Recenze cestovních pracích prostředků: Testy, tipy a triky pro dokonalé prádlo

Trh nabízí prací prostředky v mnoha variantách. Jednotlivé výrobky se liší formou, složením i účelem. Stejně jako v loňském roce jsme pro vás i letos otestovali prací prostředky na barevné prádlo. Zda si s praním lépe poradí kapsle či gely, nelze jednoznačně říci. Nově jsme do zkoušek zařadili i test vlivu prostředků na trvanlivost barvy praných textilií. V něm jsme zkoumali, jak jsou výrobky šetrné k prádlu bez ohledu na jeho zašpinění. Často je totiž třeba vyprat oblečení, které je pouze propocené či znečištěné běžným nošením a nejsou na něm viditelné skvrny.

Test trvanlivosti barvy jsme prováděli po dvaceti běžných cyklech praní. Pro testování jsme vybrali více než dvacet barevných odstínů, od pastelově modré až po tmavě zelenou, červenou nebo černou. Po vyprání jsme hodnotili, jak se odstín barvy, kterou má daný kus látky po několikanásobném praní, blíží tomu původnímu, či jak se od něj liší. Vyhodnocení zkoušky probíhalo za pomoci přístroje spektrofotometru, který přesně měří zbytkovou barevnost praných skvrn.

Druhy pracích prostředků

Klasické prací prášky jsou určeny pro praní za vyšších teplot a hodí se i pro velmi zašpiněné prádlo. Obsahují bělidla, tenzidy a mají vyšší pH. Jsou určeny pro použití v pračce, ne v ruce. Mohou se totiž hůře rozpouštět a při nedostatečném vyždímání ulpívat na textiliích. Vyrábějí se pro bílé i barevné prádlo, konkrétní určení by uživatelé měli respektovat.

Prací gely jsou vhodné pro nižší teploty a kratší programy. Dobře se rozpouštějí ve vodě a hodí se i pro praní v ruce. Nezanechávají bílé stopy. Při opravdu silném zašpinění mohou mít menší účinek než sypké prací prostředky. Mají nižší pH, díky čemuž lépe chrání vlákna oděvů. Obsahují méně enzymů než klasické prášky a jsou tedy vhodné pro barevné a jemné prádlo (většinou s výjimkou vlny a hedvábí).

Prací tablety jsou na trhu s pracími prostředky relativní novinkou. Jsou koncentrovanější než klasický sypký prášek a lépe se dávkují, protože množství je již dané.

Složení pracích prostředků a jejich účinky

Enzymy odbourávají zejména skvrny od jídla či krve, tedy znečištění biologického charakteru. Fungují pouze při praní na nižší stupně, pokud teplota nepřekročí 40 °C. Naopak bělidla a bělicí prostředky odstraňují zejména barevné nečistoty a hodí se spíše pro bílé prádlo. Fungují až od 60 °C, obsahuje-li ale výrobek zároveň aktivátory bělení, působí již při 40 °C. Bělidla ale obecně nedělají prádlo čistější, pouze zářivější. Pokud sušíte prádlo na slunci, používat je nemusíte - slunce má stejný rozjasňovací efekt.

Plnidla (obvykle síran sodný) nemají na praní žádný vliv, zaručují ale sypkost prášku a zvětšují objem. Aromatické látky dodávají pracím prostředkům vůni. Zároveň ale bývají častými alergeny a mohou způsobit například podráždění pokožky.

Fosfáty byly v minulosti oblíbenou složkou pracích prášků sloužící pro změkčování vody. Kvůli nepříznivému vlivu na životní prostředí se od jejich používání ustoupilo a od roku 2006 už by se v ČR v pracích prostředcích neměly vyskytovat vůbec.

Testování a výsledky

Testy skvrn probíhaly během praní na 40 °C za použití středně tvrdé vody. Čtrnáct různých skvrn nanesených na pruh látky se pralo za použití každého pracího prostředku dvakrát ve třech cyklech s 3kilogramovou náplní prádla předepraného na 60 °C. Cílem testu trvanlivosti barvy bylo zjistit, zda a jak při opakovaném praní odolají původní odstíny barev. Během dvaceti pracích cyklů na 40 °C ve středně tvrdé vodě jsme testovali odolnost a trvanlivost barvy. Prádlo bylo opět předepráno na 60 °C a pračka byla i při této části testu naplněna třemi kilogramy prádla.

