Druhá Mateřská Dovolená a Nárok na Dovolenou v České Republice

Příchod nového člena do rodiny je obdobím plným radosti a očekávání, ale také otázek ohledně pracovních záležitostí. Mnoho maminek si klade otázku, jak je to s dovolenou, když se vrací do práce po druhé mateřské dovolené a zda jim náleží dovolená i za toto období.

Druhá mateřská dovolená s sebou přináší spoustu radosti z rozrůstající se rodiny, ale i otázky ohledně nároku na dovolenou. Dobrou zprávou je, že vaše práva týkající se dovolené jsou chráněna i během druhé mateřské. Po skončení druhé mateřské se vracíte do práce s novou energií a zkušenostmi.

Dobrou zprávou je, že i během druhé mateřské dovolené máte nárok na dovolenou! Ano, slyšíte správně. Zákoník práce myslí i na maminky, které se rozhodnou pro další miminko. Nebojte se, nemusíte se hned ztrácet v právních textech. Zjednodušeně řečeno, i když jste doma s druhým dítětem, vaše předchozí práce se počítá.

Zákoník práce jasně stanovuje nárok na dovolenou i v případě, že se vracíte do práce po rodičovské dovolené a brzy znovu otěhotníte. Nemusíte se bát, že byste o své práva týkající se mateřské a dovolené přišly. Naopak, tato situace vám umožňuje čerpat další dny dovolené a užít si tak ještě více společných chvil s rodinou. Mnoho maminek využívá tuto dobu k tomu, aby se plně věnovaly svým dětem a budovaly s nimi pevné pouto. Jiné se zase během druhé mateřské vzdělávají a získávají nové dovednosti, které jim později pomohou v profesním životě.

Odpověď je jednoduchá: ano, i během mateřské a rodičovské dovolené vám vznikají nároky na dovolenou do budoucna. Zaměstnavatel je povinen vám poskytnout dovolenou i v případě, že jste nastoupila na druhou mateřskou dovolenou krátce po skončení první. Tento čas se vám počítá do délky vašeho pracovního poměru a vy tak neztrácíte žádná svá práva týkající se dovolené. Mnoho maminek tuto možnost využívá k tomu, aby si po skončení rodičovské dovolené prodloužily čas strávený s rodinou.

Představte si, že se vracíte z druhé mateřské a máte před sebou krásné dlouhé prázdniny s celou rodinou.

Vznik Nároku na Dovolenou

Zákoník práce jasně stanovuje nárok na dovolenou i v případě, že se vracíte do práce po rodičovské dovolené a brzy znovu otěhotníte. Nemusíte se bát, že byste o své práva týkající se mateřské a dovolené přišly. Naopak, tato situace vám umožňuje čerpat další dny dovolené a užít si tak ještě více společných chvil s rodinou.

Mnoho maminek využívá tuto dobu k tomu, aby se plně věnovaly svým dětem a budovaly s nimi pevné pouto. Jiné se zase během druhé mateřské vzdělávají a získávají nové dovednosti, které jim později pomohou v profesním životě.

Důležité je, že i během mateřské a rodičovské dovolené vám vznikají nároky na dovolenou do budoucna. Zaměstnavatel je povinen vám poskytnout dovolenou i v případě, že jste nastoupila na druhou mateřskou dovolenou krátce po skončení první. Tento čas se vám počítá do délky vašeho pracovního poměru a vy tak neztrácíte žádná svá práva týkající se dovolené.

Mnoho maminek tuto možnost využívá k tomu, aby si po skončení rodičovské dovolené prodloužily čas strávený s rodinou.

Jít znovu na mateřskou dovolenou je krásné období, ale co s dovolenou, na kterou máte ze zákona nárok? Nebojte se, vaše práva jsou chráněna a i během druhé mateřské dovolené se vám dovolená nadále nárokuje. Zaměstnavatel vám ji musí poskytnout po skončení mateřské dovolené. Můžete si ji vybrat najednou, nebo si ji rozdělit na části.

Druhá mateřská dovolená s sebou přináší mnoho radosti a zároveň otázek ohledně pracovních práv. Jednou z nich je i nárok na dovolenou. Dobrou zprávou je, že i během druhé mateřské dovolené vám vznikají dny dovolené za odpracované dny před jejím nástupem. Zákoník práce myslí na rodiče a chrání jejich práva, takže se nemusíte bát, že byste o dovolenou přišli. Naopak, po návratu do práce vás čeká zasloužený odpočinek s rodinou. Představte si, jak si užíváte krásné chvíle s dětmi a zároveň máte jistotu, že jste právně chráněni.

