Účast na nemocenském pojištění během mateřské a rodičovské dovolené

Cílem nemocenského pojištění je finanční zabezpečení ekonomicky aktivních osob v různých životních situacích, jako je např. nemoc, mateřství a rodičovství, a to prostřednictvím dávek nemocenského pojištění. Pokud pracujete či podnikáte a z důvodu těhotenství nebo rodičovství přijdete dočasně o výdělek, mohou Vás finančně zajistit některé z dávek nemocenského pojištění.

Jsou to: peněžitá pomoc v mateřství, otcovská, vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství. Tyto dávky nahrazují finanční prostředky ze zaměstnání v době před a po narození dítěte, jsou však zpravidla nižší než výplata. Abyste je mohli čerpat, musíte být účastni nemocenského pojištění. Podmínky nároku na tyto dávky i způsob jejich výpočtu a výplaty stanoví zákon o nemocenském pojištění (zákon číslo 187/2006 Sb. v platném znění).

Téměř všem zaměstnancům (až na výjimky) vzniká účast na nemocenském pojištění ze zákona a je povinná. Podnikající osoby (osoby samostatně výdělečně činné) si mohou platit nemocenské pojištění dobrovolně. Pokud si ho neplatí, nemohou žádnou z těchto dávek dostat. O nároku na dávku nemocenského pojištění rozhoduje okresní správa sociálního zabezpečení příslušná podle sídla mzdové účtárny zaměstnavatele. V případě osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) rozhoduje o nároku okresní správa sociálního zabezpečení dle jejich trvalého pobytu.

Jsou-li podmínky pro přiznání dávky nemocenského pojištění splněny, je dávka vyplacena a nezasílá se žádné rozhodnutí. Oznámení o druhu dávky, její výši a období, za které byla vyplacena, je uvedeno ve zprávě pro příjemce na výpisu z účtu nebo na poštovní poukázce. Pokud podmínky pro nárok na dávku nejsou splněny, bude Vám zasláno rozhodnutí o zamítnutí žádosti, kde budou důvody zamítnutí vysvětleny.

Dávky nemocenského pojištění se vyplácejí zpětně, nejpozději do jednoho měsíce ode dne, kdy okresní správa sociálního zabezpečení obdržela všechny potřebné doklady. Pro jejich výplatu tedy není stanoven konkrétní termín v měsíci. Pomocí kontaktního formuláře můžete požádat o prověření nevyplacené dávky nemocenského pojištění po více než 30 dnech od uplatnění žádosti.

Pokud se chcete poradit v záležitosti týkající se jakékoliv dávky nemocenského pojištění, obraťte se na okresní správu sociálního zabezpečení. Podrobné informace, odpovědi na nejčastější dotazy a příklady výpočtu dávek souvisejících s rodičovstvím najdete v Příručce pro nastávající rodiče.

Účast na nemocenském pojištění je vázána na dobu trvání zaměstnání, a to při splnění obecných podmínek účasti na nemocenském pojištění podle § 6 zákona o nemocenském pojištění, tj. zejména za podmínky, že sjednaná částka příjmu ze zaměstnání dosahuje aspoň částky rozhodného příjmu, tj. příjmu aspoň 2 500 Kč měsíčně. Není však přitom podmínkou účasti na nemocenském pojištění, že v kalendářním měsíci musel být také příjem v této výši dosažen či zúčtován.

Zaměstnankyně je proto nadále účastna nemocenského pojištění, i když je na mateřské dovolené nebo na rodičovské dovolené a nedosahuje po dobu této dovolené žádného příjmu, z něhož by bylo možno odvádět pojistné na sociální pojištění (pojistné na nemocenské pojištění přitom neplatí zaměstnanec, ale jen zaměstnavatel); v tomto případě se tedy toto pojistné neodvádí. To platí obdobně též v případě, kdy skončila rodičovská dovolená, a zaměstnankyně nenastoupila do práce (pracovní poměr dále trvá) a je na tzv. neplaceném volnu, kdy zpravidla ještě pobírá rodičovský příspěvek.

