těchto stránkách. Nedoporučuji návštěvu Istanbulu v letních měsících, protože bývá opravdové horko, teploměry ukazují víc jak 40 °C a věřte, že byste si chození po městě vůbec neužili. Vyrazte v dubnu nebo květnu, případně říjnu nebo začátkem listopadu. Do přímořských letovisek se vydejte koncem jara, či začátkem podzimu. Kolem Antálie a Alanye budete mít jistotu velmi příjemných teplot a koupacího moře nejméně do poloviny listopadu. Ač se spousta lidí diví, i v Turecku padá sníh, především na východě země, kde teploty sahají dokonce hluboko pod bod mrazu.
Víza a podmínky vstupu
Pro občany České i Slovenské republiky platí v Turecku bezvízový styk. V rámci bezvízového styku můžete v zemi zůstat vždy jen 90 dnů v průběhu 180 dnů. Není tak možné po 90 dnech jen přejet hranice do sousední země a znovu automaticky získat 90denní vstup.
Cestujete-li autem, nebuďte překvapení, až ho celníci na hranicích zapíší do vašeho pasu. V případě, že auto není vaše, je důležité mít plnou moc majitele. Platí to i pro auta na leasing.
Peníze
Místní měnou je turecká lira (TRY), v turistických oblastech běžně přijímají i eura a americké dolary. Prodavači si ale určují vlastní kurz, který je samozřejmě výhodný především pro ně, takže doporučuji platit výhradně místní měnou. Prakticky všude ve městech a turistických destinacích se dá platit kartou, hotovost vybírejte z bankomatů, které vydají jak eura, tak dolary a liry. Na cesty určitě obecně doporučuji zařídit si kartu Revolut. Kurz, kterým převádí koruny na turecké liry, je mnohem výhodnější než kurz, který vám dá vaše banka, když platíte kartou k českému účtu. Peníze na Revolut přitom nejsnáz pošlete právě platbou z vaší české karty.
Pozor - některé turecké bankomaty vám při výběru naúčtují celkem nehorázný poplatek. Naštěstí vás informují ještě před dokončením výběru a můžete výběr včas zrušit. Pokud byste přecijen chtěli měnit ve směnárně, nejlépe vyjde vyměnit si peníze už doma. Větší obnosy tureckých lir je občas potřeba objednat dopředu, v menších směnárnách v podstatě vždy. Přímo v Turecku vám pak nejlépe vyjde výměna z eur.
Přibližné ceny
Pokud chcete, může být Turecko opravdu velmi levné. Hlavně bavíme-li se o neturistických oblastech a venkově. Rovnou počítejte s tím, že ceny uvedené kdekoliv na internetu pravděpodobně nebudou aktuální. Hlavně pokud jsou uvedené v tureckých lirách. Inflace se projevuje na cenách skoro všeho a zdražuje se zhruba po čtvrtletích.
Jak po Turecku cestovat
Turecko je obrovská země. Při cestování z jednoho města do druhého můžete využít dálkové autobusy. Už samotná jízda po silnici je zážitek a možná vám přijde, že jedete na horské dráze, ale věřte, že Turci mají řízení v malíčku a není se čeho bát. Spolehlivá je třeba společnost Metro Tourism, která jezdí po celé zemi. Například lístek z Istanbulu do Ankary koupíte on-line nebo na některé z poboček, vyjde na necelých 500 Kč a cesta potrvá šest hodin.
Nejrychlejším způsobem cestování je bezpochyby letadlo. Zatímco byste z Istanbulu do Antálie jeli autobusem přes 10 hodin, letadlem tam jste za necelou hodinu, ceny se pohybují v řádu stokorun. Pro některé trasy využijete i vlaky. Jsou moderní, klimatizované a vybavené postelemi pro delší tratě. Hodí se například v případě, že jedete z Ankary do Izmiru, kdy budete na cestě 15,5 hodiny včetně jednoho přestupu. Lístek koupíte on-line zde, ovšem myslete na to, že se linky zobrazí méně než měsíc před plánovanou jízdou, takže nespěchejte.
