Dovolená pro Dohodáře: Práva a Povinnosti v Novém Světle

V posledních letech prošly úvazky dohodářů legislativními změnami, díky kterým se přiblížily klasickému pracovnímu poměru. Hlavním cílem některých novinek je například to, aby se dohody bez pojistné ochrany zaměstnanců nevyužívaly jako jediný nebo rozhodující zdroj příjmu. To přinese mimo jiné lepší sociální situaci nízkopříjmových zaměstnanců a výrazně zvýší ochranu „dohodářů“ obecně, zároveň ale také sníží objem mzdového plnění z dohod bez placení pojistného. Aby bylo pro zaměstnance i zaměstnavatele snazší se ve všech změnách zorientovat, přinášíme přehled toho nepodstatnějšího, co již platí a co se bude měnit v budoucnu.

Novela zákoníku práce přinesla podstatné změny, které se týkají dohodářů pracujících na dohodu o pracovní činnosti (DPČ) a dohodu o provedení práce (DPP). Od 1. ledna 2024 mají nárok na placenou dovolenou i lidé, kteří jsou zaměstnaní na DPČ nebo DPP. Kromě kompenzací za práci ve svátek či na noční nebo nároku na odpočinek, jim musí zaměstnavatel proplácet i dovolenou. Vzhledem k tomu, že se blíží doba letních prázdnin, počítejte s tím, že si i brigádníci začnou vybírat nastřádanou dovolenou.

První polovina novely zákoníku práce, která se týká osob zaměstnaných na DPP a DPČ, platí již od 1. 10. 2023. Tuto novelu najdete v zákoníku práce pod číslem 281/2023 Sb. Druhá polovina novely pro dohodáře vešla v platnost na začátku nového roku a týká se dovolených. Přestože se jedná o nové ustanovení, není potřeba kvůli němu uzavírat nové dohody.

S účinností od 1. 1. 2024 vzniká nově nárok na dovolenou zaměstnancům, kteří mají sjednanou dohodu o provedení práce nebo o pracovní činnosti, a to za stejných podmínek, jako zaměstnancům v pracovním poměru. Tato změna se týká nově uzavřených i všech stávajících smluv na DPP a DPČ.

Zaměstnavatel nesmí diskriminovat své dohodáře. To znamená, že jim musí náležet stejná mzda jako zaměstnancům na plný úvazek, kteří vykonávají stejnou práci nebo práci stejné hodnoty. Toto pravidlo se přitom vztahuje i na poskytování pracovních benefitů ve formě stravenek, multisportky apod. Na dohody dále platí pravidla pro minimální mzdu. Zaměstnanec pracující na dohodu proto musí dostat minimálně 124,40 korun za hodinu.

Podmínky pro Vznik Nároku na Dovolenou

Dohodáři vznikne nárok na placené volno jen v případě, že má u vás sjednanou smlouvu nejméně na 4 týdny, přesně 28 dní a zároveň odpracuje nejméně 4násobek fiktivní týdenní pracovní doby, která čítá 20 hodin týdně, tj. Zaměstnanec na DPP nebo DPČ má tedy nárok na placenou dovolenou v případě, že u vás odpracuje nejméně 80 hodin za kalendářní rok. Zaměstnanec má za každou celou odpracovanou týdenní pracovní dobu nárok na dovolenou v délce 1/52 této týdenní pracovní doby.

Aby zaměstnanci pracujícímu na dohodu vůbec vznikl nárok na placenou dovolenou, musí v daném kalendářním roce u jednoho zaměstnavatele splnit současně dvě klíčové podmínky:

1. Pracovněprávní vztah založený dohodou (DPP či DPČ) musí u daného zaměstnavatele nepřetržitě trvat alespoň 4 týdny, tedy 28 po sobě jdoucích kalendářních dnů. Důležité je, že se posuzuje doba trvání samotné smlouvy, nikoliv to, zda zaměstnanec v každém z těchto dnů skutečně pracoval.
2. Zaměstnanec musí v příslušném kalendářním roce odpracovat alespoň 80 hodin.

