V dnešní době, kdy hraje prim hledání rovnováhy mezi pracovním nasazením a osobním životem, stále více lidí volí zaměstnání na zkrácený úvazek. Zkrácené úvazky jsou mezi zaměstnanci čím dál oblíbenější a přináší jim větší flexibilitu a možnost sladit pracovní a osobní život. Zaměstnavatelé začínají na tuto poptávku reagovat a nabídka částečných úvazků se v České republice zvyšuje. Co to ale znamená pro dovolenou? Jak můžeme naplno využít své volné chvíle, když pracujeme méně?
Zkrácený (částečný) úvazek je stále žádanější formou pracovního poměru zejména mezi mladšími ročníky. Přibývá i zaměstnavatelů, kteří volání po zkrácených úvazcích vyslyšeli. S touto formou zaměstnaneckého poměru se pojí jistá specifika odlišná od hlavního pracovního poměru. Práce na zkrácený úvazek je vhodné řešení především pro rodiče malých dětí.
Zkrácený pracovní úvazek lze sjednat pouze v individuální smlouvě mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Nemůže tedy být předmětem kolektivní smlouvy či vnitřního předpisu. Obě strany si tak dohodnou počet hodin, které zaměstnanec na částečném úvazku odpracuje. Obvyklá je dohoda na týdenní bázi. Odměna se pak odvíjí od počtu dnů odpracovaných v měsíci.
Zkrácený nebo také částečný úvazek je forma pracovního poměru, která je, jak už název napovídá, zkrácená o dobu, na níž se zaměstnanec se zaměstnavatelem domluví. Může se jednat například o poloviční, čtvrtinový či třípětinový úvazek.
1. Zkrácený úvazek je pracovní forma, která umožňuje zaměstnancům pracovat méně než je plný standardní úvazek.
Pracovní týden je standardně stanoven na 40 hodin (s některými výjimkami). Rozsah i forma zkráceného úvazku se vždy odvíjí od dohody mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, zákon zde nestanovuje žádná omezení. Zaměstnanec tak například může pracovat méně hodin denně nebo méně dnů v týdnu či za měsíc. Rovněž to, o kolik bude úvazek zkrácen, je na uvážení zaměstnance a zaměstnavatele. Zaměstnanec si může se zaměstnavatelem také domluvit, na jaké období bude úvazek zkrácen.
Výše úvazku se počítá pomocí jednoduchého vzorce: počet odpracovaných hodin týdně / 40. Pokud tedy zaměstnanec pracuje 28 hodin týdně, výpočet je následující: 28/40 = 0,7.
Požádat o zkrácený úvazek může prakticky kterýkoli zaměstnanec. Nejvíce ho však využívají studenti, kteří si při studiu chtějí vydělat nějaké peníze, matky na mateřské dovolené anebo obecně rodiče malých dětí. Zaměstnavatel nemusí přání zaměstnance vyhovět, ze zákona musí ustoupit pouze těm jedincům, kteří pečují o dítě do 15 let, těhotným zaměstnankyním a zaměstnancům, kteří prokazatelně pečují o osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby.
Zkrácení pracovního úvazku na prakticky libovolnou dobu se může zaměstnanec se zaměstnavatelem pokusit domluvit kdykoli. Záleží na ochotě zaměstnavatele, povaze práce, možnosti jejího rozdělení, a tudíž i na zastupitelnosti daného pracovníka. V případě, že o zkrácení úvazku žádá rodič, který pečuje o dítě do 15 let, může zaměstnavatel žádost odmítnout jen v případě vážných provozních důvodů. Stejně je tomu v momentě, kdy o kratší pracovní dobu zažádá těhotná zaměstnankyně nebo zaměstnanec, který prokazatelně pečuje o osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby.
Pokud zaměstnavatel nevyhoví oprávněné žádosti o zkrácení úvazku, je možné podat stížnost na Státní úřad inspekce práce.
Nárok na dovolenou při zkráceném úvazku
Zákoník práce stanoví, že nárok na čtyři týdny dovolené mají i zaměstnanci na zkráceném úvazku. Skutečný počet dní dovolené je však úměrně zkrácen ve stejném poměru, v němž je zkrácen pracovní úvazek. To jinými slovy znamená, že záleží na tom, jak je zkrácený úvazek rozložený v čase. Pokud zaměstnanec chodí do práce každý den, náleží mu minimálně 20denní dovolená stejně jako zaměstnancům na hlavní pracovní poměr.