Podmínkou nároku na peněžitou pomoc v mateřství je účast na nemocenském pojištění aspoň po dobu 270 kalendářních dnů v posledních dvou letech před nástupem na peněžitou pomoc v mateřství (tzv. čekací doba).

Peněžitá pomoc v mateřství (PPM)

PPM je dávka nemocenského pojištění, kterou pobírá (obvykle) žena v souvislosti s těhotenstvím, mateřstvím a péčí o novorozeně. Někdy se tato dávka označuje jako „mateřská“. Pokud je žena zaměstnána, nastupuje během pobírání PPM na mateřskou dovolenou. Smyslem dávky je nahrazení příjmu, o který pojištěnec přichází v souvislosti s mateřstvím či převzetím dítěte do péče. PPM je podmíněna předchozí pracovní činností a účastí pojištěnce na nemocenském pojištění v předcházejícím období.

Peněžitou pomoc v mateřství můžete dostat, pokud jste ve vysokém stupni těhotenství nebo pečujete o novorozené dítě (jste matka, otec, jiná osoba, která má dítě v péči). Příspěvek nedostanete automaticky, musíte si o něj požádat. Nárok na příspěvek máte, pokud splníte dvě podmínky. V době nástupu na peněžitou pomoc musíte být účastni nemocenského pojištění (nebo být v ochranné lhůtě) a v období dvou let před nástupem musíte být nejméně 270 dní pojištěni (to znamená asi 9 měsíců, kdy je za vás odvedeno pojistné).

Ochranná lhůta se vás bude týkat, pokud jste těhotná a ukončila jste zaměstnání. Důvodem je, abyste nezůstala bez finančních prostředků. Ochranná lhůta je 180 dnů od skončení zaměstnání. Pokud Vaše zaměstnání trvalo kratší dobu než 180 dní, bude ochranná lhůta stejně dlouhá, jako trvalo Vaše poslední zaměstnání. Nebo také pojištěnka, která pobírá nemocenské z dřívějšího pojištění až do nástupu na peněžitou pomoc v mateřství. V ostatních případech budete mít ochrannou lhůtu pouze 7 dní od skončení zaměstnání.

Peněžitou pomoc v mateřství se poskytuje po podpůrčí dobu, která začíná tzv. nástupem na peněžitou pomoc v mateřství (jedná se o termín podle § 34 zákona o nemocenském pojištění). Podpůrčí doba činí 28 týdnů u pojištěnky, která porodila jedno dítě, a 37 týdnů u pojištěnky, která porodila zároveň dvě nebo více dětí. Na peněžitou pomoc v mateřství se nastupuje dnem, který pojištěnka určí v období od počátku osmého týdne do počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu.

Pokud pojištěnka den nástupu v tomto období neurčí, nastává nástup počátkem šestého týdne před očekávaným dnem porodu; tím vlastně dochází ke zkrácení podpůrčí doby. Nástup na peněžitou pomoc v mateřství však nastává dnem porodu, pokud k porodu došlo před počátkem podpůrčí doby určené podle předchozích pravidel (tj.

PPM z důvodu porodu

PPM z důvodu porodu náleží matce, jestliže je účastna nemocenského pojištění (tj. je zaměstnaná) nebo je v ochranné lhůtě a těhotenství skončilo porodem (dítě je zapsáno do knihy narození). Při potratu PPM nenáleží. Dále musí splnit podmínku účasti na nemocenském pojištění v posledních dvou letech před nástupem na PPM alespoň po dobu 270 kalendářních dnů.

V případě, že se dítě narodí předčasně a matka nesplňuje podmínku účasti ke dni narození dítěte, může být podmínka splněna k počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu. V tomto případě se pak považuje podmínka účasti na pojištění za splněnou ke dni nástupu na PPM.