Mnoho maminek se po návratu z mateřské dovolené cítí odpočatě a plné energie, připravené znovu se pustit do pracovních výzev. Druhá mateřská dovolená není překážkou pro čerpání řádné dovolené.

Podmínky Nároku na Peněžitou Pomoc v Mateřství (PPM)

Podmínky nároku na peněžitou pomoc v mateřství (lidově mateřskou) stanoví zákon o nemocenském pojištění (z. č. 187/2006 Sb.). Nárok na peněžitou pomoc v mateřství vzniká pouze za splnění dvou daných podmínek. Žadatel o peněžitou pomoc v mateřství musí být v době nástupu na dávku nemocensky pojištěn (tj. z příjmu ze zaměstnání je odváděno pojistné na sociální zabezpečení), nebo musí trvat ochranná lhůta ze skončeného nemocenského pojištění. K tomu musí splňovat druhou, specifickou podmínku - být nemocensky pojištěn minimálně 270 dnů v posledních dvou letech před nástupem na tuto dávku (to je zhruba 9 měsíců nemocenského pojištění v rozložení dvou let). Tato podmínka nemusí být splněna jen u jednoho zaměstnavatele.

Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) mají nárok na peněžitou pomoc v mateřství, jen pokud si dobrovolně a po určitou dobu platí nemocenské pojištění. OSVČ musí splnit podmínku účasti na nemocenském pojištění osob samostatně výdělečně činných alespoň po dobu 180 dnů v období jednoho roku přede dnem nástupu na peněžitou pomoc v mateřství.

Aby občan nezůstal bez prostředků například v době, kdy jedno zaměstnání (pojištění) skončilo, ze zákona se na něj vztahuje ochranná lhůta. Ochranná lhůta pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství činí u žen, které byly ke dni skončení zaměstnání těhotné 180 kalendářních dnů ode dne zániku pojištění. Pokud pojištění trvalo kratší dobu, bude ochranná lhůta jen tolik kalendářních dnů, kolik dnů pojištění trvalo (pokud např. pojištění trvalo 3 měsíce, činí ochranná lhůta 3 měsíce). Nebo také pojištěnka, která pobírá nemocenské z dřívějšího pojištění až do nástupu na peněžitou pomoc v mateřství. V ostatních případech je ochranná lhůta jen 7 kalendářních dnů.

Kromě prvních 6 týdnů po porodu, kdy peněžitá pomoc v mateřství náleží výhradně matce, má na dávku nárok i otec dítěte nebo manžel ženy, která dítě porodila. Musí ovšem splňovat stejné podmínky pojištění jako žena, která porodila (účast na pojištění v době nástupu na peněžitou pomoc v mateřství, 270 dní účasti na pojištění v posledních dvou letech před nástupem na dávku). Navíc musí se ženou/matkou uzavřít dohodu v listinné podobě, že bude o dítě pečovat. V dohodě se uvede den, od něhož bude otec o dítě pečovat, den porodu a podpis matky, který je třeba úředně ověřit (lze přímo na OSSZ).

Výše Peněžité Pomoci v Mateřství

Výše peněžité pomoci v mateřství činí 70 % redukovaného denního vyměřovacího základu za kalendářní den. Denní vyměřovací základ se zpravidla zjišťuje z příjmu za 12 kalendářních měsíců před nástupem na dávku. U OSVČ se vychází z úhrnu měsíčních základů pojistného v rozhodném období před nástupem na dávku. Průměrný denní příjem se upravuje (redukuje) pomocí tří redukčních hranic.

Dávka se poskytuje 28 týdnů (resp. 37 týdnů, pokud žena porodí dvojčata nebo více dětí). Na peněžitou pomoc v mateřství může maminka nastoupit 8-6 týdnů před očekávaným dnem porodu s tím, že termín nástupu si v tomto rozmezí určí sama. Pokud nenastoupí nebo si neurčí takový den nástupu, počítá se za něj první den 6. týdne před očekávaným dnem porodu.

V případě, že by žena chtěla pracovat až do dne porodu, měla by vědět, že může, ale podpůrčí doba se jí od 6. týdne před plánovaným porodem počítá, s tím, že za dny, kdy žena pracuje, nemá na dávku nárok.