Na začátku roku 2021 vstoupila v platnost novela zákoníku práce, díky které se již dovolená nepočítá za odpracované dny, ale hodiny. I když vše může působit trošku složitě, v podstatě se u většiny zaměstnanců nic nemění. Stačí vědět, že osoby v soukromém sektoru mají nárok na dovolenou o 160 hodinách za rok. Zaměstnancům na polovičním úvazku náleží 80 hodin ročně. Pokud by byl jejich úvazek třičtvrteční, tj. pracovali by 30 hodin týdně, počet dnů dovolené bude 120 hodin ročně. U čtvrtečního úvazku naopak jen 40 hodin ročně. Délka dovolené se logicky krátí podle toho, kolik hodin v týdnu odpracujete.
2. Při výpočtu dovolené při zkráceném úvazku se vychází z celkového počtu odpracovaných hodin nebo dnů. Standardní výpočet dovolené se zpravidla provádí na základě počtu odpracovaných dnů v týdnu a délky pracovní doby. Například, pokud máte poloviční úvazek, je váš celkový nárok na dovolenou na celý kalendářní rok 80 hodin.
Zaměstnanci pracující na plný úvazek tak mají nárok na minimálně 160 hodin dovolené za kalendářní rok. Pokud čerpáte týden dovolené, odečte se vám při plném úvazku 5 x 8 hodin, tedy 40 hodin dovolené.
Příklad 1
Učitelka pracuje ve škole se zkráceným úvazkem 7 hod. týdně. Na jakou dovolenou má nárok? Pedagogickým pracovníkům náleží dovolená v kalendářním roce v rozsahu osmi týdnů. Roční nárok na dovolenou učitelky = 8 x 7 hodin = 56 hodin.
Příklad 2
Roční výměra dovolené zaměstnance je 4 týdny. Od 1. 1. 2025 do 30. 6. 2025 pracuje zaměstnanec na zkrácený úvazek 4 hodiny denně, pět dnů v týdnu. Od 1. 7. 2025 má zaměstnanec úvazek změněn na 40 hodin týdně, pět dnů v týdnu. Jak vypočítat zaměstnanci nárok na dovolenou? Podle evidence pracovní doby má zaměstnanec v 1. pololetí roku 2025 odpracovat 516 hodin a v 2. pololetí 1 056 hodin. Nárok zaměstnance na dovolenou v roce 2025:
Nárok na dovolenou se poměrově krátí také při zkráceném úvazku nebo když se délka úvazku změní během roku.
Konal-li zaměstnanec práci po kratší týdenní pracovní dobu, přísluší mu dovolená odpovídající této kratší týdenní pracovní době.
Dovolená náleží zaměstnancům, kteří byli v pracovním poměru alespoň rok a odpracovali si v daném roce 52 týdnů. V opačném případě se bude jednat o poměrnou dovolenou.
Stejná pravidla platí pro krácení dovolené při výpovědi. Pokud v práci během roku končíte, nárok na dovolenou se poměrově krátí podle toho, kolik dnů budete mít odpracováno.
Tabulka: Výpočet dovolené při zkráceném úvazku
| Úvazek | Počet hodin týdně | Roční nárok na dovolenou (hodiny) |
|---|---|---|
| Plný úvazek | 40 | 160 |
| Poloviční úvazek | 20 | 80 |
| Třičtvrteční úvazek | 30 | 120 |
| Čtvrtinový úvazek | 10 | 40 |
Dovolená se ale počítá v hodinách, to znamená, že reálně zaměstnanec může získat stejně dlouhou dovolenou. Pokud například pracuje na poloviční úvazek 4 hodiny denně, má nárok na 2 týdny dovolené, tj.
Od roku 2021 se dovolená účetně nepočítá na dny, ale na hodiny. Povinné 4 týdny dovolené při standardní osmihodinové pracovní době se přepočtou na 160 hodin. Změny z roku 2021 ovlivnily hlavně zaměstnance ve směnném provozu, pro které nebyl přepočet na dny spravedlivý.
