Dodatková dovolená je specifický druh dovolené, který je přímo upravený zákoníkem práce a náleží zaměstnancům, kteří vykonávají práce uvedené v § 215 ZP. Na rozdíl od běžné dovolené, nárok na dodatkovou dovolenou je podmíněn výkonem práce výslovně uvedené nebo práce zvlášť obtížné.
Účelem dodatkové dovolené je poskytnout zaměstnancům, kteří tyto vyjmenované zvlášť obtížné práce konají, delší odpočinek. Smyslem a účelem dodatkové dovolené je poskytnout delší dobu k regeneraci pracovní síly těm zaměstnancům, kteří konají práce s vyšší mírou fyzické, neuropsychické nebo jiné zátěže.
Komu Přísluší Dodatková Dovolená?
Dodatková dovolená přísluší dvěma kategoriím zaměstnanců:
- Zaměstnancům pracujícím pod zemí při těžbě nerostů nebo při ražení tunelů a štol.
- Zaměstnancům, kteří konají práce zvlášť obtížné, jak jsou definovány v § 215 odst. 4 ZP.
Mezi tyto zaměstnance patří ti, kteří:
- Trvale pracují alespoň v rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby ve zdravotnických zařízeních nebo na jejich pracovištích, kde se ošetřují nemocní s nakažlivou formou tuberkulózy.
- Jsou při práci na pracovištích s infekčními materiály vystaveni přímému nebezpečí nákazy, pokud tuto práci vykonávají alespoň v rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby.
- Jsou při práci vystaveni nepříznivým účinkům ionizujícího záření.
- Pracují při přímém ošetřování nebo obsluze duševně chorých nebo mentálně postižených alespoň v rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby.
- Jako vychovatelé provádějí výchovu mládeže za ztížených podmínek nebo jako zdravotničtí pracovníci pracují ve zdravotnické službě Vězeňské služby České republiky alespoň v rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby.
- Pracují nepřetržitě alespoň 1 rok v tropických nebo jiných zdravotně obtížných oblastech.
- Pracují ve Vězeňské službě České republiky v přímém styku s obviněnými ve výkonu vazby nebo odsouzenými ve výkonu trestu odnětí svobody alespoň v rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby.
- Pracují jako potápěči za zvýšeného tlaku ve skafandrech nebo jako zaměstnanci (kesonáři) provádějící kesonovací práce ve stlačeném vzduchu v pracovních komorách.
- Jako zdravotničtí pracovníci vykonávají činnosti při poskytování zdravotnické záchranné služby alespoň v rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby.
- Při čištění stok, kalových prostor, kanálových odpadů, žump, vpustí, kanalizačního potrubí a přípojek, hubení škodlivých živočichů ve stokách a při obsluhování čistíren odpadních vod přicházejí do přímého styku s biologickými odpadními vodami a odpady alespoň v rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby.
S účinností od 1. 8. 2024 se rozšířil okruh zaměstnanců, kterým je přiznána dodatková odvolená, o zaměstnance uvedené v § 215 odst. 4 písm. e) a g) ZP. Jedná se o zdravotnické pracovníky státní příspěvkové organizace Ministerstva spravedlnosti, která je zřizována podle § 4d zákona č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži ČR, kteří poskytují zdravotní služby vězněným osobám. V současné době se jedná o státní příspěvkovou organizaci s označením Zdravotnická zařízení Ministerstva spravedlnosti. Rozšíření poskytování dodatkové dovolené těmto zaměstnancům reaguje na zamýšlené převedení zdravotnických pracovníků Vězeňské služby ČR do shora uvedené nově od 1. 1. 2024 zřizované příspěvkové organizace. Nově dodatková dovolená přísluší také zaměstnancům, kteří pracují v Probační a mediační službě v přímém styku s obviněnými a odsouzenými. V obou shora uvedených případech dodatková dovolená zaměstnancům přísluší od 1. 8. 2024.
