Správné pochopení pravidel týkajících se dovolené je důležité jak pro zaměstnance, tak pro zaměstnavatele. Není tedy příliš obvyklé, že by zaměstnanec čerpal dovolenou v průběhu prvních 3 měsíců v nové práci. To však neznamená, že na ni zaměstnanec nárok nemá.
Podle zákoníku práce mají zaměstnanci nárok na dovolenou i během zkušební doby, pokud splní podmínky pro její vznik. Nicméně je to zaměstnavatel, kdo určuje, kdy si zaměstnanec dovolenou může vybrat. To znamená, že zaměstnanec nemá automatické právo na dovolenou v určitém termínu, který si zvolil. Tento termín mu musí zaměstnavatel schválit.
Obecné podmínky nároku na dovolenou
Nárok na dovolenou vzniká podle zákoníku práce všem zaměstnancům, kteří pracují na základě pracovní smlouvy. Právní úprava dovolené je popsána zejména v § 211 až 223 zákoníku práce. Zaměstnanci přísluší plná výměra dovolené za kalendářní rok, pokud v daném roce odpracuje 52 celých násobků své týdenní pracovní doby. Při méně než čtyřech celých násobcích týdenní pracovní doby nemá zaměstnanec na dovolenou nárok.
Podle zákoníku práce je dovolená stanovená na nejméně 4 týdny (§ 212 ZP odst. 1 ZP). Mnoho zaměstnavatelů jako benefit nabízí dnů dovolené více. Od roku 2021 je délka dovolené odvozena od týdenní pracovní doby zaměstnance a je místo ve dnech vyjadřována v hodinách.
Pokud zaměstnanec u zaměstnavatele pracuje méně než rok a odpracoval 60 dnů, vzniká mu nárok na poměrnou část dovolené. Poměrná část se počítá jako jedna dvanáctina roční výměry dovolené za každý celý kalendářní měsíc práce u daného zaměstnavatele. Pokud zaměstnanec neodpracoval 60 dnů, má nárok na dovolenou za odpracované dny. Konkrétně to je 1/12 dovolené za každých 21 odpracovaných dnů. Podobně tomu je za 42 odpracovaných dnů.
Kromě základní dovolené může zaměstnanci vzniknout nárok na dodatkovou dovolenou, a to pokud pracuje v obtížných nebo zdraví škodlivých podmínkách. Tato dodatková dovolená činí jeden týden a přidává se k základní výměře dovolené.
Pro zaměstnance směnného provozu nebyl dřívější přepočet dovolené na dny spravedlivý. To příznivě ovlivnily změny z roku 2021, díky kterým zaměstnanec směnného provozu čerpá z dovolené za dané dny pouze tolik hodin, kolik by skutečně odpracoval.
Zkušební doba a dovolená
Zkušební doba je období, během kterého mohou zaměstnavatel i zaměstnanec jednodušeji ukončit pracovní poměr. Podle zákoníku práce mají zaměstnanci nárok na dovolenou i během zkušební doby, pokud splní podmínky pro její vznik. O celodenní dovolenou se však zkušební doma zaměstnance prodlužuje.
Stejně jako u běžného pracovního poměru platí i během zkušební doby to, že zaměstnanec získává nárok na dovolenou za každý odpracovaný kalendářní měsíc. Pokud během kalendářního roku podá zaměstnanec výpověď, dojde ke krácení dovolené poměrově podle toho, kolik dní bude mít odpracováno. Zbývající dovolenou si může vybrat před skončením pracovního poměru, nechat proplatit, případně po vzájemné domluvě nechat převést k novému zaměstnavateli.
Pokud má při ukončení poměru vybráno více dovolené, než na kolik má nárok, zaměstnavatel tyto chybějící odpracované dny může strhnout z poslední výplaty. V případě, že si zaměstnanec svoji dovolenou za daný kalendářní rok nevybere, může si ji nechat převést do dalšího roku.
