Chorvatsko se stalo 28. členským státem Evropské unie dne 1. července 2013. O členství požádalo v roce 2003 a Evropská komise zemi doporučila jako oficiálního kandidáta na členství začátkem roku 2004. Chorvatsko (spolu se Slovinskem) patřilo už v bývalé Jugoslávii k nejvíce proevropsky orientovaným republikám.
Po Slovinsku se Chorvatsko zotavovalo z války nejlépe z bývalých jugoslávských republik a doufalo, že se jako druhý stát bývalé Jugoslávie úspěšně začlení do Evropské unie. Vybudovalo stabilní tržní ekonomiku. Pod dohledem mezinárodního společenství navíc proběhla tzv. Většina chorvatského obyvatelstva vstup do Evropské unie podporuje.
Chorvatsko nemohlo počítat s kladným vyřízením žádosti o vstup v dřívějších dobách. Hlavními překážkami byla jednak pro EU nepřijatelná vnitřní situace státu. Mezi další překážky pro zahájení přístupových jednání s Evropskou unií patřila rovněž i míra spolupráce Chorvatska s Mezinárodním trestním tribunálem v Haagu (tato skutečnost rovněž zbrzdila do jisté míry i srbské přístupové rozhovory).
Chorvatsko podepsalo Dohodu o stabilizaci a přidružení dne 29. října 2001 v Lucemburku. Status kandidátské země byl Chorvatsku udělen Evropskou komisí v polovině roku 2004. Přístupová jednání byla zahájena v říjnu 2005, spolu se screeningem jednotlivých kapitol. Následovala vyjednávání o celkem třiceti pěti kapitolách.
Chorvatsko dokončilo dne 30. června 2011 přístupová jednání s EU o 35 kapitolách a potom, co schválil 1. prosince přistoupení Chorvatska k Unii i Evropský parlament, podepsalo v pátek 16. prosince 2011 smlouvu o přistoupení k Evropské unii.
Podpora vstupu a obavy
Vstup Chorvatska do Evropské unie podporovaly téměř všechny chorvatské politické strany s výjimkou několika menších euroskeptických a nacionalistických stran. Nacionalisté, kteří byli proti vstupu země do Evropské unie, argumentovali tím, že okamžikem vstupu se země otevře cizincům a že o ní budou rozhodovat druzí. V dlouhodobém horizontu by se pak samotné Chorvatsko mohlo stát kolonií silnějších zemí EU, navíc by bylo opět v jednom celku se Srbskem a možná i s Tureckem.
Problematická byla rovněž i otázka odlivu mladých pracovních sil do zahraničí, neboť Chorvatsko jako takové se s tímto fenoménem potýká de facto již od 70. let 20. století. Největší podporu měl vstup do Evropské unie v oblastech, kde žijí početné národnostní menšiny (jak Srbové, tak i Maďaři, Italové a další).
Kvůli vstupu do Evropské unie musela země přijmout celou řadu nových opatření. Byla přijata celá řada nových zákonů a také došlo k změně celé řady zaběhnutých zvyklostí a praxe. V souvislosti s přijetím evropských norem muselo Chorvatsko rovněž přijmout nový ústavní zákon o právech národnostních menšin. Tradiční chorvatské víno Prošek muselo být přejmenováno, neboť jeho dosavadní název je považován z evropské strany za matoucí (příliš blízký italskému Prosecco).
Obavy rovněž vzbuzuje i otevření se volnému trhu v oblasti rybářství, které živí velkou část chorvatského pobřeží. Vstup Chorvatska do Evropské unie změnil také režim na chorvatsko-slovinských a chorvatsko-maďarských hranicích. Překročení hranic je od 1. července zjednodušeno, neboť hraniční kontroly bude provádět pouze jedna, společná chorvatsko-slovinská policejní služba. Několik set pohraničníků již proto bylo z důvodu změny režimu na severních hranicích Chorvatska přemístěno na jih, k hraničním přechodům s Černou Horou, Bosnou a Hercegovinou a na východ se Srbskem.
Chorvatské veřejné mínění je mírně nakloněné vstupu do Evropské unie. Okolo 55 - 75 % obyvatel průběžně podporuje myšlenku evropské integrace. Pozitivní naladění Chorvatska ve smyslu vstupu do EU však zhoršila celá řada okolností, především špatná ekonomická situace jak v Chorvatsku, tak i v Evropské unii.