Do doby 270 dnů se započítává také:

• doba studia (na střední, vyšší odborné nebo vysoké škole nebo na konzervatoři) považovaná za soustavnou přípravu na budoucí povolání, jestliže toto studium bylo úspěšně ukončeno či přerušeno z důvodu těhotenství, či doba prezenčního studia v doktorském studijním programu, jestliže toto studium bylo úspěšně ukončeno či přerušeno z důvodu těhotenství (dobu studia lze započíst pouze v případě, že po ukončení studia započne nemocenské pojištění, tedy zpravidla, když je uzavřen pracovní poměr),
• doba rodičovské dovolené,
• doba neplaceného volna,
• doba pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně.

Do doby 270 dnů účasti na nemocenském pojištění se nezapočítává doba nároku na nemocenské po skončení zaměstnání či doba vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání. Výjimkou je nově od 1. 1. 2024 případ, kdy matka, která porodila dítě a splnila potřebné doby pojištění (viz výše), má nárok na PPM taktéž v případě, jestliže až do dne nástupu na PPM pobírá nemocenské z dřívějšího pojištění.

PPM náleží po skončení zaměstnání v tzv. ochranné lhůtě. U matky, jejíž pojištění skončilo v době těhotenství, činí ochranná lhůta 180 kalendářních dnů od skončení zaměstnání.

PPM uchazečky o zaměstnání

U uchazeček o zaměstnání je nutné rozlišit dvě situace:

• Uchazečce trvá ochranná lhůta (tzn. je v 180 denní ochranné lhůtě od skončení zaměstnání počátkem osmého až šestého týdne před očekávaným dnem porodu) - má nárok na PPM.
• Ostatním uchazečkám o zaměstnání PPM nenáleží.

PPM se matce poskytuje maximálně po dobu 28 týdnů, popř. 37 týdnů v případě ženy, která porodila více dětí. Tato doba se nazývá podpůrčí dobou. U pojištěnky, která porodila, nesmí být podpůrčí doba u PPM kratší než 14 týdnů a nesmí skončit před uplynutím šesti týdnů ode dne porodu. PPM nemůže být vyplácena za dobu, kdy zaměstnankyně nadále vykonává zaměstnání, ze kterého jí PPM náleží.

OSVČ a peněžitá pomoc v mateřství

Peněžitou pomoc v mateřství můžete dostat v případě, že si dobrovolně platíte nemocenské pojištění. Platit musíte nejméně 180 dnů v období jednoho roku před nástupem na peněžitou pomoc. Zároveň musíte splnit stejnou podmínku jako u zaměstnanců (mít nejméně 270 dní pojištění v posledních dvou letech).

Pokud OSVČ pobírá mateřskou, nesmí osobně vykonávat podnikatelskou činnost. Jako OSVČ se musíte k nemocenskému pojištění přihlásit, protože se jedná o dobrovolnou záležitost. Přihlášení je nutné vyřídit na okresní správě sociálního zabezpečení, pod kterou spadáte. Zálohy se vypočítávají podle vyměřovacího základu, který si volíte sami. Sazba pojistného je aktuálně 2,7 % z vyměřovacího základu.

Žádost o peněžitou pomoc v mateřství

Žádost vám předá váš ošetřující lékař (gynekolog), ke kterému docházíte k předporodní péči. Lékař vyplní část A (předpokládaný den porodu) a Vy vyplníte část B. Pokud jste zaměstnankyně, žádost předáte svému zaměstnavateli, který ji dále předá příslušné okresní správě sociálního zabezpečení. V případě, že jste osoba samostatně výdělečně činná, předáte tiskopis sama na okresní správu sociálního zabezpečení.