Jestli si chcete cestování udělat trošku nevšedním, vsaďte na lodní dopravu. Cesta z Istanbulu do Bursy (kde mají ten nejlepší iskender kebab) stojí od stokoruny za osobu a trvá dvě hodiny. V Turecku jsou rozšířené i skútry a pohled na ně je občas vskutku komický. Nejednou jsem viděla tímto způsobem cestovat celou rodinu včetně dětí v batolecím věku. Nespornou výhodu skútry opravdu mají - dostanete se rychleji z kolony stojících aut. Chcete-li sportovat a zároveň si prohlédnout třeba istanbulskou část Kadiköy, půjčte si kolo. Podél pobřeží je několik stanovišť isbike. Hned vedle bývá i stánek, kde vyřídíte kartu (zhruba 200 Kč). Bicykl nemusíte vracet na stejném místě, ale klidně někde jinde.
Po celé zemi samozřejmě můžete využít služeb taxi - klasická žlutá auta. Nasedejte jen do těch, která na boku mají napsané poznávací značky, ostatní jsou nelegální. Specifickým dopravním prostředkem je i dolmuš, hromadný miniautobus. Mávnete na něj a řidič vám zastaví. Když budete chtít vystoupit, stačí říct, nemusíte hlídat zastávky.
Městskou hromadnou dopravu můžete využívat bez neustálého kupování lístků. Kupte Istanbulkart v Istanbulu, Antalyakart v Antálii…, prodávají ji v každé trafice s nápisem Akbil a v automatech Biletmatik. Samotná karta stojí zhruba 50 Kč a při odjezdu ji nikam nemusíte vracet, je vaše (třeba na památku). Je dobíjecí a sami určujete, kolik peněz si přednabijete. Některá města navíc postupně zavádí možnost platby kartou (MasterCard nebo Visa) přímo při nástupu.
Můžete také pořizovat žetony v automatech zvaných Jetonmatik, ale osobně to považuji za nepraktické, protože je budete muset koupit před každou jízdou (můžete jich koupit naráz i více, ale hromadu kovu u sebe asi nosit nechcete), ne všude Jetonmatiky jsou… Navíc vás cestování s nimi vyjde dráž než např. Na zastávkách jsou vyvěšeny jízdní řády, které z nástupiště odjíždějí na čas, nicméně např. Cestování v MHD je bezpečné, jen pozor na kapesní zloděje.
Ubytování
Turecko nabízí skoro neomezenou škálu ubytování od prostého pokoje za pár babek v rodinném penzionku po luxusní resorty a unikátní hotely, třeba vytesané ve skále. Pozor - přímo v Turecku nefunguje Booking.com, celá stránka je zablokovaná. Z domova si na ní ale bez problémů ubytování rezervujete. V Turecku pak buď musíte použít VPN, nebo hledejte na Expedia.com a Hotels.com.
- Apartmány: Ve městech za mě asi nejlepší možnost.
- Guesthousy a penziony: Jsou levnější než hotely a často nabízejí jednodušší zařízení. Zato ale máte po ruce milé majitele, kteří vám rádi poradí, nasměrují na pěkná místa i skvělé jídlo, nebo vám sami uvaří.
- Hostely: Přespání před letem, v průběhu vícedenního výletu, pár dní v Istanbulu mimo úplné centrum, proč ne.
Jaké je jídlo v Turecku?
Turecká kuchyně se řadí mezi jedny z nejchutnějších na světě. Skládá se především ze zeleniny, rýže a grilovaného masa. V některých oblastech se můžete těšit i na různé stews - dušené pokrmy trochu podobné našemu guláši.
Hlavním denním jídlem bývá snídaně. Na stůl vyskládají různé druhy sýrů, salámy, olivy, vejce na tisíc způsobů, marmelády, zeleninu, halvu a různé plněné i neplněné pečivo. Vše zapíjí litry horkého čaje.