Žádost o Peněžitou Pomoc v Mateřství

Žádost o dávku se předává na předepsaném tiskopisu Žádost o peněžitou pomoc v mateřství. Ten vydá ošetřující lékař-gynekolog, u něhož je žena v předporodní péči. Lékař potvrdí v části A předpokládaný den porodu a žena vyplní požadované údaje v části B. Pokud se ženě narodí 2 a více dětí, pak pro nárok na delší podpůrčí dobu tj.

V kompetenci příslušné OSSZ je rozhodnout o nároku na dávku a její výši. Ze zákona je lhůta pro zpracování (výplatu) dávky do jednoho měsíce od data, kdy OSSZ obdrží doklady potřebné k její výplatě.

Písemné oznámení o druhu vyplácené dávky, její denní výši, výši denního vyměřovacího základu a době, za kterou byla dávka vyplacena, se zasílá současně s výplatou dávky. Oznámení se uvádí formou sdělení příjemci na výpisu z účtu nebo formou sdělení na poštovní poukázce (tzv. zpráva pro příjemce).

V případě, že oznámení bude delší než je povolený počet znaků na zprávě pro příjemce, zašle OSSZ písemné oznámení formou dopisu (jde o vydání oznámení v tzv.

Dovolená a Překážky v Práci

Pro posouzení rozsahu odpracované doby je nutné vzít v úvahu překážky v práci, které se v daném období vyskytly. Překážkami v práci rozumíme situace, ve kterých zaměstnanec či zaměstnankyně nemůže vykonávat práci, ale nejedná se o neomluvenou absenci (zameškanou směnu). Některé z nich se v neomezeném rozsahu považují za výkon práce a nárok na dovolenou během nich vzniká, u jiných existují určité podmínky a limity.

V následujících situacích se tedy nevyžaduje skutečný výkon práce, ovšem platí, že nelimitované překážky nebo jejich součet spolu se skutečně odpracovanou dobou musí trvat alespoň 4 týdny v kalendářním roce.

A) Nelimitované překážky - započítávají se v celém rozsahu:

• dočasná pracovní neschopnost vzniklá v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání,
• mateřská dovolená a rodičovská dovolená příslušející zaměstnanci do doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou,
• důležité osobní překážky v práci uvedené v nař. vl. č. 590/2006 Sb. (tj. vyšetření nebo ošetření ve zdravotnickém zařízení, účast zaměstnance na svatbě, pohřbu rodinného příslušníka, doprovod rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení atd.),
• doba ošetřování dítěte mladšího než 10 let nebo jiného člena domácnosti a doba péče o dítě mladšího než 10 let podle § 191 ZP nebo dlouhodobé péče podle § 191a ZP - viz § 348 odst. 1 písm. a) ZP,
• další překážky v práci na straně zaměstnance upravené v právních předpisech; jedná se například o překážky v práci z důvodu obecného zájmu (výkon veřejné funkce, výkon občanské povinnosti, jiné úkony v obecném zájmu - např. dárcovství krve, pracovní volno související s brannou povinností (§ 204 zákoníku práce), školení, jiné formy přípravy nebo studia (§ 205 zákoníku práce), překážky na straně zaměstnavatele - § 207 až § 209 zákoníku práce, např. prostoj, přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy,
• doby uvedené v § 348 odst. 1 zákoníku práce, například dovolená nebo náhradní volno za práci přesčas nebo za práci ve svátek.

B) Limitované překážky v práci jako výkon práce pro účely dovolené

Některé překážky v práci se pak do odpracované doby počítají jen částečně - maximálně do výše 20násobku týdenní pracovní doby a za podmínky, že kromě nich trvalo v daném roce alespoň 12 týdnů výkonu práce a/nebo nelimitovaných překážek. Jde o tyto překážky v práci:

• dočasná pracovní neschopnost, s výjimkou pracovní neschopnosti vzniklé v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání,
• karanténa nařízená podle zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů,
• rodičovská dovolená, s výjimkou doby, po kterou zaměstnanec čerpá rodičovskou dovolenou do doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou,
• jiné důležité osobní překážky v práci podle § 199 odst. 1 zákoníku práce. Jedná se o překážky v práci sjednané v kolektivní nebo jiné smlouvě nebo stanovené ve vnitřním předpisu (např. sick days, doprovod dítěte první školní den), které nejsou upraveny v právních předpisech.