Výše a výplata dávky peněžité pomoci v mateřství

Výše dávky je 70 % redukovaného denního vyměřovacího základu za kalendářní den. Pro orientační výpočet můžete využít kalkulačku MPSV. Dávku můžete dostávat na váš bankovní účet nebo složenkou na Vaši adresu (hradíte náklady na doručení složenky). Jste povinni hlásit všechny změny, které mají vliv na dávku (např. změna bankovního účtu nebo adresy, změna v péči o dítě). Pokud nesouhlasíte s výší dávky, musíte požádat okresní správu sociálního zabezpečení o vydání rozhodnutí. Proti rozhodnutí můžete do 15 dnů podat odvolání. Lhůta pro rozhodnutí o odvolání je 30-60 dnů.

Otcovská

Otcovská je příspěvek, který se vyplácí nejčastěji otci v souvislosti s péčí o narozené dítě. Celková doba, po kterou budete příspěvek pobírat, je 14 dní.

Podmínky pro výplatu otcovské

Pokud chcete vyplácet příspěvek, musíte splnit několik podmínek:

• pracujete nebo jste OSVČ a platíte si nemocenské pojištění. Jako OSVČ musíte odvádět pojistné nejméně 3 měsíce před začátkem čerpání otcovské,
• jste jako otec zapsán v rodném listu dítěte. S matkou dítěte nemusíte být manželé.
• Na otcovskou můžete nastoupit do 6 týdnů od data narození dítěte. V případě, že je Vaše dítě hospitalizované v nemocnici, prodlužuje se tato doba o počet dnů, které dítě v nemocnici stráví.

Žádost o otcovskou

Příspěvek nedostanete automaticky, musíte si o něj požádat. Na ePortále ČSSZ najdete Žádost o dávku otcovské poporodní péče, tam vyplníte svoje údaje. Žádost předáte svému zaměstnavateli. Musíte to udělat ještě před tím, než se rozhodnete dávku čerpat. Zaměstnavatel tiskopis zašle příslušné okresní správě sociálního zabezpečení. Pokud jste osoba samostatně výdělečně činná, předáte formulář okresní správě sociálního zabezpečení sami po skončení 14 dnů otcovské.

Výše a výplata dávky otcovské

Výše dávky je 70 % redukovaného denního vyměřovacího základu za kalendářní den. Pro orientační výpočet můžete využít kalkulačku MPSV. Dávku dostanete na Váš účet nebo složenkou na Vaši adresu (hradíte náklady na doručení složenky). Pokud nesouhlasíte s výší dávky, musíte požádat okresní správu sociálního zabezpečení o vydání rozhodnutí. Proti rozhodnutí můžete do 15 dnů podat odvolání. Lhůta pro rozhodnutí o odvolání je 30-60 dnů.

Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství

Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství budete dostávat v případě, že Vás zaměstnavatel z důvodu těhotenství nebo mateřství převedl na méně placenou práci. Pokud nejste s dítětem doma a pracujete, bude se vám vyrovnávací příspěvek vyplácet maximálně do 9. měsíce po porodu. Příspěvek nedostanete, pokud se pro méně placenou práci nebo nižší úvazek (např. 6 hodinový nebo 4 hodinový) rozhodnete sama.

Žádost o vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství

Žádost Vám předá váš ošetřující lékař (gynekolog), ke kterému docházíte na předporodní péči. Vy vyplníte část D. Žádost předáte svému zaměstnavateli po tom, co Vás převede na méně placenou práci.

Výše a výplata dávky vyrovnávacího příspěvku

U každé ženy bude výše dávky jiná. Dávka Vám má vyrovnat rozdíl mezi vyšší výplatou z původního pracovního místa a nižší výplatou z místa, na které jste byla převedena. Dávku můžete dostávat na Váš bankovní účet nebo složenkou na Vaši adresu (hradíte náklady na doručení složenky). Musíte hlásit všechny změny, které mají vliv na dávku (např. změna bankovního účtu nebo adresy). Pokud nesouhlasíte s výší příspěvku, musíte požádat okresní správu sociálního zabezpečení o vydání rozhodnutí. Proti rozhodnutí můžete do 15 dnů podat odvolání. Lhůta pro rozhodnutí o odvolání je 30-60 dnů.