Některé země EU se rozhodly zavést pro Chorvatsko v oblasti volného pohybu pracovní sil přechodné období, aby si tak ochránily svůj trh práce. Mezi takové země patří např. jazykově blízké Slovinsko, dále Německo, Rakousko, Francie, Bulharsko a Spojené království, Řecko. Některé země umožní přístup jen v oblasti některých profesí. Obavy z nákupu půdy Chorvatsko vyřešilo vlastním přechodným obdobím.
Po složitých vyjednáváních, kterými Chorvatsko úspěšně prošlo, následovala ratifikace přístupové smlouvy ve stávajících členských státech. V České republice se přístupovou smlouvou zabýval nejprve Senát, který smlouvu 25. dubna 2012 jednohlasně schválil. Následně se smlouvou zabývala Poslanecká sněmovna, zde byla smlouva schválena dne 8. června 2012, když pro přijetí hlasovalo 151 ze 164 přítomných poslanců. Ratifikační proces pak ukončil prezident republiky, který smlouvu podepsal 27. června 2012.
Vstup do EU a Schengenu
1. července 2013 Chorvatsko vstoupilo do Evropské unie. Toto datum stanovila Evropská komise dne 10. června 2011.
Rada Evropské unie tento týden odsouhlasila vstup Chorvatska do schengenského prostoru. „Rada dnes dospěla k závěru, že Chorvatsko splnilo nezbytné podmínky pro uplatňování všech částí schengenského acquis,“ uvedla Evropská rada ve svém prohlášení. Přesný termín, kdy přesně se Chorvatsko k schengenskému prostoru připojí, zatím potvrzen nebyl.
Vznik schengenského prostoru umožnil evropským občanům žít a pracovat kdekoli v Evropské unii. Spolu s plánovaným přijetím Eura to je další krok, který dále podpoří zájem investorů o chorvatský realitní trh. To vše dává předpoklad ke zvýšenému růstu cen nemovitostí v Chorvatsku. Ceny přímořských realit v Chorvatsku rostou již od začátku roku 2016. V roce 2021 meziročně vzrostly téměř o 6 procent.
Co to znamená pro cestovatele?
Možná se do Chorvatska letos chystáte poprvé. Možná už tam jezdíte celá léta. Každopádně byste měli vědět, že od vstupu Chorvatska do Schengenu funguje mnoho věcí jinak. V roce 2023 země vstoupila do schengenského prostoru a zavedla placení eury. Co to pro Čechy znamená? Nezapomínejte na cestovní pojištění do Chorvatska, využijte přehledné srovnání pro sjednání cestovního pojištění do Chorvatska online.
Česká republika je v Schengenu již od 21. prosince 2007. Většina z nás si na to zvykla už natolik, že nás dokáže překvapit, když nějaká evropská země v schengenském prostoru ještě není (a když tedy nemá zavedený volný pohyb osob přes hranice). Chorvatsko na přijetí čekalo několik let. Už před více než třemi lety Evropská komise usoudila, že je tato jihoevropská země připravena na členství v schengenském prostoru a stejně tak zvládne přechod na novou měnu - euro. Až od 1. ledna 2023 se to stalo realitou - vstup Chorvatska do Schengenu přišel téměř přesně 10 let od jeho vstupu do Evropské unie. A stalo se tak 27 let poté, co Chorvatsko požádalo o vstup do EU.
Dopady vstupu do Schengenu
Co přesně znamená, že je Chorvatsko v Schengenu? Pro Chorvaty to uvnitř jejich hranic nepřináší téměř žádné změny. Ale projevuje se to, jakmile chce kdokoliv překročit chorvatské hranice. Kontroly na hranicích v Chorvatsku fungovaly až do konce roku 2022. Od 1. ledna 2023 ale byly zrušeny. Pro turisty mířící na dovolenou k moři to znamená, že přejedou hranice bez čekání, bez front a naprosto plynule. Ostatně, totéž platí i pro překročení námořních hranic a od 26. března 2023 i pro letiště.