Délka Dodatkové Dovolené
Výměra dodatkové dovolené činí jednu týdenní pracovní dobu. Zaměstnanec, který pracuje za daných podmínek po celý kalendářní rok, má dodatkovou dovolenou v rozsahu jeho stanovené nebo sjednané kratší týdenní pracovní doby. I délka dodatkové dovolené je tak vyjádřena v hodinách.
Stejný postup zjištění délky dovolené se použije i při zjištění délky dodatkové dovolené, pokud pracovní poměr netrvá po celý kalendářní rok anebo pokud zaměstnanec nekoná práci za podmínek, kdy právo na dodatkovou dovolenou vzniká po celý kalendářní rok. Tato část dovolené se proto zjišťuje jako 1/52 stanovené nebo kratší týdenní pracovní doby, a to za každou zaměstnancem odpracovanou stanovenou nebo kratší týdenní pracovní dobu.
Výjimkou je pouze stanovení délky dodatkové dovolené u zaměstnanců konajících práci v tropických nebo jinak zdravotně obtížných oblastech, kde se dodatková dovolená poskytuje nikoliv v závislosti na pracovní době, ale na tom, zda zaměstnanec koná práci na tomto území (přísluší mu za každých 21 odpracovaných dnů v těchto oblastech 1/12 dodatkové dovolené).
Stejně jako u dovolené za kalendářní rok nebo její poměrné části dochází k odvození délky dodatkové dovolené z týdenní pracovní doby v závislosti na tom, zda zaměstnanec pracuje po stanovenou nebo kratší týdenní pracovní dobu.
Pokud zaměstnanec pracuje za shora uvedených podmínek jen část kalendářního roku, přísluší mu za každou odpracovanou stanovenou týdenní pracovní dobu nebo kratší týdenní pracovní dobu v příslušném kalendářním roce dodatková dovolená v délce jedné dvaapadesátiny stanovené týdenní pracovní doby nebo kratší týdenní pracovní doby.
Zaměstnanec, který dovršil 1 rok nepřetržité práce v tropických nebo jiných zdravotně obtížných oblastech, má právo na dodatkovou dovolenou již za tento rok; pracuje-li zaměstnanec v tropických nebo jiných zdravotně obtížných oblastech nepřetržitě více než 1 rok, přísluší mu za každých 21 odpracovaných dnů v těchto oblastech 1/12 dodatkové dovolené.
Podmínky pro Vznik Práva na Dodatkovou Dovolenou
- Výkon Práce Zvlášť Obtížné: Pro vznik práva na dodatkovou dovolenou je určující výkon práce zvlášť obtížné v rozsahu alespoň poloviny stanovené týdenní pracovní doby. V závislosti na délce stanovené týdenní pracovní doby tak musí jít o výkon práce zvlášť obtížné po dobu minimálně 20 hodin týdně v průměru v případě jednosměnného pracovního režimu.
- Doba Výkonu Práce: Základním předpokladem pro vznik práva na dodatkovou dovolenou v plném rozsahu jednoho týdne je skutečnost, že stanovené podmínky jsou splněny po celý kalendářní rok.
Při posuzování práva na dodatkovou dovolenou je určující souhrnná doba výkonu zvlášť obtížné práce po dobu nepřetržitého trvání pracovního poměru v kalendářním roce.
Specifické Situace a Překážky v Práci
Pro účely posouzení toho, zda zaměstnanci vykonávajícímu práce zvlášť obtížné bude příslušet dodatková dovolená v plné výměře jednoho týdne, nebo jen její poměrná část, je třeba důsledně rozlišovat mezi jednotlivými druhy překážek v práci. Podle § 348 odst. 1 ZP se za výkon práce pro účely dovolené posuzují překážky v práci na straně zaměstnavatele, doba čerpání dovolené, doba, kdy si zaměstnanec vybírá náhradní volno za práci přesčas nebo za práci ve svátek, a doba, kdy zaměstnanec nepracuje proto, že je svátek.
Současně podle § 216 odst. 2 ZP platí, že pro účely dovolené se jako výkon práce neposuzuje doba zameškaná pro důležité osobní překážky v práci, pokud nejsou uvedeny v prováděcím právním předpisu (§ 199 odst. 2). Tímto prováděcím právním předpisem je nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci, ve znění pozdějších předpisů.