Rodičovská dovolená a rodičovský příspěvek

V běžné řeči se pojmy mateřská a rodičovská dovolená často zaměňují a někdy se jimi označuje i peněžitá pomoc v mateřství a rodičovský příspěvek. Z hlediska práva však musíme tyto pojmy rozlišovat.

Pojmem rodičovská dovolená ve smyslu § 196 zák. č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů zákon označuje překážku v práci, po dobu jejího trvání je zaměstnavatel povinen omluvit nepřítomnost zaměstnance a zaměstnankyně v zaměstnání z důvodu péče o dítě. Rodičovská dovolená náleží matce po skončení mateřské dovolené a otci po narození dítěte v rozsahu, o který požádají, nejdéle do 3 let věku dítěte.

Rodičovskou dovolenou může čerpat matka nebo otec dítěte i oba současně. Žádost o rodičovskou dovolenou musí být písemná, musí v ní být uveden rozsah rodičovské dovolené a musí být podána alespoň 30 dnů před nástupem na rodičovskou dovolenou, nebrání-li tomu vážné důvody. Žádost o rodičovskou dovolenou lze podávat i opakovaně.

Po skončení rodičovské dovolené je zaměstnavatel povinen přidělovat rodiči práci podle pracovní smlouvy; pokud se do zaměstnání vrací zaměstnanec po skončení rodičovské dovolené v rozsahu doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou, je zaměstnavatel povinen jej zařadit na tutéž práci a pracoviště.

Rodičovská dovolená a rodičovský příspěvek jsou však dva rozdílné instituty. Zatímco rodičovská dovolená představuje volno ze zaměstnání, rodičovský příspěvek je dávkou státní sociální podpory. Rodičovská dovolená a rodičovský příspěvek jsou na sobě nezávislé - lze proto čerpat rodičovskou dovolenou a nepobírat rodičovský příspěvek a naopak.

Rodičovský příspěvek upravuje § 30 a násl. zák. č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. Dle současné právní úpravy má nárok na rodičovský příspěvek rodič, který osobně, celodenně a řádně pečuje o nejmladší dítě v rodině mladší 3 let.

Celková výše dávky činí 350 000 Kč, při narození dvojčat či vícerčat pak 1,5násobek této částky. Výši a tím i dobu pobírání rodičovského příspěvku si volí rodič. Částku převyšující 13 000 Kč měsíčně si může zvolit, jestliže lze aspoň jednomu z rodičů v rodině stanovit k datu narození nejmladšího dítěte v rodině 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu v částce převyšující 13 000 Kč, s tím, že zvolená výše rodičovského příspěvku nesmí přesáhnout 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu měsíčně.

Výši rodičovského příspěvku lze tedy zvolit i podle denního vyměřovacího základu rodiče, který příspěvek nepobírá. U vícerčat se částka opět násobí koeficientem 1,5. Volbu výše rodičovského příspěvku lze změnit, nejdříve však po uplynutí 3 celých kalendářních měsíců po sobě jdoucích.

Při pobírání rodičovského příspěvku může být rodič výdělečně činný, jeho příjmy nejsou sledovány. Na dobu své výdělečné činnosti je však povinen zajistit péči o dítě jinou zletilou osobou s tím, že dítě mladší 2 let může navštěvovat jesle, mateřskou školu nebo obdobné zařízení v rozsahu nepřevyšujícím 92 hodin měsíčně, u starších dětí není návštěva v předškolním zařízení sledována.

OSVČ a rodičovský příspěvek

Jako OSVČ máte na rodičovský příspěvek stejný nárok, jako zaměstnanec. Co však na rozdíl od zaměstnance nedostanete, je rodičovská dovolená. Nárok na rodičovský příspěvek vzniká po skončení mateřské nebo v případě, že jste mateřskou nepobírali pak můžete rodičovský příspěvek začít čerpat ihned po narození dítěte.