Jako turisté se budete stravovat především na ulici, hlad ale určitě mít nebudete. Na každém rohu je totiž přinejmenším stánek s kebabem. Nepočítejte ale s kebabem, na který jste zvyklí z Česka. Kebab obecně je maso, přičemž to grilované na tyči a vložené mezi rozkrojený chléb se jmenuje doner kebab; zabalené v pita chlebu je zase durum. Na ulici taky můžete narazit na nabídku balik ekmek, což je sendvič s rybou.
Na ulicích také narazíte na stánky s čerstvými džusy z pomerančů nebo granátových jablek. Pokud zavítáte do restaurace, čeká vás bohatá nabídka. Ať zvolíte cokoliv, rozhodně neprohloupíte. Mleté maso na tisíc způsobů, hovězí či kuřecí maso, rýže, bulgur nebo různě připravená zelenina zasytí každého.
Turecké dezerty jsou velice sladké, například typická baklava je hojně zalitá přesladkým sirupem. Nic pro diabetiky.
Hygiena a nemoci
České pojišťovny s klienty v Turecku řeší nejčastěji střevní potíže. „Ty mohou být způsobeny odlišností místní kuchyně, která využívá výrazně více koření než česká. Častější příčinou však bývá nedostatečná hygiena.
V Turecku je podle Káni řada klinik na evropské úrovni, zároveň jsou však v zemi i zařízení s výrazně nižším standardem. „Některé kliniky vnímají pacienta především jako zdroj zisku. U nesmluvních klinik se často setkáváme s jevem, kterému se říká overtreatment, tedy nadměrná léčba či vyšetřování, které sice nemají význam pro určení diagnózy, zato však výrazně prodražují výsledný účet.
Pojišťovny proto doporučují v případě zdravotních potíží zavolat na asistenční službu hned, jak to bude možné. „V dané lokalitě dokáže doporučit vhodné lékařské zařízení, u kterého garantuje rozsah i kvalitu služeb. Některá pojištění ale nemusí pokrývat zranění při v Turecku oblíbených aktivitách, jako jsou například lety horkovzdušným balonem, parasailing, jízda na čtyřkolce či projížďka na koni.
Bezpečnost
Turecko je z většiny civilizovaná země, kde se nemusíte bát nečekaných nepříjemností. Nezapomeňte také na kvalitní cestovní pojištění.
Turecko je bezpečné, pozor dávejte snad jen na kapesní zloděje, kteří se pohybují především v turistických místech.
Byť se politická a ekonomická situace v zemi v poslední době pod vládou prezidenta Erdogana mění, je Turecko považováno za relativně bezpečné území. Turisté by si měli dát pozor v místech se zvýšenou koncentrací osob a při cestě do východních a jihovýchodních oblastí.
Pro turistické cesty kratší než 90 dní nejsou požadována víza, ministerstvo zahraničí doporučuje rovněž platnost cestovního pasu alespoň 150 dní ode dne vstupu do země.
Samotná žena mimo letovisko či větší město vzbudí pozornost, choďte raději s mužským doprovodem. Přepadení nejsou tak častá, objevují se krádeže a případy znásilnění, vyhněte se proto přespávání pod širákem.
Opravdu dobrý pozor je potřeba dávat při pohybu na silnicích. V Turecku mají vozidla přednost před úplně vším, předpisy se zde příliš nedodržují, naopak velice časté je zde používání klaksonu.
Podle zástupců českého ministerstva zahraničních věcí se řidiči v Turecku můžou také často setkat s nerespektováním semaforů, nepoužíváním směrovek či světel za tmy, s auty jedoucími v protisměru, nedodržováním rychlosti a podobně.
Zástupci ministerstva zahraničí varují před cestami do oblastí se silnou přítomností a operacemi tureckých ozbrojených sil. Opatrní by měli být cestovatelé v Istanbulu, Ankaře, Izmiru a dalších větších městech a v regionech při hranicích se Sýrií, Irákem a Íránem. „Doporučujeme důsledně se vyhnout větším skupinám osob a demonstracím, vzhledem k riziku použití násilí, slzného plynu a vodních děl.
Časté jsou v zemi namátkové či cílené kontroly totožnosti, a to jak na veřejnosti, tak i na silnicích a v hromadné dopravě. Zvýšenou opatrnost radí zástupci ministerstva zahraničí Češkám i při využívání masážních a podobných služeb, a to i ve velkých hotelových komplexech.