Délka zkušební doby
Na úvod připomeňme, že zkušební doba může být maximálně tříměsíční u řadových zaměstnanců. Výjimka: u tzv. vedoucích je ji možné sjednat dokonce až na šest měsíců. Maximální délka zkušební doby nikdy nesmí překročit polovinu sjednané délky trvání pracovního poměru. Jestliže je pracovní smlouva svobodně a vážně uzavřena na dobu určitou v délce tří měsíců, potom závazně platí, že maximální délka zkušební doby je zde měsíc a půl. A je zde lhostejno, zda se jedná o řadového „pracanta“ anebo o vedoucího. Výše zmíněný „algoritmus“, že krajní délka zkušební doby nikdy nesmí překročit polovinu, platí tedy pro všechny zaměstnance bez rozdílu.
Zkušební dobu je možné sjednat nejpozději v den, který byl sjednán jako den nástupu do práce. Sjednaná zkušební doba nesmí být dodatečně prodlužována. Reklama O dobu celodenních překážek v práci, pro které nekonáte práci v průběhu zkušební doby, a o dobu celodenní dovolené se ale zkušební doba prodlužuje. Nikoliv, v ČR musí být sjednána vždy písemně. Je to tak v ČR uzákoněno v zájmu právní jistoty zaměstnavatele i vaší.
Zaměstnancům nárok na dovolenou vzniká po odpracování zákonem stanovené doby bez ohledu na to, jestli zrovna jsou nebo nejsou ve zkušební době. Nárok na dovolenou nového zaměstnanci vznikne, jestliže u nového zaměstnavatele odpracoval minimálně čtyřnásobek týdenní pracovní doby.
Pakliže zaměstnavatel zaměstnanci umožní si dovolenou ve zkušební době vybrat, zaměstnanci se o dobu čerpání celodenní dovolené zkušební doba prodlouží. Což je naprosto logické, jelikož o dovolené vás zaměstnavatel pochopitelně nemůže „zkoušet“. A jak již sám název napovídá, to je hlavní účel této pracovním právem ošetřené doby.
Kalkulace dovolené ve zkušební době
Od 1.1.2021 se dovolená počítá v hodinách, nikoliv ve dnech. Pro výpočet nároku na dovolenou ve zkušební době v roce 2024 tedy potřebujete znát:
- počet odpracovaných týdnů ve zkušební době
- vaši standardní týdenní pracovní dobu
- roční výměru dovolené v týdnech
Minimální zákonná výměra dovolené činí 4 týdny za kalendářní rok, zaměstnavatel vám ale může poskytnout i více - obvykle 5 týdnů a ve státní sféře až 8 týdnů.
Vzorec pro výpočet nároku na dovolenou ve zkušební době vypadá následovně:
1/52 x odpracované týdny x týdenní pracovní doba x roční výměra dovolené v týdnech
Příklad: Nastoupili jste 1. února 2024 na plný úvazek 40 hodin týdně, ve firmě mají 5 týdnů dovolené. Za únor a březen jste odpracovali celkem 8 týdnů.
Výpočet nároku na dovolenou: 1/52 x 8 x 40 x 5 = 30,77 hodin = 31 hodin dovolené (necelé 4 dny)
Pokud se vám nechce pouštět do výpočtu svépomocí, můžete využít dostupné online kalkulačky dovolené. Pokud vám nechce zaměstnavatel přiznat nárok na dovolenou, nebojte se ozvat a případně zvažte i právní poradenství.
Kdy vzniká nárok na placené volno?
Dle zákona vám musí být od zaměstnavatele poskytnuto v některých předem stanových situacích placené volno. Jedná se o následující případy:
- vlastní svatba,
- narození vlastního dítěte,
- úmrtí a pohřeb rodinného příslušníka,
- stěhování.
Ve zmíněných situacích máte ze zákona nárok na 1 až 2 dny volna, bez ohledu na to, zda jste nebo nejste ve zkušební době. Mimo tyto případy vám může zaměstnavatel žádost o dovolenou zamítnout například kvůli nedostatku pracovníků v provozu ve vybranou dobu.
Kdy nárok na dovolenou nevzniká?
Nárok na dovolenou nevzniká, pokud jste našli uplatnění jako osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ). Mezi takové činnosti mohou patřit i v současné době populární kurýrní služby nebo jiné profese na volné noze. Tito pracovníci nejsou v pracovním poměru, a tudíž se na ně nevztahují pracovní výhody, které mají zaměstnanci, jako je placená dovolená.