Pokud jako OSVČ začnete pobírat mateřskou, musíte přestat osobně podnikat. Je ale možné, aby za vás vykonávali podnikatelskou činnost vaši zaměstnanci. Pokud jste na mateřskou nastoupili jako zaměstnanci, pak můžete už v průběhu začít aktivně podnikat a nic vám v tom nebrání. Jediné omezení existuje v případě, že byste se rozhodli začít podnikat ve stejném oboru, ve kterém pracujete jako zaměstnanec.

Jakmile přejdete z mateřské na rodičovskou a začnete pobírat rodičovský příspěvek, můžete začít opět aktivně podnikat. Jediná změna je, že z hlavní činnosti vám podnikání na mateřské přejde na činnost vedlejší. To je pro vás výhodná změna, protože se tím podstatně sníží povinné zálohy na zdravotní a sociální pojištění.

Zálohy na zdravotní pojištění se v tomto případě počítají z vašich reálných příjmů a nic jako povinné minimální zálohy se vás netýká. Sociální pojištění pak nemusíte platit vůbec, ale pouze v případě, že váš roční zisk nepřesáhne hranici 111 736 korun.

Vliv na důchodové pojištění

Účast na důchodovém pojištění je vázána na účast na nemocenském pojištění. Aby se doba účasti na důchodovém pojištění hodnotila jako doba důchodového pojištění, musí být splněny ještě další podmínky, a to zejména podmínka zaplacení pojistného (pojistné na důchodové pojištění odvádí za zaměstnance jeho zaměstnavatel) podle § 11 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění (podmínka zaplacení pojistného je přitom splněna i v případě, kdy zaměstnavatel pojistné neodvedl, ačkoliv byl pojistné povinen odvést; toto porušení povinnosti ze strany zaměstnavatele nejde tedy k tíži zaměstnance).

Za dobu důchodového pojištění se podle § 11 odst. Po dobu mateřské dovolené a rodičovské dovolené, kdy zaměstnankyně nepracuje, není dosahován příjem, z něhož by bylo možno odvádět pojistné, a proto se tato doba nepovažuje za dobu důchodového pojištění. Tato doba se však jako doba účasti na důchodovém pojištění z titulu osobní péče o dítě ve věku do čtyř let hodnotí jako náhradní doba důchodového pojištění (srov. § 12 zákona o důchodovém pojištění); pojistné se za náhradní doby důchodového pojištění přitom neplatí.

Tato doba péče o dítě do čtyř let věku se hodnotí jako náhradní doba důchodového pojištění i po skončení pracovního poměru, kdy zároveň končí mateřská nebo rodičovská dovolená. Matka dítěte však může být zaměstnána po dobu mateřské nebo rodičovské dovolené u jiného zaměstnavatele a pak je účastna důchodového pojištění jednak z titulu své výdělečné činnosti (bude se jednat o dobu pojištění), jednak z titulu péče o dítě do čtyř let věku (bude se jednat o náhradní dobu pojištění).

Skončí-li rodičovská dovolená, a zaměstnankyně nenastoupila do práce a dále pečuje o dítě a případně pobírá rodičovský příspěvek, nepřihlašuje se tato zaměstnankyně u OSSZ nebo jiného orgánu k účasti na důchodovém pojištění a nezačíná ani sama platit pojistné na důchodové pojištění; to platí obdobně v případě skončení pracovního poměru během mateřské nebo rodičovské dovolené nebo po skončení pracovního poměru po dosažení věku tří let dítěte.

V těchto případech je osoba pečující o dítě do čtyř let věku důchodově pojištěna z titulu této péče; po dosažení tohoto věku dítěte však již důchodově pojištěna není a buď se může k účasti na důchodovém pojištění přihlásit dobrovolně, nebo musí vzít na vědomí, že důchodové pojištění již netrvá.