Náboženství, svátky, tradice
Turecko je muslimská země, to ale neznamená, že během návštěvy budete nějak omezováni, naopak. Nikdo nebude po ženách chtít, aby se zahalovaly, s výjimkou mešit, kam je vstup zakázaný s odkrytými koleny a rameny, což platí pro ženy i muže. Ženy si navíc musí zakrýt vlasy šátkem. Nemusíte ho nosit u sebe, vše dostanete před vstupem.
Osobně doporučuji vynechat návštěvu mešit v pátek, který je pro muslimy něco jako neděle, tudíž je v mešitách plno. Pokud i v kterýkoli jiný den uslyšíte z minaretů svolávání k modlitbě, počítejte s tím, že vás dovnitř pustí až poté, co modlitby skončí.
Turecko se dělí na dva tábory - první zbožňuje Ataturka, zakladatele sekulární turecké republiky, a ten druhý současného proislámského prezidenta R. T. Erdogana. Ani o jednom z nich nemluvte hanlivě, pro určité skupiny lidí jsou to národní hrdinové. Totéž se týká kurdských otázek.
Nejvýznamnějším dnem Turecka je rozhodně Den založení Turecké republiky, který se slaví 29. října. Všude uvidíte turecké vlajky, děti oblečené do červeno-bílé (národní barvy), pořádají se různé oslavy, lidé tančí, zpívají a ukazují, jak moc jsou na svou zemi a na zakladatele republiky Ataturka pyšní.
Ramadán je pohyblivý svátek, kdy muslimové od východu do západu slunce nejí, nepijí a celkově se chovají nejlépe, jak mohou. Některé obchody jsou v této době zavřené, nebo otevírají až po večeři. Jednotlivá města pro své obyvatele často pořádají hromadné večeře, takže až na ulici uvidíte obrovský stůl plný jídla, nebojte a přidejte se!
Co byste ještě měli vědět
- Víte, že tulipány původně nepochází z Holandska, ale byly dovezeny právě z Turecka? Každý rok je po celé zemi vysázeno několik milionů tulipánů, například v roce 2016 jich bylo jen v Istanbulu přes třicet milionů.
- Turecko je skutečně rozmanité, proto na ulicích potkáte ženy oblečené „po evropsku“, ženy se šátkem okolo hlavy, nebo ty, kterým jsou vidět třeba jenom oči.
- Turci nerespektují osobní prostor. Cestujete-li s dětmi, budou je hladit nebo líbat na čelo či tváře.
- Turecko se od ČR liší ve všech směrech. Místní lidé jsou velmi vřelí. Rádi si popovídají - budou se ptát, budou se zajímat.
- Turecké záchody původem nejsou turecké, ale maďarské, ovšem Turkům už je nikdo neodpáře. Najdete je téměř všude. Na veřejných záchodcích často bývají i normální, „naše“ záchody. Pokud ne, berte to jako dobrodružství.
- Bakšiš neboli spropitné se přímo očekává. V restauracích například bývají krabičky s nápisem „bahšiš“, kam můžete vhodit nějakou tu minci jako výraz spokojenosti.
- Na trzích se smlouvá. Pokud vám prodejce sdělí částku třeba 100 lir, vy řekněte 50. On bude snižovat, vy zvyšovat, až se dostanete zhruba na 65 nebo 67 lir, což je přijatelné pro oba.
- V Turecku je v době letního i zimního času o hodinu více.
- Turecká zmrzlina se jmenuje dondurma a je naprosto unikátní! Neroztéká se, naopak je tak tuhá, že mnohdy visí v obchůdcích na háku u stropu. Vyrábí se z kozího mléka, cukru a nezaměnitelné ingredience z hlíz divokých orchidejí.
- Přestože je cca 89 % obyvatel muslimského vyznání, Turecko je sekulární zemí bez státního náboženství.
- Turecko je převážně asijský stát, jeho menší část se nalézá v jihovýchodní Evropě.
Zanechat komentář