Například fakt, že od 1. ledna 2023 začalo Chorvatsko vydávat tzv. schengenská víza. Obyvatelé z příhraničních obcí také mohou volně opouštět hranice svého státu i mimo hraniční přechody. Schengenský prostor Chorvatsko více zpřístupňuje turistům a dalším cestovatelům.
Eurozóna a platby
Ale fakt, že se v Chorvatsku platí eurem, se vstupem do Schengenu nijak nesouvisí. Jedná se o dvě rozdílné záležitosti, které se ovšem v Chorvatsku udály v tentýž čas. Od roku 2023 si tak při cestě do Chorvatska musíte připravit eura. Nebo počítat s tím, že z tamních bankomatů dostanete už jen společnou evropskou měnu. Po vstupu do eurozóny sice ještě čtrnáct dní existovala v Chorvatsku možnost platit jak kunou, tak eurem, počínaje 14. lednem 2023 už ale zůstala jediná možnost - platit eurem.
Směnný kurz činil po zavedení eura 7,5345 kuny za euro a až do konce roku 2023 bylo možné kuny směnit v chorvatských bankách zdarma. Od té doby je možné kuny směnit už jen v chorvatské národní bance. Mince společné evropské měny ražené v Chorvatsku dostaly, jak už bývá zvykem, symboly spjaté s historií země.
Cestování do Chorvatska
Plánujete vyrazit letos do Chorvatska? Rozhodně v tom nejste sami. Podle odhadů tam zamíří opět kolem milionu Čechů. Chorvatsko sice kvůli přechodu na jinou měnu mírně podražilo, ale pořád se jedná o jednu z nejlevnějších dovolených u moře. Cestovat do Chorvatska můžete přitom letadlem, autobusem, vlakem, autovlakem nebo po vlastní ose autem.
Nezapomeňte si při vycestování za hranice sjednat odpovídající cestovní pojištění do Chorvatska, které se o vás v případě potřeby postará. Díky naší online kalkulačce cestovního pojištění si můžete srovnat nabídky pojišťoven a sjednat si takové pojištění, které bude nejlépe odpovídat vašim potřebám. Vše jednoduše, online a během pár minut. Před cestou autem samozřejmě nezapomeňte ani na jeho pojištění.
Pro vstup a pobyt na území cizího státu musejí občané ČR splňovat podmínky stanovené jeho zákony. pobytu na území cizího státu je příslušný zastupitelský úřad daného státu. Dnem vstupu Chorvatska do EU 1. července 2013 byly zrušeny celní kontroly na státních hranicích se sousedními státy EU (Slovinsko, Maďarsko). Na druhé straně zůstávají nebo se zpřísňují celní kontroly na hranicích s nečlenskými státy EU (Srbskem, Bosnou a Hercegovinou a Černou Horou). Chorvatsko se současně od 1. ledna 2023 stalo členem eurozóny a schengenského prostoru.
Vstup do Schengenu znamená obecně zrušení veškerých hraničních přechodů a kontrol totožnosti při překračování vnitřních hranic. Tyto procedury se tak přesunují na vnější hranice. V každém případě je nutno při vstupu nebo výstupu ze země ohlásit dovoz nebo vývoz peněžních prostředků nebo cestovních šeků v hodnotě 10.000,- Euro a vyšší.
Zboží, které si cestující přiveze ze států EU (v případě Chorvatska tedy Slovinsko a Maďarsko), nepodléhá clu. Při dovozu zboží nad stanovené limity je nutné zboží řádně proclít prostřednictvím celní správy (Carinska služba) a zaplatit vyměřené clo.
Do Chorvatska je zakázán dovoz jakéhokoliv množství drog a jiných omamných prostředků, byť i pro osobní potřebu. V tomto ohledu jsou přijíždějící osoby podrobovány častým kontrolám na hranici i ve vnitrozemí. Dovoz léků je povolen v množství odpovídající osobní potřebě po dobu nejvýše jednoho měsíce. Léky obsahující opojné látky lze dovážet v množství určenému k léčení po dobu nejvýše 5 dnů.
Zvláštnímu dohledu a povolovacímu řízení podléhá vývoz předmětů, které mají nebo mohou mít povahu kulturní či historické památky.
| Datum | Událost |
|---|---|
| 1. července 2013 | Vstup do Evropské unie |
| 1. ledna 2023 | Vstup do Schengenského prostoru a Eurozóny |
Zanechat komentář