Zaměstnanci mají nárok na dovolenou, a za dobu jejího čerpání jim náleží náhrada mzdy nebo platu. Během čerpání tedy zaměstnanci nedostávají svůj běžný plat, ale náhradu mzdy. Tento článek se zaměřuje na to, jak se náhrada mzdy za dovolenou počítá, jaké jsou podmínky pro její vyplacení a na co si dát pozor.
Základní informace o náhradě mzdy za dovolenou
Náhrada mzdy za dovolenou a její rozsah je upraven dle zákoníku práce. Minimální výměra dovolené činí 4 týdny v kalendářním roce, ale existují výjimky (např. zaměstnanci státu mají 5 týdnů dovolené, pedagogičtí a akademičtí pracovníci mají nárok na 8 týdnů dovolené). Zaměstnanci přísluší za dobu čerpání dovolené náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného hrubého hodinového výdělku.
Jak se počítá náhrada mzdy za dovolenou?
Náhrada mzdy nebo platu za dovolenou se počítá z průměrného hodinového výdělku v kalendářním čtvrtletí, které předcházelo čtvrtletí, kdy v zaměstnání dovolenou čerpáte. Kalendářní čtvrtletí jsou čtyři: leden až březen, duben až červen, červenec až září a říjen až prosinec.
Jestli se tedy například letos chystáte odpočívat od práce například v srpnu, náhrada mzdy se vypočte z vašich výdělků za duben až červen. Při výpočtu náhrady mzdy se tedy nevychází z výdělků ve třech měsících, které vaší dovolené bezprostředně předcházely (i když to tak samozřejmě často vyjde), ale vždycky z kalendářních čtvrtletí.
Svůj průměrný hodinový výdělek zjistíte, když hrubou mzdu za příslušné čtvrtletí vydělíte počtem odpracovaných hodin. A právě tento průměrný hodinový výdělek je vstupním údajem při výpočtu náhrady mzdy. Mzdová účetní tedy musí sečíst hrubou mzdy za tři měsíce daného kalendářního čtvrtletí a to včetně případných měsíčních či čtvrtletních odměn nebo prémií (roční prémie se rozpočítávají). Takto sečtenou hrubou mzdu s veškerými prémiemi vydělí počtem odpracovaných hodin v daném kalendářním čtvrtletí.
Do hrubé mzdy nebo hrubého platu se započítávají i odměny a prémie. To má jeden příjemný důsledek: když si dovolenou správně načasujete, tedy vezmete si ji po kalendářním čtvrtletí, kdy vám zaměstnavatel přilepšil nějakou odměnou, bude náhrada mzdy za dovolenou vyšší, než by byla vaše mzda, kdybyste chodili do práce.
Pozor ale na to, jaký typ prémie vám šéf dal. Mimořádná prémie se započítává celá. Jestli jste ale dostali odměnu, která se váže k delšímu období, například roční nebo půlroční prémii či třináctý plat, zahrne se do hrubého výdělku za každý měsíc jenom poměrná část: v případě půlroční prémie jedna šestina, z roční prémie nebo třináctého platu dvanáctina.
Váš průměrný výdělek ale může stoupnout i jiným způsobem než odměnami: nižším počtem pracovních dnů (a tedy i hodin) v předchozím čtvrtletí, příplatky za práci přesčas, za práci ve svátek nebo o víkendu a podobně.
Zaměstnanci, kteří mají stejnou hrubou měsíční mzdu během roku není rozdíl ve výši náhrady mzdy a výší náhrady mzdy za čerpanou dovolenou. Výpočet náhrady mzdy je založen na postupu v zákoně č. 262/2006 Sb., ke kterému se vztahují §222, §352 - §354.
Náhrada mzdy se poskytuje v délce hodin připadajících na odpadlé směny. Při uplatnění pružné pracovní doby se poskytuje náhrada mzdy za hodiny odpovídající průměrné délce směny.
Příklad výpočtu:
Pan Čermák čerpá v červenci letošního roku 10denní dovolenou. Hrubá měsíční mzda za duben, květen a červen činí pokaždé 30.000 Kč, přičemž ve druhém čtvrtletí roku odpracoval pan Čermák celkem 520 hodin. Souhrnná hrubá mzda za druhé čtvrtletí činí 90.000 Kč.
Průměrný hodinový výdělek vypočítáme jako 90.000 Kč/520 hodin = 173,08 Kč. Náhrady mzdy za jeden den dovolené činí 1.384,64 Kč (173,08 Kč x 8 hodin) a celková náhrada mzdy za dovolenou činí 13.846,4 Kč (1.384,64 Kč x 10 dnů).
