Žádost o dovolenou je formální dokument, kterým zaměstnanec žádá svého zaměstnavatele o udělení volna. Správně napsaná žádost je klíčová pro hladký průběh plánování dovolené a minimalizaci administrativních komplikací.
Vzor žádosti o dovolenou
Níže naleznete vzor žádosti o dovolenou, který můžete použít jako základ pro vytvoření vlastní žádosti:
JUDr. Věra Bognárová
Žádost o dovolenou
Zaměstnanec: ................................... (jméno a příjmení), narozen dne ..................... číslo OP ....................... trvale bytem .........................
Zaměstnavatel: .......................................... (uvést jeho přesné označení, sídlo, IČ), zastoupený ..............................................
Zaměstnanec žádá o dovolenou / dodatkovou dovolenou v době od ................. do ....................
Datum: .............................. Podpis zaměstnance .........................
Čerpání dovolené schválil: ............................ (podpis oprávněného zaměstnance)
Důležité aspekty žádosti o dovolenou
- Formulář: Formulář „Dovolenka“ slouží zaměstnancům k žádosti o čerpání dovolené na zotavenou v souladu s ustanovením § 217 zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb.).
- Osobní údaje: Zaměstnanec v žádosti uvádí osobní identifikační údaje, konkrétní termín dovolené včetně rozsahu v hodinách, a místo, kde bude dovolenou trávit.
- Schválení: Je třeba uvést datum podpisu žádosti a zajistit její schválení vedoucím pracovníkem.
- Po dovolené: Po dovolené se doplňuje skutečný počet čerpaných hodin a datum návratu do zaměstnání.
Díky správnému a včasnému vyplnění předejdete komplikacím s výplatou mzdy, plánováním směn i administrativními nesrovnalostmi.
Právní úprava čerpání dovolené
Pravidla určení čerpání dovolené jsou upravena v § 217 ZP a § 218 ZP. Zaměstnavatel určuje čerpání dovolené i v případě, že zaměstnanec požádá o čerpání dovolené a jeho nadřízený, do jehož kompetence spadá určení doby čerpání dovolené tohoto zaměstnance, mu k čerpání dovolené v požadovaném termínu dá souhlas.
Pokud by totiž zaměstnavatel zaměstnanci souhlas k čerpání dovolené nedal, zaměstnanec by dovolenou čerpat nemohl a jeho případná nepřítomnost v práci by nebyla považována za dovolenou, ale podle okolností by mohlo jít např. o neomluvenou nepřítomnost v práci (neomluvenou absenci).
Zákoník práce však v jednom případě ukládá zaměstnavateli žádosti zaměstnance o čerpání dovolené vyhovět. Povinnost je uložena v § 217 odst. 5 ZP.
Povinnost vyhovět žádosti
Podle § 217 odst. 5 ZP je povinnost žádosti vyhovět v případě:
- požádá-li zaměstnankyně zaměstnavatele o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení mateřské dovolené,
- zaměstnanec požádá o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení rodičovské dovolené do doby, po kterou je žena oprávněna čerpat mateřskou dovolenou.
Aby byl zaměstnavatel povinen žádosti zaměstnance nebo zaměstnankyně vyhovět, musí být žádost podána do skončení čerpání mateřské (u zaměstnance rodičovské) dovolené.
Dovolená po mateřské/rodičovské dovolené
Čerpání dovolené bezprostředně po skončení mateřské dovolené (popř. u muže po skončení rodičovské dovolené v rozsahu mateřské dovolené, kterou je oprávněna čerpat žena) má podle právní úpravy do 31. 12. 2020 pro zaměstnankyni nebo zaměstnance tu výhodu, že takto vyčerpaná dovolená se nekrátí (viz komentář ke vzoru oznámení o krácení dovolené k výkladu právní úpravy do 31. 12. 2020). Od 1. 1. 2021 se zásada o nekrácení vyčerpané dovolené ruší.
Podle právní úpravy platné pro dovolenou, na niž právo vznikne zaměstnanci za rok 2021, která je přijata novelizací zákoníku práce zákonem č. 285/2020 Sb., nebude docházet ke krácení dovolené pro zameškanou pracovní dobu, protože koncepce vzniku práva na dovolenou je postavena na jiných základech.
Výměra dovolené je sice stále uváděna v násobcích týdnů, minimální výměra činí 4 týdny, konkrétní výše dovolené se však bude od roku 2021 odvozovat od týdenní pracovní doby zaměstnance, a to v závislosti na tom, zda bude pracovat po stanovenou týdenní pracovní dobu, anebo bude mít sjednán kratší pracovní úvazek.