Pravidla pro Čerpání Dovolené

Čerpání dovolené se řídí řadou zákonných pravidel, z nichž vybíráme následující:

• Dobu čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen určit podle písemného rozvrhu čerpání dovolené vydaného s předchozím souhlasem odborové organizace nebo rady zaměstnanců tak, aby dovolená mohla být vyčerpána zpravidla vcelku a do konce kalendářního roku, ve kterém právo na dovolenou vzniklo. Při určení rozvrhu čerpání dovolené je nutno přihlížet k provozním důvodům zaměstnavatele a k oprávněným zájmům zaměstnance - zaměstnavatel tedy nemá povinnost žádosti zaměstnance vyhovět. Alespoň jedna část dovolené by měla být čerpána jako minimálně 2 týdny vcelku, je ale možné se dohodnout jinak.
• Určenou dobu čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen písemně oznámit zaměstnanci alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodne se zaměstnancem na kratší době - dohoda může být i konkludentní, tedy že zaměstnanec kratší dobu oznámení pouze akceptuje. S přihlédnutím k oprávněným zájmům zaměstnance lze na základě jeho písemné žádosti část dovolené za kalendářní rok, na kterou vzniklo právo v příslušném kalendářním roce a která přesahuje určité zákonné roční minimum, převést do následujícího kalendářního roku.
• Nemůže-li být dovolená vyčerpána do konce příslušného kalendářního roku nebo byla-li její část převedena na základě písemné žádosti zaměstnance do následujícího kalendářního roku, je zaměstnavatel povinen určit ji zaměstnanci tak, aby byla vyčerpána nejpozději do konce následujícího kalendářního roku. Není-li čerpání dovolené určeno nejpozději do 30. června následujícího kalendářního roku, má právo určit čerpání dovolené rovněž zaměstnanec. Čerpání dovolené je zaměstnanec povinen písemně oznámit zaměstnavateli alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodne se zaměstnavatelem na jiné době oznámení.
• Nemůže-li být dovolená vyčerpána ani do konce následujícího kalendářního roku proto, že zaměstnanec byl uznán dočasně práce neschopným nebo z důvodu čerpání mateřské či rodičovské dovolené, je zaměstnavatel povinen určit dobu čerpání této dovolené po skončení těchto překážek v práci.
• Čerpání dovolené může zaměstnavatel zaměstnanci s jeho souhlasem výjimečně určit v rozsahu kratším, než činí délka směny, nejméně však v délce její jedné poloviny (tzv. půlden dovolené, typicky 4 hodiny), nejde‑li o zbývající část nevyčerpané dovolené, která je kratší než polovina směny. Zaměstnavatel může dovolenou krátit jen za neomluveně zameškanou směnu, a to o počet neomluveně zameškaných hodin; neomluvená zameškání kratších částí jednotlivých směn lze sčítat. Proplacení nevyčerpané dovolené je možné jen v souvislosti se skončením pracovního poměru.

Pokračování po Mateřské Dovolené: Co Dělat a Co Nedělat

Čerpání dovolené v souvislosti s mateřskou/rodičovskou dovolenou

Požádá‑li zaměstnankyně zaměstnavatele o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení mateřské dovolené, a zaměstnanec zaměstnavatele o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení rodičovské dovolené do doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou, je zaměstnavatel povinen jejich žádosti vyhovět.

Zaměstnavatel nesmí určit čerpání dovolené na dobu, po kterou je rodič na mateřské nebo rodičovské dovolené. Nástupem na mateřskou nebo rodičovskou dovolenou se dovolená přerušuje.

Žádost o dovolenou po skončení mateřské dovolené

Nárok na dovolenou vzniká u každé mateřské dovolené, tj. i při čerpání mateřské dovolené u dalšího dítěte. V případě, že matka o dovolenou včas nepožádá, zaměstnavatel není povinen pozdější žádosti vyhovět, ale její nárok na dovolenou tím nezaniká. Souběh rodičovského příspěvku a čerpání dovolené (resp. pobírání náhrady mzdy za dovolenou) se nevylučuje.

Žádost o dovolenou je doporučeno podat písemně, aby se předešlo případným budoucím sporům o jejím podání. Žádost je nutné podat před nástupem na dovolenou.