V testu čištění skvrn byly největším oříškem ty čajové. Obtížnost odstranění čaje ukázal již náš loňský test, v němž si nejlepší výrobky za čištění tohoto typu skvrn odnesly pouze dostatečné hodnocení. V aktuálním testu ale překvapil Ariel 3in1 Pods, který získal stejně jako v případě minerálního oleje jako jediný výborné hodnocení. Ač jsou čajové skvrny téměř neodstranitelné, tento prací prostředek si s nimi dokázal poradit výrazně lépe než ostatní. Skvrny dokázal zesvětlit v průměru o 25 procent. Pro srovnání uveďme, že prostředky, které získaly špatné hodnocení, čajové skvrny nedokázaly odstranit vůbec nebo jen zcela minimálně. Deset z testovaných dostalo za tento úkol nedostatečnou známku.

Právě dm Denkmit Colorwaschmittel si jako jediný velmi dobře poradil i s celou skupinou mastných skvrn. Ty, stejně jako pigmentové, nejsou rozpustné ve vodě a k jejich odstranění slouží příslušné enzymy, které jsou součástí pracích prostředků. Podle měření spektrofotometrem si s mastnými skvrnami většina prostředků poradila průměrně. Největší rozdíl ve výsledcích lze vysledovat u zkoušky odstranění hovězího tuku. Zatímco vítěz testu, dm Denkmit Colorwaschmittel vyčistil tuk na jedničku, Tesco Gel Colour Capsules a Grand Maximo Color Washing gel ve snaze jej odstranit zcela propadly.

Právě prací gely Grand Maximo, Albert Quality Activ Gel Colour a Lovela Sensitive Color pohořely i při snaze odstranit z oděvů mrkvové pyré. To, stejně jako krev, která dělala největší problém Bonuxu 3in1 Color a opět také Lovele, patří mezi pigmentové skvrny.

Tabulka: Hodnocení pracích prostředků v testu skvrn

Skvrna	Nejlepší prostředek	Nejhorší prostředky
Čaj	Ariel 3in1 Pods	Některé testované prostředky
Mastné skvrny	dm Denkmit Colorwaschmittel	Tesco Gel Colour Capsules, Grand Maximo Color Washing gel
Mrkvové pyré	-	Grand Maximo, Albert Quality Activ Gel Colour, Lovela Sensitive Color
Krev	-	Bonux 3in1 Color, Lovela

Tipy a triky pro efektivní praní

• Nepředpírejte prádlo, ušetříte vodu, energii i prací prášek (až 20 %).
• Dbejte na správné dávkování. Nejúspornější je dávat prací prášek přímo do bubnu pračky. Snažte se používat co nejmenší dávky. U běžně zašpiněného prádla můžete zkusit dávkování snížit oproti doporučenému třeba o 20 procent. Většina výrobců totiž dávkování uvádí pro silně zašpiněné prádlo.
• Perte při co nejnižší teplotě, praní na 90 °C používejte jen výjimečně, na silně zašpiněné prádlo nebo prádlo nemocných či kojenců.
• Pokud perete prádlo, na kterém jsou skvrny, nespoléhejte na silnější prášek nebo jeho větší dávku. Vybírejte pečlivě prášek podle typu prádla a jeho zašpinění. Mějte jich doma několik a vždy volte ten, který se hodí pro aktuální prací várku.
• Zvažte používání aviváží. Na vlastní čistotu prádla nemají vliv, pouze ho změkčují a provoní. Tohoto efektu docílíte třeba tím, že prádlo místo v koupelně budete sušit na balkóně.

Obyčejné skvrny od potu či běžné flíčky odstraní prášek na pečení. Na jednu pračku použijte jeden sáček. Skvrny od trávy potřete alkoholem, ten nechte chvíli působit a poté vyperte. Bělicí účinek má obyčejný citrón. Pokud na jednu pračku přidáte pouhých 100 mililitrů citrónové šťávy, zajistíte si zářivě bílé prádlo. Citrón nakrájený na plátky vám pomůže i od zažloutlého povlečení či šedivých záclon. Prádlo namočte do vany s horkou vodou a přidejte do ní jeden či dva citróny nakrájené na plátky. Prádlo nechte v lázni několik hodin a poté klasicky vyperte. Bílý ocet poslouží jako přírodní aviváž.