Zaměstnanci, který za nepřetržitého trvání pracovního poměru k témuž zaměstnavateli konal u něho v příslušném kalendářním roce práci po dobu 52 týdnů v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby připadající na toto období, přísluší dovolená za kalendářní rok v délce stanovené týdenní pracovní doby vynásobené výměrou dovolené, na kterou má zaměstnanec v příslušném kalendářním roce právo.
Mzda a příplatky při zkráceném úvazku
Plat se v případě zkráceného úvazku počítá stejně jako u hlavního pracovního poměru. Od hrubé mzdy se odečte pojistné na zdravotní pojištění, sociální pojištění a daň z příjmů. V případě, že hrubá mzda u zkráceného úvazku nedosahuje výše uzákoněné minimální mzdy, odvádí se zdravotní pojištění vypočtené ze základu odpovídajícího minimální mzdě. Rozdíl musí zaměstnanec doplatit ze svého.
Pokud při menším úvazku chodí do práce každý den, náleží jim minimálně 20denní dovolená stejně jako zaměstnancům na hlavní pracovní poměr. Jestliže ale zaměstnanec se zkráceným úvazkem dochází do zaměstnání jen některé dny v týdnu, počet dnů dovolené, na které má nárok, se úměrně zkrátí.
Mzdové podmínky jsou stejné jako u plného úvazku. Pokud tedy např. dojde ke zkrácení vašeho úvazku na polovinu, měla by vaše nová mzda odpovídat polovině minulé mzdy. Podobně to funguje i u minimální mzdy, která musí odpovídat plnému úvazku. V roce 2024 je minimální mzda stanovena na 18 900 korun za odpracování 160 hodin měsíčně.
Příplatky za práci se v případě částečného úvazku od plného úvazku značně liší. Týká se to zejména příplatku za práci přesčas, které u částečného úvazku jen tak nedostanete. Za práci přesčas se totiž považuje práce delší než 40 hodin týdně. Zároveň u zkráceného úvazku platí, že vám zaměstnavatel nemůže nařídit přesčas.
U zaměstnavatele je pracovní doba stanovena v rozsahu 40 hodin týdně. Pokud má zaměstnanec sjednáno, že bude pracovat 30 hodin týdně a odpracuje navíc 2 hodiny, přísluší mu za tuto práci jen mzda, nejedná se o práci přesčas. Za práci přesčas by se považoval až výkon práce nad stanovenou týdenní pracovní dobu, tj.
U zaměstnanců s kratší pracovní dobou je prací přesčas práce přesahující stanovenou týdenní pracovní dobu. Těmto zaměstnancům není možné práci přesčas nařídit.
Zaměstnanec pracující na zkrácený úvazek má nárok na příplatky za práci přesčas pouze v případě, že jeho týdenní pracovní doba přesáhne 40 hodin, a to bez ohledu na výši úvazku.
Za práci přesčas by se považoval až výkon práce nad stanovenou týdenní pracovní dobu, tj. U zaměstnanců s kratší pracovní dobou je prací přesčas práce přesahující stanovenou týdenní pracovní dobu. Těmto zaměstnancům není možné práci přesčas nařídit.
Pokud máte částečných úvazků víc, pak se počítá s celkovým součtem vašich příjmů. Pokud ale i přesto nedosáhnete minimálního vyměřovacího základu, musíte i v tomto případě doplácet.
Pokud zaměstnanci pracující na zkrácený úvazek na minimální mzdu nedosáhnou, budou muset počítat s tím, že bude nutné zbytek pojistného doplatit z vlastní kapsy. Netýká se to však studentů, důchodců či osob na rodičovské dovolené, za něž zdravotní pojištění platí stát.
V první řadě má zaměstnanec nárok na daňové slevy a odečitatelné položky pouze u jednoho zaměstnavatele, každá sleva se tedy uplatní pouze jednou. Rovněž je potřeba počítat s doplácením zdravotního pojistného, pokud má zaměstnanec u jednoho zaměstnavatele nižší než minimální mzdu. Souběh více pracovních úvazků naopak nemá dopad na důchodové pojištění. Zálohy se počítají ze skutečné hrubé mzdy u všech zaměstnavatelů, takže zaměstnanec nemusí nic doplácet. Důchod bude zaměstnanci vyměřen ze součtu mezd ze souběžných zaměstnání.