Zda vznikne či nevznikne nárok na dovolenou (za splnění obou výše uvedených podmínek), se posuzuje za každý kalendářní rok samostatně a za každý pracovní poměr samostatně.

Pokud některou z těchto podmínek nesplní, nemá na placenou dovolenou nárok. Snaha vyhnout se těmto povinnostem umělým řetězením smluv na dobu kratší než 28 dní je velmi riziková.

Jedním z důležitých parametrů, podle kterých se stanovuje nárok na dovolenou, je týdenní pracovní doba. Nyní je stanovená tzv. Důvodová zpráva k novele uvádí, že „při této pracovní době zaměstnanci při 4týdenní výměře dovolené za odpracování každých 20 hodin (včetně náhradních dob) vznikne právo na 1/52 z 80 hodin (20 × 4), tj.

Jak Spočítat Dovolenou v Hodinách

Samotný výpočet nároku na dovolenou se může zdát složitý, ale pokud dodržíte správný postup, je logický a přímočarý. Základním kamenem celého výpočtu je tzv. fiktivní týdenní pracovní doba. Zákoník práce pro účely výpočtu dovolené u dohodářů stanoví, že se vždy vychází z týdenní pracovní doby v rozsahu 20 hodin.

V dalším kroku je třeba zjistit, kolik celých násobků této fiktivní pracovní doby zaměstnanec odpracoval. Toho docílíte jednoduchým vydělením celkového počtu odpracovaných hodin v kalendářním roce číslem 20. Podle § 216 odst. 5 zákoníku práce se výsledný nárok na dovolenou v hodinách vždy zaokrouhluje na celé hodiny nahoru.

Výpočet nároku na dovolenou:

1. Výpočet počtu odpracované týdenní pracovní doby. V případě DPP a DPČ se používá pojem tzv. fiktivní týdenní pracovní doba (TPD), která čítá 20 hodin týdně. Nejdříve je potřeba vypočítat, kolik týdnů zaměstnanec skutečně odpracoval.
2. Výpočet nároku na dovolenou

Při výpočtu dovolené lze postupovat dle vzorce: počet odpracovaných celých násobků fiktivní týdenní pracovní doby/52 × 20 × výměra dovolené (výsledek se zaokrouhlí na celé hodiny nahoru).

Příklad 1: Zaměstnanec na DPP odpracoval za rok 300 hodin. Výpočet: 300÷20=15.Příklad 2: Zaměstnanec na DPČ odpracoval za rok 416 hodin. Výpočet: 416÷20=20,8.

Příklad: Zaměstnanec odpracoval 210 hodin, nárok na dovolenou je 4 týdny.Výpočet odpracovaných celých týdnů: 210/20=10,5 , zaokrouhlujeme dolů - 10 týdnůVýpočet nároku na dovolenou: 10/52 x 4 x 20 = 15,38 , zaokrouhlujeme nahoru - 16 hodin.

Příklady výpočtů nároku na dovolenou

Příklad č. 1: Na DPČ zaměstnáváte studenta, který vám vypomáhá s administrativou. Smlouva je na dobu neurčitou. Za kalendářní rok 2025 odpracuje pro účely dovolené celkem 416 hodin. Jeho výměra dovolené činí 4 týdny.

Příklad č. 2: Stěhujete kancelář a uzavřeli jste DPP se studentem, který vám pomůže se stěhováním. Ve smlouvě je uvedeno, že stěhování bude 24.

Zaměstnanec má za každou celou odpracovanou týdenní pracovní dobu nárok na dovolenou v délce 1/52 této týdenní pracovní doby.

Pokud tedy například zaměstnanec na dohodu pracoval pět hodin týdně celý rok, a má tedy za 12 měsíců odpracováno 260 hodin (5 × 52 týdnů), vypočítá se mu dovolená následovně: Počet skutečně odpracovaných násobků týdenní pracovní doby je 13 (tedy 260 : 20, což je pevně daná týdenní pracovní doba pro dohodáře). Tedy 13 : 52 × 20 (pevně daná týdenní pracovní doba) × 4 (počet týdnů dovolené, které běžně zaměstnavatele poskytuje). Dohodáři tak vychází 20 hodin dovolené. Zaokrouhluje se nahoru.