Skvrny, které dělají největší problémy

Nejhorších výsledků prací prostředky dosahovaly tak jako v loňském roce při odstraňování bělitelných skvrn. Největším kamenem úrazu byly kromě čaje také borůvky. Pokud se jimi při sběru či zpracovávání potřísníte, smiřte se s tím, že se s daným kouskem oděvu nejspíš budete muset rozloučit. Ani jeden z námi testovaných šestnácti pracích prostředků borůvky nedokázal odstranit ani v míře, která by stačila pro průměrné hodnocení. O moc lépe si testované prostředky nevedly ani ve snaze odstranit skvrny od trávy, které jsou v letních měsících při venkovních aktivitách také velmi časté. Výjimkou z jinak nedostatečných a dostatečných hodnocení byl pouze dm Denkmit Colorwaschmittel, který byl uspokojivý. Tento výrobek lze vyzdvihnout i v případě skvrn od hořčice, se kterými si jako jediný poradil na výbornou. Mezi bělitelné skvrny patří také rajčatová omáčka, se kterou měly některé prostředky větší či menší problémy, naopak káva patří k typu skvrn, který odstranily nejhůře uspokojivě.

Historie praní a pracích prostředků

Ve starověku se pro čištění látek používala lidská nebo i zvířecí moč. Později lidé na skvrny aplikovali zejména přírodní materiály, různé druhy hlíny, kořenů a kůry stromů či rostlinu mydlici lékařskou. Ta získala své jméno právě proto, že byla po staletí používána coby náhražka mýdla. Její oddenek i stonky obsahují saponin a pěnící látky s účinkem podobným mýdlu.

O tom, jak vzniklo první „klasické“ mýdlo, existují různé teorie. Gaius Plinius v encyklopedii Historia Naturalis uvádí, že jej vynalezli Galové, kteří jej vyráběli z kozího tuku a popela. K výraznější oblibě mýdla přispěl ale až řecký lékař Galenos, který ho propagoval coby čisticí prostředek. Na výrobu mýdla se poté specializovali Arabové, rozšířila se ale i do Evropy, hlavně Španělska, kde se vyrábělo z olivového oleje a popela mořských rostlin. Výroba probíhala i v Anglii nebo Nizozemí, zdejší mýdla ale byla z rybího tuku a hovězího loje a nedosahovala vysoké kvality.

Začátkem 19. století se výroba mýdla změnila v průmyslovou velkovýrobu. První továrnu na mýdlo založil v roce 1806 v New Yorku William Colgate. Právě tovární výroba mýdla odstartovala i produkci pracích prášků. Ty se objevily kolem roku 1880 a jednalo se tehdy spíše o rozemletá mýdla. Za velký pokrok ve vývoji pracích prostředků je považován počátek používání bělicích složek pro účely praní, konkrétně perborátu a silikátu. Perborát díky uvolňování bublinek kyslíku prádlo mechanicky čistí, silikát jej změkčuje. Prášky s využitím těchto látek se začaly vyrábět v roce 1912.

Fosfáty se do pracích prostředků začaly kvůli změkčování vody (v tvrdé vodě se prášek hůře rozpouští) přidávat ve třicátých letech 20. století. Později se zjistilo, že jsou škodlivé pro životní prostředí, a proto se od 80. let začaly v pracích prášcích nahrazovat jinými změkčovadly, která jsou pro životní prostředí relativně neškodná. Jde například o zeolity, které fungují na přírodní bázi.

K rozmachu syntetických pracích prostředků došlo po druhé světové válce. V 70. letech se do prášků začaly přidávat aktivní enzymy, které přispívají ke snadnějšímu odstranění skvrn. Na čištění mastných skvrn se používají zejména lipázy, které umí štěpit tuky, pro pigmentové skvrny zase proteázy, které štěpí bílkoviny.

Od konce minulého století se neustále pracuje na zkvalitňování složení pracích prášků tak, aby vůbec nebo co nejméně dráždily pokožku, nezpůsobovaly alergické reakce, zároveň ale měly co nejvyšší čisticí schopnost. Od roku 1998 se výrobci snaží přecházet od velkoobjemových prášků ke kompaktním, které vyžadují méně obalových materiálů a umožňují vyprat stejný objem prádla za použití menších dávek. Hlavním cílem tohoto trendu je co nejméně zatěžovat životní prostředí snížením produkce chemikálií, energií i obalových materiálů při distribuci a užívání pracích prášků. Tato pravidla jsou i součástí dobrovolného Kodexu ekologického chování.