Vzor žádosti o dovolenou

Vzor: Dne 16. 10. 2024 jsem nastoupila na mateřskou dovolenou. Dne 22. 11. 2024 se mi narodil syn Jan. Dne 30. 4. 2025 mi skončila mateřská dovolená. Mateřská dovolená se považuje z pohledu nároku na dovolenou za výkon práce. Žádám o čerpání dovolené za rok 2024 a 2025 tak, aby bezprostředně navazovala na mateřskou dovolenou. Po dočerpání celé dovolené, na kterou mi v roce 2024a 2025 vznikl nárok, žádám o čerpání rodičovské dovolené, a to do 2 let věku mého syna. Souběh rodičovského příspěvku a čerpání dovolené (resp. pobírání náhrady mzdy za dovolenou) se nevylučuje.

Co se týče délky nároku na dovolenou, pak je nutné mít na paměti, že nárok vzniká i během samotného čerpání dovolené. Je tedy potřeba započítat jako odpracovanou dobu i tu, která byla strávená samotným čerpáním dovolené.

Mateřská Dovolená a Rodičovská Dovolená: Jaký Je Rozdíl?

Mateřská dovolená je obdobím, kdy se můžete soustředit na péči o novorozené dítě, přičemž vám stát poskytuje finanční podporu. Trvá několik týdnů (záleží od počtu dětí), a po jejím skončení máte možnost čerpat rodičovskou dovolenou až do 3 let věku dítěte. Na mateřskou dovolenou mají nárok všechny zaměstnankyně, které splní podmínky pro peněžitou pomoc v mateřství, a to i v případě, že jste OSVČ a dobrovolně platíte nemocenské pojištění.

Délka mateřské dovolené v Česku je 28 týdnů, pokud máte jedno dítě, 37 týdnů, pokud máte dvojčata nebo vícerčata. Mateřská dovolená začíná 6 až 8 týdnů před termínem porodu, což si domlouváte se svým lékařem. Kdy začíná mateřská dovolená, tedy záleží na tom, kolik dětí vás čeká!

Mateřská dovolená je jen začátek. Po jejím skončení (po 28 nebo 37 týdnech) si můžete zažádat o rodičovskou dovolenou, která trvá až do 3 let věku dítěte. Mateřská dovolená a rodičovská dovolená se často pletou, ale jde o dvě odlišné fáze péče o dítě, každá s vlastními pravidly a podmínkami.

Na mateřskou dovolenou má nárok každá zaměstnankyně a je povinností zaměstnavatele jí to umožnit. Otcovská dovolená aktuálně činí 14 kalendářních dnů, přičemž je možné ji čerpat během 6 týdnů (42 dnů) od narození dítěte. Pokud je dítě hospitalizováno, lhůta se prodlužuje. Musí ovšem splňovat stejné podmínky pojištění jako žena, která dítě porodila. Otci přísluší taky rodičovský příspěvek v rozsahu, o jaký požádá, ne však déle než do doby, kdy dítě dosáhne věku 3 let. I živnostníci si mohou zařídit mateřskou, ale musí si dobrovolně platit nemocenské pojištění.

Během mateřské dovolené můžete čerpat peněžitou pomoc v mateřství (PPM). Po mateřské máte nárok na rodičovský příspěvek, pokud o něj zažádáte.

Rodičovský Příspěvek

Od 1. ledna 2024 činí celková částka rodičovského příspěvku 350 000 Kč pro jedno dítě a 525 000 Kč v případě vícerčat. Výši příspěvku lze měnit každé tři měsíce, aby odpovídala aktuálním potřebám rodiny. Rodičovský příspěvek můžete vyčerpat nejdřív za 17 měsíců a nejvíc za 31 měsíců rodičovské dovolené.

Pokud potřebujete potvrzení o přijmu z mateřské, vydá vám ho Okresní správa sociálního zabezpečení (OSSZ). Peněžitá pomoc v mateřství během mateřské dovolené a rodičovský příspěvek nejsou zdanitelné příjmy, proto se neuvádí do daňového přiznání.

Jedna z nejčastějších otázek: „Mám během mateřské nárok na klasickou dovolenou?“ Ano! Tip: Nezapomeňte podat žádost o dovolenou u vašeho zaměstnavatele.

Pokud otěhotníte v průběhu rodičovské dovolené, váš pracovní poměr v zaměstnání dál běží, tudíž máte nárok na peněžitou pomoc v mateřství na druhé dítě a dostáváte ji ve stejné výši jako předtím. Postupně přecházíte na rodičovskou dovolenou.