Cestovní ruch v Praze je jedním z hlavních příjmů tohoto hlavního města. Přibližně 85 % turistů navštěvujících Českou republiku navštěvuje Prahu. Je podporován všemi významnými mezinárodními organizacemi v oblasti cestovního ruchu (EUROSTAT, OECD, UN Tourism). Na národní úrovni je nezastupitelným analytickým a informačním podkladem pro rozhodování státních orgánů a odborné veřejnosti. Jeho základ tvoří deset vzájemně propojených tabulek na roční bázi.
Tato analýza nabízí přehledné a datově podložené srovnání návštěvnosti všech krajů České republiky v období od června do prosince 2024, založené na analýze anonymizovaných geolokačních dat od mobilních operátorů. Díky této metodě lze přesně a objektivně sledovat skutečný pohyb osob v území, bez ohledu na to, zda byli ubytováni v oficiálních zařízeních, či nikoliv.
Oficiální organizace, jež spravuje a zkoumá cestovní ruch Prahy se nazývá Pražská informační služba (anglicky Prague City Tourism). Je příspěvkovou organizací hl. m. Prahy.
Návštěvnost Prahy v číslech
V roce 2018 navštívilo Prahu 9 milionů turistů, byla 20. nejnavštěvovanějším městem světa a po Londýně, Paříži, Istanbulu a Římě 5. nejnavštěvovanějším městem Evropy. V roce 2019 navštívilo Prahu 8 044 324 turistů, z toho 84,6 % tvořili zahraniční návštěvníci a 15,4 % rezidenti z ČR.
Nejnavštěvovanějším místem byl v roce 2018 Pražský hrad (2,4 mil. turistů), dále Lanová dráha na Petřín (2 mil. turistů). Největší koncentrace turistů bývá na Královské cestě, na Karlově mostu, Staroměstském náměstí či na Malé Straně. Nejnavštěvovanější událostí byl Signal festival (0,5 mil. návštěvníků), dále Pražská muzejní noc (0,2 mil.
Staroměstské náměstí v Praze.
Statistiky za rok 2024
V roce 2024 navštívilo turistické cíle v hlavním městě Praze celkem 11,5 milionu registrovaných návštěvníků, a to napříč 63 sledovanými cíli. Největší zájem tradičně zaznamenal Pražský hrad (2,6 mil.), následovaný Lanovou dráhou na Petřín (1,5 mil.), Zoologickou zahradou hl. m. Prahy (1,4 mil.), Petřínskou rozhlednou (578,8 tis.) a Staroměstskou radnicí (559,6 tis.).
V roce 2024 navštívilo turistická informační centra (TIC) v České republice více než 10 milionů návštěvníků, což představuje nárůst oproti předchozím letům. Největší zájem byl zaznamenán v hlavním městě Praze (1,18 mil.), následovaném Středočeským (1,16 mil.) a Jihočeským krajem (1,07 mil.).
Statistiky za 1. pololetí 2025
V 1. pololetí 2025 přivítala Praha celkem 3 780 133 hostů, kteří v hromadných ubytovacích zařízeních realizovali 8 504 338 přenocování. Oproti předchozímu roku došlo k nárůstu počtu příjezdů o 2,70 % a meziročnímu růstu přenocování o 4,16 %. Průměrná doba pobytu činila 3,25 dne.
V prvním čtvrtletí roku 2025 se ubytovalo v hromadných ubytovacích zařízeních v Praze téměř 1,6 mil. hostů, kteří zde realizovali 3,5 mil. přenocování. Z celkového množství hostů tvořili 76,7 % zahraniční turisté. Meziroční nárůsty počtu hostů (+0,5 %) i množství jejich přenocování (+0,4 %) byly pouze mírné, přesto dosáhnul celkový počet hostů i jejich přenocování na nejvyšší hodnoty v porovnání prvních čtvrtletí od roku 2012.
Graf 1: Hosté a přenocování v Praze v 1. čtvrtletí 2016 až 2025
V prvním čtvrtletí 2025 přijelo do Prahy 1 584 864 hostů. Počet hostů v hromadných ubytovacích zařízeních zůstal na velmi podobných hodnotách jako před rokem. Hostů z ostatních krajů České republiky zaregistrovala pražská hromadná ubytovací zařízení 368 638 (23,3 % z celkového množství). Ubytovaných rezidentů naopak meziročně necelé jedno procento (3 450 osob) ubylo.
Zatímco počet zahraničních hostů v období leden-březen 2025 téměř kopíroval situaci před pandemií (rozdíl pouze -2,1 % a 26,5 tis. osob oproti 1. kvartálu 2019), množství rezidentů v porovnání těchto dvou období narostlo o třetinu.
Graf 2: Podíl zahraničních hostů z jednotlivých zemí na jejich celkovém počtu v Praze v 1. čtvrtletí 2025
Ve skladbě zahraničních turistů tvořili více než tříčtvrtinovou většinu (76,3 %) hosté z různých koutů Evropy, 14,2 % Asijci a 7,9 % Američané. Evropanů meziročně mírně ubylo (-2,4 %), což mohl do značné míry ovlivnit odlišný termín Velikonoc v jednotlivých letech.
Nejpočetněji se mezi zahraničními hosty vyskytovali občané z Německa (172,8 tis.), turisté z Velké Británie a Severního Irska (121,7 tis.) a z Itálie (100 tis.). Z celkového počtu zahraničních hostů jich 27,7 % tvořili občané ze čtyř zemí, které s Českou republikou sousedí. Meziročně absolutně přibylo zejména občanů z Velké Británie a Severního Irska (+19,2 tis.), Izraele (+16,5 tis.) a Polska (+13,6 tis.).