Zdravotní pojištění se vždy počítá nejméně z minimálního vyměřovacího základu. Zaměstnanec pracující na zkrácený úvazek má nárok na příplatky za práci přesčas pouze v případě, že jeho týdenní pracovní doba přesáhne 40 hodin.
I v případě zaměstnaneckých benefitů musí zaměstnavatelé dodržovat princip rovného přístupu a zaměstnancům na zkrácený úvazek je poskytovat, samozřejmě úměrně jejich úvazku a při splnění podmínek na jejich nárok.
Zaměstnanci za dny, ve kterých čerpal dovolenou, přísluší náhrada mzdy nebo platu. Ta činí 100 % průměrného výdělku za rozhodné období, kterým je předcházející kalendářní čtvrtletí. Do rozhodného výdělku se pak samozřejmě počítají i veškeré bonusy, příplatky a prémie nad rámec základní mzdy, jestliže je zaměstnanec čerpal. V praxi se tak může stát, že kvůli náhradě mzdy nebo platu za dovolenou dostanete na výplatní pásce více peněz, než kdybyste celý měsíc pracovali.
Další aspekty dovolené
Každý zaměstnanec si může během roku vybrat dovolenou. Kdy mu na ni vzniká nárok, zda mu dovolenou může zaměstnavatel zamítnout nebo určit a jak je to s dovolenou ve zkušební době? Každý zaměstnanec, který v daném kalendářním roce odpracoval alespoň 60 pracovních dnů pro jednoho zaměstnavatele, má nárok na dovolenou. Podle zákoníku práce činí nejméně 4 týdny za rok (20 pracovních dní). Zaměstnavatel může přidat dovolenou navíc jako benefit - a v praxi se to často využívá.
Po dobu dovolené zaměstnanec nedostává běžnou mzdu, ale náleží mu náhrada mzdy za dovolenou.
Pokud zaměstnanec ještě neodpracoval potřebných 60 dní, má nárok na dovolenou za odpracované dny. Za každých 21 odpracovaných dnů mu náleží 1/12 vyměřené dovolené. Při nástupu do nového zaměstnání tedy zákoník práce umožňuje vybrat část dovolené už během zkušební doby (která se o počet vyčerpaných dní na dovolené následně prodlužuje). (roční nárok na dovolenou v hodinách / 12) × počet měsíců, které za rok odpracujete = nárok na dovolenou v daném rocePokud změníte zaměstnání v červnu a dle smlouvy máte nárok na 5 týdnů dovolené ročně (200 hodin), náleží vám 1/12 nároku pro každý měsíc.
Může se stát, že si zaměstnanec nemůže dovolenou během roku vybrat (kvůli provozním důvodům na straně zaměstnavatele nebo překážkám v práci na straně zaměstnance). Převádět se ovšem smí jen hodiny nad rámec stanovené výměry dovolené podle zákoníku práce. Pokud tedy máte u svého zaměstnavatele nárok na 4 týdny dovolené (zákoníkem stanovené minimum), musíte si dovolenou vybrat v daném roce a nic nepřevádět.
Kdy se tedy krátí dovolená? Pokud jste tedy na rodičovské dovolené nebo neschopence celý rok, tak vám žádný nárok na dovolenou nevzniká.
Když zaměstnanec během dovolené onemocní, může ji přerušit a nechat si od doktora vystavit neschopenku. Pracovní úraz nebo nemoc z povolání se pro účel dovolené počítá jako odpracovaná doba bez omezení. Stejně tak i mateřská dovolená. Nastávající maminky dovolenou běžně čerpají ještě před nástupem na mateřskou.
Nastávající maminky dovolenou běžně čerpají ještě před nástupem na mateřskou. Jediný případ, kdy není potřeba souhlas zaměstnavatele pro čerpání dovolené, je čerpání dovolené bezprostředně po mateřské dovolené.
Čerpání dovolené obvykle funguje tak, že si zaměstnanec naplánuje dovolenou a domluví se s kolegy, kdo ho zastoupí. Obvykle je to formalita, ale dle zákoníku práce může zaměstnavatel přihlížet k provozním důvodům a dovolenou zaměstnanci zamítnout. Zaměstnavatel také může určit čerpání dovolené, tedy dovolenou zaměstnanci přikázat. Oznámit mu to však musí písemně alespoň 14 dní předem.