Jednoduší výpočet může být následující: v případě, že zaměstnavatel poskytuje čtyři týdny dovolené, tedy 80 hodin, vydělí se skutečný počet odpracovaných hodin dvaceti hodinami pevně stanovené týdenní doby pro dohodáře a vynásobí číslem 1,54 (80 : 52). V případě, že zaměstnavatel poskytuje pět týdnů dovolené (100 hodin), náleží dohodáři za odpracovaných 20 hodin při splnění podmínek už 1,92 hodin dovolené (100 : 52). U zaměstnavatele, který nabízí šest týdnů dovolené (120 hodin), to bude za každých 20 hodin práce na dohodu 2,3 hodiny dovolené (120 : 52).

Další Důležité Změny pro Dohodáře od Roku 2023

Kromě nároku na dovolenou přinesla novela zákoníku práce i další významné změny pro dohodáře:

• Právo na překážky v práci: Zaměstnanci pracující na základě DPP/DPČ mají od 1. října 2023 přiznané právo na překážky v práci (např. ošetření u lékaře, účast na svatbě, pohřbu, doprovod dítěte k lékaři apod.), což v praxi znamená, že zaměstnavatel musí v těchto případech nepřítomnost v práci omluvit. Současně ale zákon stanoví, že v těchto případech (a dále u překážek v práci z důvodu obecného zájmu - např. darování krve) nepřísluší „dohodáři“ náhrada odměny z dohody. Jde tedy o „neplacené pracovní volno“.
• Pracovní doba a doba odpočinku: Od 1. října 2023 se i na „dohodáře" uplatní právní úprava pracovní doby, doby odpočinku a přestávek v práci. I „dohodářům“ je tak rozvrhována pracovní doba, přičemž délka směny nesmí přesáhnout 12 hodin. Těmto zaměstnancům je nutné poskytnout nepřetržitý denní odpočinek, nepřetržitý odpočinek v týdnu a dále také přestávky na jídlo a oddech.
• Žádost o pracovní poměr: Zákoník práce od 1. října 2023 stanovuje, že pokud zaměstnanec, který je zaměstnán na základě DPP/DPČ v souhrnu po dobu delší než 180 dní v rámci období posledních 12 měsíců, požádá zaměstnavatele o zaměstnání v pracovním poměru, zaměstnavatel mu musí do 1 měsíce poskytnout odůvodněnou písemnou odpověď, nevyhoví-li této žádosti. Uzavření pracovního poměru však není „nárokové“.
• Posílení práv při obdržení výpovědi: Od 1. října 2023 platí, že pokud zaměstnanec má za to, že mu zaměstnavatel dal výpověď z důvodu, že se domáhal nebo využil zákonem vypočtených práv - např. čerpal otcovskou dovolenou (viz § 77 odst. 7 zákoníku práce), a současně do 1 měsíce od doručení výpovědi zaměstnavatele písemně požádá o její odůvodnění, je zaměstnavatel povinen poskytnout mu bez zbytečného odkladu písemné odůvodnění výpovědi.

Dohodáři také nově získávají právo na některé příplatky za práci. Práci ve svátek: Za tu náleží dohodáři příplatek nejméně ve výši 100 % průměrného hodinového výdělku nebo náhradní placené volno. Směnu ve svátek přitom může dohodář dostat jen výjimečné z vážných důvodů. V případě, že svátek připadá na den, kdy by dohodář normálně pracoval, náleží mu náhrada mzdy jako klasickému zaměstnanci (např. Práci v noci: Dohodáři, který odpracoval určitou dobu mezi 22. až 6.