Ve druhém čtvrtletí, ze kterého se počítá náhrada mzdy pro dovolenou v červenci, měla průměrný hodinový výdělek 134,62 Kč (70.000 Kč hrubé a 520 odpracovaných hodin). Ve třetím čtvrtletí, tedy za červenec, srpen a září měla paní Čermáková souhrnnou hrubou mzdu 95.000 Kč a odpracovala 496 hodin. Průměrný hodinový výdělek bude tedy 191,53 Kč (95.000 Kč / 496 hodin). Rozdíl v náhradě mzdy za 10 dní dovolené u paní Čermákové činí 4.552,8 Kč (15.322,4 Kč - 10.769,6 Kč).
Specifické situace
Náhrada mzdy v nové práci
Jestli máte nové zaměstnání a nastoupili jste teprve v předešlém kalendářním čtvrtletí, stanoví se vám průměrný výdělek z doby od začátku pracovního poměru do konce předchozího kalendářního čtvrtletí. V případě, že jste v předchozím kalendářním čtvrtletí u zaměstnavatele odpracovali míň než 21 dní, nebude se náhrada mzdy odvozovat z průměrného výdělku, ale z očekávaného, pravděpodobného výdělku - tedy z hrubé mzdy, jakou byste dostali za předpokladu, že byste v předchozím čtvrtletí pracovali.
Při určování pravděpodobného výdělku se zohledňuje běžná výše vaší mzdy, případně výše mzdy kolegů, kteří pro zaměstnavatele dělají obdobnou práci.
Průměrný ani pravděpodobný hrubý výdělek nemůže klesnout pod hranici minimální mzdy. Ta pro rok 2024 dělá 18 900 Kč měsíčně (112,50 Kč za hodinu).
Jestli chcete čerpat dovolenou v nové práci, kde ještě nejste ani rok, bude se vám hodit i další z našich kalkulaček.
Dovolená při práci na DPP nebo DPČ
Nárok na dovolenou mají od roku 2024 také dohodáři, tedy lidé zaměstnaní na dohodu o provedení práce (DPP) nebo dohodu o pracovní činnosti (DPČ). Musí ale naplnit dvě podmínky. Aby dohodář získal u zaměstnavatele nárok na dovolenou musí:
- odpracovat alespoň 80 hodin
- dohoda trvat alespoň čtyři týdny
Zmíněných osmdesát hodin odpovídá čtyřem pracovním týdnům o dvaceti hodinách. Právě na dvacet hodin je pevně stanovená takzvaná fiktivní týdenní pracovní doba dohodáře, s ní se při výpočtu pracuje bez ohledu na to, kolik hodin týdně pracuje doopravdy.
Délka dovolené pro dohodáře závisí taky na tom, v jaké délce zaměstnavatel nabízí dovolenou zaměstnancům s pracovní smlouvou, jestli mají nárok na čtyřtýdenní minimum stanovené zákonem, nebo jestli jako benefit dostávají dovolenou delší.
Vzorec pro výpočet délky dovolené dohodáře vypadá takto: počet odpracovaných hodin : 52 × standardní výměra dovolené v podniku v týdnech.
Pro příklad řekněme, že dohodář pracoval ve firmě celý rok po pěti hodinách týdně a celkem odpracoval 260 hodin, tedy 13 týdnů s fiktivní pracovní dobou 20 hodin. Splněny jsou obě podmínky, dohod trvala přes 4 týdny a zaměstnanec odpracoval víc než 80 hodin.
Dovolená našeho dohodáře bude 260 : 52 × 4 = 20 hodin. Když nevyjde celé číslo, zaokrouhluje se na celé hodiny nahoru.
Dovolenou by si měl člověk vybrat v roce, ve kterém mu na ni vznikl nárok, a platí to i pro dovolenou u práce na dohodu. Pokud se ji vyčerpat během trvání dohody nepovede, může být po skončení dohody proplacena. Pokud ovšem člověku u téhož zaměstnavatele nenavazuje okamžitě dohoda jiná.
Řada dohodářů má u téhož zaměstnavatele jak hlavní pracovní poměr, tak dohodu navíc. V takových případech se doporučuje čerpat obojí dovolenou zároveň.
Zdanění náhrady mzdy za dovolenou
Ano, i náhrada mzdy za dovolenou se zdaňuje. Náhrada mzdy za dovolenou se daní stejně jako mzda. Totéž platí pro odvody zdravotního pojištění a sociálního pojištění.
V praxi se za měsíc, kdy jste měli dovolenou, jednoduše sečte vaše hrubá mzda za odpracované dny a náhrada mzdy za dovolenou. Souhrnná částka pak podléhá standardnímu zdanění a to daní z příjmu fyzických osob a pak se ještě odečítá sociální a zdravotní pojištění. Vše ve standardním zákonném rozsahu.
