Jaroslav Pavlíček, polárník, cestovatel, experimentátor a výzkumník, se narodil 19. srpna 1943 v Mladé Boleslavi. Zaměřuje se na praktické aspekty přežití člověka v divočině a harmonické soužití člověka s přírodou.
Mapa Antarktidy, kde Jaroslav Pavlíček působil.
Studium a první kroky
V mládí si Jaroslav Pavlíček přál studovat etnografii, ale shodou okolností se dostal na koreanistiku, což byl obor opravdu hodně těžký. V 60. letech dvacátého století, během oteplení pražského jara, studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze obor koreanistika. Dlouho se zdálo, že mu nabyté znalosti v životě k ničemu nebudou, ale nakonec je využil v místě, kde by… Po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968 z fakulty odešel do Vysokých Tater, kde pracoval dalších deset let jako nosič na Téryho chatě s nákladem 65 kilogramů na zádech při každém výstupu.
Pocházel z hornické rodiny; po absolvování střední průmyslové školy strojní (1962) pracoval v různých funkcích (montér, technolog). V letech 1967-73 také vystudoval externě VŠ báňskou v Ostravě (Ing.).
Expedice a dobrodružství
V roce 1980 byl členem polské expedice na Mount Everest, která dosáhla vrcholu jako vůbec první výprava v zimě. Následně se svým kolegou dvakrát přešel Aljašku, pokaždé za 20 dnů. Posléze přešel s polárníky Vladimírem Weignerem a Miroslavem Jakešem Grónsko. Cesta trvala 41 dní neočekávaně těžkého pochodu a další dva dny plavby na moři.
Pavlíček má zásadu používat osvědčenou výbavu, která by neměla být příliš sofistikovaná. Jednoduché je podle něj spolehlivější než moderní a složité. Na svých výpravách s sebou nenosí žádnou navigaci GPS či spojení s civilizovaným světem pomocí vysílačky.
Antarktida a stanice Eco-Nelson
V roce 1987 se poprvé vydal do Antarktidy hledat místo pro českou základnu na polské školní lodi Antoni Garnuszewski společně s Janem Pávkem. Zajímalo ho pásmo kolem polárního kruhu a po složitém čtyřměsíčním hledání zvolil za místo pro stanici odledněnou oázu na Nelsonově ostrově v souostroví Jižní Shetlandy.
Jaroslav Pavlíček je i výzkumník a iniciátor polární základny Eco-Nelson na Nelsonově ostrově v souostroví Jižní Shetlandy na Antarktidě. Jaroslav Pavlíček se bránil označit tuto základnu za pouze českou, hovořil často o stanici mezinárodní či nadnárodní, nicméně smluvní strany Antarktické smlouvy ji vždy považovaly za českou. Název Eco-Nelson korespondoval s prosazovaným přírodě neškodícím životním stylem (zakladatel uvažoval i o jiných jménech např. o pojmenování po Karlu Krylovi).
Zvykové právo užívání, jakož i všechen hmotný majetek tvořící podstatu stanice, Jaroslav Pavlíček v roce 2017 věnoval Českému antarktickému nadačnímu fondu, který základnu od roku 2018 na 99 let pronajal Masarykově univerzitě (resp. Antarktická smlouva byla podepsána v roce 1959, Československo k ní přistoupilo roku 1960.
Česká antarktická stanice dnes
Dnes má česká antarktická stanice tři domky: v jednom se bydlí, v druhém se skladuje odpad, ve třetím palivo. Program stanice byl doplněn o studium změny životního stylu jako základní podmínky ke globálnímu přežití, což se později stalo hlavní náplní programu nazvaného "Zelená domácnost v drsné Antarktidě" s cílem přispět k propagaci pozitivních hodnot křesťanských a ekologických.
Dílo a odkaz
Je autorem světoznámé příručky o přežití v divočině Člověk v drsné přírodě, které se od roku 1987 prodalo padesát tisíc výtisků.
Své poznatky shromáždil v knížce “Člověk v drsné přírodě”.
Další díla:
- Trosečníkem v drsné přírodě
- Šumperská sanatorka nadějí, posláním, láskou...
- ECO-Nelson
Jaroslav Pavlíček je odborníkem na přežití v extrémních podmínkách.
Velkým Pavlíčkovým snem byl vlastní ostrov. Kamarád astronom Mrkos mu doporučil, aby jej hledal v Antarktidě, v největším mezinárodním parku. V únoru 1988 objevili ostrov Nelson, který se ukázal jako nejvhodnější pro experimenty v oblasti přežití a "zelené domácnosti". Následovala jedna akce za druhou: od stavby primitivních přístřešků, přes montované domky zakoupené z horolezeckých brigád, po současný stav, kdy většina věcí je dovezena z Chile, Argentiny a Uruguaye.
Jaroslav Pavlíček je ženatý, žije v Písku a má tři dcery.
Zanechat komentář