Dovolená se za tyto překážky v práci nekrátí, ale budou v určité míře považovány jako doba odpracovaná pro vznik práva na dovolenou. Jako výkon práce se budou započítávat pouze do limitu 20násobku stanovené nebo kratší týdenní pracovní doby, to přibližně odpovídá současné úpravě krácení dovolené až za prvních 100 zameškaných pracovních směn.
Jestliže zaměstnanec v kalendářním roce, za který se dovolená zjišťuje, neodpracuje ani 12násobek své týdenní pracovní doby, zameškané doby uvedené v § 216 odst. 2 ZP se za výkon práce nebudou považovat.
Podle právní úpravy platné od 1. 1. 2021 tak žádost zaměstnance nebo zaměstnankyně o určení čerpání dovolené postupem podle § 217 odst. 5 ZP nemusí nutně znamenat výhodu pro zaměstnance v tom, že tím získá celý rozsah práva na dovolenou za příslušný kalendářní rok.
Vzhledem k tomu, že ustanovení § 217 odst. 5 ZP nedoznalo po 1. 1. 2021 žádné legislativní změny, není ani důvod pro změnu náhledu na povinnost zaměstnavatele a zaměstnavatel by měl zaměstnanci, pokud o čerpání dovolené požádá, určit čerpání celého práva na dovolenou za tento kalendářní rok, příp. i zbývající z předchozího kalendářního roku, pokud nebude zaměstnancem vyčerpána.
Teprve k 31. 12. konkrétního kalendářního roku zaměstnavatel může zjistit, jaký je přesný rozsah nároku v hodinách na dovolenou, protože výši ovlivní i délka zameškané doby, která se nebude považovat za výkon práce.
Na rozdíl od právní úpravy do 31. 12. 2020, která obsahovala pojistku proti případnému následnému krácení dovolené za zameškanou dobu, nová právní úprava tuto pojistku neobsahuje, tím se musí přihlížet k faktickému rozsahu zameškané pracovní doby, a právo zaměstnance na dovolenou může být proto nižší než za právní úpravy do 31. 12. 2020.
Dojde-li k tomu, že zaměstnanec vyčerpá z nároku na dovolenou za příslušný kalendářní rok více, nežli mu právo vznikne, je povinen podle § 222 odst. 4 ZP vrátit vyplacenou náhradu mzdy nebo platu za dovolenou nebo její část, na kterou ztratil právo, popř. na niž mu právo nevzniklo, a zaměstnavatel je podle § 147 odst. 1 písm. e) ZP oprávněn náhradu mzdy nebo platu za dovolenou, na niž zaměstnanec ztratil právo nebo na niž mu právo nevzniklo, srazit zaměstnanci ze mzdy.
Žádost zaměstnance o čerpání dovolené nemusí být písemná.
Šablony ke stažení
Některé firmy mají žádanky o dovolené, takzvané dovolenky, integrovány do dalších softwarových systémů. Pokud ale mezi ně nepatříte, nebo prostě jen potřebujete vytvořit dovolenku zvlášť, potom se vám může hodit šablona, kterou můžete zdarma stáhnout.
- Dovolenka ve formátu XLS můžete bez problémů použít nejen v tabulkovém kalkulátoru MS Excel, ale i v libovolném kompatibilním kancelářském balíku (Open Office, Libre Office, Google Apps, Office 365).
- Dovolenka v souboru PDF je pak určena především k vytištění, případně k použití v mobilních zařízeních - v tabletech a v chytrých telefonech. V případě PDF můžete k prohlížení a tisku použít libovolný prohlížeč PDF, například Adobe Reader, ale dnes rovněž téměř i jakýkoli webový prohlížeč.
Šablona pro dovolenky je nastavena tak, aby se vytiskla na jednu stránku. Nicméně tisk na vašem PC bude záležet také na nastavení, mimo jiné tiskárny.
Vzor žádosti o rodičovskou dovolenou
Níže je uveden vzor žádosti o poskytnutí rodičovské dovolené:
JUDr. Alena Čechtická, Ph.D.
Ludmila Rokosová
Sušilova 818
434 01 Most
OLYMPIE, s.r.o.
Chomutovská 77
434 01 Most
V Mostě dne 5. 4. 2017
Žádost o poskytnutí rodičovské dovolené
Vážení,
dne 7. 11. 2016 jsem v souvislosti s narozením mého syna Daniela Rokose nastoupila mateřskou dovolenou v délce 28 týdnů. Tato mateřská dovolená mi končí dnem 21. 5. 2017.
Žádám tímto o poskytnutí rodičovské dovolené až do věku tří let mého syna. Rodičovskou dovolenou budu čerpat v návaznosti na ukončení mé mateřské dovolené.
S pozdravem
..........................................
Ludmila Rokosová
Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnankyni a zaměstnanci na jejich žádost k prohloubení péče o dítě rodičovskou dovolenou.
Zanechat komentář