Nárok na dovolenou při výpovědi
Pokud pracovní poměr skončí dříve, než si stihnete dovolenou ve zkušební době vybrat, musí vám ji zaměstnavatel proplatit. Pozor si dejte na případy, kdy pracovní poměr ukončíte předtím, než si vyčerpanou dovolenou odpracujete. Následně má zaměstnavatel právo vám dovolenou strhnout z poslední výplaty.
Nemoc ve zkušební době
Když zaměstnanec ve zkušební době onemocní, zkušební doba se mu prodlužuje o neodpracovaný čas. Zaměstnanec nastoupí do práce 1. března a je s ním písemně sjednána tříměsíční zkušební doba. V dubnu pracovník na měsíc onemocní. To způsobí, že mu zkušební doba skončí až 1. července, nikoliv 1. Když se tedy zaměstnanec ocitá v pracovní neschopnosti zaměstnavatel nesmí v prvních 14 kalendářních dnech nemoci pracovní poměr ve zkušební době zrušit. 15. Zrušení pracovního poměru ve zkušební době můžou dát obě strany a to bez jakéhokoliv důvodu. Tedy se jí lze velmi těžko bránit.
Pokud zaměstnanec onemocní tak bude dostávat náhradu mzdy od zaměstnavatele ve výši průměrného výdělku a to do 14. dne nemoci. Pokud skončíte v zaměstnání vztahuje se na vás ochranná lhůta. Ta má za cíl chránit vás před nečekanou událostí ve formě dočasné pracovní neschopnosti vzniklé až po ukončení pracovního poměru. Ochranná lhůta je stanovena na 7 kalendářních dnů ode dne ukončení pracovního poměru. Pokud zaměstnání trvalo kratší dobu, pak délka ochranné lhůty odpovídá délce zaměstnání.
Ochranná lhůta však platí jen v případě, že vaše zaměstnání zakládalo účast na nemocenském pojištění.
Těhotenství ve zkušební době
Do zkušební doby může zasáhnout také těhotenství, které vašeho zaměstnavatele pravděpodobně nepotěší. V první řadě je nutné zmínit, že vy nemáte povinnost zaměstnavateli tuto skutečnost oznamovat. Proto si můžete tuto novinku nechat pro sebe dokud vám zkušební doba neskončí. Jakmile totiž máte po zkušební době, zaměstnavatel vás už propustit nemůže.
Je ale třeba počítat s tím, že pokud zaměstnavatel o vašem těhotenství neví, nevztahují se na vás opatření k ochraně těhotných zaměstnankyň. Co když ale zaměstnavateli těhotenství oznámíte už ve zkušební době? Zaměstnavatel vás z důvodu těhotenství propustit nesmí, protože by se jednalo o diskriminaci. Pokud se domníváte, že jste dostali výpověď kvůli těhotenství, můžete se bránit.
Závěrem
Dovolená ve zkušební době není obvyklá, primárně platí, že zkušební doba slouží ke vzájemnému poznávání se mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Zákoník práce ale takto čerpat dovolenou nijak neomezuje a nestanoví jiná pravidla, než jaká platí mimo zkušební dobu. O celodenní dovolenou se však zkušební doba také prodlužuje. Ze zákona máte právo na placenou dovolenou po odpracování 21 dnů, což často znamená vznik nároku na dovolenou v průběhu zkušební doby.
V konečném důsledku tak záleží pouze na zaměstnavateli, jestli umožní zaměstnanci čerpat dovolenou už ve zkušební době či nikoliv. Je ale velmi nepravděpodobné, že při tak málo odpracovaných dnech zaměstnavatel zaměstnanci bez předchozí domluvy čerpat dovolenou ve zkušební době vyhoví.
| Podmínka | Popis |
|---|---|
| Odpracovaná doba | Minimálně 4 týdny (nebo 60 dní pro poměrnou část) |
| Prodlužování zkušební doby | O dobu celodenní dovolené |
| Výpočet dovolené | 1/52 x odpracované týdny x týdenní pracovní doba x roční výměra dovolené v týdnech |
Zanechat komentář