3. Ano. Zaměstnavatelé mají povinnost zajistit, aby jejich zaměstnanci se zkráceným úvazkem měli stejná práva na dovolenou jako zaměstnanci pracující na plný úvazek.
V praxi samozřejmě zpravidla nedochází k tomu, že by k vám přišel zaměstnavatel a řekl vám, ať odjedete na dovolenou od 1. do 14. srpna. Naopak zaměstnanci přicházejí s návrhy termínů podle svých představ.
Specifickým případem je čerpání dovolené ve zkušební době. Pokud nastupujete k novému zaměstnavateli 1. Zkušební doba primárně slouží ke vzájemnému poznávání se mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem a není tedy příliš obvyklé, že by zaměstnanec čerpal dovolenou v průběhu prvních 3 měsíců v nové práci. Pokud nastoupíte na zaměstnavatele s požadavkem dovolené čerpané hned druhý měsíc zkušební doby, zaměstnavatel vám nejspíš nevyhoví. Zejména proto, že na ně ještě patrně ani nebudete mít nárok. Na druhou stranu zákoník práce takto čerpat dovolenou nijak neomezuje a nestanoví jiná pravidla, než jaká platí mimo zkušební dobu. Záleží tedy pouze na zaměstnavateli, jestli vám umožní čerpat dovolenou už ve zkušební době či nikoliv. Pokud skutečně přicházíte k novému zaměstnavateli v letních měsících, snažte se užít si dovolenou ještě v měsících předchozích.
V takovém případě podle zákoníku práce platí, že zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci náklady, které mu bez jeho zavinění vznikly. Zaměstnavatel může kdykoliv dovolenou přerušit či ukončit a povolat zaměstnance zpět do práce s tím, že pak ale zaplatí například dopravu zpět domů, storno poplatky v hotelu či zálohy uhrazené cestovní kanceláři.
Dovolená je základním pracovním právem zaměstnance a její čerpání se řídí zákoníkem práce. Standardně činí nejméně čtyři týdny ročně, u některých profesí i více. Nárok vzniká podle odpracované doby a platí i pro dohody mimo pracovní poměr, pokud jsou splněny zákonné podmínky. Zaměstnavatel určuje termín čerpání, ale měl by zohlednit přání zaměstnance. Dovolená se počítá v hodinách podle úvazku a může být krácena při dlouhodobé nepřítomnosti, přičemž se do výkonu práce započítávají i některé překážky.
V praxi se tak může stát, že kvůli náhradě mzdy nebo platu za dovolenou dostanete na výplatní pásce více peněz, než kdybyste celý měsíc pracovali.
Práce na zkrácený úvazek - výhody a nevýhody
Práce na částečný úvazek s sebou nese řadu výhod i nevýhod. Flexibilita: Kratší pracovní doba vám umožní lépe sladit váš pracovní a osobní život. Častou praxí zkrácených úvazků je také možnost nastavit si pracovní dobu tak, jak vám to vyhovuje. Možnost dalšího výdělku: Práci na částečný úvazek můžete kombinovat s dalšími pracovními příležitostmi. Kratší dovolená: Při plném úvazku máte ze zákona nárok na čtyři týdny placené dovolené ročně. Ta se se zkráceným úvazkem poměrně snižuje. Pracovní jistota: Pokud pracujete takzvaně na dohodu, znamená to pro vás nižší stabilitu.
Práce na zkrácený úvazek nabízí flexibilitu, která usnadňuje sladění pracovního a osobního života, což je výhodné zejména pro studenty, rodiče na rodičovské dovolené a seniory. Přináší však i nevýhody, jako nižší příjem a omezené benefity. Nárok na zkrácený úvazek ze zákona mají těhotné ženy a pečující osoby, ale pouze pokud nedojde k nenarušení pracovního provozu.