Faktem je, že dikce § 216 odst. 2 věta druhá ZP nijak nerozlišuje mezi „obyčejnou“ dovolenou za kalendářní rok (§ 212) a za odpracované dny (§ 214) na straně jedné, a dodatkovou dovolenou (§ 215) na straně druhé, tudíž nezbývá než dospět k závěru, že i doba mateřské dovolené (resp. doby, po kterou zaměstnanec - muž čerpá rodičovskou dovolenou do doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou) se plně započítává do odpracované doby pro účely dodatkové dovolené.
Posuzování Práva na Dodatkovou Dovolenou ve Zdravotnictví
Z hlediska četnosti vzniku práva na dodatkovou dovolenou se ve zdravotnictví v největší míře uplatňuje § 215 odst. 2 písm. i) ZP, tj. poskytování dodatkové dovolené ve zdravotnické záchranné službě. Důvodem je jednak relativně vysoký počet zdravotnických pracovníků pracujících u zdravotnických záchranných služeb), jednak skutečnost, že zákon v případě zdravotnických pracovníků vykonávajících činnosti při poskytování zdravotnické záchranné služby podmiňuje právo na dodatkovou dovolenou pouze rozsahem týdenní pracovní doby.
Pro účely posuzování práva na dodatkovou dovolenou ve zdravotnictví má význam § 215 odst. 1 v té části věty, v níž stanoví, že dodatková dovolená přísluší zaměstnanci, který koná práce zvlášť obtížné. Z hlediska tohoto resortu má pak dále význam § 215 odst. 2 písm. a) až e) a písm. i) ZP, na základě nichž přísluší dodatková dovolená těm zaměstnancům (zpravidla zdravotnickým pracovníkům a pracovníkům v sociálních službách poskytujícím tzv.
Vnitřní Předpis Zaměstnavatele o Dodatkové Dovolené
Zaměstnavatel může vydat vnitřní předpis, který vymezuje práce zvlášť obtížné pro účely poskytování dodatkové dovolené. Tento předpis by měl obsahovat:
- Vymezení prací zvlášť obtížných.
- Konkrétní pracovní místa, kde zaměstnanci konají práce za podmínek uvedených v § 215 odst. 4 ZP.
- Pravidla pro vznik práva na dodatkovou dovolenou.
- Postup při změně délky stanovené týdenní pracovní doby.
- Pravidla pro čerpání dovolené.
- Povinnosti vedoucích zaměstnanců vést evidenci odpracované pracovní doby.
- Určení osob odpovědných za dodržování povinnosti určovat dodatkovou dovolenou přednostně.
Změny v Okruhu Zaměstnanců s Nárokem na Dodatkovou Dovolenou od srpna 2024
Od srpna 2024 se počet lidí, kteří mají nárok na dodatkovou dovolenou, rozšířil. Nově zařazeným profesím tak vznikne od srpna nárok na poměrnou část dodatkové dovolené za kalendářní rok 2024.
Důležité Upozornění
Nárok na dodatkovou dovolenou je závislý jen na skutečném výkonu práce. S nižším počtem odpracovaných hodin se snižuje i nárok na dodatkovou dovolenou. Pracuje-li zaměstnanec jen část kalendářního roku, přísluší mu za každou odpracovanou týdenní pracovní dobu nebo kratší týdenní pracovní dobu dodatková dovolená v délce jedné dvaapadesátiny stanovené týdenní pracovní doby.
Tabulka: Délka dovolené v závislosti na sektoru
| Sektor | Minimální délka dovolené |
|---|---|
| Soukromý | 20 dní (160 hodin) |
| Státní a samospráva | 25 dní (200 hodin) |
| Pedagogičtí pracovníci a akademici | 8 týdnů (320 hodin) |
Případné neposkytování dodatkové dovolené, ačkoli zaměstnanec splnil podmínky pro její přiznání, představuje přestupek na úseku dovolené podle § 16, resp. § 29 zákona č.
Zanechat komentář