Další povinnosti zaměstnavatele

• Volno: Volno - dohodáři musíte dát pracovní volno například kvůli ošetření u lékaře, účasti na svatbě nebo pohřbu.
• Žádost o HPP: Žádost o HPP - pokud dohodář požádá o práci na HPP, musíte mu do měsíce poslat odůvodněnou písemnou odpověď.
• Práce na home office: Práce na home office - pokud dohodář pečuje o dítě do 9 let nebo o osobu, která je závislá na jeho pomoci, může požádat o práci na dálku.

Co je platné od 1. ledna 2025?

• Od 1. ledna 2025 platí pro dohodáře takzvaný rozhodný příjem. Pokud ho dohodář překročí, musíte mu z příjmu strhnout zdravotní a sociální pojištění a zálohy na dani. Z toho důvodu je někdy dohoda pro zaměstnance nevýhodná. Čím více vydělají, tím více jim budete muset strhnout.
• Dohodář, který pečuje o osobu závislou na jeho pomoci či o dítě do 9 let věku, anebo těhotná zaměstnankyně, vás může požádat o práci na dálku.
• Dohodáře musíte seznámit s rozvrhem pracovní doby alespoň 3 dny předem.

Proplácení Dovolené

Dovolená z dohod se chová stejně jako klasická dovolená z pracovního poměru. Nejsou u ní žádné výjimky. Tedy: o čerpání dovolené je potřeba požádat, přičemž konečné slovo má zaměstnavatel, který musí termín dovolené schválit. Dovolenou je také dobré vybrat v kalendářním roce, ve kterém na ní vznikl nárok.

Proplatit dovolenou je možné pouze po skončení práce, tedy po skončení dohody. Pokud ale hned po ukončení jedné dohody uzavře pracovník se zaměstnavatelem bezprostředně další dohodu, dovolenou proplatit nelze.

Pozor na chyby a rizika

Nová legislativa s sebou nese řadu nástrah, které mohou vést k finančním ztrátám a právním sporům. Nesprávné zaokrouhlení nároku: Porušení § 216 ZP. Zaměstnanec může nárokovat dorovnání. Ignorování jedné z podmínek pro vznik nároku: Neoprávněné nepřiznání dovolené. Chybný výpočet "celých odpracovaných týdnů": Výsledkem je nižší nárok na dovolenou, než na jaký má zaměstnanec právo. Špatná evidence odpracovaných hodin: Nemožnost prokázat správnost výpočtu při kontrole. Nevedení písemného rozvrhu směn: Porušení § 74 ZP.

Při plánování směn je nutné počítat s tím, že čerpaná dovolená "spotřebovává" dostupný hodinový fond, a může tak snadno dojít k nechtěnému překročení limitu. Kromě základních chyb ve výpočtu existují i další, komplexnější rizika, která mohou vaši společnost ohrozit.

• Překročení limitu u DPČ kvůli započtení dovolené: Nelegální zaměstnávání, porušení zákoníku práce.
• Účelové řetězení smluv pod 28 dní: Posouzení jako obcházení zákona.
• Nesprávné stanovení průměrného výdělku pro náhradu: Poskytnutí nižší náhrady za dovolenou, než na jakou má zaměstnanec nárok.

DPP vs. DPČ

Na první pohled se může zdát, že pravidla pro dovolenou jsou pro DPP i DPČ identická. U dohody o provedení práce (DPP): Doba, po kterou zaměstnanec čerpá dovolenou (nebo za kterou mu je poskytnuta náhrada mzdy), se NEZAPOČÍTÁVÁ do ročního limitu 300 hodin. Tento detail představuje skrytou past, zejména pro zaměstnavatele využívající DPČ na hraně zákonného limitu.

Pro kontrolu počtu hodin (300 hodin za rok) u dohody o provedený práce vychází z hodnoty složky HODINY ROK SUMA. Celkové hodiny ve Fondu pracovní doby jsou navýšené o hodiny dovolené, a můžou vykazovat větší hodnotu než 300 hodin. Čerpání dovolené u dohody o provedení práce může navýšit další nárok na dovolenou.