Přestože řada zaměstnavatelů nechce poskytovat zkrácené úvazky kvůli obavám z vyšších nákladů, je tento typ pracovněprávního vztahu pro firmy finančně výhodnější. Méně odpracovaných hodin znamená logicky nižší mzdu než u plného úvazku. Zaměstnavatel ale musí dodržet stejné mzdové podmínky (hodinovou mzdu) jako u plného úvazku. Pokud tedy např. dojde ke zkrácení úvazku na polovinu, nová hrubá mzda musí odpovídat polovině hrubé mzdy za plný úvazek.
Daň z příjmů je v případě zkráceného úvazku stejná, základní sazba činí 15 %. Jiná je ale situace v případě zdravotního pojištění, které se vždy počítá nejméně z minimálního vyměřovacího základu, který odpovídá minimální mzdě (v roce 2025 jde o 20 800 Kč). Pokud je tedy mzda zaměstnance nižší než minimální mzda, musí zaměstnanec chybějící pojistné doplatit ze svého. Konkrétně zaměstnanec doplatí 13,5 % z rozdílu hrubého příjmu a minimálního vyměřovacího základu. Tuto částku platí zaměstnavatel a strhává ji ze mzdy zaměstnance. Výjimkou jsou tzv. státní pojištěnci (studenti, důchodci, osoby na rodičovské dovolené), u nichž se zdravotní pojištění odvádí pouze z hrubé mzdy, tedy nemají povinnost dodržet minimální vyměřovací základ.
Od února 2023 mohou zaměstnavatelé uplatnit slevu na sociálním pojistném ve výši 5 % z vyměřovacího základu pro některé skupiny zaměstnanců pracujících na zkrácený úvazek. Mezi tyto osoby patří například lidé pečující o děti do 10 let, lidé starší 55 let, studenti do 26 let či osoby se zdravotním postižením.
Zaměstnanci na zkrácený úvazek mají obecně stejná práva a povinnosti jako ostatní zaměstnanci. Zaměstnanec pracující na zkrácený úvazek má nárok na příplatky za práci přesčas pouze v případě, že jeho týdenní pracovní doba přesáhne 40 hodin, a to bez ohledu na výši úvazku. Nárok na dovolenou má samozřejmě i zaměstnanec na zkrácený úvazek, avšak délka dovolené se poměrně snižuje.
Pokud patříte do jedné z těchto skupin, pak vám zaměstnavatel musí vyhovět a zkrácený úvazek nabídnout. Odmítnou může pouze v případě, že by tímto krokem došlo k výraznému narušení pracovního provozu. Přesně důvody zákon nestanovuje, zaměstnavatel je ale musí doložit a musí být relevantní. Za relevantní se bere například důvod, že vykonáváte velmi specifickou, kvalifikovanou práci, u které by bylo velmi těžké najít náhradu.
Odmítá vám váš zaměstnavatel umožnit práci na zkrácený úvazek, i přesto že na ni máte nárok a neexistují žádné relevantní důvody pro odmítnutí? Nenechte si to líbit a obraťte se na nás. Váš případ posoudíme a do 24 hodin vypracujeme návrh právních služeb vedoucích k jeho vyřešení.
Práci na částečný úvazek můžete vykonávat na základě klasické pracovní smlouvy nebo také na základě dohody o provedení práce či dohody o pracovní činnosti. U dohod je ale třeba brát v potaz, že mají oproti pracovní smlouvě značná omezení a také vám zajišťují menší ochranu. Na co je však třeba pamatovat je, že DPP i DPČ omezují délku pracovní doby. DPP na 300 hodin ročně a DPČ na 20 hodin týdně. U DPP a DPČ platí také kratší výpovědní lhůta a celková ochrana zaměstnance je nižší.
5. Co se stane s nevyčerpanou dovolenou na konci pracovního roku? Zkrácený úvazek je cesta ke spojení práce s radostí ze života, ke skloubení povinností s dobrodružstvím a odpočinkem. V tomto článku jste zjistili, jak na výpočet dovolené při zkráceném úvazku.
Zkrácené úvazky získávají stále více na popularitě. Přesto se jim někteří zaměstnavatelé vyhýbají jako čert kříži. Věděli jste ale, že za určitých situacích máte na částečný úvazek nárok a zaměstnavatel jej nemůže bezdůvodně odmítnout?
Tip: Úprava pracovní doby je velmi různorodá: úvazky kratší či delší, pracovní doba pevná, nerovnoměrná.
Zanechat komentář