Z celkového množství hostů ubytovaných v prvním čtvrtletí v hromadných ubytovacích zařízeních napříč Českou republikou si za svůj cíl vybralo Prahu 61,7 % zahraničních a 16,9 % domácích hostů.
Počet přenocování během prvního čtvrtletí 2025 v pražských hotelech, penzionech, hostelech a dalších hromadných ubytovacích zařízeních dosáhnul na 3 519 849, což je o 0,4 % (13 407 nocí) více než ve stejném období 2024. Na straně zahraničních hostů se počet přenocování meziročně mírně zvýšil (+1,2 %; 33 585 přenocování), množství přenocování rezidentů naopak o 3,3 % (20 178 noclehů) pokleslo.
Průměrný počet přenocování v Praze dosáhnul na 2,2 noci, u zahraničních hostů na 2,4 noci, u rezidentů pouze na 1,6 noci.
Vývoj cestovního ruchu v čase
Před Sametovou revolucí v roce 1989 Praha téměř nebyla turistickým městem. Po revoluci v Praze turisté začali přibývat, v roce 2000 jich bylo 2,6 milionů a v 21. století se tento počet výrazně zvýšil. Cestovní ruch zažil v posledních letech turbulentní časy. Ve všech městech můžeme sledovat masivní propad návštěvnosti a počtu přenocování v roce 2020. Zároveň můžeme pozorovat vysoký počet přenocování v Praze v letech před covidem-19 ve srovnání s ostatními městy.
V roce 2019 vytvořil turismus 165 mld. Kč, resp. 2,9 % HDP národního hospodářství. Zaměstnával 240 tisíc osob, resp. 4,47 % z celkové zaměstnanosti. Příjmy z cestovního ruchu, resp. z mezinárodního pohybu osob, dosáhly v minulém roce 84 mld. Kč a výdaje na cestovní ruch v rámci výjezdů našich občanů do zahraničí přes 79 mld. Kč, tudíž saldo činilo bezmála 4,8 mld. Kč.
Intenzita cestovního ruchu
Intenzita cestovního ruchu je poměr přenocování turistů na počet obyvatel dané lokality. Z pohledu ČR by snahou měl být pomalu rostoucí index, kde je zapotřebí sledovat dílčí lokality, podporovat rozvoj v místech, kde je index nízký a přitom vysoký potenciál rozvoje cestovního ruchu. A naopak sledovat a ideálně předcházet bodu zvratu v přetížených lokalitách.
Následující tabulka shrnuje klíčové statistiky cestovního ruchu v Praze za vybraná období:
| Rok | Počet turistů | Zahraniční turisté (%) | Průměrná délka pobytu (nocí) |
|---|---|---|---|
| 2018 | 9 milionů | Neuvedeno | Neuvedeno |
| 2019 | 8 044 324 | 84,6 | 2,3 |
| 1. pol. 2025 | 3 780 133 | Neuvedeno | 3,25 |
Lázeňský cestovní ruch
V roce 2024 bylo v lázeňské péči přijato 327 334 pacientů, kteří vykázali 5 183 604 ošetřovacích dnů, průměrná ošetřovací doba dosáhla 15,84 dne. Nejvyšší podíl přijatých pacientů připadl na Karlovarský kraj, který současně nesl největší podíl ošetřovacích dnů a vyznačoval se i výrazným podílem cizinců mezi přijatými.
Sestava obsahuje statistiky lázeňského cestovního ruchu v Česku za roky 2012 - 2025. V nabídce jsou následující ukazatele: Hosté, Přenocování a Průměrný počet přenocování v lázeňských zařízeních. Ukazatele se dále dělí na hosty celkem, na rezidenty a nerezidenty v lázeňských ubytovacích zařízeních. Nerezidenti jsou rozděleni podle zdrojových zemí a země uspořádány do regionů podle metodiky od WTTC.
Místní poplatky z pobytu
Místní poplatky z pobytu (resp. do roku 2019 místní poplatky z ubytovací kapacity a poplatky za lázeňský nebo rekreační pobyt) jsou jednoznačně měřitelným přínosem rozvoje cestovního ruchu. Poplatky jsou příjmy rozpočtů obcí a jejich výši stanoví jednotlivé obce vyhláškou. Report obsahuje přehled částek vybraných jako poplatek z pobytu na území České republiky za roky 2020 až 2024. V databázi na poslední stránce reportu lze pomocí filtru zobrazit poplatky za jednotlivé okresy a obce.
Do konce roku 2019 byly vybírány dva druhy místních poplatků v cestovním ruchu, a to poplatek z ubytovací kapacity a poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt.
Metodologické poznámky
Satelitní účet cestovního ruchu je světově uznávaným systémem, který umožňuje mezinárodní srovnávání výkonnosti cestovního ruchu. Hromadná ubytovací zařízení (HUZ) jsou zařízení s minimálně pěti samostatnými ubytovacími jednotkami (pokoji či apartmány) a zároveň deseti lůžky sloužící pro účely cestovního ruchu, tj. poskytující přechodné ubytování hostům (včetně dětí) za účelem dovolené, zájezdu, lázeňské péče, služební cesty, školení, kursu, kongresu, symposia, pobytu dětí ve škole v přírodě, v letních a zimních táborech apod.
Data Eurostatu pokrývají pronájmy rekreačních objektů umístěných ve 27 členských státech EU a 4 zemích EFTA, které jsou nabízeny prostřednictvím čtyř online platforem sdílené ekonomiky (Airbnb, Booking, Expedia, Tripadvisor).
Panoramatický pohled na Prahu z Petřínské rozhledny.
Zanechat komentář