Nevyčerpaná dovolená
Zaměstnanci přísluší náhrada mzdy nebo platu za nevyčerpanou dovolenou pouze v případě skončení pracovního poměru. Zákoník práce dovoluje (a současně i přikazuje) poskytnout náhradu mzdy za nevyčerpanou dovolenou pouze při skončení pracovního poměru.
Náhradu mzdy nebo platu za nevyčerpanou dodatkovou dovolenou není možné poskytnout; tato dovolená musí být vždy vyčerpána, a to přednostně před řádnou dovolenou.
Zaměstnavatel má povinnost proplatit nevyčerpanou dovolenou jen v případě ukončení pracovního poměru. Podle zákoníku práce by měla být dovolená vyčerpána do konce roku, za který zaměstnanci náleží. Pokud si zaměstnanec nestihne z vážných důvodů dovolenou vybrat, lze její zbytek převést do dalšího roku.
Avšak jen v případě, že ukončujete pracovní poměr. Nezáleží přitom, jak a z čí strany k výpovědi došlo.
Práva a povinnosti zaměstnance a zaměstnavatele
Na co by si měli dát zaměstnanci pozor je to, že nemůžou čerpat dovolenou libovolně jak se jim zachce. Čerpání dovolené je totiž upraveno v § 217 zákoníku práce. Zaměstnavatel ale může délku a termín dovolené určit sám.
Dle § 217 zákoníku práce mimo jiné platí, že určenou dobu čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen písemně oznámit zaměstnanci alespoň 14 dní předem, pokud se nedohodne se zaměstnancem na kratší době.
Nárok na dovolenou vzniká v pracovním poěmru zaměstnanci, který v příslušném kalendářním roce u jednoho zaměstnavatele odpracoval aspoň 60 pracovních dní. V praxi se samozřejmě většina zaměstnavatelů snaží se zaměstnanci v rámci možností dohodnout a vycházet jim vstříc, nicméně konečné slovo má šéf. V zákoníku práce je to podtrženo formulací, podle které zaměstnavatel dovolenou „nařizuje“.
Smí mi zaměstnavatel zrušit už schválenou dovolenou? V krátkosti: ano. Může vás dokonce z už nastoupené dovolené odvolat. Pak je ale samozřejmě povinný „nahradit zaměstnanci náklady, které mu bez jeho zavinění vznikly proto, že zaměstnavatel změnil jemu určenou dobu čerpání dovolené nebo že ho odvolal z dovolené“. Zaměstnavatel by ale vždy měl dbát i na oprávněné zájmy zaměstnance.
Může mi zaměstnavatel zkrátit dovolenou? Zaměstnavatel smí zaměstnanci krátit dovolenou jen ve výjimečných případech. Takovým výjimečným případem je výhradně to, že zaměstnanec nepřijde bez omluvy do práce. Za každou hodinu neomluvené absence mu zaměstnavatel může škrtnout hodinu dovolené.
Tabulka: Kalendářní čtvrtletí a období pro výpočet náhrady mzdy
| Kalendářní čtvrtletí, ve kterém čerpáte dovolenou | Období, ze kterého se počítá průměrný výdělek |
|---|---|
| Leden - Březen | Předchozí rok: Říjen - Prosinec |
| Duben - Červen | Leden - Březen |
| Červenec - Září | Duben - Červen |
| Říjen - Prosinec | Červenec - Září |
Náhrada mzdy při překážkách v práci
V prvních dnech pracovní neschopnosti, při překážkách v práci nebo v průběhu dovolené - i v těchto dnech zaměstnanci dostávají od zaměstnavatele výplatu. Za tyto neodpracované hodiny se nejedná o mzdu, ale o náhradu mzdy.
Náhrada mzdy je příspěvek, který zaměstnavatel vyplácí zaměstnanci za dobu, kdy nemohl vykonávat práci, kterou by za běžných okolností vykonával. Pokud zaměstnanec onemocní, je v karanténě nebo má úraz, kvůli kterému zůstává na neschopence, nemocenská se mu počítá až od 15. kalendářního dne.
Náhradu mzdy svému zaměstnanci počítáte za hodiny, které by odpracoval a dostal za ně zaplaceno, kdyby nebyl na neschopence. Výše náhrady mzdy záleží na průměrném hodinovém výdělku. Ten se spočítá jako podíl hrubé mzdy a skutečně odpracovaných hodin za rozhodné období, tedy k prvnímu dni následujícím po kalendářním čtvrtletí (k 1. lednu, 1. dubnu, 1. červenci a 1. říjnu).
Příkladem mohou být poruchy výroby, výpadek dodávky potřebných součástek či surovin nebo nezajištění pracovních podmínek (překážky na straně zaměstnavatele). V každém případě zaměstnavatel vyplácí náhradu mzdy za hodiny, kdy kvůli překážkám nemohl zaměstnanec vykonávat práci (a za normálních okolností by pracoval).
Zanechat komentář